|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Demografický vývoj obce Lesonice (okres Třebíč) v 18.-19. století
Urbánková, Miluše ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje demografický vývoj obce Lesonice v okrese Třebíč na jihozápadní Moravě v letech 1701-1900. Vychází přitom z údajů excerpovaných z křestních, oddacích a úmrtních matrik římskokatolické farnosti Babice. První kapitoly pojednávají o pramenech a literatuře, dále o historii obce Lesonice a farnosti Babice. V dalších kapitolách následuje rozbor sňatečnosti, porodnosti a úmrtnosti, který zahrnuje mimo jiné sňatkovou migraci, délku trvání manželství, strategii při výběru partnerů, produktivitu manželství, volbu křestních jmen, problematiku nemanželských dětí, období zvýšené mortality a příčiny úmrtí.
|
|
|
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
|
|
|
Náhrobky z 1. poloviny 17. století ve farních kostelích Nového města pražského
Hrdličková, Markéta ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Práce "Náhrobky 1. poloviny 17. století ve farních kostelích Nového Města pražského" pojednává o dochovaném souboru sepulcralií z let 1600-1650 v kostelích Sv. Štěpána, sv. Jindřicha, sv. Apolináře, Nejsvětější Trojice, sv. Vojtěcha a sv. Petra na Poříčí. V každé kapitole je nejprve nastíněn stavební vývoj a historie kostela, a poté následuje soupis sepulcralií z daného období. Každý náhrobek je popsán, je uveden přepis (případně překlad) nápisu a popis výzdoby včetně popisu erbu. Dále následují všechny možné informace, které byly možné v pramenech a literatuře objevit o osobě, jíž náhrobek patřil, o osobě která ho nechala zřídit a o jejich nejbližších příbuzných. Na konci následuje shrnutí dosavadních poznatků o materiálu náhrobků, jazyce a písmech jejich nápisů, o náboženství, povolání a majetkových poměrech zde pochovaných osob a nastínění možného vývoje a rozdíly v "klientele" jednotlivých farností. Práce je doplněna fotografickou přílohou. KLÍČOVÁ SLOVA náhrobky, epitafy, pohřby, Nové Město pražské, 1600-1650, farní kostel, kostel Sv. Štěpána, kostel sv. Jindřicha a Kunhuty, kostel sv. Apolináře, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Vojtěcha, kostel sv. Petra na Poříčí, městská rada
|
|
|
Lahovice v pramenech hromadné povahy 17. - 19. století
Smítková, Alena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Rigorózní práce "Lahovice v pramenech hromadné povahy 17.-19. století" zpracovává údaje z matrik křtěných, oddaných a zemřelých kostela sv. Jakuba Většího na Zbraslavi v období let 1652-1800. Cílem práce je kromě základních demografických údajů otázka křestních jmen - čím nebo kým byl ovlivněn jejich výběr. Jsou zde vypsána všechna křestní jména vyskytující se v daném období spolu s hlavními faktory, které mohly rozhodovat při volbě jména.
|
|
|
Digitalizace archiválií
Buriánková, Magdalena ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Schorge, Walter (oponent)
Tématem práce je vybudování archivního digitalizačního pracoviště počínaje vypracováním projektu přes rozbor obecných podmínek a předpokladů práce po řešení finančních, personálních a technických otázek. Závěrem jsou popsány praktické návody a postupy digitalizace archivního materiálu.
|
|
| |
|
|
Jan Jesenský - Jessenius: vylíčení veřejné pitvy konané v Praze 8. června 1600 na pozadí jeho vlastního díla
Pondělíček, Radko ; Woitschová, Klára (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se pokusil zhodnotit Jesseniem převyprávěnou pitvu z hlediska úrovně tehdejších anatomických znalostí. Jesseniovo dílo nelze v žádném případě pokládat za plnohodnotnou učební pomůcku pro lékaře XVII. století, ale spíše jako spisek, který se snaží zpopularizovat tuto vědu širší veřejnosti a do jisté míry také přispět k autorovu budoucímu uplatnění. I tak ale mému účelu posloužil více než dobře. Při jeho hodnocení jsem se snažil oprostit od pohledu medika z počínajícího XXI. století, ale zároveň jsem se snažil tam, kde to situace vyžadovala, popsat skutečnost, bez které je místy Jesseniovo líčení pro eventuální čtenáře neuchopitelné. Nechtěl jsem, aby moje práce vyzněla příliš složitě, proto jsem své vysvětlivky umístil mimo hlavní poznámkový aparát. Výsledkem tohoto snažení jsou některé mé poznámky pod čarou.
|
|
|
Wunschwitzova sbírka v kontextu genealogicko-heraldických souvislostí 1. poloviny 18. století (Rozbor fondu a jeho pomocněvědné využití)
Woitschová, Klára ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Hlavním tématem této práce je rozbor genealogické a heraldické sbírky Gottfrieda Daniela Wunschwitze (1678-1741). Jedná se o významný soubor informací k dějinám více než 1400 šlechtických rodů sídlících v Českém království. Tyto rody (více i méně významné, současné i již vymřelé, vladycké i knížecí) jsou prezentovány prostřednictvím pestré škály materiálů - počínaje klasickými rodovými tabulkami, přes bohatě zastoupenou korespondenci a výpisky z novin až např. k papírovým pohřebním štítům a nákresům náhrobních kamenů. Některé z nejvýraznějších typů materiálů jsou zpřístupněny pomocí katalogů a edic. V práci je dále podán přehled dějin rodu Wunschwitzů, genealogické práce u nás do 18. století a dalších genealogických sbírek, které vznikly v Čechách v 18.- 20. století.
|
|
| |
host ::
RSS.