|
| |
|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
|
Historie obce Rychnůvek od roku 1900 až do jejího zániku
VENUŠOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií zaniklé obce Rychnůvek. Zaměřuje se zejména na události 20. století, které byly pro její budoucí vývoj zlomové. První část bakalářské práce se věnuje specifikaci původní polohy obce a dále její historii, která sahá do 13. století. V druhé části jsou na pozadí dobových událostí charakterizovány společenské změny v této německy mluvící osadě. Důraz je kladen na rok 1918, období sociálního nacionalismu, poválečný odsun německého obyvatelstva a definitivní zánik obce v roce 1959. V poslední části se bakalářská práce zabývá konkrétními životy osob, které v obci žily a ovlivňovaly její společenský život. Dále je zde analyzována činnost, díky které dochází mezi členy původní komunity k interakci.
|
|
|
Zobrazení politického Východu v karikatuře ve francouzském časopise Le Canard enchaîné v období 1945-1970
Walsh, Diana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Práce se zaměřuje na analýzu karikatur s tematikou politického Východu ve francouzském satirickém týdeníku Le Canard enchaîné v letech 1945-1970. Východním blokem rozumíme Sovětský svaz a k němu přidružené socialistické země. Práce je ukotvena v teoretické části historickým kontextem dějin zemí Východního bloku, vývojem sledovaného týdeníku na pozadí dějin Francie, formulací pojmů karikatura a satira včetně významných autorů a samotnými výzkumnými metodami. Pomocí triangulace, v tomto případě kombinace kvantitativní obsahové analýzy a sémiotické analýzy, jsou rozebírány jednotlivé karikatury s tématem Východu a jednotlivých jeho zemí. Analyzovaná období jsou kvůli dostupnosti materiálů rozdělena do dvou úseků, a to 1945-1948 a 1968-1970.
|
|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
|
Christa Wolf and her book "Was bleibt" as a beginning of German-German literary confrontation and the reflexion in selected Czech media.
Bláhová, Jana ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Christa Wolf a její dílo "Was bleibt" jako počátek německo-německého literárního sporu a jeho rezonance ve vybraných českých médiích" systematicky popisuje a analyzuje recepci díla Christy Wolfové Was bleibt s hlavním důrazem na společensko- politický kontext doby jeho vydání a pozdější německo-německý literární spor. Představeny jsou primární příčiny vedoucí ke vzniku německo-německého literárního sporu, jeho průběh a hlavní aktéři. Práce se pokusí nalézt odpověď, zda-li se reakce na vydání novely "Was bleibt", potažmo samotný německo-německý literární spor, staly příkladem nutnosti určit budoucí roli poválečné východoněmecké literatury na celoněmecké literární scéně. Nezabývá se stylistickým rozborem díla, nýbrž se omezuje na porovnání ohlasů, které přineslo jeho vydání. První dvě kapitoly bakalářské práce slouží jako úvod do tématu. První kapitola pojednává o životě a politicko-společenským angažmá Christy Wolfové, druhá se věnuje vyprávění Was bleibt. Hlavní část práce zkoumá reakce spojené se zveřejněním novely a následný vznik německo-německého literárního sporu. Závěrečná kapitola práce je věnována ohlasu těchto událostí ve vybraných českých literárních časopisech dané doby a jejich porovnání.
|
|
|
Euroregion Silva Nortica a jeho vnímání studenty středních škol Jihočeského kraje a regionu Waldviertel
WEGENKITTLOVÁ, Petra
Autorka bakalářské práce se bude zabývat vývojem česko-rakouských příhraničních vztahů po roce 1989. Důraz je kladen především na aktivity Euroregionu Silva Nortica (ERSN). ERSN byl založen 28. 5. 2002 a v Jihočeském kraji zahrnuje území bývalých okresů Jindřichův Hradec, České Budějovice, Písek a Tábor. Na území Spolkové země Dolní Rakousko pak region Waldviertel s okresy Zwettl, Krems, Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Horn. Náplní práce je zmapování a posouzení přeshraniční spolupráce iniciované ERSN, vlastní výzkum se pak především zaměří na míru její známosti ve společnosti. Součástí bakalářské práce je i dotazník, který zmapuje povědomí o ERSN na vybraných středních školách v Jihočeském kraji a v Dolním Rakousku.
|
|
|
Vývoj přeshraniční spolupráce Jihočeského kraje, Svobodného státu Bavorska, Horního a Dolního Rakouska se zaměřením na Strategii pro odstranění důsledků železné opony.
KOLÁŘOVÁ, Hana
Autorka bakalářské práce se bude zabývat vývojem přeshraniční spolupráce Jihočeského kraje, Svobodného státu Bavorsko a Horního a Dolního Rakouska. Od obecného popisu problematiky přeshraniční spolupráce, jejího historického vývoje na zkoumaném území od roku 1948 až dodnes, se autorka dostane až na konkrétní zpracovávané projekty Jihočeským krajem a jeho sousedícími regiony, a na projekty připravované, dosud nerealizované. Představení Strategie pro odstranění důsledků železné opony jako samostatná kapitola dá nahlédnout do problematiky strategie a jejího budoucího využití. Dále autorka uskuteční dotazníkové šetření v příhraničních městech Jihočeského kraje, která mohou pociťovat důsledky železné opony, z něhož na konci práce vyvodí výsledky a následný závěr práce.
|
|
|
Analýza historických prvků krajiny
KOTEK, Jiří
Odsun Němců po skončení druhé světové války a nastolení železné opony během 50. let 20. stol. zapříčinilo téměř úplné vylidnění pravého břehu Lipna. Obyvatelé příhraniční oblasti byli nuceně vystěhováni, vesnice zbořeny a louky a pastviny ležící několik desítek let ladem podléhají postupně přirozené sukcesy. Ačkoliv již převážná část vesnic zcela zanikla, lze je zpětně identifikovat pomocí rostlin, jejichž výskyt je úzce spjat s existencí sídelních enkláv (kulturní ovocné dřeviny, nelesní zeleň vysokého věku, okrasné dřeviny aj.). Cílem práce je popsat tyto historické prvky krajiny, lokalizovat jejich polohu a posoudit změny v čase.
|
|
| |
host ::
RSS.