|
|
Předpoklady vývoje a úspěchu vybrané carsharingové společnosti.
Zamrazil, Václav ; Plášková, Alena (vedoucí práce) ; Martínez, Felipe (oponent)
Tato práce se zabývá sdílením automobilů neboli carsharingem. Vymezuje základní pojem a jednotlivé typy carsharingu, vývoj carsharingu a jeho společenské a uživatelské výhody. Dále je v práci zhodnocení českého trhu carsharingu se zaměřením na jednu konkrétní společnost. Práce hodnotí její působení vzhledem k historii vývoje v jiných zemích a definuje její silné a slabé stránky. V další části se práce zabývá cenovou analýzou služeb v porovnání s přímou a nepřímou konkurencí. V poslední části jsou doporučeny další kroky pro upevnění pozice na trhu a rozvoj konkrétní společnosti.
|
|
|
Ekonomické aspekty screeningu tyreopatií v graviditě a u žen s poruchou fertility
Bartáková, Jana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Smutek, Daniel (oponent)
Výskyt tyreopatií v graviditě v České republice dosahuje 10-15 %. Důraz na včasnou diagnostiku a léčbu je kladen nejen v průběhu těhotenství, ale i v době před otěhotněním z důvodu vlivu tyreopatií na fertilitu, průběh těhotenství, porod a vývoj plodu. Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu a ekonomické aspekty screeningu tyreopatií těhotných žen a žen s poruchou fertility v podmínkách České republiky. Práci tvoří čtyři publikované studie. První je prospektivní průřezová studie 200 pozitivně screenovaných těhotných žen. Ve studii docházíme k závěru, že těhotné ženy s vysokým a nízkým rizikem tyreopatií mají podobné klinické a laboratorní charakteristiky a screening, v současnosti zaměřený pouze na rizikové skupiny, je neefektivní. Druhá studie 5 223 těhotných žen je studií případů a kontrol. Zjišťujeme, že věk ženy nad 30 let není rizikovým faktorem pro tyreopatie v těhotenství, ačkoliv jeho přidání do strategie cíleného screeningu rizikových skupin zlepšuje záchyt a ATA (American Thyroid Association) jej přidala do svého doporučení 2011. Třetí publikace je retrospektivní průřezová studie 188 těhotných žen léčených levothyroxinem, které byly v graviditě pravidelně laboratorně kontrolovány v souladu s doporučením ATA 2011 a ES (Endocrine Society) 2012. Docházíme zde ke zjištění, že laboratorní...
|
|
|
Léčba závažné tyreoidální orbitopatie hemoreoferézou, význam změn vybraných patogenetických činitelů
Ceeová, Věra ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
Úvod: Tyreoidální orbitopatie (TAO - z angl. thyroid-associated ophthalmopathy) je autoimunitní onemocnění, při těžkém průběhu znetvořující a invalidizující, charakterizované zánětlivým prosáknutím a buněčnou infiltrací tkání očnice. Léčbou první volby jsou již řadu let kortikosteroidy, mající prokazatelný příznivý efekt na průběh onemocnění i přes jejich četné nežádoucí účinky. Efekt dalších imunosupresív nebyl jednoznačně prokázán. Cíl: Cílem naší studie bylo prokázat efekt hemoreoferézy na průběh TAO u pacientů s velmi těžkou formou onemocnění a to randomizovanou studií (10 pacientů léčených vysokými dávkami kortikoidů a 10 léčených kombinací vysokých dávek kortikoidů a hemoreoferézy). Sekundárním cílem bylo sledování změn vybraných patogeneticky významných imunologických a biochemických ukazatelů při terapii hemoreoferézou a zhodnocení bezpečnosti a snášenlivosti vlastní modifikace léčebné metody. Pacienti a metody: Do studie bylo zařazeno 20 nemocných s velmi těžkou formou TAO, u kterých při standardní léčbě kortikoidy nedošlo k dostatečnému zlepšení. Tito nemocní byli klasickým losováním randomizováni do dvou skupin. 10 nemocných bylo léčeno i.v. pulzní léčbou kortikoidy - tj. metylprednisolon 1 g i.v. 3x týdně v 1. týdnu a 0,5 g i.v. 3x týdně ve 2. a 3. týdnu (tj. celkem 9 pulzů, celková...
|
|
|
Léčba Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy radiojódem (optimalizace dávkování)
Čepková, Jitka ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
1 Souhrn Úvod: I přes více než šedesátiletou historii s terapií Gravesovy nemoci (GD) pomocí radioaktivního jódu 131 I (RAI) je určení optimálního dávkového režimu stále kontroverzní. Dlouhodobě nejasnou otázkou zůstává, zda snaha o individuální dávkování má význam při své vyšší pracnosti a ceně. Cíl: Hlavním cílem našeho projektu bylo analyzovat výsledky terapie RAI v závislosti na vstupních poměrech pacientů a porovnat úspěšnost terapie RAI podle velikosti podané fixní aktivity a podle velikosti cílové dávky. Na základě zjištěných dat navrhnout úpravu dávkovacího režimu pro praktické použití. Pacienti a metody: Retrospektivně jsme analyzovali 603 pacientů s GD (500 žen a 103 mužů; průměrný věk 51,5 ± 12,7 let), kterým byl v letech 1998-2012 aplikován RAI na Tyreoidální jednotce naší kliniky. Dle doporučených postupů v České republice šlo o pacienty s delší než roční anamnézou nemoci, v prvním nebo dalším relapsu. Tyreostatika byla vysazena 4 dny před aplikací RAI. Zpočátku jsme podávali cílovou dávku asi 3,2-6,2 MBq/g podle měření objemu žlázy ultrazvukem a podle měření akumulace RAI ve žláze za 24 hod. Od roku 2001 jsme podávali nejméně 6,5 MBq/g, medián 8,5 MBq/g. Za úspěšnou léčbu jsme považovali, pokud nemocní dosáhli eutyreózy nebo hypotyreózy. Výsledky: Celková úspěšnost léčby RAI byla 74 % za 6...
|
|
|
Hodnocení nutričního stavu a kardiálního rizika u pacientek s mentální anorexií .
Pálová, Sabina ; Charvát, Jiří (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Mentální anorexie (MA) je závažné psychiatrické onemocnění spojené s významnou mortalitou. Jednou z hlavních příčin úmrtí pacientek s mentální anorexií jsou kardiální komplikace. V letech 2003 - 2010 jsme vyšetřili 30 pacientek se stanovenou diagnózou mentální anorexie. U pacientek s MA jsou běžně užívané nutriční parametry i při těžké malnutrici v normě a nelze je použít pro diagnostiku a sledování nutričního stavu. V naší práci jsme se proto zaměřili na zhodnocení plasmatických hladin aminokyselin. Dle našich zjištění je u pacientek s MA přítomna mírná hyperaminoacidémie a nalezli jsme signifikantně vyšší poměr Gly/Val a Phe/Tyr. V druhé části naší práce přinášíme komplexní přehled výsledků neinvazivních kardiálních vyšetření u rizikových pacientek s MA. Nálezy echokardiografie a EKG potvrzují výsledky předchozích prací. Původním zjištěním je nález významně nižší postischemické dilatace brachiální tepny a její normalizace po realimentaci. Dále jsme nalezli při zhodnocení 24 hodinového záznamu krevního tlaku významně nižší hodnoty krevního tlaku v aktivním období dne podmíněnézměnami parametrů variability srdeční frekvence. Snížené hodnoty krevního tlaku u pacientek s mentální anorexií v poloze ve stoje byly spojené se zvýšením HF power vleže a zejména s chyběním zvýšení LF power po vertikalizaci. Tyto...
|
|
|
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy v těhotenství a v puerperiu (Screening tyreopatií v těhotenství)
Špitálníková, Sylvie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Náš plošný screening prokázal poměrně vysokou prevalenci autoimunitních tyreopatií (autoimmune thyroid disorders, AITD), zejména chronické autoimunitní tyreoiditidy (Hashimoto's thyroiditis, HT), poporodní tyreoiditidy (postpartum thyroiditis, PPT), a počínající hypotyreózy neselektované populaci těhotných zvoleného okresu, zhruba obdobnou jako v zahraničních studiích. Většina takto zachycených poruch byla asymptomatická a při vyšetřování pouze rizikových žen dle doporučených kritérií by velká část těhotných s tyreopatií nebyla endokrinologicky sledována ani léčena. Plošný screening zaměřený na tyreoidální autoimunitu a dysfunkci se zdá být přínosnější pro zlepšení péče o těhotné i ženy po porodu a jejich potomky než omezení testování pouze na ženy s rizikovými faktory. Pro hodnocení vyšetření TSH u těhotných žen v prvním trimestru gravidity se jevil při použité metodě jako nejvhodnější interval 0,15-3,5 mIU/l. Na základě získaných výsledků se domníváme, že užití screeningového cíle 3,5 mIU/l a léčebného cíle 2,5 mIU/l u žen, u nichž byla identifikována HT, přináší uspokojivé výsledky. Gravidní pacientky, které byly léčeny levotyroxinem, vykazovaly nižší výskyt komplikací v těhotenství. I přes adekvátní léčbu měly tyto ženy častěji poporodní tyreoiditidu. Protože však byly pravidelně sledovány v...
|
|
|
Molekulárně- genetická analýza karcinomů štítné žlázy
Sýkorová, Vlasta ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Úvod: Nadory štitne žlazy představuji vice než 90% endokrinnich tumorů a jejich incidence, předevšim papilarniho karcinomu, se v Česke republice neustale zvyšuje. Je znamo několik genetickych přičin, ale jejich vliv na fenotyp je stále kontroverzni. Cíle: Studium genetickych přičin (RET/PTC, BRAF a RAS alteraci) a polymorfismů v RET genu u nadorů štitne žlazy (předevšim PTC) a korelace genotypu s fenotypem. Soubor a metody: Celkem bylo analyzovano 234 PTC tkani, 8 špatně diferencovanych karcinomů, 3 anaplasticke karcinomy, 23 medularnich karcinomů, 6 folikularnich karcinomů a jeden folikularni adenom. Pro analyzu byly použity vzorky zamraženych čerstvych tkani, biopsii tenkou jehlou a parafinovych bločků od pacientů s nadory štitne žlazy a vzorky krve od zdravych kontrol. Exprese RET/PTC přeskupeni byla detekovana na agarozovem gelu, RET polymorfismy byly analyzovany pomoci specifickych TaqMan sond. Detekce mutaci v BRAF genu a třech RAS genech byla provedena přimou sekvenaci. Zjištěne alterace byly korelovany s klinicko-patologickymi parametry. Výsledky: Zjistili jsme, že některe polymorfismy v RET genu asociuji se vznikem RET/PTC přeskupeni u PTC a prokazali jsme, že BRAF mutace koreluje s větši agresivitou tumoru. V RAS genech jsme nalezli několik genetickych změn. Závěr: Studie přinesla...
|
|
|
Vliv saturace jódem na prevalenci tyreopatií a změn sonografických nálezů štítné žlázy ve vybraných regionech u dospělé populace České republiky
Dvořáková, Marcela ; Zamrazil, Václav (vedoucí práce) ; Topolčan, Ondřej (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Dosud nebylo provedeno epidemiologické zmapování výskytu tyreopatií u naší populace a sledování jejich dynamiky v závislosti na změně stavu jodového zásobení. Systematickým epidemiologickým průzkumem od 90. let až do r. 2006 se podařilo získat velké množství dat o stavu naší populace z hlediska saturace jodem a onemocnění štítné žlázy. Průzkum zahrnoval náhodný výběr probandů z registru České republiky, dotazníkové vyšetření rodinné, osobní anamnézy, nutričního stavu, dietních návyků, léčby, celkové klinické vyšetření vč. lokálního vyšetření krku, sonografické vyšetření štítné žlázy, antropometrické vyšetření, stanovení jodurie a laboratorní vyšetření funkčních parametrů štítné žlázy vč. protilátek proti jednotlivým antigenům štítné žlázy. Tyreopatie patří spolu s diabetem mezi nejčastější endokrinní onemocnění a zaplňují více než 80% činnosti endokrinologických pracovišť v České republice. Podle odhadu založeného na nesystematických epidemiologických sledováních u nás postihují asi 5 % obyvatelstva, jejich výskyt se liší, u některých věkových skupin je několikanásobně vyšší než u jiných. Pro onemocnění štítné žlázy, podobně jako pro řadu dalších tyreopatií, platí vyšší prevalence u žen než u mužů. Etiologie tyreopatií je velice pestrá od geneticky podmíněných onemocnění v důsledku vývojové vady až po...
|
|
|
Vliv carbamazepinu na homeostázu hormonů štítné žlázy
Šimko, Julius ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Souhrn Úvod: Léčba carbamazepinem (CBZ) je spojena s ovlivněním homeostázy hormonů štítné žlázy (ŠŽ), vzácně včetně rozvoje klinicky manifestní hypotyreózy. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv CBZ na homeostázu hormonů ŠŽ v časné fázi medikace CBZ u nemocných léčených substitiční hormonální terapií pro primární hypotyreózu v porovnání s nemocnými, kteří recentně ani v minulosti neprodělali onemocnění ŠŽ. Materiál a metodika: Prospektivně bylo sledováno 29 nemocných indikovaných k léčbě CBZ. Před zahájením medikace CBZ byly u těchto nemocných vyšetřeny následující parametry: hladina tyrotropinu (TSH), celkového tyroxinu (TT4), volného tyroxinu (FT4); protilátky proti tyreoperoxidáze (TPO-ab) a tyreoglobulinu (TG-ab). Hladiny TSH, TT4 a FT4 byly poté sledovány v týdenních intervalech po dobu 7 týdnů. 19 nemocných nemělo před zahájením medikace CBZ v anamnéze onemocnění ŠŽ (kontrolní soubor A); 10 nemocných bylo léčeno L-tyroxinem (medián dávky 100μg/den) pro primární hypotyreózu, dle vstupních hodnot hormonů ŠŽ všichni kompenzováni, resp. eutyroidní (soubor B). Výsledky: V kontrolním souboru A jsme zaznamenali signifikantní (cca 15-25%) pokles hladiny TT4 již od prvního týdne sledování (Friedman, p<0.001), pokles hladiny FT4 (cca o 10-15%) byl též signifikantní a to od 2. týdne sledování (p<0.001). Současně...
|
|
|
Změny kostní hmoty u vybraných endokrinních chorob
Vašátko, Tomáš ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Hána, Václav (oponent)
Souhrn Osteoporóza skeletu je závažný společensko-medicínský problém. Ve vyspělých evropských státech jí trpí kolem 6% obyvatel. Etiologicky se jedná o multifaktoriální onemocnění. Endokrinopatie hrají ve vzniku osteoporózy významnou roli. V této práci jsme se zaměřili na vztah tří vybraných endokrinopatií ke kostnímu metabolismu. Cíle práce: Ad 1/ Posoudit vliv dlouhodobé terapie tyreoidálními hormony (substituční a supresní dávkou) na kostní hmotu a kostní metabolismus. Ad 2/ U pacientů s mírnou primární hyperparatyreózou posoudit možnosti predikce vývoje kostní hmoty po operačním řešení. Ad 3/ U pacientů s deficitem růstového hormonu posoudit změny kostní hmoty, kostního metabolismus a tělesného složení při substituční terapii růstovým hormonem. Soubor a metodika: Ad 1/ a) Průřezová část studie - 76 pacientů na supresní terapii L- tyroxinem, 34 pacientů na substituční terapii. U obou skupin jsme vyšetřili markery kostního obratu a hodnoty kostní hmoty. Zhodnotili jsme, jak se tato terapeutická schémata odráží na kostním metabolismu a provedli jsme porovnání obou skupin navzájem. b) V druhé prospektivní části jsme pak sledovali vývoj kostní hmoty pacientů obou skupin v čase (5let). Ad 2/ Retrospektivní průřezová studie - 54 pacientů s primární hyperparatyreózou. Vyšetřili jsme markery kostního obratu a...
|
host ::
RSS.