|
|
Podobizna Polyxeny z Lobkovic - haptický model pro osoby se zdravotním postižením
NOVOTNÁ, Petra
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. První kapitola teoretické části se zabývá otázkou renesanční ženy ve společnosti. Nahlíží na ženu v roli panny, manželky a vdovy, popisuje výchovu, kterou si tehdejší žena procházela, a pohlíží na urozenou ženu stran šlechtické společnosti. Druhá kapitola teoretické části se věnuje konkrétní šlechtičně Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna, a popisuje její životní cestu. Poslední kapitola této části se zaobírá problematikou vnímání osob se zrakovým postižením a zaměřuje se na metodiku kompenzačních pomůcek, výhradně haptických modelů pro zrakově znevýhodněné. Praktická část bakalářské práce má za cíl přetvoření portrétní malby Polyxeny z Lobkovic do haptického modelu v podobě reliéfu, jenž je primárně určený pro nevidomé a slabozraké.
|
|
|
Neobaroko jako nástroj šlechtické reprezentace v jižních Čechách
SKOŘEPOVÁ, Eva
Diplomová práce s názvem Neobaroko jako nástroj šlechtické reprezentace v jižních Čechách vychází z bakalářské práce Evy Skořepové, v níž se věnovala stavební historii zámku v Chlumu u Třeboně se zaměřením na neobarokní přestavbu a kontext stylu neobaroka v rámci historizujících slohů. Tímto směrem vede její bádání dále. V diplomové práci vyzdvihuje tři neobarokní stavby vystavěné na území jižních Čech z iniciativy členů šlechtických rodů. Je to zámek v Chlumu u Třeboně, který nechal přestavět do neobarokní podoby arcivévoda František Ferdinand d´Este, Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, jejíž stavebníky byli manželé Franz a Anna von Hardtmuth, a hrobka rodu Berchtoldů v Neznašově u Týna nad Vltavou vystavěná na přání Juliany Schnöblingové rozené Berchtoldové. Na základě hlubšího bádání zaměřeného na osoby stavebníků, historii místa výstavby a stavební historii jednotlivých objektů je poukázáno na souvislosti, které mohly stavebníky vést k výběru neobarokního stylu. Ten s sebou v této době slohové roztříštěnosti nesl mimo estetických kvalit také politický a ideový podtext, který autorka v předkládané práci neopomněla. V textu zasadila nástup historizujících slohů do vývoje architektury 19. století a reflektovala dobový pohled na baroko, který ovlivňoval přijetí neobarokních forem v rámci historismů. Důležitým faktorem, s nímž se v textu pracuje, je koncept rakouského národního slohu spočívající ve stylu neobaroka, který zformuloval a obhajoval Albert Ilg. Odpověď na zásadní otázku "Proč neobaroko?" se autorka snaží nalézt v závěru své kvalifikační diplomové práce.
|
|
|
Johanka z Krajku a Jednota bratrská
Kaleta, Juda ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Johance z Krajku, šlechtičně doby jagellonské, která je známá díky své podpoře Jednoty bratrské a následnému vstupu do tohoto společenství. Práce obsa- huje dvě části, z nichž se každá snaží nahlížet na postavu paní z Krajku z jiné perspektivy. První část zpracovává ucelenou biografii šlechtičny s přihlédnutím k dobovému dění, kte- ré život Johanky formovalo. Druhá část se zabývá problematikou Jednoty bratrské a jejího vztahu k Johance z Krajku. Po krátkém úvodu do složitého vztahu této mladé církve a svět- ské moci je úsilí směřováno k postižení projevů osobní zbožnosti a jejich specifik v rámci bratrské věrouky (zejména na základě rozboru Johančina Vyznání víry). Okrajově se práce dotýká otázek genderu a postavení ženy v době před nástupem Habsburků. 1
|
|
| |
|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
| |
|
| |
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.