|
| |
|
| |
|
|
Možnosti uplatnění konceptu age managementu v různých typech škol v Praze
Pešulová, Ludmila ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem diverzity managementu, podrobněji age managementem, tedy řízením lidských zdrojů s ohledem na věk a možnosti zaměstnance. V teoretické části se zaobírá řízením diverzity v pracovních týmech, definuje age management jako možnost přizpůsobení organizace potřebám stárnoucích zaměstnanců. Poukazuje na demografický vývoj společnosti, přibližuje věkové rozložení učitelů ve školách v České republice. Empirická část blíže popisuje nástroje age managementu jako vhodný prostředek k přizpůsobení pracovních podmínek zaměstnancům 50 plus a obsahuje tři dílčí šetření ve třech mateřských, třech základních a třech základních uměleckých školách v Praze. Formou polostrukturovaných rozhovorů s řediteli těchto škol a zároveň dotazníky na téma age managementu a využitím jeho nástrojů mezi skupinou pedagogů 50 plus a skupinou provozních zaměstnanců 50 plus na šetřených školách komparuje možnosti zavedení nástrojů age managementu do škol s potřebami zaměstnanců 50 plus na těchto školách. Cílem této práce je popsat a porovnat současný stav využívání prvků age managementu v mateřských, základních a základních uměleckých školách a poté navrhnout opatření age managementu aplikovatelná do personálního řízení škol. KLÍČOVÁ SLOVA age management, diverzity management, pedagogové 50 plus,...
|
|
| |
|
|
Změny v řízení vzdělávání v ČR na přelomu tisíciletí očima ředitelů tehdejších škol
Mastík, Rudolf ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kaplanová, Jitka (oponent)
Diplomová práce na téma "Změny v řízení vzdělávání v ČR na přelomu tisíciletí očima ředitelů tehdejších škol" zachycuje zrušení centrálního řízení vzdělávání v České republice v letech 1999 až 2004 a popisuje přechod na nový decentralizovaný systém řízení. Jedná se o kvalitativní analýzu, opřenou o rozhovory se zkušenými řediteli základních a středních škol. Tito manažeři ve zkoumané etapě osobně i profesně prožívali dopady legislativních změn do školství. Při výzkumu byly ke sběru dat využity narativní rozhovory, analýza probíhala metodou zakotvené teorie. Byly zkoumány příčinné podmínky, fenomén rušení odvětvového řízení, intervenující podmínky (rizika anomie, politizace školství, odbornost versus byrokracie v řízení vzdělávání, vzdělávání a podpora ředitelů škol) a jejich vliv na centrální kategorii. Tou se v průběhu výzkumu stala autonomie školy a byl zkoumán její rozsah včetně dynamiky změn v průběhu sledovaného období. Práce obsahuje popis zkoumaných proměnných a vyhodnocení vzájemných vazeb s důrazem na vazby k dominantní kategorii. Výsledkem je hypotéza (teorie) zakotvená v datech, která byla získána z rozhovorů s respondenty. Tato hypotéza má ambici predikovat děje při dalších cílených změnách v řízení vzdělávání. Práce končí završením přechodu na decentralizované řízení a zavedením...
|
|
| |
|
|
Připravenost vybraných škol města České Budějovice na vznik mimořádné události
BLÁHOVÁ, Kateřina
Připravenost škol na mimořádné události, by mělo být pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance těchto zařízení jednou ze základních priorit. Za účelem posouzení připravenosti škol bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny tři typy dotazníků, a to dotazník pro ředitele škol, pedagogy, žáky a studenty. Teoretická část práce se zabývá legislativním vymezením problematiky mimořádných událostí a terminologiích pojmů jako jsou bezpečnost, mimořádná událost, mimořádná situace, hrozba, záchranné a likvidační práce, krizová situace, integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva nebo evakuace. Další kapitolou práce je pojetí výuky problematiky ochrany obyvatelstva, která je rozdělena na období před rokem 1989 a po roce 1989. Do výuky problematiky ochrany obyvatelstva před rokem 1989 můžeme zařadit termíny jako civilní protiletecká ochrana, civilní obrana a branná výchova. Výuka v oblasti přípravy obyvatelstva na mimořádné události v České republice po roce 1989 je rozdělena na předškolní výchovu, základní vzdělání, střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Dále byla do této kapitoly zahrnuta preventivně výchovná činnost směřující k zadané cílové skupině. Dalšími kapitolami v teoretické části diplomové práce jsou kapitoly Ochrana obyvatelstva a Koncepce ochrany obyvatelstva. Poslední kapitola byla zaměřena na současný stav počtu škol na území České republiky, Jihočeského kraje a města České Budějovice. Ve výzkumné části bylo cílem zhodnotit připravenost vybraných škol na mimořádnou událost. Jak již bylo zmíněno, byly vytvořeny tři typy dotazníků. První dotazník byl určen pro ředitele škol a obsahoval 26 otázek. Otázky měly uzavřené odpovědi. Začátek dotazníku charakterizuje zkoumaný vzorek. Následuje tematický blok, který pojednává o evakuačním plánu a následné evakuaci. Další otázky jsou zaměřené na posouzení připravenosti škol, pedagogů, žáků a studentů na mimořádnou událost. Poslední otázky zjišťují, zda by ředitelé uvítali možnost, proškolení pedagogů v oblasti Ochrana člověka za mimořádné události. Druhý dotazník byl určen pedagogickému personálu. Dotazník pro pedagogy obsahoval 34 otázek, které měly uzavřené odpovědi. Byl rozdělen do 2 tematických bloků. První čtyři otázky sloužily k charakterizování pedagogického personálu. I. BLOK zjišťoval, zda má škola zpracovaný evakuační plán, jak často je prováděn nácvik evakuace, zda škola spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému, zda jsou žáci seznamováni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události a jakým způsobem, zda se pedagogové účastní školení na úseku ochrany obyvatelstva, nebo jaká forma školení a tematická oblast by jim nejvíce vyhovovala. II. BLOK byl zaměřen na informovanost pedagogů. Třetím dotazníkem byl dotazník pro žáky a studeny, ten obsahoval celkem 28 otázek. První 3 otázky sloužily k získání informací o respondentovi. Následně byl dotazník zaměřen na znalosti žáků v oblastech ochrana obyvatelstva, požární ochrana, první pomoc, únik radioaktivních a chemických látek. Každá oblast obsahovala 4 otázky. Další 3 otázky byly zaměřené na znalost telefonních čísel, které by žáci a studenti měli znát v případě vzniku mimořádné události. Poslední otázky zjišťovaly, zda a jak byli žáci a studenti seznámeni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události. V případě ředitelů škol byla použita metoda kvalitativní ve formě metody PAPI. Metoda PAPI-Paper And Pen Interviewing spočívá v osobním dotazování, při kterém se odpovědi respondentů zaznamenávají do vytištěného, standardizovaného dotazníku. U pedagogů, žáků a studentů byla použita metoda kvantitativní, a to formou dotazníkového šetření. Všechny výsledky byly zaneseny do programu Excel a vyhodnoceny formou grafů.Pro dobrou míru připravenosti škol, byla dle Paretovo principu stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Dále bylo provedené statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření za účelem testování závislosti odpovědí respondentů na druhu školy.
|
host ::
RSS.