|
| |
|
| |
|
|
Spisovnost a nespisovnost v mediální komunikaci tištěných deníků a jejich vliv na diskuse o spisovném jazyce
Pospíšilová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu užívaných jazykových prostředků v tištěných médiích, konkrétně nejčtenějších celostátních deníků, z období druhého čtvrtletí roku 1993. V tomto roce totiž proběhla zásadní lingvistická konference na téma spisovná čeština a jazyková kultura. Analýza se zaměřuje především na takové prostředky, jež se neshodují se spisovnou varietou jazyka. Teoretická část práce pojednává o základních pojmech, jako jsou norma, kodifikace, národní jazyk a jeho variety, jejichž definice a pochopení rozdílných postojů k nim jsou důležité pro druhou, analytickou část práce. V té jsou pomocí kvantitativní obsahové analýzy rozebírány jazykové prostředky, které se vyskytují v textech tištěných médií, jsou nastíněny motivace jejich užití a jejich funkce. Získané poznatky jsou následně porovnány s příspěvky týkajícími se spisovné češtiny a kultury jazyka, které byly předneseny na olomoucké lingvistické konferenci v roce 1993. Práce poskytne jasnou představu o vlivu výskytu nespisovných jazykových prostředků ve veřejných sdělovacích prostředcích na téma akademických diskusí o spisovném jazyce.
|
|
|
Modus v substantivních větách v současné španělštině
Tomeš, Jan ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA subjunktiv, substantivní věty, španělština, čeština, norma, úzus ! ABSTRAKT Použití dvou slovesných modů - indikativu a subjunktivu - je ve španělštině hojně diskutované téma, jemuž bylo věnováno již mnoho studií a prací. Díky tomu, že volba modu podléhá mimo jiné i postoji mluvčího, se však často systémová norma liší od běžného úzu. Tato práce se věnuje použití indikativu a subjunktivu na poli substantivních vět, a to po slovesech entender, comprender, admitir, aceptar, explicar sospechar, imaginar(se), figurarse, suponer a quejarse v hlavní větě. Norma, jíž se zaobírá teoretická část práce, je následně konfrontována s analýzou vybraných výskytů v CRAE, tedy s územ. Další analýza provedená pomocí paralelního korpusu InterCorp porovnává situaci, která v této oblasti panuje v češtině.
|
|
|
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
|
|
|
New french ortograph
Dáňa, Karel ; Müllerová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nového francouzského pravopisu, který se v posledních letech dostává do učebnic určených budoucím francouzským školákům. Definuje nejzákladnější pravidla nového pravopisu, některá jsou doložena příklady výzkumu, který byl proveden na českých školách. KLÍČOVÁ SLOVA nový pravopis, starý pravopis, rozdíly, zjednodušení, současný stav, francouzská výuka, frankofonní výuka, české pojetí francouzského pravopisu, úzus
|
|
|
New french ortograph
Dáňa, Karel ; Müllerová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nového francouzského pravopisu, který se v posledních letech dostává do učebnic určených budoucím francouzským školákům. Definuje nejzákladnější pravidla nového pravopisu, některá jsou doložena příklady výzkumu, který byl proveden na českých školách. KLÍČOVÁ SLOVA nový pravopis, starý pravopis, rozdíly, zjednodušení, současný stav, francouzská výuka, frankofonní výuka, české pojetí francouzského pravopisu, úzus
|
|
|
Úvod do teorie jazykové správnosti
Beneš, Martin ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Bermel, Neil Halford Andrew (oponent) ; Dolník, Juraj (oponent)
Úvod do teorie jazykové správnosti. Tématem této disertační práce je nová konceptualizace předmětné oblasti, kterou se v českém kontextu tradičně zabývá teorie jazykové kultury, a to z pozic tzv. ontologického "socialismu" (srov. zejm. práce Esy Itkonena). První dvě kapitoly práce vysvětlují, proč je vhodné předmětnou oblast jazykové kultury nově nahlédnout právě z této perspektivy. Ideová diskuse v první kapitole identifikuje tři faktory (reakci protektorátních elit na německou okupační politiku, útvarový přístup k "jazyku" a fyzikalismus), jež měly na diskusi o otázkách a problémech dané předmětné oblasti negativní vliv; terminologická diskuse v druhé kapitole míří k tomu, proč v souvislosti s touto konceptualizací není vhodné používat původní termíny jazyková kultura a teorie jazykové kultury. Třetí kapitola detailně představuje ontologický "socialismus", podle něhož se v předmětné oblasti lingvistiky nacházejí nejen časoprostorové entity - jazykové prostředky, ale i entity nečasoprostorové - jazyková pravidla jakožto sociální fakty, existující reálně tzv. v intersubjektivitě myslí jednotlivých členů řečového společenství. Těmto jazykovým pravidlům se podrobně věnuje čtvrtá kapitola, která popisuje způsob jejich existence v podobě tzv. tříúrovňových, sdílených znalostí a ukazuje, že/proč tato...
|
|
|
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
|
|
|
Modus v substantivních větách v současné španělštině
Tomeš, Jan ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA subjunktiv, substantivní věty, španělština, čeština, norma, úzus ! ABSTRAKT Použití dvou slovesných modů - indikativu a subjunktivu - je ve španělštině hojně diskutované téma, jemuž bylo věnováno již mnoho studií a prací. Díky tomu, že volba modu podléhá mimo jiné i postoji mluvčího, se však často systémová norma liší od běžného úzu. Tato práce se věnuje použití indikativu a subjunktivu na poli substantivních vět, a to po slovesech entender, comprender, admitir, aceptar, explicar sospechar, imaginar(se), figurarse, suponer a quejarse v hlavní větě. Norma, jíž se zaobírá teoretická část práce, je následně konfrontována s analýzou vybraných výskytů v CRAE, tedy s územ. Další analýza provedená pomocí paralelního korpusu InterCorp porovnává situaci, která v této oblasti panuje v češtině.
|
host ::
RSS.