|
|
Vliv charakteru urbanizace na únikové chování ptáků
Dontová, Alena ; Mikula, Peter (vedoucí práce) ; Brlík, Vojtěch (oponent)
Urbanizace, tj. přeměna přírodních stanovišť člověkem na lidská sídla, má značný dopad na biodiverzitu. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné přežití živočichů v městském prostředí je zvýšení jejich tolerance k lidem, což se projevuje snížením jejich plachosti. Jednou z terénních metod, jak stanovit míru plachosti napříč různými jedinci, populacemi a druhy živočichů je měření únikové vzdálenosti. V této bakalářské práci se zaměřuji primárně na ptáky, protože byli v tomto kontextu nejvíce zkoumáni. Předchozí studie se zabývaly rozdíly v únikovém chování ptáků převážně mezi městskými a venkovskými prostředími a soustředily se hlavně na Evropu a Severní Ameriku, avšak lidská sídla se napříč světovými regiony liší svou historií, velikostí, hustotou lidské populace a mnoha dalšími charakteristikami. Zjištěné vzorce chování ptáků tedy nemusí být vždy aplikovatelné univerzálně napříč všemi městy. V této bakalářské práci proto prostřednictvím literární rešerše shrnuji, jak se únikové chování ptáků liší nejen mezi městským a venkovským prostředím, ale také v závislosti na charakteristikách lidského sídla, jako je jeho velikost, historie, stupeň urbanizace, kompaktnost zástavby, ale také hustota místní lidské populace a ekoregion, kde se lidské sídlo nachází. Ukazuji, že jedny z nejdůležitějších charakteristik jsou...
|
|
|
Molekulární mechanismy tepelné stresové paměti u rostlin
Zelená, Julie ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Globální oteplování je jeden z hlavních faktorů úbytku zemědělské úrody a také celkové rostlinné biodiverzity. Čím dál tím vyšší teploty povrchu Země způsobují zvýšené nároky na rostliny vyrovnat se s tepelným stresem. Tepelný stres způsobuje rostlinným buňkám mnoho škod, především denaturaci buněčných proteinů, rozvolnění biomembrán a akumulaci reaktivních forem kyslíku (ROS). Rostlinná buňka se tepelnému stresu brání lipidickými přestavbami membrány, zvýšenou produkcí ROS zhášečů a především zvýšenou produkcí proteinů teplotního šoku (HSP), což jsou molekulární chaperony, které udržují proteiny správně sbalené i v teplotách, ve kterých by jinak denaturovaly. Rostliny si vyvinuly mechanismus, jak se bránit opakujícímu se tepelnému stresu, jako jsou třeba vlny veder. Říká se mu získaná termotolerance a je umožněna díky rostlinné schopnosti stresové paměti. Klíčový ve stresové paměti je přitom tzv. priming, což je příprava rostliny na velmi silný tepelný stres tak, že je předem vystavena mírnějšímu tepelnému stresu. Po primingu přichází období paměti neboli období zotavení, během kterého si buňka uchovává pozměněnou molekulární expresi a fyziologii. Mechanismy tepelné stresové paměti se dělí na transkripční a post-transkripční, jsou v nich zapojené HSP a jejich transkripční faktory HSF, především...
|
|
|
Vliv dysbiózy na proporční zastoupení jednotlivých subpopulací neutrofilů a jejich funkčních vlastností
Sklenářová, Lydie ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Mikrobiota trávicího traktu je důležitá pro udržování fyziologické rovnováhy a ovlivňuje metabolické procesy, imunitní reakce a bariérovou funkci střeva. Dysbióza, neboli nerovnováha mikrobiálního složení, souvisí s řadou zdravotních komplikací, včetně chronických zánětlivých stavů jako jsou nespecifické střevní záněty. Zánětlivé procesy spojené s dysbiózou a změny v mikrobiálních metabolitech mohou přímo ovlivnit aktivaci neutrofilů, což má dopad na patogenezi různých onemocnění. Probiotika jsou definovaná jako živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí zdravotní přínos hostiteli, nabízejí potenciál pro pozitivní modulaci těchto zánětlivých stavů. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat, jak experimentálně navozená střevní dysbióza ovlivňuje heterogenitu neutrofilů v kostní dřeni. Dysbióza byla vyvolána podáním antibiotik myším, které byly následně ošetřeny probiotickým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83). Fenotypy neutrofilů byly hodnoceny pomocí průtokové cytometrie na základě exprese povrchových znaků CD11b, Ly6G, CD62L a CXCR2. Zatímco genová exprese spojená s jejich antimikrobiálními funkcemi a zánětlivým prostředím byla analyzována kvantitativní PCR. Výsledky předložené v této diplomové práci ukázaly, že dysbióza zásadně ovlivňuje přítomnost buněčných...
|
|
|
Molekulární mechanismy poškození jater navozených léky
Vašků, Markéta ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Pávek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Markéta Vašků Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Molekulární mechanismy poškození jater navozených léky Léky navozené poškození jater je častým důvodem k zastavení vývoje nových léčiv a v minulosti vedlo ke stažení řady léčiv z trhu. Cílem této diplomové práce je popsat molekulární mechanismy zodpovědné za polékovou hepatotoxicitu, představit způsoby preklinického a klinického testování léčiv, které mají odhalit případnou hepatotoxicitu a uvést příklady hepatotoxických léčiv. Aktuálně je známo pět mechanismů způsobujících DILI, a to mitochondriální poškození, formování reaktivních forem kyslíku, stres endoplazmatického retikula, lysozomální poškození, inhibice transportu žlučových kyselin a aktivace imunitní odpovědi. Nicméně tyto mechanismy nejsou ještě plně prozkoumány a vyžadují další výzkum. Bohužel i testování má stále rezervy. Preklinické in vitro modely, ani zvířecí modely nejsou úplně vyhovující a nejsou schopné spolehlivě odhalit DILI. To stejné platí i o klinickém testování. DILI je velmi komplexní jev a jeho vznik vyžaduje souhru více faktorů, což se v klinickém testování nemusí projevit. Především idiosynkratické DILI je poměrně málo častý nežádoucí účinek, a proto...
|
|
|
Testování příbuzenského vztahu v identifikační genetice
Bobková, Alena ; Vaněk, Daniel (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá testováním příbuzenského vztahu v identifikační genetice, což je disciplína umožňující genetickou identifikaci osob a určení genetické příbuznosti mezi nimi. Práce se zabývá širokým spektrem aplikací, od forenzní analýzy přes genealogické studie až po ochranu biodiverzity. Tento obor se rychle vyvíjí a nabírá na významu od 80. let 20. století, kdy byly položeny základy DNA fingerprintingu na základě objevu hypervariabilních minisatelitních oblastí v genomu. Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o metodách a technikách používaných pro genetickou identifikaci a příbuzenské testování. V rámci práce jsou rozebrány genetické markery, jako mikrosatelity (STR) nebo jednonukleotidové polymorfismy (SNP), které jsou základem pro stanovení genetických profilů. Dále jsou probrány statistické metody pro vyhodnocování genetické shody a metodologie pro určování pravděpodobnosti příbuzenského vztahu. Nakonec jsou představeny praktické aplikace identifikační genetiky, včetně jejího uplatnění v kriminalistice nebo při řešení genealogických otázek. Na závěr práce je diskutován potenciál a budoucí vývoj těchto technologií a jejich dopad na společnost. Tato práce tak přispívá k lepšímu pochopení významu a možností identifikační genetiky v moderní vědě.
|
|
|
Mammalian proteins carrying zinc finger arrays
Vobruba, Adam ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Zinkový prst je malý peptidový motiv stabilizovaný jedním zinečnatým iontem, známý zejména pro svou schopnost specificky vázat třínukleotidovou sekvenci DNA v závislosti na konkrétních aminokyselinách přítomných v DNA-vazebných pozicích. Zinkové prsty jsou unikátní svou schopností spojovat se do delších tandemově uspořádaných sad, které mohou vázat DNA cíle o libovolné délce a sekvenci, určené kombinací jednotlivých prstů. Tyto sady mohou jednoduše měnit vazebnou specificitu díky mutacím a přestavbám, což jim dodává velkou flexibilitu a pomohlo zinkovým prstům rozšířit se do mnoha endogenních proteinů o rozličných funkcích. Tato vlastnost sad zinkových prstů je také činí vhodnými pro tvorbu DNA-vazebných domén na míru pro využití v genovém inženýrství. Tato práce podává přehled o objevu těchto domén, jejich struktuře a funkci a poté shrnuje a diskutuje vybrané přirozeně se vyskytující savčí proteiny se zinkovými prsty a jejich vlastnosti, představujíc různé funkce pro něž byly sady zinkových prstů v průběhu evoluce adaptovány. Diskutována je také minulost a budoucnost zinkových prstů v umělých proteinech vytvořených pro genovou terapii a výzkum. Klíčová slova: zinkový prst, ZnF, KRAB, KZFP, CTCF, PRDM9, ZFN, savci
|
|
|
Vliv mitochondriálně cílených senolytických látek na rozvoj respiračních onemocnění
Rennerová, Michaela ; Štemberková-Hubáčková, Soňa (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Stárnutí je komplexní biologický proces charakterizovaný postupným poklesem fyziologických funkcí buněk a tkání, které vedou k aktivaci procesu známého jako buněčná senescence. To vede k rozvoji strukturálních a funkčních změn v organismu doprovázených zvýšeným rizikem vzniku nejrůznějších onemocnění. Respirační onemocnění patří mezi nejčastější chronická onemocnění spojená s hromaděním senescentních buněk v organismu. Současná léčba chronických respiračních onemocnění zahrnuje spíše zmírnění příznaků než odstranění primární příčiny vzniku těchto onemocnění. Vzhledem k tomu, že senescentní buňky hrají důležitou roli v patogenezi respiračních onemocnění leží budoucnost terapií v jejich odstranění pomocí senolytických látek. I přes slibné výsledky některých studií je současný výzkum limitován heterogenitou senescentních buněk, což se odráží v jejich citlivosti na senolytické látky a variabilitě terapeutické odpovědi. Mitochondrie hrají ústřední roli při vzniku a udržení senescentního fenotypu buňky tím, že regulují klíčové procesy, jako je energetický metabolismus či regulace buněčné signalizace, a to nezávisle na typu senescentní buňky. Specifické cílení mitochondrií senescentních buněk tak může představovat slibnou terapeutickou strategii pro modulaci senescence a nemocí souvisejících s věkem, jako...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s MRSA
Zajacová, Aneta ; Trojánek, Milan (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče o pacienty s MRSA" se zabývá problematikou bariérového režimu v souvislostí primárně s infekcí zlatým stafylokokem. Cílem práce bylo zjistit postoje ošetřovatelského personálu k bariérové ošetřovatelské péči, analyzovat dodržování bariérových opatření v klinické praxi a identifikovat faktory, které jsou spojené s případnou sníženou motivací k jejich dodržování. Teoretická část práce slouží jako úvod do problematiky, empirická část obsahuje výsledky vlastního šetření a slouží k prozkoumání výše uvedených cílů. Metodou výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce o 33 otázkách, který byl distribuován mezi sestry, ošetřovatele a sanitáře na chirurgických a interních lůžkových odděleních dospělé části Fakultní nemocnice v Motole. Byly zahrnuty odpovědi od 67 respondentů a získaná data byla statisticky zpracována. Výsledkem šetření jsou následující zjištění: Pouze 13 respondentů (19 %) tvrdí, že na jejich oddělení vždy všichni dodržují bariérová opatření. Nejčastější odpovědí na otázku "kdo je nejčastěji nedodržuje" jsou lékaři, což odpovídá 23 respondentů (34 %), z toho 17 z jednotek intenzivní péče. Nejčastější situace, kdy se nedodržují, je "akutní stav pacienta" s 27 respondenty (40 %) a "v noci" s 12 respondenty ze standardního oddělení a jen 1 z JIP. Motivací k...
|
|
|
Novel therapeutic targeting of the quorum sensing transcriptional regulation in multi-antibiotic resistant bacterium Staphylococcus aureus
Maďarová, Anna ; Maloy Řezáčová, Pavlína (vedoucí práce) ; Cherepashuk, Ivan (oponent)
Hrozba antimikrobiální rezistence vůči antibiotikům je považována za tikající bombu, avšak navzdory tomu počet nově vynalezených antibiotik strmě klesá. Každoročně si infekce způsobené multi- rezistentními bakteriemi vyžádají více než 4.95 milionů lidských životů, což dokazuje, že tato krize naléhavě vyžaduje nový přístup v léčbě. Řešení by mohlo spočívat v cílení na bakteriální transkripční regulátory, které jsou často zodpovědné za produkci virulentních faktorů a zároveň mohou být i velice druhově specifické. Tak je tomu i v případě nejrozšířenější multi-rezistentní bakterie Staphylococcus aureus, jejíž virulence je úzce spjata s transkripční regulací systému ,,quorum sensing". Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o klinicky relevantních transkripčních regulátorech spojených s tímto systémem (AgrA, SarA, SarR, MgrA, Rot), se zaměřením na jejich 3D struktury, mechanismus působení a inhibici. Klíčová slova: bakteriální rezistence k antibiotikům, transkripční regulátory, quorum sensing, Staphylococcus aureus
|
|
|
Vypalování jako alternativní způsob péče o krajinu
Maximov, Fedor ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Adámek, Martin (oponent)
Řízené vypalování je metoda, která se používala k udržování bezlesí už od pravěku. Na pastvinách se pomocí ohně odstraňovala odumřelá biomasa, vracely se živiny do půdy, a tím se zlepšovala kvalita píce.Také se pomocí ohně lesy přeměňovaly na plochy, na kterých se provádělo střídavé hospodářství. Ustoupení od vypalování v minulém století vedlo k hromadění rostlinné biomasy v krajině, což v kombinaci s globálním oteplováním dnes vede ke hrozbě vzniku nebezpečných požárů. V roce 2022 bylo v České republice povoleno řízené vypalování jako způsob péče o biotopy, kterým bez vhodného managmentu hrozí zalesnění. Na ně jsou vázané vzácné světlomilné druhy rostlin i živočichů. Bylo by tedy vhodné znovu zavést tento způsob péče spolu s monitoringem a sledováním vlivu na druhy a společenstva. Cílem bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o řízeném vypalování s hlavním zaměřením na Evropu. Dále práce popisuje, jak kontrolované požáry ovlivňují dynamiku vývoje suchých trávníků a vřesovišť. Hlavní důraz je kladen na vlastnosti řízeného vypalování, které můžou sloužit k zachování vybraných biotopů. Klíčová slova: oheň, vegetace, péče o krajinu, sukcese
|
host ::
RSS.