|
|
Krystalové inženýrství nových materialů pro nelineární optiku
Fridrichová, Michaela ; Němec, Ivan (vedoucí práce) ; Černošek, Zdeněk (oponent) ; Schwendt, Peter (oponent)
Tato práce je věnována přípravě nových materiálů pro nelineární optiku (NLO), konkrétně se zabývá hledáním nových látek vykazujících generování druhé harmonické frekvence (SHG). Látky zkoumané v této práci patří do skupiny solí kationtů s delokalizovanými elektrony. Takové kationty mohou být nosiči NLO vlastností. Konkrétně se jedná o čtyři báze odvozené od guanidinu, molekuly, která je z hlediska NLO velice zajímavá. Potenciál těchto bází pro NLO byl ověřen kvantově chemickými výpočty. Celkově bylo popsáno dvacet nových struktur. U těch nových látek, jejichž struktura byla uspořádána necentrosymetricky, byla změřena účinnost generování druhé harmonické frekvence. Čtyři z těchto látek generovaly SHG s dobrou účinností, dvě z nich dokonce s účinností srovnatelnou s močovinou. Jako nejslibnější z připravených solí se ukázal hydrogenfosforitan guanylmočoviny(1+) (GUHP), jehož detailní studium vedlo k popisu mnoha zajímavých NLO vlastností. Výsledky práce jsou uvedeny i v deseti publikacích, které jsou k disertační práci připojeny jako příloha. Klíčová slova: nelineární optika, generování druhé harmonické frekvence, guanylurea, N-fenylbiguanid, N,N-dimethylbiguanid, N,N,N˝-trifenylguanidin
|
|
|
Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců
Policht, Richard ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
12 Souhrn Identifikace hlasových kategorií ať již se jedná o různé typy hlasu, individua, druhy, či jiné kategorie, je základním úkolem majícím za cíl jakoukoli klasifikaci hlasů živočichů. Některé hlasy, zvláště frekvenčně širokospektré signály obsahující variabilní frekvevenční i amplitudní modulace pak představují při klasifikaci problém. Akustická energie je v jejich případě rozprostřena napříč široké spektrum frekvencí, v důsledku čehož jsou signály nejasně ohraničeny. V těchto případech je pak obtížné rozhodnout, které parametry měřit. Pro analýzu takto komplexních vokalizací jsem použil mnohorozměrné metody zahrnující časové i spektrální parametry. Nejpřínosnější proměnné byly parametry popisující distribuci spektrální energie. Frekvenční parametry byly však také užitečné v případě tónických hlasů. Popsal jsem hlasový repertoár severního poddruhu nosorožce širokohubého a velblouda dvouhrbého. Jmenovaní savci měli ve svém repertoáru nízkofrekvenční hlasy zasahující do infrazvukové hladiny. Je ale zřejmé, že tyto nejsou využívány pro komunikaci na dlouhou vzdálenost. Zdá se že se v tomto případě jedná o vedlejší efekt velikosti těla. Zajímavé je, že vrčivé hlasy velbloudů jsou využívány v kohezivním kontextu. Tento typ hlasů většinou totiž doprovází agresivní interakce ať již se jedná o nosorožce nebo...
|
|
|
Study of plant dispersal in river corridors using molecular marker
Fér, Tomáš ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent)
Úvod K šířenírostlin a ýměně genetickéinformacemezi populacemidocházískrze tzv. propagule(částice určenépro šíření)a pyl. Propagule mohou být bud' vegetativní(např' pacibulky nebo turionyJ nebo generativní(semenaneboplody].Různédruhyisoušířenyrůznýmzpůsobem,např.větrem(anemochorie), vodou (hydr.ochorie),zvířaty [zoochorie] nebo díky člověku (antropochorie).Typ a frekvence šíření v'ýznamněovlivňu|erozšířenídruhu a takédistribuci genetickévariability uvnitř a mezi populacemi. Zl]alosttzv' ,dispersalkernel',cožie určenítoho,iak jsou šířenasemenaokolo zdroie,ie zásadnípro porozuměníekologickýmprocesůmnakraiinnéúrovni.PočetšíŤ.enýchsemen,aIei Vzdálenosta směrjejich transportu ie podstatnépro ekologickéotázky. Používáse něko|ik různýchpřístupůke studiu šíření: (lJ sledovánÍ šířených propagulí, (2J chytání šířených propagulí, (3) matematické (empirické, mechanistické)modelypopisuiígípohybpropagulíokoloiejichzdrojůa (4Jpříménebonepi.ímégenetické metody vyrržÍvajícímolekulární informaci fisozymovou, restrikčnífragmenty,DNA sekvence).Protože genetickápodobnostodpovídápříbuznostimeziiedinci,prostorovépatterngenetickévariabilitymůžebýt interpretovánojakovýměnagenetickéinformace,např.šířenípropagulímezipopulacemi. studovatšířenírostlinie obzvláštězajimavév heterogenníkrajině,kde jsoupotenciálnívhodnámísta propoiena...
|
|
| |
|
|
Kolokace názvů dnů v týdnu a jejich derivátů v ČNK
Tiukov, Pavel ; Starý Kořánová, Ilona (vedoucí práce) ; Hnátková, Milena (oponent)
Cílem této práce je popsat frazémy a kolokace příslušejících ke dnům v týdnu a jejích deriváty v eském národním korpusu. Vzhledem k tematické osobitosti daného tématu se práce zaměřuje na příklady ustálených spojení, tudíž na slovní kolokace, které nebyly dosud podrobně probrány. Práce je rozdělena do dvou ástí. V teoretické ásti jsou vymezeny pojmy frazém, kolokaní frazém, idiom, rení přísloví a další. Dále jsou popsány pojmy jako metafora a metonymie, tzn. dvou mechanismů přenosu významu uplatňujících se v pojmenování. V praktické ásti je podrobně nastíněno, jak se uplatňují tyto pojmy ve frazémech a různých kolokacích, které jsou spojené s dny v týdnu. Praktická ást je rozdělena na jednotlivé dny v týdnu a jich deriváty. Každý název dne v týdnu zahrnuje frazémy a kolokací. V každém frazému je uvedena míra lexikalizace pojmenování, jež vznikla na základě metafory a metonymie. V závěru jsou shrnuty poznatky z hlediska frekvence a také sémantického a tematického rozdělení získaného materiálu. Dále jsou zde zmíněna ustálená spojení, jež jsou doposud ve slovnících nepopsaná a jejich užití. Klíčová slova: dny, týden, NK, kolokace, frazém.
|
|
|
Efekt sezonality na užívání alkoholu
Holmanová, Magdalena ; Urbanová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kuchař, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na studium efektu sezonality na užívání alkoholu. V teoretické části je nejprve vymezen pojem užívání alkoholu, jeho vlastnosti, specifika a dlouhodobé účinky na lidský organismus. Jsou také popsána rizika, která se s užíváním alkoholu pojí. Druhá kapitola je věnována sezonalitě, historii a významu jejího zkoumání v souvislosti s užíváním alkoholu. Pozornost je věnována také metodologii, která je pro zkoumání sezonality specifická. Závěrem jsou představeny samotné sezónní vzorce, kterým konzumace alkoholu podléhá. V empirické části je představen návrh výzkumu, který si klade za cíl zjistit, zda se sezonální vzorec užívání alkoholu projevuje i v české populaci. Výzkum se zaměřuje na variabilitu frekvence a kvantity tohoto užívání, stejně jako na variabilitu frekvence nárazového užívání alkoholu v průběhu roku. Klíčová slova: Sezonalita, alkohol, užívání alkoholu, Česká republika
|
|
|
Variace diftongu ou/oi v evropské portugalštině
Volejníková, Veronika ; Svobodová, Petra (vedoucí práce) ; Válová, Karolina (oponent)
Cílem práce je představit problematiku variování dvojhláskek /ow/ a /oj/ jako fenomén objevující se v mnoha portugalských slovech a popsat faktory, které podmiňují preferenci a míru variace těchto dvojhlásek. První část práce je věnována dvojhláskám /ow/ a /oj/, jejich vzniku a vývoji v kontextu skupiny orálních klesavých dvojhlásek. Dále se práce zaměřuje na variaci dvojhlásek /ow/ a /oj/ z hlediska historických jazykových procesů, které ji mohly podmiňovat. V druhé části práce je předkládán výzkum slov vstupujících do této variace. Na základě dat z portugalského korpusus NOW a dat sesbíraných v dotazníkovém šetření s 93 účastníky je provedena frekvenční analýza v závislosti na etymologii dvojhlásek a v závislosti na fonologickém prostředí dvojhlásek. Klíčová slova: dvojhlásky, variace, evropská portugalština, fonetika, fonologie, frekvence, etymologie, korpusy
|
|
|
Discourse markers in spontaneous speech of native and non-native English speakers in the English Teacher Corpus: comparison of frequency and analysis
Bakhareva, Mariia ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Raušová, Veronika (oponent)
Vzhledem k tomu, že diskurzivní částice se pravidelně vyskytují v ústní řeči mluvčích angličtiny a mají vliv na vnímání a porozumění posluchačů, cílem této práce bylo změřit a porovnat frekvenci diskurzivních částic ve spontánní řeči rodilých a nerodilých mluvčích angličtiny. Cílovou skupinou výzkumu byli učitelé angličtiny jako cizího jazyka, proto byla analyzovaná data vzata z korpusu učitelů angličtiny (English Teacher Corpus, ETC). Korpus se skládal ze dvou subkorpusů, které obsahovaly přepsané nahrávky 25 českých mluvčích a 15 rodilých mluvčích. Celkem mezi 76,122 slovy pronesenými českými mluvčími bylo nalezeno 927 diskurzivních částic a mezi 27,694 slovy pronesenými rodilými mluvčími se vyskytlo 844 diskurzivních částic. Všechny diskurzivní částice byly kódovány a analyzovány, aby se zjistily frekvence, se kterými je mluvčí používají. Výsledky výzkumu ukázaly, že rodilí mluvčí používají diskurzivní částice s vyšší frekvencí než jejich nerodilé protějšky, což vyvolává otázky o tom, zda je vhodné mít používání diskurzivních částic rodilými mluvčími za vzor, a o tom, jaké funkce mají diskurzivní částice v řeči. Klíčová slova: diskurzivní částice, diskurz, učitelé angličtiny, porovnání frekvence, frekvence diskurzivních částic
|
|
|
Vliv znalosti znakového jazyka na gesta doprovázející mluvenou řeč
Trčková, Veronika ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sedláčková Půlpánová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce propojuje obor Deaf Studies s oborem Gesture Studies. Oba obory se zabývají komunikací, která je přenášena vizuálně-motorickým kanálem a produkována manuálními a nemanuálními artikulátory. Práce se zaměřuje na manuální složku gest doprovázejících mluvený projev (co-speech gest) slyšících osob, které se začaly učit český znakový jazyk. Některé zahraniční studie naznačují vliv znalosti znakového jazyka na frekvenci a podobu gestikulace. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda existuje podobné spojení mezi znalostí českého znakového jazyka a používáním gest doprovázejících mluvený projev v českém jazyce. Data byla získána natočením mluveného projevu respondentů, nových studentů českého znakového jazyka na vysoké škole, na začátku akademického roku a po dvou semestrech studia. Analýzou videonahrávek bylo zjištěno, že došlo k nárůstu průměrné frekvence gestikulace a výskytu znaků použitých jako gest doprovázející mluvenou řeč. Nicméně nebyly prokázány změny v používání jednoručních a dvouručních gest ani výrazné změny v rozložení používání různých kategorií gest (např. gesta rytmická, ikonická, deiktická aj.), neboť byly zjištěny pouze u některých respondentů. V polostrukturovaných rozhovorech respondenti reflektovali, že vnímají vliv učení se českého znakového jazyka na jejich gestikulaci....
|
|
|
Konkurence mezi krátkými a dlouhými tvary pasivních participií v češtině
Toropova, Ekaterina ; Starý Kořánová, Ilona (vedoucí práce) ; Kopřivová, Marie (oponent)
Práce se zaměří na výzkum krátkých a dlouhých tvarů pasivních participií v současné češtině na základě korpusových dat. Cílem bude popis materiálu, frekvence tvarů v psaném korpusu SYN2020, jejich ruční třídění a statistické vyhodnocení. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a analytickou část. Teoretická část představuje přehled literatury o pasivních participií a demonstruje vývoj pasivních participií od začátku XX století do současnosti. Praktická část prezentuje analýzu korpusových dat, a to na základě srovnaní dlouhých a krátkých tvarů pasivních participií a srovnaní dějových a rezultativních významů krátkých tvarů pasivních participií. Klíčová slova Pasivní participium, opisné pasivum, adjektivum z opisného participia.
|
host ::
RSS.