|
|
Historie komunikace Škody Plzeň 1918-1945
Drechslerová, Terezie ; Zábrodská, Kristina (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce popisuje komunikaci značky Škoda Plzeň v letech 1918- 1945. V tomto období byla Škoda Plzeň největším průmyslovým podnikem v Československu a její produkty se vyrovnaly i mezinárodní konkurenci. Práce zachycuje historii podniku od jeho založení Emilem Škodou v roce 1869 až do roku 1945. Bakalářská práce také zmiňuje největší osobnosti podniku - zakladatele Emila Škodu a Karla Loevensteina, jakožto průkopníka moderního vedení a propagace podniku. Dále práce sleduje kontext Škody Plzeň ve společenské situaci od konce první světové války až do začátku světové války druhé. Největší prostor je věnován části, která zachycuje komunikaci, propagaci a marketingovou strategii podniku a to hlavně v období první republiky, jelikož toto období bylo, nejen z hlediska rozvoje propagace, obdobím nejpřínosnější. Komunikace za první republiky dosahovala kvalit velkých mezinárodních podniků a to hlavně díky národohospodářské situaci ČSR. Tato část komplexně zachycuje hodnoty a postupy podniku při jeho propagaci a zaměřuje se na fungování oddělení Tisku, informací apropagace pod vedením Josefa Svátka. Závěrem a výstupem práce je celkové vyhodnocení a shrnutí komunikace Škody v uvedeném období.
|
|
|
Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním pokrytím dvou spojeneckých náletů na Plzeňsko na jaře 1943. Jednalo se o nálety provedené britskými silami RAF v noci z 16. na 17. dubna a z 13. na 14. května 1943 s cílem zasáhnout Škodovy závody v Plzni, tehdy nejvýznamnější zbrojovku protektorátu. Nálety nebyly z pohledu Spojenců úspěšné - při dubnovém náletu byly místo plzeňského továrního komplexu zasaženy hlavně cca 11 km vzdálené Dobřany, kde se cílem stala především místní psychiatrická léčebna, jejíž budovy piloti zaměnili za budovy plzeňské Škody. Druhý, květnový nálet byl již úspěšnější - Škodovy závody byly zasaženy, ovšem nikoliv tak, aby byla ochromena jejich produkce. Navíc byly zasaženy i civilní cíle. Práci uvádí vhled do situace protektorátu Čechy a Morava a tehdejších tištěných periodických médií včetně systému fungování cenzury, následuje stručné seznámení s dějinami Plzně za období protektorátu a popis skutečného průběhu náletů očima současného historika. Co se týče vlastního rozboru, práce se zaměřuje na období bezprostředně po náletech po dobu cca 14 dnů - tedy od 17. dubna do 1. května a od 14. května do 1. června 1943. Jako materiál k práci posloužily čtyři skupiny periodik - legální celostátní (Večerní České slovo, Polední list, Lidové noviny a Národní politika), legální regionální...
|
|
|
Historie komunikace Škody Plzeň 1918-1945
Drechslerová, Terezie ; Zábrodská, Kristina (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce popisuje komunikaci značky Škoda Plzeň v letech 1918- 1945. V tomto období byla Škoda Plzeň největším průmyslovým podnikem v Československu a její produkty se vyrovnaly i mezinárodní konkurenci. Práce zachycuje historii podniku od jeho založení Emilem Škodou v roce 1869 až do roku 1945. Bakalářská práce také zmiňuje největší osobnosti podniku - zakladatele Emila Škodu a Karla Loevensteina, jakožto průkopníka moderního vedení a propagace podniku. Dále práce sleduje kontext Škody Plzeň ve společenské situaci od konce první světové války až do začátku světové války druhé. Největší prostor je věnován části, která zachycuje komunikaci, propagaci a marketingovou strategii podniku a to hlavně v období první republiky, jelikož toto období bylo, nejen z hlediska rozvoje propagace, obdobím nejpřínosnější. Komunikace za první republiky dosahovala kvalit velkých mezinárodních podniků a to hlavně díky národohospodářské situaci ČSR. Tato část komplexně zachycuje hodnoty a postupy podniku při jeho propagaci a zaměřuje se na fungování oddělení Tisku, informací apropagace pod vedením Josefa Svátka. Závěrem a výstupem práce je celkové vyhodnocení a shrnutí komunikace Škody v uvedeném období.
|
|
|
Analýza výroby a exportu dělostřeleckých zbraní Škodových závodů v letech 1918-1938
Pecková, Lenka ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Práce se zabývá analýzou výroby a exportu dělostřeleckých zbraní v meziválečném Československu. Škodovka se stala významnou dělovkou již za dob rakousko-uherské monarchie a své postavení si udržela i během meziválečného období. Během tohoto období se stala celá řada politických a ekonomických událostí, které ovlivnily zbrojní výrobu. Je tedy jedním z hlavních cílů práce analyzovat jejich vliv a dopad i na výrobu děl v Plzni. Výroba i export byly totiž často podmíněny politickými vztahy Československa. Z ekonomického hlediska se práce zaměřuje na ziskovost jednotlivých obchodů, a to jak z pohledu tuzemských, tak i zahraničních zakázek. Nelze opominout ani bližší analýzu exportu děl a navazovaných obchodních vztahů, neboť hrál export po většinu meziválečného období pro podnik důležitou roli.
|
|
|
Zbrojní výroba v Československu v době zbrojní konjunktury ve 30. letech 20. století
Pejsar, Adam ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Poloha a historie Československa hrála klíčovou roli v rozhodnutí soustředit se na zbrojní průmysl v meziválečném období. Vzhledem k nestabilitě v nově vzniklých státech po rozpadu Rakouska-Uherska a také v poražených státech v první světové válce, a s ohledem na tradici výroby těžkých zbraní, se ČSR začala věnovat zbrojnímu průmyslu v mnohem větším rozsahu. Ani velká hospodářská krize nezastavila zvyšující se zbrojení ve 30. letech 20. století. Zbrojní průmysl naopak pomohl k lepším výsledkům v zahraničním obchodě a celkově podpořil jinak stagnující československé hospodářství. V roce 1934 vstoupil zbrojní průmysl do období zbrojní konjunktury, která skončila až pomnichovskými událostmi. Během tohoto období začal čs. vývoz mírně narůstat, což bylo viditelně ovlivněno úspěšným exportem zbraní. Vysoká zahraniční poptávka byla zapříčiněna především kvalitou československých zbraní. Nicméně obrovské vládní výdaje do tohoto sektoru musely být hrazeny skrze stoupající veřejný dluh a rostoucí daňové sazby.
|
host ::
RSS.