|
|
Modelování vývoje povrchu patra člověka od 7 let do dospělosti
Moravec, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdíly ve vývoji patra u dívek a chlapců v rámci pěti věkových skupin ve věkovém rozmezí 7 až 19 let, a to pomocí metod geometrické morfometrie. Dále se práce věnuje sledování pohlavního dimorfismu ve vývoji patra. Pochopení růstu patra, znalost odlišností v jeho vývoji a také změn souvisejících s pohlavním dimorfismem jsou velmi užitečné, neboť výsledky této studie budou sloužit jako srovnávací norma pro defekty pater u české populace, ale také pro vhodné plánování ortodontických zákroků. Materiál tvoří 228 sádrových odlitků pater bez jakýchkoliv patologií, přičemž 112 z nich patří chlapcům a 116 dívkám české populace. V naší studii jsou tedy použita transverzální data. Jedinci byli následně rozděleni do pěti věkových skupin 7, 10, 12, 15 a 19 let s ohledem na jejich pohlaví. Věkové změny celého povrchu patra byly modelovány pomocí metod geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a superprojekce. Výsledky ukazují největší variabilitu ve formě patra u dívek skupin 10 a 12 let a u chlapců skupiny 10 let, a naopak nejmenší variabilitu u skupiny dívek 15 let a chlapců 7 let. U tvaru je největší variabilita u...
|
|
|
Asymetrie obličeje dítěte a její změny od 3 do 15 let: transverzální studie
Korbelová, Tereza ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Obličej člověka není dokonale symetrický, lehká asymetrie je běžná u každého jedince již v raném dětství. Diplomová práce se zabývá hodnocením obličejové asymetrie u dětí ve věku od 3 do 15 let na transverzálním souboru dat. Materiálem byly trojrozměrné virtuální modely obličeje dětí z Prahy a Středočeského kraje. Databáze obsahovala 442 3D faciálních skenů dívek a 396 3D faciálních skenů chlapců, které byly rozděleny do následujících věkových kategorií: 3 - 5 let (116 dívek, 98 chlapců), 6 - 8 let (117 dívek, 100 chlapců), 9 - 11 let (80 dívek, 80 chlapců) a 12 - 15 let (129 dívek, 118 chlapců). Pro analýzu dat byly využity metody geometrické morfometrie, která umožňuje srovnání morfometrických dat odpovídajících párových struktur na levé a pravé straně originálního snímku s jeho zrcadlovým obrazem. Výsledky byly vizualizovány pomocí superprojekčních barevných map a map signifikancí. U obou pohlaví byla zaznamenána pravostranná protruze obličejových struktur ve všech věkových kategoriích, což bylo předpokladem první hypotézy. Výjimku tvořila pouze oblast nosu u chlapců ve věku 12 - 15 let. U nejmladších dětí byla pozorována výrazná asymetrie v oblasti čela, která se s přibývajícím věkem zmírňovala a ustupovala laterálně. Naopak u starších dětí se objevila asymetrie v oblasti tváří, v pozdějším...
|
|
|
Růst českých pacientů s achondroplázií a možnosti predikce růstu jednotlivých tělesných segmentů
Anýžová, Tereza ; Zemková, Daniela (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Úvod: Achondroplázie je nejčastěji se vyskytující kostní dysplazií. Je způsobena mutací v genu FGFR3, který se účastní regulace proliferace a zrání chondrocytů na růstové ploténce. Aktivující mutace má pak za následek poruchu enchondrální osifikace a celou škálu příznaků: těžkou poruchu růstu s výrazným zkrácením končetin, makrocefalii s rizikem vzniku hydrocefalu, dysplazii střední části obličeje, spánkovou apnoe, zúžení páteřního kanálu, zvýšené riziko respiračních komplikací a zánětů dýchacích cest. Současný rychlý technologický vývoj vedl k lepšímu pochopení procesů na epifyzální růstové chrupavce a umožnil tak vývoj nových prostředků pro léčbu této poruchy (modifikovaný CNP, rozpustný FGFR3, meclozine). Přesto je současná léčba především symptomatická. U tohoto onemocnění je velmi důležité znát růstový vzorec pacientů, kteří nebyli ovlivnění žádnou růst ovlivňující léčbou (prolongační operace, růstový hormon). Cíle: Cílem práce je zhodnotit růst českých pacientů s achondroplázií, porovnat naše data s celosvětově používanými grafy dle Hortona et al. (1978) a současnými daty dle del Pino et al. (2018). Dalším cílem bylo ověřit přesnost multiplierové metody predikce dle Paley et al. (2005) u českých pacientů s achondroplázií. Materiál a metody: Náš soubor tvoří 79 pacientů (49 chlapců, 30dívek),...
|
|
|
Charakteristika tibiofemorálního úhlu, úhlu paty a klenby nožní u zdravých dětí ve věku od 6 do 15 let
Morvová, Zuzana ; Zemková, Daniela (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit referenční údaje, zjistit variabilitu úhlu paty pro využití v ortopedické praxi a zhodnotit věkové změny úhlu paty dětí od 6 do 15 let. Dále jsme se zaměřili na vztahy mezi tibiofemorálním úhlem, úhlem paty a výškou klenby nožní a zjišťovali závislost tibiofemorálního úhlu, úhlu paty a výšky klenby nožní na BMI a tělesné výšce, a to jak v absolutních hodnotách, tak v SD skóre. Vyšetřovaný soubor tvořilo 120 zdravých školních dětí ve věku od 6 do 14,99 let. Na základě jejich chronologického věku byly děti rozděleny do tří věkových kategorií: 6-8,99 let, 9-10,99 let a 11-14,99 let. Sběr dat probíhal se souhlasem vedení základních škol a rodičů od března do listopadu 2017 na třech vybraných základních školách v Praze a v Rudné. Metody zahrnovaly antropometrické měření (výška, výška vsedě, hmotnost), snímání otisku pravé a levé nohy na papír pomocí plantografu a pořizování fotografií dolních končetin za účelem změření tibiofemorálního úhlu a úhlu paty. Výška klenby nožní byla z otisků vypočítána pomocí Chippaux-Šmiřákova indexu. Antropometrické body zaměřené na tibiofemorální úhel a úhel paty byly na probandech označeny tenkým fixem a následně změřeny úhloměrem z fotografií. Fotografie byly pořízeny za předem definovaných konstantních podmínek. Úhel paty se po 6. roce...
|
|
|
Variabilita a vývojové změny obličeje člověka ve věku 3-15 let: longitudinální a transverzální přístup
Moštková, Miroslava ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení věkových rozdílů v morfologii obličeje jedinců od 3 do 15 let na základě využití 3D faciálních modelů a transverzálního přístupu. Z důvodu nesprávného využití transverzálních dat k hodnocení růstu se druhá část diplomové práce zabývala porovnáním transverzálního a longitudinálního přístupu výzkumu. Longitudinální sledování vývojových změn obličeje lze považovat za reálný růst. Transverzální databáze obsahovala 397 3D faciálních modelů chlapců a 442 3D faciálních modelů dívek. Došlo k využití tří dříve publikovaných longitudinálních databází, které byly rozděleny do následujících věkových intervalů: 3 - 6 let (12 chlapců, 14 dívek), 6 - 12 let (15 chlapců, 18 dívek), 12 - 15 let (23 chlapců, 22 dívek). K analýze 3D faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a jejich proložení. Při využití ročních po sobě jdoucích věkových intervalů u transverzálního souboru nebylo možné sledovat návaznost rozdílů v morfologii obličeje mezi věkovými kategoriemi, které lze sledovat u reálného růstu. Díky využití širších intervalů došlo ke zvýšení vizuální podobnosti...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.