|
|
Czechoslovak-Cuban Cinematic Cooperation in the 1960s
Matušková, Magdaléna ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce analyzuje dosud málo probádané téma československo-kubánské spolupráce v oblasti filmu v období šedesátých letech 20. století, tj. v průběhu první dekády po vítězství Kubánské revoluce. Opírá se zejména o archivní dokumenty z bývalého ústředního ředitelství Československého státního filmu, Archívu Barrandovského studia, Ministerstva školství a kultury a Ministerstva zahraničních věcí. Řada kapitol také čerpá z orální historie, z rozhovorů s kubánskými techniky a umělci, kteří pracovali v kubánském filmu od šedesátých let, a také s československými odborníky, kteří byli vysláni do Kubánského kinematografického institutu ve druhé polovině šedesátých let jako poradci a učitelé. Kubánský kinematografický institut, založený již v březnu 1959, se od svého vzniku potýkal s nedostatkem lidských a materiálních zdrojů. Kubánský filmový průmysl, který byl před rokem 1959 z větší části v rukách Severoameričanů, přišel o mnoho zaměstnanců následkem masové emigrace na počátku dekády. Později v důsledku americké blokády a embarga přišel také o hlavního dodavatele filmů, materiálu a strojového a přístrojového vybavení. Většina techniků a umělců zaměstnaných v kubánské kinematografii teprve začínala a nevěděla mnoho o tom, jak se dělají filmy. Československý státní film (ČSF) nabídnul kubánské kinematografii...
|
|
|
Československá diplomacie a její hodnocení de Gaullovy politiky grandeur v letech 1958 až 1969
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Československo-francouzské vztahy se od počátku šedesátých let minulého století postupně rozvíjely. Ve Francii byl v té době prezidentem Charles de Gaulle, který prosazoval politiku grandeur, podle které měla Francie obnovit svoje velmocenské postavení, zatímco Československo bylo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na základě pramenného výzkumu s prvky kvalitativní obsahové analýzy dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky odpovídám ve své práci na otázku, jakým způsobem československá diplomacie hodnotila jevy spjaté s de Gaullovu politiku grandeur v letech 1958 až 1969. Z archivních dokumentů vyplývá, že československá zahraniční politika se francouzskému postoji k odzbrojení věnovala na počátku šedesátých let, kdy se o tomto tématu v Ženevě konaly rozhovory, kterých se Československo přímo účastnilo. Francouzský odmítavý postoj k dohodám o odzbrojení byl československou diplomacií hodnocen vždy negativně, postupem času však přestal být překážkou pro rozvoj vzájemných vztahů. Rozporuplně byla hodnocena francouzská politika k zemím Západu. Pozitivně byl hodnocen postoj Francie vůči Spojeným státům, jejichž vliv v Evropě se Francie snažila omezit, negativně bylo chápáno sbližování Francie se SRN. Postoj Francie k NATO, ať už se jednalo o francouzské odmítání integrace a...
|
|
|
Československá diplomacie a její hodnocení de Gaullovy politiky grandeur v letech 1958 až 1969
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Československo-francouzské vztahy se od počátku šedesátých let minulého století postupně rozvíjely. Ve Francii byl v té době prezidentem Charles de Gaulle, který prosazoval politiku grandeur, podle které měla Francie obnovit svoje velmocenské postavení, zatímco Československo bylo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na základě pramenného výzkumu s prvky kvalitativní obsahové analýzy dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky odpovídám ve své práci na otázku, jakým způsobem československá diplomacie hodnotila jevy spjaté s de Gaullovu politiku grandeur v letech 1958 až 1969. Z archivních dokumentů vyplývá, že československá zahraniční politika se francouzskému postoji k odzbrojení věnovala na počátku šedesátých let, kdy se o tomto tématu v Ženevě konaly rozhovory, kterých se Československo přímo účastnilo. Francouzský odmítavý postoj k dohodám o odzbrojení byl československou diplomacií hodnocen vždy negativně, postupem času však přestal být překážkou pro rozvoj vzájemných vztahů. Rozporuplně byla hodnocena francouzská politika k zemím Západu. Pozitivně byl hodnocen postoj Francie vůči Spojeným státům, jejichž vliv v Evropě se Francie snažila omezit, negativně bylo chápáno sbližování Francie se SRN. Postoj Francie k NATO, ať už se jednalo o francouzské odmítání integrace a...
|
|
|
Ideové zdroje československé zahraniční politiky po r. 1989
Česenková, Adéla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá ideové zdroje československé zahraniční politiky po roce 1989. Prvním cílem práce je na základě analýzy idejí tří hlavních aktérů zahraniční politiky v letech 1989 - 1992, prezidenta Václava Havla, ministra zahraniční věcí Jiřího Dienstbiera a premiéra Mariána Čalfy, formulovat obecné principy, které tvořily základ pro tvorbu zahraniční politiky. Druhý cíl práce spočívá v analýze cílů polistopadové zahraniční politiky za účelem zachytit implementaci ideových zdrojů jejích hlavních představitelů do tvorby zahraniční politiky a případné posuny od původních idejí. Práce dochází k závěru, že většina principů formulovaných na základě syntézy ideových zdrojů jednotlivých aktérů měla vliv na tvorbu zahraniční politiky. Byly zachyceny posuny v přístupu k bezpečnostní spolupráci v Evropě.
|
|
|
Czechoslovak-Cuban Cinematic Cooperation in the 1960s
Matušková, Magdaléna ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce analyzuje dosud málo probádané téma československo-kubánské spolupráce v oblasti filmu v období šedesátých letech 20. století, tj. v průběhu první dekády po vítězství Kubánské revoluce. Opírá se zejména o archivní dokumenty z bývalého ústředního ředitelství Československého státního filmu, Archívu Barrandovského studia, Ministerstva školství a kultury a Ministerstva zahraničních věcí. Řada kapitol také čerpá z orální historie, z rozhovorů s kubánskými techniky a umělci, kteří pracovali v kubánském filmu od šedesátých let, a také s československými odborníky, kteří byli vysláni do Kubánského kinematografického institutu ve druhé polovině šedesátých let jako poradci a učitelé. Kubánský kinematografický institut, založený již v březnu 1959, se od svého vzniku potýkal s nedostatkem lidských a materiálních zdrojů. Kubánský filmový průmysl, který byl před rokem 1959 z větší části v rukách Severoameričanů, přišel o mnoho zaměstnanců následkem masové emigrace na počátku dekády. Později v důsledku americké blokády a embarga přišel také o hlavního dodavatele filmů, materiálu a strojového a přístrojového vybavení. Většina techniků a umělců zaměstnaných v kubánské kinematografii teprve začínala a nevěděla mnoho o tom, jak se dělají filmy. Československý státní film (ČSF) nabídnul kubánské kinematografii...
|
|
|
Novinář a politik Hubert Ripka
Pavlát, David ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hubert Ripka (1895-1958) patřil za první republiky mezi nejaktivnější demokraticky orientované novináře a nejbližší spolupracovníky ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Jeho politické i novinářské počátky jsou spojeny s národnědemokratickou Mladou generací. Klíčovým byl pro Ripkovu kariéru rozkol mezi levým a pravým křídlem Mladé generace v roce 1920, kdy po vítězství pravice z Mladé generace vystoupil. Antonín Pešl ho přivedl do redakce Národního osvobození, spjatého s Československou obcí legionářskou a prohradní politikou. V zahraničněpolitické oblasti se zaměřil především na sledování politického a kulturního života Jugoslávie, stal se tajemníkem Československo-jihoslovanské ligy, členem Slovanského ústavu, přispíval do jihoslovanských periodik a do obnoveného Slovanského přehledu. Nejvýznamnější Ripkova přednášková činnost byla spojena s prestižním Klubem Přítomnost. Od roku 1930 působil v redakci Lidových novin, přispíval však do celé řady dalších periodik. Usiloval o všemožnou podporu malodohodového spojenectví, především v souvislosti se sílící hrozbou německého pangermanismu. Od roku 1932 podnikal zahraniční informační cesty, z nichž pořizoval souhrnné zprávy pro E. Beneše. V roce 1934 se významným způsobem podílel na vzniku programu "Demokracie řádu a činu",...
|
|
| |
|
|
The Role and Importance of M. R. Štefánik during the Formation of Czechoslovak Diplomacy
Gúcka, Dominika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza úlohy a významu Milana Rastislava Štefánika při vzniku československé diplomacie. Práce je rozdělená na tři kapitoly. První se zaměřuje na vznik Československa, teorii formování diplomacie a na diplomata jako aktéra mezinárodních vztahů. V druhé se budu věnovat československé zahraniční politice a jejím hlavním představitelům v rámci zahraničního odboje. Třetí kapitola se týká M. R. Štefánika. Jeho osobního a profesního života, který mu dopomohl k jeho diplomatickým stykům. Přiblížím jeho vztah s Masarykem a Benešem a v poslední podkapitole uvedu konkrétní zásluhy a význam Štefánika na základě teoreticko-koncepčního východiska.
|
host ::
RSS.