|
|
Olfaktorické a vizuální komponenty výběru partnera u koroptve polní
Kotasová, Kateřina ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V práci je sledován význam pachových a vizuálních vjemů při výběru partnera u koroptve polní. Práce sestává z několika experimentů, při nichž je testována schopnost jedinců reagovat na pachové stimuly opačného pohlaví a sledována reakce na melaninový ornament při interakcích samec-samice a samec- samec. Ve výběrových experimentech je manipulováno s velikostí ornamentu. V dalším experimentu je testována role velikosti melaninového ornamentu a podobnosti samců a samic v páru (asortativní párování) na celkový reprodukční úspěch jedinců (líhnivost vajec, počet vajec). Práce přispívá k objasnění role melaninového ornamentu v signalizaci kvality jedince a diskutuje roli pohlavního výběru v evoluci tohoto péřového ornamentu u sociálně monogamních koroptví polních.
|
|
|
Efekt kalorického příjmu a aromatických látek na kvalitu lidské tělesné vůně
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Předchozí práce ukázaly, že výběr partnera z části závisí na vodítkách poukazujících na kvalitu a kondici potencionálního partnera. Taková vodítka mohou být nejen vizuální povahy, ale v poslední době se ukazuje, že i pachová. Čím dál více studií naznačuje, že právě tělesná vůně hraje při výběru partnera poměrně zásadní roli. Navíc je tělesná vůně ovlivňována konzumovanou stravou. Proto jsme se zaměřili na to, jak axilární vůni ovlivní omezení kalorického příjmu a konzumace česneku. Z našich výsledků vyplývá, že obnovení kalorického příjmu zvyšuje příjemnost a atraktivitu tělesné vůně (pravděpodobně v důsledku doporučené specifické stravy), v porovnání s tímto je během jeho omezení mnohem nižší. Dále tělesná vůně lidí, kteří konzumovali česnek, byla lépe hedonicky hodnocena, což by mohlo být připisováno jeho pozitivním účinkům na zdraví. Tato zjištění potvrzují předpoklad, že tělesná vůně je ovlivňována konzumovanou stravou a díky změně její atraktivity může sloužit při výběru partnera jako vodítko ke kondici a kvalitě jedince.
|
|
|
Metodika rozvoje čichového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením
Pařízková, Linda ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zabývá významem čichového vnímání a možnostmi jeho rozvoje u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením. Podává základní informace o anatomii a fyziologii čichu, o zpracování čichových podnětů a významu čichu pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Největší pozornost je věnována možnostem rozvoje čichového vnímání v České republice, což prezentuje ucelený přehled produktů na českém trhu. Dále se věnuje rozvoji čichového vnímání na Škole Jaroslava Ježka.
|
|
|
Změny v Srdeční Frekvenci Novorozenců v Reakci na Odoranty s Relativně Silnou a Slabou Trigeminální Komponentou
Boušová, Jiřina ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Brothánková, Pavlína (oponent)
V dnešní době se předpokládá, že vnímání pachů jako spíše příjemných či nepříjemných je do značné míry utvářeno na základě každodenní zkušenosti jedince v rámci konkrétní kultury, a to skrze evaluativní podmiňování a okrajově též formou pouhého vystavení se určitému pachu. Jinými slovy, že čichové preference a averze nejsou vrozené, nýbrž jsou výsledkem jejich celoživotního formování. Čichový vjem však není založen jen na čistě kvalitativní složce zprostředkované víceméně olfaktorickým nervem. Na čichovém vjemu se podílí i nerv trigeminální, jehož stimulace v jedinci vyvolává taktilní percepci pachů v nosní dutině. Oba dva tyto nervy jsou vzájemně propojeny jak na periferní, tak na centrální úrovni chemosenzorického zpracování podnětů a jejich vzájemné interakce se spolupodílí na vnímaných charakteristikách finálního pachu, tedy i jeho vnímané příjemnosti či nepříjemnosti (tj. hedonicitě). Vzhledem k tomu, že novorozenci mají jen omezenou předchozí zkušenost s pachy, na jejich rozdílné reakci na ně by se mohla významnou měrou podílet taktilní složka čichového vjemu zprostředkovaná trigeminálním nervem. V této studii bychom tedy chtěli sledovat, jestli na pachy dráždící trigeminální nerv více a méně novorozenci reagují odlišně. Reaktivitu novorozenců jsme se rozhodli sledovat na autonomní úrovni;...
|
|
|
Schopnost speciálně vycvičených psů detekovat lidský pach dlouhodobě vystavený různým povětrnostním podmínkám
Machová, Lucie ; Vyplelová, Petra (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Přežitelnost lidského pachu byla zkoumána mnoha vědci a to hlavně umělým navozením okolních podmínek (Hudson et al., 2009; Santariová et al. 2012; Preti et al., 2006). Oproti tomu existuje jen málo studií zabývající se odolností lidského pachu v přirozených přírodních podmínkách (King et al., 1964; Santariová et al., 2016).
Od 6 cílových dobrovolníků byl nabrán individuální lidský pach na skleněné zkumavky. Cílový pach byl ponechán venku ve 2 různých částech roku. Zimní vzorky pocházející od 3 cílových lidí byly vystaveny venkovnímu prostředí od listopadu do května, zatímco letní vzorky získané od dalších 3 lidí od května do prosince. Vždy po 3, 4, 5 a 6 měsících byl z 1 zkumavky od každé cílové osoby odebrán pach na pachový nosič. Po uplynutí posledního časového intervalu byl od cílových lidí znovu nabrán pach, tentokrát na bavlněnou textilii. Zároveň byl nabírán i pach od dalších dobrovolníků, kteří měli roli klamných pachů.
Následně bylo zkoumáno, jestli budou psi schopni tyto vzorky správně ztotožnit. Speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace dostali vždy k načichání vzorek pocházející z venkovního prostředí a měli za úkol z řady 6 pachů (1 cílového a 5 klamných) vybrat ten, který pocházel od totožné osoby.
Experiment ukázal, že psi jsou schopni správně ztotožnit zimní vzorky ve všech časových intervalech, ale letní vzorky neztotožní v žádném z intervalů. Jednotlivé časové intervaly mezi sebou nevykazují žádnou rozdílnost.
Největší vliv na změnu kvality individuálního lidského pachu má intenzita slunečního záření.
|
|
|
Smyslové vnímání u psa
Němečková, Markéta ; Sedmíková, Markéta (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Má práce shrnuje poznatky aktuální vědecké literatury, především hlavní informace o smyslovém vnímání psů, o nejdůležitějších anatomických strukturách, které smyslové vnímání zajišťují a také informace o mechanismech převádějících podněty z vnějšího prostředí přes receptory a smyslové orgány do centrální nervové soustavy.
Zabývá se jednotlivými smysly psa přes zrak, chuť, čich, sluch a rovnováhu, a část se věnuje také problematice bolesti. Shrnuje také jednotlivé odlišnosti smyslů psa od ostatních savců včetně člověka a krátce také využití smyslů ve prospěch člověka.
Závěr práce je věnován především seřazením jednotlivých smyslů psa dle důležitosti pro každodenní orientaci psa v běžném životě a také využití smyslového vnímání psů člověkem
|
|
|
Zkoušení senzorických schopností posuzovatelů: zkoumání citlivosti čichu a zraku
Hýsková, Eva ; Janoušková, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na zrakový a čichový smysl a jejich význam při senzorickém hodnocení. Jsou zde teoreticky zpracovány požadavky na posuzovatele v senzorické analýze, požadavky na zkušební prostory a požadavky Českého institutu pro akreditaci na akreditaci laboratoří působících v oblasti senzorického zkoušení. Uvádí přehled metod a legislativy v oblasti senzorické analýzy. V experimentální části této práce byly vybrány metody vhodné pro zkoumání citlivosti čichu a zraku senzorických posuzovatelů. Metody byly ověřeny v senzorické laboratoři, validovány a k jednotlivým metodám byly vypracovány standardní operační postupy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita vína
Snopková, Lenka ; Chvojková, Helena (vedoucí práce) ; Švachová, Marie (oponent)
Hodnocení kvality vína dle chuti, zraku a čichu. Vývoj vinařského zákona, sladění legislativy v oblasti vinařství a vinohradnictví s legislativou EU. Statistická analýza nejúspěšnějších odrůd. Popis degustace v obci Kudlovice. Srovnání hodnocení kvality vína v ČR a v ostatních zemích EU.
|
host ::
RSS.