|
|
Biografie Václava Vokolka
Šilarová, Monika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl postihnout život Václava Vokolka, a to zejména z umělecké a profesní stránky. Václav Vokolek patří do významné kulturní rodiny, což se také projevuje v celém jeho životě, nejen na jeho pracích a preferencích, ale také na okruhu blízkých přátel. Z teoretického hlediska je diplomová práce založena primárně na biografickém přístupu k výzkumu soudobých dějin a metodě orální historie, jelikož o rodině Vokolkových několik souborných prací vzniklo, šlo však primárně o starší členy rodiny, ale nikoliv o samotného Václava Vokolka.
|
|
|
Vítěz Mezinárodní motocyklové šestidenní. Biografie Josefa Rabase
Knotová Vaicová, Barbora ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se snaží o zachycení životního příběhu Josefa Rabase, který je několikanásobným mistrem světa - vítězem Mezinárodní motocyklové šestidenní. Práce používá biografický výzkum spolu s metodou orální historie k zachycení životního vyprávění. Důraz je kladen nejen na chronologický popis života jednoho člověka, ale také na vysvětlení a pochopení kontextuálních vlivů doby. Další sledovanou linkou je vysvětlení výběru profesní dráhy, kdy hledáme případný rozpor s rodinnou tradicí. Kromě motocyklového závodníka je Josef vnukem akademického malíře a zasloužilého umělce Václava Rabase a synem právníka a signatáře dokumentu Dva tisíce slov Jana Rabase. Důraz byl proto kladen také na rodinný politicko- společenský kontext.
|
|
|
Soukromá válka Huga Vavrečky. Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Wohlmuth Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce představuje mikrohistorickou analýzu posledních let života Huga Vavrečky (1880- 1952), technika, novináře, národohospodáře, diplomata a obchodního ředitele firmy Baťa. Teoreticko-metodologická část rozpracovává epistemologické rozdíly biografického a mikrohistorického výzkumu, načež je věnována pozornost především možnostem mikrohistorického bádání v oblasti soudobých dějin. Tamtéž je rozepsána metodologie náznaků či stop (Carlo Ginzburg), definováno vlastní postavení výzkumnice a představeny použité prameny. Výkladová část nejprve stručně shrnuje základní obrysy života Huga Vavrečky před zkoumaným obdobím do roku 1944, načež přistupuje k výzkumu strategií jeho jednání od podzimu 1944 do jeho smrti v srpnu 1952. Zaměřuje se přitom především na Vavrečkovy poválečné osudy, jeho vlastní postoj k nastalé situaci osobní i politicko- společenské, k jejím proměnám, přičemž se snaží pojmenovat přístupy a individuální motivace či přesvědčení, s nimiž tyto cesty volil. V neposlední řadě se práce zaměřuje též na širší kontext jeho rodiny a přátel, jakož i na alespoň částečné rozkrytí kroků jeho poválečných protivníků, kteří ho do nesnadné situace z velké části dovedli.
|
|
|
"Jsem tak, jak jsem." Životní příběh Pavla Z.
Verhaege, Hana ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Když někde zazní jméno "Pavel Z.", mnohým se vybaví umělec, konkrétně pak básník, člen hudební formace DG 307, výtvarník, herec, ale i jedna z nejvýznamnějších postav československého undergroundu, politický vězeň, signatář Charty 77, emigrant, reemigrant. Jak nahlíží tento muž na prožité události? Co ho formovalo? Jak jej vidí jeho blízcí? Kým je "básník ticha"? O Pavlu Z. lze nalézt značné množství informací, které však nejsou ucelené, jeho biografické údaje jsou uváděny pouze vágně, obvykle v podobě krátkých medailonů. Většinou je o Pavlovi Z. psáno zejména v souvislosti s tzv. procesem s "Plastic People" či v souvislosti s jeho uměleckou tvorbou. Zmapování života Pavla Z., mimo jiné prostřednictvím jeho slov a výpovědí jeho blízkých, představuje sondu do historie výrazné osobnosti, perzekvované v době tzv. normalizačního režimu v Československu a působící v zahraničí, ale je i ohlédnutím se zpět ke kořenům. V neposlední řadě také představuje ukázku specifického lidského myšlení, a proto je i zrcadlem vsazeným do současné společnosti.
|
|
|
Domov odpočinku v Rozsochatci 1952-1956
Julišová, Adéla ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce je mikrohistorickou sondou do oblasti regionálních dějin. Zkoumá fungování státního ústavního zařízení sociální péče - Domova odpočinku v obci Rozsochatec, kde bylo mezi lety 1952-1956 pečováno o staré a nesamostatné osoby personálem, který tvořily řeholnice z Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a několik civilních pomocnic. Dále byl každodenní život formován přítomností římskokatolického kněze, i neustálým dohledem okresního církevního tajemníka. Hlavním záměrem této práce je vhled do dějin každodennosti tohoto specifického sociálního zařízení - zkoumána je lékařská i ošetřovatelská péče, zásobování, stravování, hygiena i úklid prostor a v neposlední řadě volný čas, duchovní a politický život uvnitř Domova. Kromě toho se práce zabývá jednotlivými aktéry (sociálními skupinami) a zámeckou budovou v obci Rozsochatec, ve které byl ústav umístěn. Přibližuje dále vztah socialistického státu k řeholnicím po roce 1948 a charakterizuje zkoumané řeholní společenství. Práce je založená na terénním archivním a orálně-historickém výzkumu a přináší vhled do doby 50. let na pozadí ustavující se státní sociální péče. Klíčová slova: Domov odpočinku, sociální péče, mikrohistorie, dějiny každodennosti
|
|
|
Vysílání v roušce - sonda do výroby zpravodajství České televize vprostřed koronavirové krize
Šenkýř, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Práce na základě deseti rozhovorů s reportéry a moderátory České televize, jejich analýzy a interpretace dokumentuje okolnosti výroby zpravodajství v době, kdy vláda přijímala bezprecedentní opatření ve snaze zabránit šíření nového typu koronaviru (SARS-CoV-2). Přináší svědectví novinářů z nejturbulentnějšího období a snaží se to, jak vnímali zásahy státu i vynucené změny ve výkonu vlastní práce, zasazovat do kontextu. Reflektuje i roli novinářů a to, jak ji sami chápali. Většina interview byla pořízena během nouzového stavu. Výsledný text stojí na metodě orální historie. Zároveň se zamýšlí nad jejími styčnými body se žurnalistikou a nad tím, zda koronavirová krize obě profese někam posune.
|
|
|
Sametová revoluce na malém městě - Revoluční dění roku 1989 v Kolíně v mikrohistorické perspektivě
Mejzrová, Anežka ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Na konci roku 1989 rozpoutaly události na pražské Národní třídě vlnu nevole, jež vedla k tzv. Sametové revoluci a ta vyústila v pád komunistického režimu na území Československa. Předkládaná diplomová práce sleduje právě období Sametové revoluce spolu s následujícím obdobím celospolečenských a politických změn vyplývajících ze zániku komunistického zřízení. Na tuto problematiku bylo však nahlíženo skrze mikrohistorickou perspektivu, tzn. že výzkum odstoupil od vnímaného a známého konceptu Sametové revoluce, zaměřující se na Prahu a další velká města, a zaměřil se na dění pouze v jednom městě, Kolíně. Dění Sametové revoluce v Kolíně bylo vyloženo den po dni. Následující období bylo v kontextu města Kolína popisováno skrze různé oblasti, které byly více či méně zasaženy transformací. Pramennou základnou práce se staly kroniky města, místní dobová periodika a rozhovory s pamětníky. Klíčová slova: Sametová revoluce, Kolín, mikrohistorie, transformace.
|
|
|
Divadelní rodina Petra Čepka metodou orální historie
Smrčková, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce, řadící se do oboru soudobých dějin, zjišťuje, zda fungování rodiny a jednotlivé životní osudy jejích členů ovlivňuje fakt, že jejím členem je veřejně známá osobnost, která dosahuje popularity u široké veřejnosti. K výzkumu byla vybrána nejbližší rodina herce Petra Čepka. Metodologický rámec práce tvoří rodinná paměť, respektive kolektivní paměť Maurice Halbwachse. Petr Čepek byl výraznou osobností druhé poloviny dvacátého století na poli československého divadla i filmu. Stál u zrodu fenoménu Činoherního klubu, přímo se angažoval v listopadových událostech roku 1989. Jeho předčasná smrt je spojována s filmem Lekce Faust. Práce mapuje životní osudy jednotlivých členů jeho rodiny, které zároveň slouží jako pohled na rodinný život po boku populární osobnosti.
|
|
|
S Benešem, Gottwaldem, Zápotockým i Novotným nad hlavou. Žák a česká národní škola mezi válkou a socialismem (1945-1960) metodou orální historie
Erbenová, Michaela ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce zpracovává pomocí orální historie a komparativní metody dějiny dvou národních škol v období mezi roky 1945 a 1960. Jedna škola leží v obci Dohalice a druhá v obci Vidochov v Královéhradeckém kraji. Důraz je kladen především na žáka. Hlavní pozornost je věnována tomu, jak se proměňoval život žáka v důsledku konce druhé světové války a následně po únoru 1948. Práce sleduje každodenní život žáka ve škole se zaměřením na změny způsobené proměnou režimů. Dále je předmětem výzkumu podoba školních budov, role učitelů, proměna školních pomůcek, výuka náboženství, ale stranou nezůstanou ani fenomény doby, jako například mandelinka bramborová. Práce bere v potaz i regionální specifika a historii. Klíčová slova: škola, Dohalice, Vidochov, žák, dítě
|
|
| |
host ::
RSS.