|
|
Zakazování politických stran-teorie a diskurz
Chytil, Matěj ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Zakazování politických stran - teorie a diskurz Obnova stranického systému po změně režimu v roce 1989 vnesla do české politiky a práva otázky, na něž do té doby nebylo nutné odpovídat. Svobodná soutěž politických stran ve všeobecných volbách byla od počátku provázena sporty o legitimitu fungování komunistické strany. Při absenci relevantní judikatury tak byl Nejvyšší správní soud postaven v roce 2010 při rozhodování v kauze Dělnické strany před řadu otázek, jejichž řešení dosud žádný soud v novodobé české historii nehledal. Některé návodně vyřešil Evropský soud pro lidská práva, jiné vykračovaly mimo diskurz práva a zasahovaly do politických a filosofických otázek. Do rozhodování vstoupil i historický kontext a zkušenost první republiky s nástupem nacismu a s rozpouštěním stran, které jej reprezentovaly. Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím proměnil českou debatu o soutěži politických stran a posunul ji z postkomunistického diskurzu směrem k současné evropské praxi. Opřel se o původem německý koncept bránící se demokracie, který je uplatňován i v rozhodovací praxi ESLP, a byť tento koncept není nezpochybnitelný a i nadále bude předmětem liberální kritiky, sdílí je nyní evropská i česká judikatura a vytváří tak relativně bezrozporný obraz, který je možné dále promýšlet. Postkomunistické obracení se do...
|
|
|
Soudobé teorie společenské smlouvy
Froněk, Martin ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Soudobé teorie společenské smlouvy Tato diplomová práce je zamýšlena jako úvod do soudobých teorií společenské smlouvy. Základním dílem na tomto poli je Teorie spravedlnosti J. Rawlse. Práce se však zabývá nejen Rawlsovým přístupem ke společenské smlouvě, ale také koncepcemi dalších autorů, jmenovitě J. Buchanana, D. Gauthiera, T. Scanlona a R. Nozicka, které jsou v českém prostředí zatím méně známé. Struktura práce je orientována na možnost jejich srovnání, proto autor postupuje od předmětu ke stranám až k obsahu společenské smlouvy. Pozornost je věnována teorii her, která modeluje některé typické mezilidské interakce a pomocí svého teoretického aparátu může ilustrovat problémy sociální spolupráce, což je ústřední téma patrně všech smluvních teorií. V závěru se autor snaží nastínit pohled analytické filosofie na společenskou smlouvu jako na instituci, která je nutným důsledkem existence jazyka.
|
|
|
Morální argumentace v rozvažování soudů při aplikaci práva
Šimek, Jiří ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky z pohledu soudce aplikujícího právo. Odráží se od definice morálky jako normativního systému, který určuje co je dobré a co špatné, přičemž špatné trestá vnitřní sociální sankcí. Takto pojatá morálka je k právu, co se obsahu týče, ve vztahu průniku množin. Existuje oblast, ve které by měly platit pouze normy morální, oblast pouze pro normy právní a taková oblast, kde se obsah norem morálních i právních překrývá. Morálka může do rozhodování soudce při aplikaci práva pronikat nejméně třemi směry. Zákonodárce může v zákoně přikázat soudci, aby vtáhl morální normu do svého rozvažování. V českém právu je takovým příkazem institut dobrých mravů, použitý například v ustanovení § 3 nebo § 39 občanského zákoníku. Podle fenomenologické hermeneutiky je jakákoliv interpretace, tedy i interpretace právní, podmíněna existencí před-struktur. Těchto před-struktur se nemůžeme zbavit, tvoří nutný interpretační rámec interpretující osoby. Součástí před-struktur je i morální cítění, či morální stanovisko interpretující osoby. Skrze před-struktury se morálka může vědomě i nevědomě promítat do rozhodování soudce. Posledním případem průniku morálky do práva v rozhodovací praxi soudu je použití morálního argumentu v právní interpretaci. Ten je možné použít teprve, pokud...
|
|
|
Rozsah právní odpovědnosti státu za pochybení při výkonu státní moci
Patočka, Vojtěch ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
V předkládané práci studuji koncept odpovědnosti státu za pochybení při výkonu státní moci. Snažím se především ukázat, proč je vhodné tento druh odpovědnosti konstruovat odlišně od odpovědnosti za škodu známé z práva občanského. Zabýváme-li se případy, kdy dochází k výkonu veřejné moci, je právní vztah mezi jednotlivcem a státem svou povahou odlišný od vztahů občanskoprávních. Proto je nutné podmínit vznik odpovědnosti za škodu, která jednotlivcům v takovém vztahu vzniká, splněním specifických kritérií. V první části analyzuji funkci odpovědnosti státu za škodu. Ukazuji, že institut má pozitivní vliv na orgány veřejné moci v tom smyslu, že je nutí chovat se v souladu s právem. Zároveň ovšem není možné tento efekt přeceňovat. V další části rozebírám základní prvky odpovědnosti. Pracuji jak s právem domácím, tak s principy formulovanými judikaturou Soudního dvora EU. Oba systémy odpovědnosti za škodu porovnávám se zaměřením na to, jak reagují na specifika vztahu mezi státem a jednotlivcem. V závěrečné části práce rozděluji veřejnou moc do jednotlivých složek. Na příkladech ukazuji, s jakým druhem újmy se jednotlivec může při kontaktu s mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní setkat. Snažím se ukázat, že pojem škoda je v některých případech nutno vykládat opatrně. Pozornost také věnuji snaze domácí...
|
|
|
Diskriminace na základě pohlaví a limity práva
Pukovcová, Kateřina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
ZÁVĚR Postavení ženy ve společnosti spolu s dosaženým stupněm jejího faktického zrovnoprávnění je významným indikátorem celkové civilizační vyspělosti dané země, politické kultury a dosažené kvality života. Demokracie je neúplná a nedokonalá, jestliže je polovina lidstva mimo vliv, zdroje a lidskou důstojnost. Přestože velké množství práce je teprve v počáteční fázi a musí toho být k dosažení rovnosti mezi muži a ženami ještě mnoho vykonáno, bylo již dosaženo v posledních desetiletích významných změn. Tou zásadní je zakotvení alespoň formální rovnosti žen a mužů před zákonem, což je nezbytným základem k dosažení dalšího cíle, a to rovnosti faktické. Nyní tedy máme před sebou náročnou cestu zkoumání a odstraňování skrytých kulturních a institucionálních bariér. Je nutné zásadně změnit atmosféru ve společnosti a postoje veřejnosti. Je potřeba si uvědomit, že každý jsme nějaký a každá jsme nějaká, a to nijak nesouvisí s tím, zda jsme muž či žena. V ideálním případě by mělo být na člověka pohlíženo jako na jedinečnou bytost s jedinečnými vlastnostmi a schopnostmi, nikoli podmíněnými jeho pohlavím. I dnes se v literatuře často setkáváme s názory, že ženy ve veřejných funkcích působí vyrovnaněji, dovádějí své úkoly až do konečného vyřešení, zachovávají klid při sporných rozhodováních, lépe dokáží jednat s...
|
|
|
Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu
Švára, Ondřej ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Shrnutí diplomové práce "Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu" Klíčová slova: právní filosofie, interpretace práva, jazykový výklad Tato diplomová práce se v širším smyslu zabývá problematikou interpretace právních textů a v užším smyslu otázkou jazykového výkladu. Na začátku svého pojednání jsem se pokusil ukázat, proč jsou tato témata v soudobé právní vědě aktuální a závažná. Příčinou je zejména skutečnost, že v důsledku řady změn a událostí je moderní právo složitějším a obsáhlejším, než tomu bylo v minulosti. To přirozeně vede k otázce, jak takové právo interpretovat. Cílem práce bylo pojednat o vztahu práva a jazyka v kontextu analytické filosofie, která byla jedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů XX. století. Právě jazyk je paradigmatem mnoha vědeckých teorií i dnes a jako takový si zaslouží více pozornosti právníků. S ohledem na roli významu slov při interpretaci jsem svůj zájem zaměřil zejména na tuto oblast. Obzvláště byla diskutována otázka, zda může být významem právního výrazu pojmenovaná věc. Nejdůležitější poznatek, který z mé práce vyplývá, zní: Ne, věci nemohou být významem výrazů. Na základě dokazování této teze se text zabývá i některými dalšími filosofickými tématy. Kapitola VIII např. popisuje dílo Friedricha Nietzscheho, v kapitole X se nachází...
|
|
|
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu
Kaloč, Otakar ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Tématem této práce je fenomén sociálního státu, sociálních práv a jejich soudního přezkumu Ústavním soudem v České republice. Cílem práce je představit sociální stát z hlediska teoretického, historického i praktického naplňování jeho cílů ať už jde o politickou realitu nebo o rozhodovací praxi Ústavního soudu, která pak zpětně ovlivňuje politické prostředí. Vychází, jak z teoretických děl politické filozofie, tak z poznatků ústavního práva a judikatury Ústavního soudu. Práce si všímá, jak chápou sociální otázku základní politické teorie jako je liberalismus, socialismus nebo feminismus. Historickou část této práce je zastoupena popisem vývoje sociální problematiky ve státech, jako je Velká Británie a USA. Zde můžeme vidět, že se jedná o dlouhodobý vývoj od počátku sedmnáctého století až po období největšího rozmachu po druhé světové válce. Jsou zde zmíněny i některé politické aspekty chudoby. Neméně důležitou částí práce je pak přehled teorií typologií různých "režimů" a druhů sociálních států druhé poloviny dvacátého století. S tím je spojen i podrobněji vysvětlený pojem dekomodifikace, jako osvobození lidské pracovní síly od čistě tržních zákonů. Blíže jsou představeny negativní dopady fenoménu globalizace na národní státy a...
|
|
|
Hodnoty, právní vědomí a právo
Moravec, Lukáš ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Hodnoty, právní vědomí a právo Tato diplomová práce se zabývá právními hodnotami a jejich významem při rozhodování subjektů práva. Nejprve zavádí obecný model světa, který je převoditelný na kterýkoliv jiný konzistentně působící svět. Vyvozuje, co můžeme považovat za jednotlivce a jak se tito jednotlivci chovají. To, koho považujeme za jednotlivce, závisí na naší subjektivní volbě. Při určité subjektivní volbě jednotlivce můžeme vztah k okolí jednotlivce vyjádřit určitým myšlenkovým postojem. Pokud můžou sobě odpovídající myšlenkové postoje být sdíleny různými jednotlivci tak, že jejich sdělení jedním jednolivcem by odpovídalo určité myšlence u jiného jednotlivce, mluvíme o institucích. Instituce nepovažujeme za objektivně existující, ovšem pomáhají nám k interpretaci objektivních skutečností. Mezi instituce patří fyzické i právnické osoby, stát i právo. Stát vzniká mocenským způsobem, ovšem pod vlivem morálky. Morálka je druh instituce, která vzniká interakcí jednotlivců a kompromisem mezi jejich usilováním. Tato diplomová práce se přiklání ke konsekvencionalistickému pojetí morálky, přičemž jednotlivé námitky proti konsekvencionalismu buď vyvrací, nebo ukazuje, že je lze na konsekvencionalismus převést. Dále ukazuje, že nelze objektivně určit, koho považovat za právní subjekt, ovšem volba...
|
|
|
Proces aplikace práva s akcentem na právní argumentaci a interpretaci
Hutirová, Helena ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá právní argumentací a právní interpretací jako integrální součástí procesu aplikace práva. Cílem práce je nejen poukázat nesporný význam právní argumentace a interpretace práva v recentní době, ale zmapovat i problémy související s aplikací práva při použití různých výkladových metod na úrovni vnitrostátní i při výkladu evropského práva. V současné době narůstá význam právní interpretace i právní argumentace v procesu aplikace práva, jelikož právní systém obecně trpí zejména hypertrofií právních norem, vnitřní rozporuplností, objevují se mezery v právu. V návaznosti na rekodifikaci soukromého práva v České republice lze oprávněně očekávat nárůst významu judikatury, která bude napomáhat interpretovat novou právní úpravu. V práci je nejprve věnován prostor obecně-teoretickému pojednání o procesu aplikace práva, o právní interpretaci a následně právní argumentaci. Jednotlivé kapitoly práce obsahují judikáty související s analyzovanou problematikou, jak domácí, tak částečně evropské. Značný rozsah práce je věnován analýze metod právní interpretace a teoriím právní argumentace. Předposlední kapitola je zařazena do práce se záměrem prakticky ukázat vývoj judikatury v čase. Za nejdůležitější ...
|
|
|
Postavení poslance PS PČR v legislativním procesu
Kočí, Kristýna ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Hlavním smyslem mé diplomové práce nazvané "Legislativní proces - role poslance Parlamentu ČR" je analyzovat proces přípravy, rozhodování a schvalování zákonů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR se zaměřením na roli poslance v legislativním procesu (včetně komparace mezi poslanci koaličními, opozičními a nezařazenými) a nabídnout srovnání teorie, tedy možností daných ústavou a dalšími zákony a skutečnou praxí.
|
host ::
RSS.