|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
|
Economic analysis of Czechoslovak New Wave in the Film industry in historical and political context of the 1960s
Sochor, Vojtěch ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je porovnat ziskovost filmů československé nové vlny se zbytkem filmů natočených v 60. letech v Československu. Srovnání využívá statistické testy a vizualizaci pomocí boxplotů. Porovnání se skládá ze tří kroků; srovnání zisků, srovnání výrobních nákladů a srovnání návštěvnosti. Srovnání výrobních nákladů je doplněno srovnáním ex- teriérového natáčení typického pro Československou novou vlnu a regresním modelem ukazujícím, které faktory měly vliv na výrobní náklady. Mezi faktory patří natáčení ex- teriéru, ateliérové natáčení, celý výrobní čas a model obsahuje i dummy proměnné: barva filmu, formát filmu a zda jde o film Československé nové vlny či nikoli. Tato analýza je zasazena do československého politického a ekonomického pozadí od roku 1945 do roku 1970. Práce stručně popisuje hnutí československé nové vlny a popisuje vývoj českoslo- venského filmového průmyslu od roku 1945 do roku 1970 a jeho ukazatele, jako je počet kin a míst, návštěvnost a počet vyrobených filmů. 1
|
|
|
Communism, Emigration, Commercialism: Reading the Post-New Wave Films of Czechoslovak New Wave Directors
Silverman, Tanya ; Emler, David (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tanya Silverman CECS 2018 Abstrakt Režiséři Československé nové vlny Jiří Menzel, Věra Chytilová, Miloš Forman a Ivan Passer ukazovali ve svých filmech liberální náladu své doby. Vlivné hnutí skončilo kvůli sovětské invazi v roce 1968, avšak čtyři režiséři pokračovali ve své kariéře, bud' překonáváním zákazů nebo emigrací do Ameriky. Cílem této práce je interpretace jejich filmů coby demonstrací společenských interakcí od sedmdesátých let 20. století do roku 2006. Unikátní metodologie zahrnuje systematický průzkum filmů, nalezení klíčových tropů a témat a posléze analýzu rozhovorů z médií a biografických textů. Analytická část zkoumá tři hlavní témata: kult automobilů, peníze jako známku moci a cenzuru. Výsledky jsou prezentovány pro každého režiséra zvlášť, společně s kontexty z Československa, případně z USA. Výzkum naznačuje, že pro Jiřího Menzela a Miloše Formana byla klíčovým pojmem kultura v Čechách, respektive v Americe, zatímco Věra Chytilová a Ivan Passer se ve své filmové kariéře věnovali zejména společenské kritice. Tato diplomová práce doufá, že může svým inovativním přístupem přinést nové pochopení filmů od českých režisérů nové vlny.
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
|
Flashback jako narativní prostředek pro vyjádření paměti. Československá nová vlna v zrcadle flashbacku
Čechová, Briana ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Bernard, Jan (oponent) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato práce má dvě roviny a s nimi související dva cíle: teoreticky zakotvuje téma "Flashback" v domácím odborném prostředí, a vytváří tak zázemí pro jeho další zkoumání, v rovině analytické se soustředí na období československé nové vlny. Filosofické zázemí pro zkoumání flashbacku jakožto zásadního vyjadřovacího prostředku filmové narace, schopného zachytit fungování paměti, mi poskytla filosofie paměti Henri Bergsona. Než jsem přistoupila k primárnímu zdrojovému materiálu, formulovala jsem si pracovní definici pojmu flashback a vytvořila základní historický přehled o jeho existenci v rámci dějin kinematografie světové a v tomto přehledu akcentovala vývoj kinematografie české. Období domácí nové vlny mi nabídlo pro studium sledovaného tématu kreativní prostor i příhodné podmínky. Vymezila jsem její časové určení, předchůdce, představitele a inspirované souputníky, jejichž tvorbu jsem však zkoumala v kontextu veškeré domácí hrané produkce. Tak bylo zjištěno, že v letech 1963 - 1969, kdy bylo realizováno 218 dlouhometrážních hraných filmů, se v jedné třetině z nich objevuje flashback. Tyto filmy se pak staly předmětem mého výzkumu: analyzovala jsem už literární a technické scénáře, filmy samotné i jejich kritickou odezvu, to vše výhradně z hlediska využití a percepce flashbacku jako narativního...
|
|
|
Kulturní publicista A. J. Liehm
Trojanová, Kamila ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce zachycuje průřez novinářské tvorby a životních osudů kulturního publicisty A. J. Liehma působícího od 40. let 20. století ve významných československých kulturních periodikách. Práce dále seznamuje s dobovým kontextem minulého století a přelomovými mezníky naší historie. Významným periodikům, ve kterých A. J. Liehm působil, jsou věnovány samostatné kapitoly. Jedná se o kulturní týdeníky Kulturní noviny a Literární noviny. Další periodika jsou zmíněna zejména v souvislosti s autorovou exilovou tvorbou. V neposlední řadě práce zkoumá francouzský časopis Lettre Internationale, který autor založil v 80. letech v Paříži. Autor se setkával s řadou kulturně a umělecky orientovaných osobností, a to zejména z filmové oblasti. Po emigraci z Československa v roce 1969 pokračoval v publikační činnosti v exilu a opakovaně se účastnil diskuzí a rozhovorů na téma Pražského jara a československé kultury. Práce se snaží sběrem informací, ať již z různých oficiálních zdrojů, či na základě osobní komunikace se samotným autorem, podat ucelený přehled o jeho osobnosti a životě.
|
host ::
RSS.