|
|
Prolog sovětizace. Západní Bělorusko a Západní Ukrajina 1939-1941
Vojta, Tomáš ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Diplomová práce "Prolog sovětizace. Západní Bělorusko a Západní Ukrajina 1939 -1941" se zabývá analýzou anexe východopolského teritoria, ke které došlo krátce po podepsání paktu Ribbentrop - Molotov. Autor se v práci zabývá zkoumáním procedury unifikace teritoria se Sovětským svazem a snaží se identifikovat mocenské struktury sovětského režimu, jenž nesly za tuto proceduru odpovědnost. V textuje paralelně řešen problém, zdali lze v této souvislosti hovořit o korelaci mezi jednáním autochtonního obyvatelstva a ustavováním nového režimu. Autor rovněž analyzuje roli národnostního faktoru v sovětské unifikační politice. V práci je mimo jiné zpracována problematika sovětských represí a otázka geneze a fungování stranických, státních a bezpečnostních struktur sovětského režimu na tomto teritoriu v období 1939-1941. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Visegrádská spolupráce v české zahraniční politice od roku 2003
Kříž, Václav ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje roli visegrádské spolupráce v české zahraniční politice od roku 2003. Cílem je objasnit, jakou roli hrála visegrádská spolupráce, respektive jednotlivá předsednictví České republiky (2003-2004, 2006-2007, 2011-2012) v českých zahraničněpolitických zájmech. Práce se snaží na základě diachronní komparace zodpovědět otázku, zda lze hovořit v případě visegrádské spolupráce o politickém nezájmu. V případě visegrádské spolupráce toto znamená definování priorit agendy pouze za účasti byrokratického aparátu státní správy. Práce se zaměřuje na roli vlády České republiky v tomto procesu jakožto nejdůležitějšího aktéra české zahraniční politiky. Pro tyto účely práce jsou analyzovány jednotlivé koncepčních dokumenty, programy předsednictví a následně pro ověření výsledků předsednictví i odborná literatura, která kriticky hodnotí výkon jednotlivých předsednictví. Analýza následně potvrzuje, že se v případě visegrádské spolupráce jedná o politický nezájem. Zároveň ale visegrádská spolupráce zaznamenává úspěchy, jelikož je dobře spravována odborným byrokratickým aparátem. Práce v tomto rozsahu může sloužit jako základ pro další hlubší analýzu, která obsáhne například i parlamentní prostředí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kybernetická válka o bronzového vojáka. Analýza počítačových útoků na Estonsko na jaře roku 2007
Plaček, Zdeněk ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Na konci dubna roku 2007 došlo k vážné politické krizi mezi Estonskem a Ruskou federací v souvislosti s přemístěním válečného památníku z centra Tallinnu na vojenský hřbitov na okraji města. Bezprostředně po přemístění bronzového vojáka - jak je památník označován - došlo k poměrně nezvyklým událostem, kdy řada serverů vládních úřadů, zpravodajských portálů a estonských bank začala být po síti napadána anonymními útočníky. Tento stav trval po dobu zhruba tří týdnů a byl mnohými označován za jakousi kybernetickou válku. Tato práce se formou případové studie snaží obsáhnout incident v jeho historických, politických i společenských aspektech a na základě získaných poznatků hledat odpověď nakolik je používání termínu "kybernetická válka" v takovém případě opodstatněné. V závěru se přikláním k názoru, že události byly spíše jen dalším z projevů nacionálně orientovaných protestů a sporů o dějiny, které si pouze našly nový prostor k vyjádření. Přes řadu nepříjemností, které výpadky elektronických služeb způsobily obyvatelům Estonska, je používání válečné terminologie v tomto případně přehnané.
|
|
|
Old master, new neighbor : Putin's Russia in the Czech foreign policy discourse
Beauduin, Adrien ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Adrien Beauduin Abstrakt Návrat demokracie ve střední a východní Evropě a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 neznamenaly, že dojde k obnovení vztahů mezi střední a východní Evropou a Ruskem. Diplomová práce zkoumá vývoj oficiálního českého zahraničně-politického diskurzu vůči Rusku v období let 2001-2009 pomocí poststrukturální diskurzivní analýzy. Práce předkládá stručný přehled českých postojů vůči Rusku a podrobněji se zabývá analýzou několika vybraných údalostí z počátku 21. století. Pojednává tedy o vývoji identity Ruska, již oficiální český diskurz utváří. Dále analyzuje obraz Ruska vytvořený vládou a jeho vliv na utvaření české identity. Výsledky této analýzy ukazují, že po roce 2006 došlo k zhoršení vzájemných vztahů a že obraz 'ruské hrozby' z politického diskurzu v České Republice nezmizel. Navíc oficiální český zahraničně- politický diskurz vytvářel obraz České Republiky jakožto státu zakořeněného ve svých euroatlantických a evropských postojích.
|
|
|
Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Rigorózní práce "Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956- se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace. Ačkoliv jak u PZPR tak i u PCF docházelo k vytváření různých frakcí s odlišným postojem k destalinizaci, zásadní rozdíl spočíval ve vedení obou komunistických stran. Zatímco PCF byla víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovlivňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PZPR se smrtí Bolesława Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Proto lze v roce 1956 označit PCF za "stalinističtější- než PZPR. Rigorózní práce charakterizuje nejen situaci obou stran v roce 1956, ale také obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, respektive které si Francouzští...
|
|
| |
|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
host ::
RSS.