Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci
Höferová, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
RESUMÉ Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci. Práce je zaměřena na průběh generální rekonstrukce barokního chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, se snahou poukázat na šetrnost jejího provedení. Nejednalo se totiž o "pouhé" restaurátorské práce, ale o úpravu celkového vzhledu jak interiéru tak exteriéru chrámu, jež bylo ve svém závěru památkáři vyhodnoceno jako čistě barokní. Pro lepší pochopení situace a uvedení čtenáře do vztahu s krásnou barokní architekturou i její uměleckou výzdobou, je v práci nejprve stručně popsána historie města, stavby kostela i rodu Questenberků, který se o barokní přestavbu kostela ale i jaroměřického zámku zasloužil. V závěru se čtenář může dovědět, jak vypadá chrám sv. Markéty v současnosti a kdo byl pan děkan Václav Küchler, jež generální opravy inicioval a tím kostel zachránil před zřícením. Zároveň je v práci poukázáno na některé chybné poznatky stále se opakující v dřívější literatuře. Jana Höferová
Technologický vývoj mozaikářského řemesla
Höferová, Jana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Mozaika má v umění napříč tisíciletími svébytné postavení. Od období antiky, kdy ovládla celé středomoří, zůstala i přes náročnost a nákladnost své tvorby aktivním uměleckým projevem až do současnosti, a to nejen v cizině, ale i na našem území. Přečkala tak období útlumu a "degradace" vlastní techniky v souvislosti s rostoucí oblibou malby v období renesance a dočkala se opětovného rozmachu v 19. stol. Diplomová práce zaznamenává geografický rozvoj umění mozaiky od jeho kořenů po moderní dobu a jeho vliv na vývoj techniky. Historická část je obsáhlejší, neboť u nás dosud nebylo toto téma podrobněji zpracováno a zcela jistě si naši pozornost zaslouží. Vždyť se na počátku 20. stol. v naší zemi podařilo díky Viktoru Foersterovi obnovit umění mozaiky, když s pomocí dvou italských pracovníků založil mozaikářskou dílnu. Ta navázala na tradici (započatou koncem 18. stol.) zakládání mozaikářských dílen v dalších státech Evropy mimo Itálii. Ač se smrtí Foerstrovy manželky dílna zanikla, dala prostor pro vznik umění české mozaiky, která u nás přetrvává dodnes. Druhá část popisuje změnu technologie tohoto starodávného uměleckého řemesla napříč staletími. Díky porovnání získaných pramenů, historických traktátů a badatelských poznatků je zde doložen vývoji technologie s důrazem na změnu technických postupů práce a na...
Technologický vývoj mozaikářského řemesla
Höferová, Jana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Mozaika má v umění napříč tisíciletími svébytné postavení. Od období antiky, kdy ovládla celé středomoří, zůstala i přes náročnost a nákladnost své tvorby aktivním uměleckým projevem až do současnosti, a to nejen v cizině, ale i na našem území. Přečkala tak období útlumu a "degradace" vlastní techniky v souvislosti s rostoucí oblibou malby v období renesance a dočkala se opětovného rozmachu v 19. stol. Diplomová práce zaznamenává geografický rozvoj umění mozaiky od jeho kořenů po moderní dobu a jeho vliv na vývoj techniky. Historická část je obsáhlejší, neboť u nás dosud nebylo toto téma podrobněji zpracováno a zcela jistě si naši pozornost zaslouží. Vždyť se na počátku 20. stol. v naší zemi podařilo díky Viktoru Foersterovi obnovit umění mozaiky, když s pomocí dvou italských pracovníků založil mozaikářskou dílnu. Ta navázala na tradici (započatou koncem 18. stol.) zakládání mozaikářských dílen v dalších státech Evropy mimo Itálii. Ač se smrtí Foerstrovy manželky dílna zanikla, dala prostor pro vznik umění české mozaiky, která u nás přetrvává dodnes. Druhá část popisuje změnu technologie tohoto starodávného uměleckého řemesla napříč staletími. Díky porovnání získaných pramenů, historických traktátů a badatelských poznatků je zde doložen vývoji technologie s důrazem na změnu technických postupů práce a na...
Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci
Höferová, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
RESUMÉ Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci. Práce je zaměřena na průběh generální rekonstrukce barokního chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, se snahou poukázat na šetrnost jejího provedení. Nejednalo se totiž o "pouhé" restaurátorské práce, ale o úpravu celkového vzhledu jak interiéru tak exteriéru chrámu, jež bylo ve svém závěru památkáři vyhodnoceno jako čistě barokní. Pro lepší pochopení situace a uvedení čtenáře do vztahu s krásnou barokní architekturou i její uměleckou výzdobou, je v práci nejprve stručně popsána historie města, stavby kostela i rodu Questenberků, který se o barokní přestavbu kostela ale i jaroměřického zámku zasloužil. V závěru se čtenář může dovědět, jak vypadá chrám sv. Markéty v současnosti a kdo byl pan děkan Václav Küchler, jež generální opravy inicioval a tím kostel zachránil před zřícením. Zároveň je v práci poukázáno na některé chybné poznatky stále se opakující v dřívější literatuře. Jana Höferová

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.