|
|
Fundace Marie Markéty z Valdštejna
Svobodová, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
RESUMÉ FUNDACE MARIE MARKÉTY Z VALDŠTEJNA Jana Svobodová, Ústav dějin křesťanského umění KTF UK V předkládané bakalářské práci představuji Marii Markétu, hraběnku z Valdštejna, jako zakladatelku sakrálních objektů na svém panství a uvádím celkový přehled staveb s vysvětlením jejich vzniku v dané lokalitě. Bakalářská práce je součástí bádání o mecenášství Valdštejnů v severních Čechách pro připravovanou výstavu o tomto významném šlechtickém rodu v Muzeu Českého ráje v Turnově. V průběhu svého bádání jsem mapovala jednotlivé památky a popisovala je. Z mého pohledu byla důležitá tzv. práce v terénu, to znamená, pořízení fotodokumentace jednotlivých kostelů a získávání dalších informací o vzniku staveb. Nejvíce sledovaným obdobím byla léta 1724-1729, kdy hraběnka Valdštejnová byla vskutku štědrou podporovatelkou umění, což jí dovolovala i příznivá finanční situace. Její zásluhou bylo obnoveno nebo nově postaveno mnoho církevních staveb na valdštejnských panstvích, jako např. děkanský kostel sv. Jakuba v Mnichově Hradišti, sv. Mikuláše v Turnově, dále kostely sv. Vojtěcha v Kruhu u Doks, sv. Václava v Bosni a kaple sv. Jana Nepomuckého na Valdštejně, sv. Stapina v Klokočce. Cíl vytyčený pro tuto práci se mi podařilo splnit, i když jsem v této práci zůstala svému bádání dlužná ještě obsáhlejší průzkum v...
|
|
|
Alloriho portrét Marie de Medici v Kunsthistorisches Museum ve Vídni
Kunešová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Alloriho portrét Marie de'Medici v Kunsthistorisches Muzeum ve Vídni Veronika Kunešová Resumé Ústředním tématem mé bakalářské práce je portrét Marie de'Medici(1540-1557),který je dnes součástí sbírek Obrazárny Kunsthistorisches Muzea ve Vídni.Maria de'Medici je zde zachycena přibližně ve svých patnácti letech,v této době již byla zasnoubena s Alfonsem II. d'Este a měla se stát vévodkyní z Ferarry.Ve svých sedmnácti letech zemřela,příčinou smrti byla zřejmě malárie.Její předčasná smrt je pravděpodobně také důvodem,proč máme o jejím životě tak málo informací.Ve své práci jsem se nezabývala jen portrétem samotným,ale snažila jsem se ho hodnotit v souvislosti s ostatními portréty žen z okruhu florentského medicejského dvora,které Alessandro Allori vytvořil a v kontextu s Mariiným životem a dobou ve které žila.Zvláštní kapitolu jsem věnovala Alloriho tvorbě portrétních miniatur,které byli v této době na florentském dvoře Cosima I. de'Medici velmi oblíbené. Alessandro Allori byl jedním z nejvýznamnějších florentských umělců druhé poloviny 16.století.Již od dob mládí mu Medicejové ve Florencii svěřovali důležité zakázky a v roce 1572 se po smrti svého mistra Bronzina stal hlavním dvorním umělcem florentského dvora Cosima I. de'Medici.Proto jsem do své práce zahrnula i důležité mezníky v životě a tvorbě Alessandra...
|
|
|
Pražské raně barokní oltáře
Kolář, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUMÉ Práce zpracovává téma pražských oltářů vzniklých v období raného baroka mezi léty 1620 - 1680, a to na území historické Prahy v oblasti Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan. První část práce stručně pojednává o historické situaci na území Čech. Dále práce objasňuje historii a typologii oltáře a jeho částí. Uvádí příklady některých zaniklých oltářů a vyjmenovává oltáře dochované. Ty jsou řazeny chronologicky podle doby vzniku. Práce se zabývá problematikou vývoje pražských oltářů v době raného baroka. Tento vývoj dokládá na jednotlivých oltářních architekturách.
|
|
|
Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci
Höferová, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
RESUMÉ Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci. Práce je zaměřena na průběh generální rekonstrukce barokního chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, se snahou poukázat na šetrnost jejího provedení. Nejednalo se totiž o "pouhé" restaurátorské práce, ale o úpravu celkového vzhledu jak interiéru tak exteriéru chrámu, jež bylo ve svém závěru památkáři vyhodnoceno jako čistě barokní. Pro lepší pochopení situace a uvedení čtenáře do vztahu s krásnou barokní architekturou i její uměleckou výzdobou, je v práci nejprve stručně popsána historie města, stavby kostela i rodu Questenberků, který se o barokní přestavbu kostela ale i jaroměřického zámku zasloužil. V závěru se čtenář může dovědět, jak vypadá chrám sv. Markéty v současnosti a kdo byl pan děkan Václav Küchler, jež generální opravy inicioval a tím kostel zachránil před zřícením. Zároveň je v práci poukázáno na některé chybné poznatky stále se opakující v dřívější literatuře. Jana Höferová
|
|
|
Štukatérské dílo Santina Cereghettiho na Svaté Hoře
Hovorková, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá dílem štukatéra italského původu Santina Cereghettiho (asi 1640- 1719) na Svaté Hoře. V první části je pojednáno o štukové technice, o tom z čeho se štuk vyrábí, od kdy je výzdoba štukovou technikou známa a ve kterých obdobích byla při výzdobě uplatňována. Protože Santino Cereghetti je umělcem italského původu, i když neznáme přesné datum jeho narození ani místo odkud pocházel, zabývá se druhá kapitola italskými umělci, kteří pocházeli z území jezer, které se nachází na dnešních hranicích Švýcarska a Itálie. Tito umělci opouštěli rodná údolí a vydávali se na cesty po Evropě, kde v nejrůznějších koutech Evropy vytvořili svá díla. Uplatnění našli především jako stavitelé, kameníci a štukatéři. Rozsáhlé dílo zanechali i v naší zemi. Jako štukatéři zde měli dominantní postavení, neboť se v Čechách nevytvořila jiná domácí konkurenční skupina. Třetí kapitola pojednává o barokní štukové výzdobě, o jejím charakteru a proměnách od raného baroka, přes vrcholné baroko a naznačuje podobu štukové výzdoby v době pozdního baroka a rokoka. Pro rané baroko jsou příznačné masivní boltcové kartuše, mohutné lišty s listovcem, vejcovcem a perlovcem, malbě štuková výzdoba vymezuje jen určitý prostor. Pokud se objevují figurativní prvky, stávají se ve většině případů ornamentem. Důraz je kladen...
|
|
|
Renesanční podoba mělnického zámku
Čermáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
SHRNUTÍ: Renesanční podoba mělnického zámku Bakalářská práce - Lucie Čermáková Podoba mělnického zámku se vyvíjela po staletí. Nejedná se o zámek postavený v renesanční době, ale jeho nejvýraznější přestavba spadá do renesančního období. V renesanční době byl půdorys zámku do tvaru písmene L. Zástavní držitel Zdislav Berka z Dubé se zasloužil o nejrozsáhlejší úpravy zámku v polovině 16. století. Investoval značné sumy peněz do výstavby severního arkádového křídla a do sgrafitové výzdoby nádvoří. Stavební úpravy proběhly mezi lety 1542 až 1554/ 1555, kdy se předpokládá jejich ukončení. Úpravy nám napomáhají datovat dochované účty a také letopočty 1553 a 1554 vyryté ve sgrafitové výzdobě. Sgrafita vznikla ve spojitosti s novou výstavbou severního křídla a schodišťové věže a datují se do stejného období. Dlouhou dobu byla mělnická sgrafita považována za nejstarší datovanou sgrafitovou výzdobu. Dnes však známe starší příklady datovaných sgrafit, což ovšem nic nemění na faktu, že mělnické arkády i jejich výzdoba patří k jedněm z nejstarších. Uspořádání mělnických arkád nemá v Čechách obdoby. Písemné prameny nás však o jménu jejich architekta ani stavitele neinformují. Na základě formálních podobností a při uvážení jejich datace se jako možný inspirační zdroj objevuje zámek Kaceřov. Ani u Kaceřova nám však jeho...
|
|
|
Perugino a Cremona
Jiráková, Hana ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce)
Ústředním tématem předkládané práce je obraz Madony se světci v cremonském kostele Sant'Agostino od Pietra Perugina v kontextu jeho celkového působení v severní Itálii. Po úvodní charakteristice Peruginovy umělecké osobnosti následuje popis jeho severoitalských zakázek a zejména jeho cremonského obrazu. V dalších pasážích je vymezen vývoj cremonské umělecké scény a dále je zkoumán vliv tohoto obrazu a Peruginova stylu obecně na umění v Cremoně v období kolem přelomu 15. a 16. století. Cílem je nalézt tyto souvislosti v dílech umělců Boccaccia Boccaccina, Tommasa Aleniho, Galeazza Campiho, Francesca Caselly a Marca Marzialeho, kteří v této době v Cremoně pracovali.
|
|
|
Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba
Rabenhauptová, Hana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Hana Rabenhauptová - Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba Bakalářská práce, Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba, mapuje a popisuje současný stav štukových reliéfů, nástěnných a nástropních maleb a maleb v exteriéru. Autorka se pokusila jednotlivé výjevy popsat tak, jak jsou dnes k vidění, z jakých částí a figur se skládají, a co se již dochovalo pouze v neidentifikovatelných fragmentech. U většiny reliéfů i maleb dohledala z literatury jejich ikonografii a připomněla několik významných předloh, podle kterých na Kratochvíli výzdoba vznikala. Shrnula restaurátorské práce, které na Kratochvíli probíhaly, a které výrazným způsobem změnily prezentaci zámku. Během posledních třiceti let Kratochvíle prošla zásadními opravami, které jí navrátily původní lesk. Restaurátorské práce probíhaly velmi citlivě a šetrně k původnímu umění jak štukovému tak malířskému.V práci je také zahrnuta stručná historie o zámku Kratochvíle. Krátce se zmiňuje o staviteli Zámku Kratochvíle Baltassaru Maggim z Arogna, o Antoniu Melanovi, který vytvořil nádhernou štukovou výzdobu a také o malíři Georgu Widmannovi. renesance zámek Kratochvíle malba štukový výzdoba restaurování
|
|
|
Malíř František Jakub Prokyš
Velflová, Lenka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé: Osobností malíře Františka Jakuba Prokyše se před Druhou světovou válkou zabýval historik umění František Matouš, avšak svou práci tehdy nedokončil. Druhým byl Pavel Zadražil, který malíři v roce 1985 věnoval svou diplomovou práci. Od té doby byla řada Prokyšových maleb restaurována, přičemž z některých byly sejmuty pozdější přemalby a jiné velmi zašlé se staly opět čitelnými. Pro velký počet maleb tohoto malíře jsem se v této bakalářské práci rozhodla věnovat pouze dílům od církevních objednavatelů. Místo a datum narození Františka Prokyše není známo. První zpráva o něm pochází z roku 1746, kdy pracoval v klášteře augustiniánů v Borovanech na rozsáhlé výzdobě kostela a kaple. Prokyš byl původně poddaným na prunenndorfském panství hraběte z Martinic, ovšem v roce 1752 byl přijat knížetem ze Schwarzenberka na panství Třeboň a následně byl z poddanství propuštěn. Usadil se v Třeboni, oženil se a narodily se mu zde dvě nejstarší děti. V této době vyzdobil pro Schwarzenberky v Českém Krumlově letohrádek Bellarie a zámečky Kvítkův a Červený dvůr. Roku 1760 se Prokyš přestěhoval do Českých Budějovic, kde zakoupil dům na náměstí. Z této doby pochází výzdoba kostelíka Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích, nástěnné malby a oltářní obrazy v kapli svatého Víta nedaleko Třeboně a portrét borovanského...
|
|
|
Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavě
Lepíková, Dagmar ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
Dagmar Lepíková Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. výstavba, devastace a znovuobnovení (diplomová práce) Resumé V diplomové práci se zabývám kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. Jedná se o stavbu Giovanniho Pietra Tencally, která byla postavena na významném poutním místě u nás. Ve své práci si všímám nejen způsobu tvorby tohoto významného barokního architekta na Moravě, ale také jeho zaměstnavatelem biskupem Karlem z Liechteinsteina-Castelcornu. Jejich vzájemné ovlivňování v otázkách možného vzhledu staveb mohlo do jisté míry ovlivnit i podobu starovodského chrámu. Kromě architektonického rozboru je zde také zmíněna malířská výzdoba chrámu a popis jednotlivých oltářů. Poutní místo bylo po mnoho staletí cílem poutníků. Poměrně tvrdý zásah do jeho existence nastává ve 20. století. Vlivem poválečných událostí dochází k jeho postupnému izolování od společnosti. Je to způsobeno zejména tím, že na jeho území byl zřízen Vojenský výcvikový prostor Libavá. Kostel začíná chátrat, jsou zcela zastaveny poutě, dochází k jeho úmyslnému poškozování a dokonce k jeho existencionálnímu zpochybnění. Snahy jednotlivých státních orgánů o jeho zničení nebo naopak záchranu jsou zde také podrobně popsány. Práci uzavírají kapitoly zabývající se obnovou...
|
host ::
RSS.