Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 152 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky
Bóday, Anna ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Zdobinský, Adam (oponent)
Název: Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky Cíle: Cílem této závěrečné práce bylo zjistit akutní psychickou odezvu respondentů na překonání adrenalinové překážky v přírodním prostředí. A to ve dvou případech, nejprve bez aspektu výšky a následně s ním. Poté porovnat, jak se liší míra úzkosti dotazovaných respondentů právě v závislosti na efektu výšky. Následně pak porovnat rozdíl v míře úzkosti mezi ženami a muži. Metody: Metodou zkoumání byl standardizovaný dotazník CSAI - 2, o 27 otázkách, cílících na tři oblasti akutní úzkosti, somatickou a kognitivní, a oblast sebedůvěry. Předložen byl koedukované skupině 34 respondentů čítající 20 žen a 14 mužů ve věkovém rozpětí 20-26 let. A to těsně před překonáním překážky na zemi, a následně před překonáním totožné překážky umístěné v jedenácti metrech nad zemí. Naměřená data byla analyzována pomocí statistického programu R 4.1.2. Výsledky: Mezi nízkou a vysokou kládou došlo k průkaznému nárůstu somatické úzkosti (V = 43, Padj <0.001) a kognitivní úzkosti (V = 93, Padj = 0.002), zároveň došlo ke snížení sebedůvěry. (df = 33, t = 4.06, Padj <0.001). Míra úzkosti mezi nízkou a vysokou kládou spolu velmi silně korelují jak pro somatickou (τ = 0.478, z = 3.78, Padj <0.001) a kognitivní úzkost (τ = 0.481, z = 3.83, Padj <0.001), tak...
Vliv zranění na psychické zdraví sportovců
Vighová, Kristýna ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Práce řeší problematiku návratů sportovců do tréninkového a zápasového procesu po zranění a to se zaměřením na jejich psychické zdraví. Cílem práce je identifikovat negativní psychické stavy, které následně ovlivňují výkonost sportovců, a jejich četnost u sportovců vracející se do tréninkového a zápasového procesu po zranění. Dílčím cílem je zjistit následující možné proměnné podílející se na zvyšování/umírnění těchto stavů. Práce ověřuje četnost výskytu negativních psychických stavů; zjišťuje vliv opakovaného zranění, rozdíly mezi sportovci a sportovkyněmi, rozdíly u individuálních a týmových sportovců a také ověřuje četnost využívání copingových strategií a zjišťuje jejich konkrétní podobu. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě české a cizojazyčné odborné literatury. Ve výzkumné části zjišťujeme, pomocí psychologického dotazníku CSAI-2, u sportovců, kteří utrpěli zranění, výskyt úzkostí a jejich vliv na výkonnost jedinců. Od výzkumu jsme očekávali, že zranění bude zvyšovat anxiozitu sportovců v době návratu do tréninkového a zápasového procesu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychické stavy, zranění, návrat ke sportu, stres, emoce, úzkost, strach, sebevědomí, Copingové strategie, individualita x tým
Komunikace zdravotnického záchranáře s pacienty s panickou atakou a úzkostnými stavy v přednemocniční péči
KLEINOVÁ, Elena
Výjezdy k úzkostným pacientům a pacientům s panickou atakou jsou poměrně častými případy v přednemocniční péči. Správný přístup a styl komunikace jsou stěžejní pro primární zajištění a stabilizování takového pacienta. Teoretická část práce se věnuje problematice úzkostných stavů a panické ataky, jejich charakteru, příčinám vzniku a způsobům možné intervence v přednemocniční péči. Dále se zabývá komunikací s pacientem a psychickou intervencí. Cílem práce bylo zjistit povědomost zdravotnických záchranářů o panické atace a úzkostných stavech, jak takové pacienty vnímají, jakým způsobem získávají znalosti a dovednosti v oblasti komunikace s úzkostnými a panickými pacienty a jak je využívají v praxi. Bylo také zkoumáno, jakými metodami záchranáři docílí psychické stabilizace pacienta, jak takové případy řeší a jak na to pacienti reagují. Důraz byl kladen také na komunikaci a její vliv na pacienta. Výzkum byl proveden kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů, které byli vedeny se zdravotnickými záchranáři z Jihočeského a Karlovarského kraje. Stanovené cíle byly výzkumem naplněny. Ukázalo se, že každý takový případ je velice individuální, z toho důvodu bylo mnohdy pro záchranáře obtížné jejich odpovědi formovat tak, aby byly obecně platné. Co se týče znalostí a řešení samotných situací, čerpají záchranáři z vlastních zkušeností, jelikož informovanost záchranářů v této oblasti se ukázala jako velmi povrchová. Navzdory tomu jsou jejich praktické a komunikační schopnosti na velmi dobré úrovni. Pevně doufám, že jak teoretické, tak praktické informace obsaženy v této práci najdou své využití a poslouží zdravotnickým pracovníkům či komukoliv, komu by mohly být jakkoli užitečné, ať už za účelem získání informací nebo praktickému užitku. Věřím, že moderní technologické možnosti, jako jsou programy nabízející praktické postupy pro efektivní poskytnutí první psychické pomoci, najdou své uplatnění i v oblasti přednemocniční péče.
Nomofobie u sester
GROMSKÁ, Veronika
Abstrakt Úvod: Tato bakalářská práce se zaměřuje na výskyt nomofobie u sester. Teoretická část se zabývá závislostí, úzkostí, popisem nomofobie a výskytem nomofobie ve zdravotnictví. Nomofobie u sester je velice závažný problém, jelikož vlivem častého používání mobilních zařízení dochází knegativním důsledkům, jako je například odkládání důležitých úkolů, hromadění úkolů nebo rozptýlení. Cíl: Cílem práce bylo zmapovat výskyt nomofobie u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních a zmapovat také vliv vzdělání sester na výskyt nomofobie. Metodika: Pro tuto práci byla použita kvantitativní metoda šetření. Data byla získaná pomocí standardizovaného dotazníku NMP-Q (angl. Nomophobia questionnaire). Rozdáno bylo 80 (100 %) dotazníků a celková návratnost byla 61 (76,25 %) dotazníků. Výsledky: Z celkového počtu 61 sester (100 %) se u každé projevil nějaký stupeň nomofobie. Největší počet sester, konkrétně 36 sester (59 %) mělo zjištěno, že trpí mírným stupněm nomofobie. U 22 sester (36 %) byl zjištěn střední stupeň nomofobie a u 3 sester (5 %) byl zjištěn těžký stupeň nomofobie. Výsledky také ukázaly, že sestry ze standardních oddělení vykazovaly vyšší míru nomofobie než sestry, které pracovaly jednotkách intenzivní péče (p = 3,9 %). Dále bylo zjištěno, že stupeň nomofobie se u sester nelišil podle stupně vzdělání. Sestry jak se středoškolským, tak i s vysokoškolským vzděláním vykazovaly stejnou míru nomofobie (p = 20,5 %). Závěr: Přínosem této bakalářské práce by měl být náhled do tématu nomofobie u sester a dopadu nomofobie na kvalitu poskytované péče. Tato práce by měla nabídnout sestrám materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká této problematiky a zároveň může práce sloužit zaměstnavatelům zdravotnických zařízení k větší motivaci sester.
Strachy u žáků 4. ročníků střední odborné školy
Stahorská, Nikol
Bakalářská práce se zaměřuje na strachy u žáků střední školy. V první kapitole teoretické části jsou vymezeny pojmy strach a úzkost, jejich vznik, popis fyziologie strachu, jeho projevy a pojetí strachu a úzkosti z pohledu psychologie a různých psychologických škol. Následně jsou popsány emoce a city, které žáci prožívají ve škole a s tím spojené strachy v prostředí školy. V závěru teoretické části je roze-psáno, jak pomoci adolescentům překonávat úzkostné stavy a strach. Praktickou část tvořilo dotazníkové šetření provedené na střední škole v Třebíči. Cílem bylo zjistit, z čeho mají žáci nejčastěji strach a v jaké míře ho poci-ťují. Nástrojem sběru dat byl dotazník, vytvořený pro účely průzkumu. Respondenty byli žáci 4. ročníků vybrané střední školy. Získaná data budou znázorněna prostřednictvím tabulek a grafů. Průzkum ukázal, že mezi nejčastější strachy patřil strach z maturitní zkouš-ky, následující byl strach z vážné nehody v rodině, pak strach, že někdo v rodině onemocní, dále strach, že někdo v rodině umře a strach ze zkoušení před tabulí. Nejčastější projevy strachu byly následující: rychle bušící srdce, zrychlený tep a dýchání, třes v rukách, sevřený žaludek a návaly pocení. Způsoby, jakými ado-lescenti překonávají strach, byly takové, že se nejčastěji svěří svým kamarádům, snaží se relaxovat, svěří se partnerovi/partnerce, svěří se svým rodičům či požijí alkohol.
Vztah "self-efficacy" s akutním prožíváním úzkosti při výzvové aktivitě
Laudová, Veronika ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Vztah "self-efficacy" s akutním prožíváním úzkosti při výzvové aktivitě Cíle: Cílem práce bylo zjistit vzájemný vztah mezi self-efficacy a akutní prožívanou úzkostí při výzvové aktivitě překonávání překážky ve výšce. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 33 studentů bakalářského studia na FTVS UK, kteří absolvovali výzvovou aktivitu v podobě překážky ve výšce. Na začátku kurzu vyplnil každý NGSE dotazník. Akutní úzkost byla zjišťována pomocí dotazníku CSAI-2, který účastníci vyplňovali dvakrát. Jednou před aktivitou na zemi, podruhé ve výšce těsně před překonáním překážky. Výsledky: Byl prokázán středně silný vztah (p = 0,05) mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkosti r = -0,421 (p = 0,05) ve výšce a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry r = 0,450 (p = 0,01) také ve výšce. Ženský vzorek prokázal vztah mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkosti r = -0,523 (p = 0,05) ve výšce a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry r = 0,572 (p = 0,01), také ve výšce. Mužský vzorek neprojevil žádnou signifikantní statistickou významnost mezi self-efficacy a dimenzemi úzkosti. Závěry: Vztah mezi self-efficacy a akutní úzkostí při výzvové aktivitě ve výšce je prokázán mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkostí a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry, také ve výšce. Vztah je prokázán u ženského...
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
Práce s emocí strachu v předškolním věku
NEDĚLKOVÁ, Monika
Bakalářská práce je zaměřena na emoci strachu a úzkosti v předškolním věku dítěte. První kapitola objasňuje vývojová specifika dětí předškolního věku v oblasti emočního a kognitivního vývoje. Další kapitola popisuje emoční prožitek dítěte, který úzce souvisí s vývojem a posilováním psychické odolnosti v předškolním věku. Poslední kapitola teoretické části přibližuje emoci strachu a úzkosti se zaměřením na samotné prožívání dítěte těchto konkrétních zvolených emocí. Empirická část práce věnuje pozornost možnostem a technikám, jak s těmito emocemi pracovat v rámci mateřské školy. Pro výzkumné šetření je zvolena metoda rozhovoru s učitelkami mateřských škol. Výsledky výzkumu ukazují, že každý jedinec prožívá své individuální strachy, které mohou být běžné nebo atypické. Během rozhovorů respondentky zdůrazňují nutnost empatického přístupu k dítěti, navození důvěry, bezpečí a jistoty. Při snaze zmírnit dětský strach učitelky využívají ve své praxi rozmanité pomůcky. V práci je zahrnut námět na týdenní program, opírající se o knižní publikaci, týkající se tematiky strachu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 152 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.