|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Brain Activation Sequences
Šusta, Marek ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Krajča, Vladimír (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Brain Activation Sequences Abstrakt ÚVOD: Tento výzkumný projek navazuje na práce zaměřené na lokalizaci zdroje u EEG signálu a představuje softwarový nástroj, který má usnadnit diagnostickou proceduru u vybraných nosologických jednotek rozlišováním mezi pacienty a zdravými kontrolami. METODY: Experiment 1 - experimentu se zůčastnila skupina 26 dospělých pacientů (14 mužů, 12 žen) s NC a 10 dospělých zdravých kontrol (5 mužů a 5 žen). Experiment spočíval v záznamu EEG při poslechu audio záznamu, který měl v subjektech vyvolat smích. Experiment 2 - 28 žen s ED a 10 zdravých kontrol bylo vybráno k účasti na experimentu, ve kterém byly při záznamu EEG prezentovány různé vizuální stimuly. Získaná data byla zpracována metodou Brain Activation Sequences (BAS), která využívá nelineární diferenciální strukturu při výpočtu výsledné sekvence mozkových gyrů, významně zapojených do zpracování stimulu. VÝSLEDKY: Experiment 1 - výsledky BAS ukazují statisticky významné rozdíly v aktivitě mezi pacienty a kontrolami zejména v gyrus orbitalis, rectus, occipitalis inferior dx, occipitalis medius dx, paracentralis, cinguli, cuneus dx a parahippocampalis sin. Experiment 2 - výsledky potvrzují významné rozdíly ve zpracování stimulů mezi pacienty a kontrolami zvláště v gyrus occipitalis superior sin, lingualis sin, fusiformis,...
|
|
|
Volumetrie a lateralita struktur CNS v experimentu na zvířeti a u člověka (ve zdraví a nemoci)
Mrzílková, Jana ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
Práce sestává z části provedené na laboratorním potkanovi a z části provedené na snímcích z magnetické rezonance a autoptické tkáni CNS u pacientů s Alzheimerovou nemocí a skupiny kontrol. V prvé části jsme sledovali volumetricky i dalšími stereologickými postupy morfologické, pravo-levé asymetrie struktur CNS, hrubé známky neurodegenerace a změny počtu neuronů a reakci chuťové averze (hipokampus, prefrontální kůra, nucleus parabrachialis a amygdalární komplex). Měření probíhalo v normě a za chronického stresu (který je jednou z možných příčin rozvoje Alzheimerovy nemoci) vyvolaného podáváním kortikosteronu. Zjistili jsme, že postižení je stranově specifické (vpravo) a je vázáno spíše na subcelulární změny, než na snížení absolutního počtu neuronů. V druhé části jsme pak sledovali změny šedé hmoty CNS (automatickou segmentací i manuálně) a změny bílé hmoty CNS (traktografie) u pacientů s Alzheimerovou nemocí a u kontrol na magnetické rezonanci. Na autoptické tkáni jsme sledovali jak morfologické, stranově symetrické změny u planum temporale, tak neurohistologické změny v jeho III. vrstvě neuronů. Zjistili jsme, že zmenšení objemu hipokampu není doprovázeno zmenšením objemu mozečku nebo pontu a že reorientace snímků není nutná pro stereologii. Dále jsme zjistili možnost využití III. vrstvy planum temporale...
|
|
|
Changes in neuroglia in degenerative disorders of the central nervous system
Kirdajová, Denisa ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Neurodegeneratívne ochorenie je závažná porucha nervového systému charakteristická stratou neurónov s následným poškodením mozgu. Toto poškodenie môže mať rôznorodé následky ako postupná strata pamäti a intelektu, problémy s pohybovým aparátom a v neposlednej rade smrť. Príčiny týchto chorôb nie sú doposiaľ úplne objasnené. Okrem neurónov v týchto poruchách hrajú dôležitú úlohu neuroglie centrálnej nervovej sústavy. V neurodegeneratívnych chorobách sú astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie a NG2 bunky zapletené v ich mnohých aspektoch. Podieľajú sa ako na ochrannej, tak aj na poškodzujúcej stránke týchto ochorení. Táto práca preto predstavuje prehľad doposiaľ nadobudnutých poznatkov o neurogliách v rôznych typoch degeneratívnych porúch CNS (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofná laterálna skleróza, skleróza multiplex, Wernikeova encefalopatia, demencia asociovaná s HIV, frontotemporálna demencia, vaskulárna demencia). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Učení a paměť u transgenních potkanů se sníženou expresí proteinu Nogo-A
Petrásek, Tomáš ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Protein Nogo-A patří k nejvýznamnějším regulačním molekulám v centrální nervové soustavě. Pomáhá řídit vývoj neuronů i glií, navádění axonů i synaptickou plasticitu v dospělém mozku. Ačkoli je studován převážně jako inhibitor regenerace axonů po poranění CNS, hraje roli v celé řadě chorob, včetně neurodegenerativních a neuropsychiatrických. Tato práce nabízí přehled dosavadních poznatků o funkci Nogo-A a s ním spojených proteinů, a shrnuje výsledky experimentů zaměřených na studium chování v modelu transgenního potkana se sníženou expresí Nogo-A. K hlavním výsledkům patří významné zhoršení výkonnosti v kolotočovém bludišti, ukazující na deficit kognitivní koordinace a flexibility, zatímco řada dalších kognitivních funkcí, jako je prostorová navigace a prostorová i neprostorová paměť, není sníženou expresí Nogo-A ovlivněna. Tato zjištění jsou diskutována v kontextu hypotézy o možném spojení mezi mutacemi či změnami exprese Nogo-A a lidské schizofrenie. Usuzujeme, že potkani se sníženou expresí Nogo-A představují velmi nadějný animální model schizofrenie, který si zasluhuje další výzkum. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Astrocytální změny v myším modelu Alzheimerovi choroby
Kulijewicz-Nawrot, Magdalena ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
2. SOUHRN: V této práci jsme popsali důležité morfologické změny astrocytů způsobené Alzheimerovou chorobou (AD), které předcházejí typickým histopatologickým změnám v mozkové tkáni postižené AD. U 3xTg-AD myšího modelu jsme v prefrontální kůře objevili atrofované GFAP-pozitivních astrocyty, jejichž povrch i objem byly významně menší. Současný pokles exprese glutamin- syntentázy (GS) u astrocytů postižených AD signalizoval porušení mechanismů glutamátové homeostázy. Takové změny pak mohou negativně ovlivňovat činnost nervových spojů a funkční stabilitu hlavních mozkových neurotransmiterů (glutamátu a GABA). Je známo, že gliální acidický fibrilární protein (GFAP) se účastní řady cytokinetických dějů (migrace a proliferace), má zásadní vliv na růst neuritů, podílí se na tvorbě transportních proteinů pro glutamát a aspartát v gliových buňkách (GLAST a GLT-1) a na vzniku nových synapsí. Tudíž i sebemenší změny v morfologii astrocytů mohou vést k patologii mozkové funkce. V případě poškození GFAP-IR astrocytů může dojít k progresivní poruše nervového přenosu způsobené nekontrolovatelným vyléváním neurotransmiteru v okolí synaptické štěrbiny, metabolickou nerovnováhou a ztrátou fyziologické bariéry okolních synapsí. To má za následek oboustranné porušení nervových spojů mezi postiženými oblastmi mozku...
|
|
|
Neuroprotektivní efekt 3α5β-pregnanolonglutamátu v animálním modelu ischemického poškození mozku
Kletečková, Lenka ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent)
Neuroaktivní steroid 3α5β-pregnanolon glutamát (3α5βP-Glu) je syntetický analog přirozeně se vyskytujícího 3α5β-pregnanolon sulfátu. Obě látky inhibují preferenčně use- dependentním mechanismem tonicky aktivované NMDA receptory. Podání 3α5βP-Glu by mohlo zmírnit excitotoxické poškození mozku při ischemických podmínkách, v kterých hraje roli nadměrná aktivace NMDA receptorů. Předmětem této práce je stanovit vliv systémového podání 3α5βP-Glu na saturaci kyslíku a regionální krevní průtok v mozku laboratorního potkana. Dále také zavést a kriticky zhodnotit animální model globálního ischemického poškození mozku. Konečným cílem je posoudit neuroprotektivní potenciál 3α5β-pregnanolon glutamátu na kognitivní funkce na základě tohoto modelu . Saturace kyslíku a regionální krevní průtok byly měřeny v oblasti dorzálního hippokampu. Po aplikaci 3α5βP-Glu došlo k signifikantnímu zvýšení hodnot obou sledovaných parametrů. Tento nález potvrzuje předpoklad neuroprotektivního efektu 3α5β-pregnanolon glutamátu. Jako model globálního ischemického poškození mozku jsme zvolili bilaterální okluzi arteriae carotis communis a následné umístění zvířete do hypoxického boxu. Aplikace 3α5β-pregnanolon glutamátu signifikantně zvýšila přežívání zvířat. Nicméně Morrisovo vodní bludiště ani aktivní alotetické vyhýbání se místu...
|
|
|
Třídimensionální anatomie proximálního humeru a úponů rotátorové manžety : klinicko-anatomická studie pro optimalizaci implantace aloplastiky ramena
Hromádka, Rastislav ; Pokorný, David (vedoucí práce) ; Gallo, Jiří (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Disertační práce popisuje anatomické studie, které probíhaly v letech 2002 až 2009 na Ortopedické klinice 1. lékařské fakulty a FN Motol a Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK v Praze. Studie byly zaměřeny na oblast horního konce pažní kosti za účelem změření prostorových vztahů anatomických struktur, a to zejména úponových míst svalů rotátorové manžety k optimalizaci implantace aloplastiky ramenního kloubu. Klinicko-anatomická studie, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2010, byla zaměřena na měření úhlových vztahů jednotlivých struktur proximálního humeru. V oblasti proximálního humeru bylo vyznačeno 29 bodů na kortikální kosti, které definovaly pozici mediálního okraje tuberculum majus, laterálního okraje tuberculum minus, sulcus intertubercularis, crista tuberculi majoris a k definici osy proximální metafýzy pažní kosti a collum anatomicum. Metoda, která definovala základní prostorové osy (osa hlavice a osa proximální diafýzy) proximálního humeru pomocí optimalizovaného počtu referenčních bodů na collum anatomicum a na proximální metafýze pažní kosti, měřila úhly zájmu v transverzálních rovinách. Měřeny byly úhly, které svírá osa hlavice s uvedenými úponovými místy a sulcus intertubercularis. Výsledky studie byly použity na statistické zhodnocení přesnosti rekonstrukce retrotorze...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.