|
|
Obraz normalizace z pohledu dětských protagonistů
Semrádová, Adéla ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem doby normalizace z pohledu dětského protagonisty v dílech české literatury 90. let 20. století. Práce se zaměřuje na romány Hrdý Budžes Ireny Douskové a Báječná léta pod psa Michala Viewegha, které nejdříve analyzuje na rovinách vypravěče, časoprostoru, konfigurace postav a charakterizačních technik a narativního publika. Posléze metodou komparace zjišťuje, které narativní techniky podílející se na stavbě fikčních světů jsou textům společné a které jsou podstatným faktorem pro idylické zobrazení normalizační reality a které vytváří její odlehčený obraz, aniž by oslabovaly vážnost historického rámce. Výsledkem práce je, že důležitým prostředkem obrazu idylického dětství v době normalizace je orientace na každodennost hlavního hrdiny a na jeho rodinné prostředí. Dále důležitou narativní technikou je nepřímá charakterizace hlavní postavy prostřednictvím promluvy, která se projevuje humorným efektem projevu v obou případech protagonistů. Naopak nepodstatnou kategorií se díky metodě komparace prokázala být kategorie vypravěče, který je ve vybraných textech jiného druhu, a nepředstavuje tak podstatný faktor na budování narativních světů. KLÍČOVÁ SLOVA Hrdý Budžes, Báječná léta pod psa, dětský hrdina, doba normalizace, vyprávění
|
|
|
Animace na periférii
Hanáková, Veronika ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Kubíček, Jiří (oponent)
Práce se snaží vykreslit podobu dobové výroby animovaných děl v kontextu státně-socialistického modu produkce. Skrze otázkou zdánlivé autonomie odvětví kresleného a loutkového filmu v období ředitele Krátkého filmu Kamila Pixy (1969-1985) se pokusíme přesněji naznačit pozici uvnitř re- centralizované organizačně-dramaturgické struktuře státního filmového podniku, k níž dochází počátkem takzvané normalizace. Animovaný film měl odlišnou pozici a funkci oproti hrané tvorbě uvnitř československého filmu, tudíž se jako pomyslná autonomie můžou jevit i promyšlené kroky vedení úpravy systému výroby. Na příkladu ateliéru v Čiklově ulici načrtneme mód výroby loutkového filmu, který se podobal spíše řemeslné dílně a udržovala si pomyslnou autonomie, dokud měla svůj vlastní prostor.
|
|
|
Českoslovenští průvodci cestovního ruchu a jejich role ve společnosti v období tzv. normalizace
Řezníčková, Eliška ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat na základě archivního výzkumu a metody orální historie profesi československých průvodců cestovního ruchu v období tzv. normalizace a jejich postavení v tehdejší společnosti, a to se zvláštním zaměřením na aktivní cestovní ruch a oblast hlavního města Prahy. Na pozadí historického vymezení organizace cestovního ruchu a průvodcovské činnosti v socialistickém Československu se zabývá motivací průvodců k výkonu této činnosti; mapuje, jaké podmínky museli pro její výkon splňovat; zkoumá, jakým způsobem se vyrovnávali s ideologickými otázkami či jaké benefity jim práce přinášela. V neposlední řadě se práce věnuje i tomu, jakými změnami průvodcovská činnost prošla po změně režimu po roce 1989. Klíčová slova Průvodce cestovního ruchu, cestovní ruch, normalizace, orální historie.
|
|
|
Učitelé z pražských gymnázií v období tzv. normalizace
Sýkorová, Pavla ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
V diplomové práci je představen profesní život učitelů pražských gymnázií v období tzv. normalizace pomocí životopisných vyprávění, tehdejších dokumentů a archivních materiálů. Zmiňován je výběr samotné profese učitelů, jejich studium a následně vstup do učitelské praxe, jenž probíhal koncem šedesátých let. V rámci období tzv. normalizace je kladen důraz na zmapování vedoucí úlohy KSČ na pracovišti tak, jak ji vnímali sami učitelé. Práce ukazuje úlohu komunistické strany pomocí učitelských prověrek, přijímacích zkoušek a komplexních hodnocení. Dále jsou rozebrány mechanismy, jež pomáhaly udržet školu socialistickou až do roku 1989: kontrola, porady, schůze, školení, školní frazeologie, materiální zabezpečení, oslavy výročí, brigády, lyžařské a branné kurzy, družební zájezdy a postavení učitele ve společnosti. Závěrem je zachycen rozpad vedoucí úlohy KSČ ve škole a přechod na demokratické školství po roce 1989.
|
|
|
Posouvání hranic v chápání pojmu/významu "populární kultura" jejími konzumenty (na příkladu ženského publika sledujícího televizní seriály pro celou rodinu)
Fišerová, Marie ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem populární kultury na příkladu televizních seriálů jako typického produktu této kultury a výzkumem jejich konzumentů. Zabývá se posunem v chápání významu pojmu populární kultura na příkladu ženského publika sledujícího seriály označované jako seriály "pro celou rodinu". Prostřednictvím tohoto vybraného publika sledující dané seriály v době normalizace a sledujícího současné seriály se snažím vysledovat vývoj, změny apod. v oblasti chápání popkultury. Cílem diplomové práce je zjistit, k jakému posunu, změnám v oblasti chápaní pojmu/významu populární kultury došlo během časového období od normalizace po současnost. V práci se věnuji společenskému a politickému kontextu, definování populární kultury, každodennosti a sledování televizních seriálů. Jedná se o kvalitativní výzkum ženského publika prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Mediální kampaň Proti Chartě 77 jako vrcholný příklad komplexní komunistické propagandy období tzv. normalizace
Železný, Jakub ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie...
|
host ::
RSS.