|
| |
|
|
Elektrochemická impedanční spektroskopie jako charakterizační metoda modifikovaných nanostrukturovaných elektrod
Vrbová, Eva ; Urbánková, Kateřina (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nanostrukturovanými povrchy, nanočásticemi a elektro- chemickými charakterizačními metodami, jako jsou cyklická voltametrie, diferenčně pulzní voltametrie a elektrochemická impedanční spektroskopie. Cílem této diplomové práce je teoretická rešerše problematiky výroby a charakterizace modifikovaných nano- strukturových elektrod. Součástí praktické části je výroba biomodifikovaných nanostruk- turovaných elektrod metodou anodizace W/Al vrstev s následnou galvanickou depozicí zlata nebo depozicí rtuti, modifikace těchto elektrod kyselinou 11-merkaptoundekanovou a bovine serum albuminem (BSA). Součástí práce jsou i SEM snímky nanostrukturova- ných elektrod, měření kontaktního úhlu těchto elektrod a vytvoření elektrického obvodu s následnou simulací průběhů.
|
|
|
Bechyňský zámek za Petra Voka z Rožmberka
Vrbová, Eliška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zámkem v Bechyni v době, kdy jej vlastnil Petr Vok z Rožmberka. Bechyňské panství koupil poslední Rožmberk od Jindřicha ze Švamberka roku 1569. Nechal zde Baldassarem Maggim vybudovat nový renesanční zámek, který se stal centrem Rožmberkova dvora. Celé panství ale kvůli velkým dluhům musel Petr Vok roku 1596 prodat Šternberkům. Autorka představí osobnost Petra Voka ve vztahu k Bechyni a život jeho dvora na zdejším zámku. Poté se zaměří na stavební vývoj sídla z pozdně gotického hradu v renesanční zámek. Hlavní pozornost ale bude věnována malířské a štukové výzdobě interiérů, ve které se odráží Rožmberkova duchovní a konfesijní proměna. V poslední kapitole neopomene ani výzdobu fasád zámeckého nádvoří, která také vznikla v této době.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz dětských pěveckých sborů před a po "kauze Kulínský"
Vrbová, Eliška ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním obrazem dětských pěveckých sborů s ohledem na takzvanou "kauzu Kulínský". Cílem práce je zjistit, jak často a jakým způsobem česká tištěná média informují o dětských pěveckých sborech a jakou roli v referování o tématu sehrál případ, v němž byl sbormistr Bohumil Kulínský odsouzen za zneužívání členek dětského sboru Bambini di Praga. V teoretické části jsou vymezeny koncepty z oblasti mediálních teorií a rovněž teoretická východiska související s oborem sborového zpěvu. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy obsahu tří českých tištěných deníků Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Právo se zaměřením na jejich pražská vydání ve dvou časových obdobích. Časová období jsou zvolena s ohledem na vývoj "kauzy Kulínský". Výzkum sleduje nejen četnost textů o dětských pěveckých sborech, ale také užívání žánrů, řazení do rubrik a vyznění textů. Sledovaná období jsou mezi sebou vzájemně porovnána. Část výzkumu se orientuje také na online média a způsob informování o úmrtí sbormistra Bohumila Kulínského. V závěru práce je zhodnoceno, zda informování o dětských pěveckých sborech v českých médiích probíhá v souladu s konceptem zpravodajských hodnot.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.