|
|
Náboženský sionismus a rok 1967: Změna paradigmatu?
Broschardt, Michal ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj myšlenek náboženského sionismu s důrazem na změny po šestidenní válce v roce 1967. Práce konceptuálně vychází z literatury o nacionalismu se zaměřením na teritoriální a náboženské aspekty. V první části je rozpracován původní, převážně umírněný charakter náboženského sionismu, který se povětšinou projevoval pragmatismem a vůlí ke kompromisům. V důsledku šestidenní války práce analyzuje útlum tohoto umírněného pragmatismu, který nahradil mesianistický sionismus inspirovaný myšlenkami Abrahama Kooka. Za hlavní faktor změny tato práce považuje otázku kontroly nově nabytého území, která se stala obzvlášť relevantní pro celou izraelskou společnost. Pod vlivem mesianistů došlo uvnitř hnutí k přeorientování směrem k teritoriálnímu maximalismu, který je spojen s představou redemptivní role Izraele. Zároveň se uvnitř náboženského sionismu objevil silný protiarabský sentiment a vize židovské výlučnosti uvnitř státu. Klíčovou roli v této transformaci sehrálo uskupení Guš Emunim, které se stalo určující pro aktivity moderního osadnického hnutí na Západním břehu Jordánu, Golanských výšinách a v Gaze. Po zániku Guš Emunim došlo k větší decentralizaci náboženského sionismu, přesto jeho vliv zůstává patrný až do současnosti. Část nábožensky sionistického spektra se však více...
|
|
|
Sionismus jako forma rasové diskriminace. Od šestidenní války k přijetí rezoluce 3379
Sedláček, Tomáš ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhoršujícím se mezinárodním postavením Izraele po šestidenní válce. Začíná analýzou některých aspektů zmíněného konfliktu a končí přijetím rezoluce číslo 3379, odsuzující sionismus jako formu rasové diskriminace. Cílem práce bylo analyzovat proces, během něhož se ze státu založeného s podporou OSN, stal během necelých třiceti let jeho existence jeden z nejkritizovanějších členů této organizace. Kromě šestidenní války se analýza týká i dalších významných momentů arabsko-izraelské konfliktu v rozmezí let 1967-1975, největší prostor je pak věnován přijetí zmíněné rezoluce.Vyjma analýzy zmíněných událostí se autor pokusil definovat skupinu států aktivně vystupujících proti sionismu a Izraeli. Zároveň se též pokusil definovat, co pro jednotlivé členy tohoto nesourodého protiizraelského bloku vlastně boj proti sionismu znamenal. Práce je postavena především na analýze dokumentů OSN o Palestinské otázce ve sledovaném období. Na základě provedeného výzkumu autor usuzuje, že odsouzení sionismu jako formy rasové diskriminace bylo umožněno nejen vývojem izraelsko-palestinského konfliktu či zviditelněním palestinské otázky, ale i proměnou OSN. Postupný nárůst členských zemí umožnil arabským státům zformovat dostatečně velkou skupinu ochotnou vystupovat v OSN proti Izraeli. Významnou...
|
|
|
Židovské znovuosídlení Hebronu po roce 1967
Hosnédlová, Eva ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce nastínila dějiny židovského osídlení města Hebronu od biblických dob po rok 1929, který byl významným předělem v historii židovského osídlení tohoto města. Práce se snažila popsat události po Šestidenní válce (v červnu 1967) a atmosféru v izraelské společnosti, která nahrávala duchovním autoritám náboženského sionismu - např. Abraham Jicchak ha- Kohen Kook a jeho syn Cvi Jehuda Kook. Jejich mesianistická očekávání a učení, která postavila osadnictví Země izraelské na jednu z nejvyšších příček důležitosti, pak vedla k rozmachu osadnictví na místech biblické Judeje a Samaří. Pozorovali jsme osadnické aktivity od jejich počátků, které zasahují velkou měrou do politiky. Podali jsme příklady, které vedly ke "znovuosídlení" Hebronu po roce 1979, kdy ženy osadníků z Kirjat Arba společně se svými dětmi obsadily bývalou židovskou nemocnici Hadasu, která znamenala také faktické "znovuosídlení" Hebronu, protože do té doby jejich osady vznikaly jen na okraji města. Snažila jsem se také popsat rozdíly a motivace k osídlení mezi oběma židovskými komunitami před Šestidenní válkou a po ní.
|
|
|
Mediální obraz šestidenní války v dobových československých a polských denících
Tomanová, Kateřina ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat a rekonstruovat mediální obraz šestidenní války na základě článků z oficiálních dobových polských a československých deníků, které vycházely během této události, tzn. během 5.−10. června 1967 až do opotřebovací války. Důraz je kladen především na způsob zobrazení šestidenní války a na komparaci mediálních obrazů konfliktu v československých a polských denících. Práce se zároveň snaží ukázat, jaký vliv na formování mediálního diskurzu v Československu a Polsku měla odlišná vnitropolitická situace a historické faktory. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je představen historický kontext události ve vztahu k Československu a Polsku, vývoj médií a vybraných deníků. Teoretická část je věnována rovněž principům propagandy, newspeaku a kritické diskurzivní analýzy. Pomocí této metody jsou analyzovány texty z československých a polských deníků - Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta, Lidová demokracie, Zemědělské noviny, Pravda, Trybuna Ludu, Żołnierz Wolności, Głos Robotniczy, Słowo Polskie, Życie Warszawy, Express Wieczorny. Výsledky analýzy jsou prezentovány v závěrečné části. Klíčová slova československý tisk, polský tisk, kritická analýza diskurzu, mediální obraz světa, šestidenní válka
|
|
|
Izraelsko-palestinský konflikt na pozadí rodinné paměti Palestinců
Shomaliová, Lucie ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na izraelsko-palestinský konflikt, který je sice často diskutovaným tématem, ale stále chybí, zvláště v české odborné literatuře, dokreslit celkový pohled na něj z perspektivy obyčejných lidí. Jak napovídá název práce, klíčovým pojmem bude rodinná paměť a to, jak se posouvá z generace na generaci. To bude ukázáno na analýze rozhovorů s příslušníky několika palestinských rodin (konkrétně se třemi po sobě jdoucími generacemi, tj. prarodič - rodič - dítě) žijících na Západním břehu Jordánu, proto bude práce využívat jako svůj základ metodu orální historie. Hlavní časovou linií bude rok 1967, který si z vlastní zkušenosti pamatuje minimálně nejstarší člen každé zpovídané rodiny. V roce 1967 proběhla třetí arabsko-izraelská válka, kdy Izrael porazil vojska Egypta, Jordánska a Sýrie a zabral Golanské výšiny, Sinajský poloostrov a velkou část palestinského území včetně východního Jeruzaléma. Tato válka měla za následek také další velký exodus Palestinců a začátek ilegálního osídlování Západního břehu Jordánu izraelskými osadníky. Všude se o této události píše primárně z politického hlediska, ale málo se ví o tom, co v té době zažili běžní lidé. Cílem této práce je poukázat na tuto problematiku z jiných než oficiálních zdrojů a dodat tak tématu jiný rozměr.
|
host ::
RSS.