|
|
Právní postavení ombudsmana v České republice, Slovenské republice a Švédsku
Krajčinovská, Tereza ; Chvátalová, Iva (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem Právní postavení ombudsmana v České republice, ve Slovenské republice a ve Švédském království se zabývá analýzou instituce ombudsmana ve vybraných zemích a následně jejich komparací. Práce je rozdělena do 5 kapitol. První kapitola se věnuje instituci ombudsmana obecně. Vymezuje definice, znaky a důležité charakteristiky ombudsmanských institucí ve světě. Druhá, třetí i čtvrtá kapitola je zaměřena na instituci ombudsmana v konkrétních státech, přičemž v každé zemi se tato instituce nazývá jinak. Pátá kapitola porovnává ombudsmanské instituce v jednotlivých zemích na základě předem zvolených kritérií. Cílem práce je poukázat na odlišnosti a shody právních úprav ve vybraných zemích (Česká republika, Slovenská republika, Švédské království), v závislosti na politických, sociálně-ekonomických, kulturních a jiných podmínkách a provést jejich zhodnocení.
|
|
|
Transformace švédské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Vlček, Václav ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je transformace švédské zahraniční a bezpečnostní politiky na přelomu 80. a 90. let 20. století. Hlavním cílem studie je prozkoumat vliv geopolitických změn na tuto transformaci a odhalit další příčiny (zejména ty vnitřní), jež jsou často přehlíženy právě na úkor konce studené války. Speciální pozornost je také věnována švédské neutralitě a jejímu vývoji. Jedná se o jednopřípadovou studii. Z teoretického hlediska vychází práce z analýzy zahraniční politiky. Rozlišuje několik hladin zkoumání - vnější (systémové) a vnitřní (veřejnost, společenské skupiny, vláda, konkrétní jednotlivci). K těmto úrovním přistupuje individuálně, aplikuje rozlišné teorie a až na konci je vyvinuta snaha o určitou syntézu veškerých poznatků. Neutralita je po teoretické stránce uchopena koncepty mezinárodního práva i mezinárodních vztahů. Práce dochází k závěrům, že hlavním posunem švédské zahraniční a bezpečnostní politiky bylo přistoupení k EU a přehodnocení dosavadní politiky neangažovanosti. Hlavní příčinou transformace byl konec studené války. Jako vedlejší, avšak stále významné, vlivy lze určit ekonomickou krizi ve Švédsku, nástup nesocialistické vlády či přesvědčení jejího předsedy - Carla Bildta. Vůči změnám se naopak vymezovala značná část švédské veřejnosti a některé politické strany.
|
|
|
The migration crisis in Europe and subsequent implications for Swedish welfare state
Lacková, Dominika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Migrace obecně představuje jednu z nejvýznamnějších globálních výzev. Problematika regulace migračních toků se dostala do popředí v souvislosti migrační, respektive uprchlické krize, jejíž v současné době Evropa čelí. Ta je označována za vůbec nejmasivnější od dob 2. světové války. Bezrecedentný přítok migrantů v roce 2015 vyústil vyústil do stavu, že i ty nejlepší připravené evropské státy, jako například Švédské království, se dostali do bodu zlomu v otázce dodržování standardů EU v kontextu příjmu a zpracování žádostí o azyl. Diplomová práce se tak zabývá dvěma hlavními analýzami, a to relevancí uprchlické krize v EU v kontextu švédského státu blahobytu a následných implikací vyplývajících z uprchlické krize pro švédský stát blahobytu.
|
|
|
Imigrace do Švédského království
Smutná, Jana
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit imigrační vývoj ve Švédském království mezi lety 2005 až 2014 na základě dostupných statistických dat. Ze statistických dat, tedy grafů a tabulek, vyhodnocuje otázky především o zdrojových zemích imigrantů, počtu imigrantů ve Švédském království, nelegální imigraci, historický vývoj imigrace a také problematiku povolení pobytu a pracovních povolení. Práce se též zabývá prognózou vývoje imigrace do země s použitím lineárního trendu. Dále bylo využito metody popisné a interpolace. Na základě provedených analýz bylo zjištěno, že počet imigrantů do Švédského království stále vzrůstá a v roce 2024 bude přesahovat 2 mil. obyvatel. Nejvíce imigrantů přichází v posledních letech z afrických zemí a to především ze Sýrie. Povolení k pobytu je v největší míře vydáváno za účelem sloučení rodiny. V žádostech o azyl převažují muži. Imigrace může mít jak kladné tak i záporné dopady. K pozitivním patří zvyšování počtu obyvatel, zejména v produktivním věku, k záporným zvyšování nezaměstnanosti a nákladů na sociální dávky.
|
host ::
RSS.