|
|
Problém hledání optimální cesty v dopravních sítích při vícekriteriální metrice
Vodička, Jan ; Fiala, Jiří (vedoucí práce) ; Kolman, Petr (oponent)
V práci jsou popsány základní metody hledání optimální cesty v grafech se zaměřením na některé specifické vlastnosti dopravních sítí, zmíněny jsou existující postupy, které se jejich řešením zabývají. Je navržena nelineární cenová funkce, díky níž lze zohledňovat uživatelské preference jednotlivých kritérií cesty (délka, čas, cena, apod.). Nabídnuty jsou i potřebné modifikace vyhledávacích algoritmů. Je popsána metoda pro zohlednění dopravních manévrů libovolné délky, jež zvětšují množinu uzlů i hran grafu úměrně k počtu hran v množině manévrů. Prezentována je i obecná metoda eliminace množství hran, jež je nutné zahrnout do výpočtu optimální cesty mezi množinami uzlů v grafu. K tomu je využito předpočítaných množin hran. Výstupem předkládané diplomové práce jsou tři metody řešící specifické aspekty vyhledávání optimální cesty v dopravní síti. Zatímco při praktickém použití první z těchto metod se vyskytují omezení velikosti zpracovatelných dat, další dvě metody tvoří základ komerčního navigačního systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory přispívající k interindividuálním rozdílům v čichových schopnostech a všímavosti vůči pachům
Nováková, Lenka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent)
Hlavní náplní disertační práce je výzkum zaměřený na vybrané faktory, které přispívají k rozdílům mezi jedinci v čichových schopnostech a ve všímavosti vůči pachům a využívání čichu při každodenních činnostech u dětí, dospívajících a mladých dospělých. Práce sestává ze dvou částí. Kapitola 1 nejprve obecně shrnuje okolnosti, které v posledních několika málo desetiletích vedly k oživení vědeckého zájmu o lidský čich a přispěly tak i k markantnímu nárůstu počtu psychofyzických studií čichového vnímání. Dále jsou nastíněna vybraná psychofyzická měření čichu, která byla provedena ve studiích zahrnutých v této práci, a k nim vztahující se čichové schopnosti. Poté jsou představeny vybrané faktory, jež, jak ukázal předchozí výzkum, přispívají k interindividuálním rozdílům v psychofyzických testech schopnosti identifikace a diskriminace pachů a čichové senzitivity a jimiž se autorka zabývala ve vlastním výzkumu. Jedná se o vliv pohlaví (jenž je zasazen do rámce vývoje lidského čichu), dětské genderové nonkonformity (či sexuální orientace) a osobnostních rysů. Nakonec jsou krátce zmíněny také intraindividuální rozdíly v čichových schopnostech. Posléze se pozornost přesouvá ke všímavosti vůči pachům. Nejprve jsou představeny možné přístupy, jak lze výzkum lidského čichu přiblížit kontextu každodenního života, z nichž...
|
|
|
Rozvoj a využití nedestruktivních zkušebních metod z hlediska soudního inženýrství
Bílek, Petr ; Vala, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent) ; Hobst, Leonard (vedoucí práce)
Betony vyztužené rozptýlenou ocelovou výztuží (drátky) jsou známé pod názvem drátkobetony. Při vzniku poruch nebo havárií betonových konstrukcí vyztužených drátky je nezbytné pečlivě zkoumat skutečné provedení rozptýlené výztuže. Drátkobetony patří k moderním stavebním materiálům, jejichž možnosti využití nejsou dosud zcela vyčerpány. Používány jsou především na podlahové konstrukce zatěžovaných továrních hal a skladů. V posledních letech se díky dobrým fyzikálně mechanických vlastnostem drátkobetonu velmi často vyskytuje snaha projektantů a investorů, využít tohoto materiálu také pro nosné konstrukce. Příznivých vlastností drátkobetonu lze využít, pokud potřebujeme zvýšit odolnost betonu vůči napětí překračujícímu jeho pevnost, cyklickému namáhání, nebo rázovému namáhání. Praxe ukazuje, že aplikace drátkobetonu na takto namáhané konstrukce je cestou, která vede k pozitivním ekonomickým efektům. Podmínkou využití drátkobetonu v konstrukcích je však zajištění rovnoměrného rozptýlení, tedy homogenního rozložení drátků v celém objemu konstrukce. Nevhodným zpracováním a ukládáním směsi během výrobního procesu drátkobetonu jsou vlákna často nerovnoměrně rozložena. Samotné drátky jsou tvarově nepříznivá složka směsi a velmi zhoršují její zpracovatelnost. Může docházet k seskupení drátků, což snižuje celkovou homogenitu a tím i kvalitu drátkobetonových konstrukcí. Pokud homogenita drátkobetonu není dodržena, dochází k nepříznivému jevu, kdy v různých částech konstrukce má materiál jiné charakteristiky (např. tahovou pevnost), což může vést k poruchám konstrukce, tj. vzniku a vývoji trhlin. Případná nižší spolehlivost konstrukce, způsobená nerovnoměrným rozptýlením drátků v objemu betonu, může znamenat nejen škody na majetku, ale především ohrožení bezpečnosti a životů lidí. Je proto potřebné zajistit účinnou kontrolu homogenity drátkobetonu ve zhotovené nosné drátkobetonové konstrukci. Současná kontrola homogenity probíhá dosud na čerstvé směsi, ale pokud drátkobeton ztvrdne a je součástí konstrukce, nejsou v současnosti vyvinuty žádné známé spolehlivé metody, jak homogenitu drátkobetonu na konstrukci ověřit, aniž by došlo k jejímu znehodnocení. Vyvíjené metody na kontrolu koncentrace drátků v drátkobetonových konstrukcích jsou založeny většinou na magnetických nebo elektromagnetických vlastnostech drátků. Práce se zabývá rozvojem magnetické metody in situ za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu. Princip zkoušky je založena na měření změny intenzity magnetického pole permanentních magnetů, vyvolané změnou koncentrace drátků v drátkobetonové konstrukci. Metoda má charakter zkoušek tzv. lokálního porušení, jádrovým vývrtem malého průměru. Jedná se tedy o metodu semidestruktivní.
|
|
|
Souvislost čichových a kognitivních schopností u seniorů
Babuská, Anna ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Jan (oponent)
Během procesu stárnutí dochází u lidí ke zhoršování mentálních i fyzických schopností. Ani čichové schopnosti nejsou výjimkou. Výrazný pokles čichových schopností byl již před několika desítkami let zaznamenán u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Po nalezení vztahu čichových schopností a kognitivních schopností u pacientů trpících neurodegenerativním onemocněním mozku, byl teto vztah zaznamenán také u zdravých stárnoucích osob. Zdá se, že faktory, které způsobují zhoršování kognice, ovlivňují čichové funkce dříve než samotnou kognici. Z toho důvodu řada studií předpokládá, že pokles čichových schopností by mohl predikovat budoucí pokles kognitivních funkcí. Na tyto studie jsme navázali výzkumem, který byl realizován v rámci studie NANOK. Testování čichu probíhalo v letech 2014 a 2015. Čich participantů byl vyšetřen pomocí čichového testu Sniffin' Sticks. Kognitivní schopnosti jsme testovali pomocí rozsáhle baterie kognitivních testů. Zpracování dat bylo rozděleno na dvě části. V první části byly testovány vztahy čichové identifikace a diskriminace s úrovní obecných kognitivních funkcí a s úrovní exekutivních funkcí. V druhé části byla testována možnost predikce kognitivních funkcí pomocí testu identifikace a diskriminace. Výsledky těchto analýz ukázaly, že schopnost čichové identifikace se pojí s úrovní...
|
|
|
Kompaktní město - rehabilitace městského území v okolí historického jádra Brna - ,,brněnský Bronx"
Vodička, Jan ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je nalézt možnou podobu revitalizované městské struktury pro lokalitu v sousedství historického jádra Brna. Práce vychází z tradice kompaktního města při jeho vývoji od středověku po 19. století. Pro navrhované město krátkých vzdáleností jsou charakteristické promíšenost funkcí, preference nemotorové a hromadné dopravy, živé obchodní ulice se zelení, prostupnost a bezbariérovost. Návrh má vlastní svébytný přístup k lokalitě, koncepčně zcela odlišný od platného územního plánu. Nevěřím, že potřebným impulsem pro deprivovanou lokalitu brněnských Zábrdovic je probourání zástavby novou sběrnou komunikací duplikující malý městský okruh.
|
|
|
Model šíření spontánní vegetace na nerekultivovaných částech velké podkrušnohorské výsypky
Vodička, Jan ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Predikce primární sukcese vegetace na vytěžených substrátech je klíčová pro vhodný výběr způsobu ekologické obnovy. Nedostatek historických dat o charakteru prostředí v takovýchto územích však prediktabilitu značně limituje. Tato práce modeluje osmnáctiletou primární sukcesi sokolovské výsypky pouze na základě prostorových vztahů dřevin s využitím historických leteckých snímků a geo-analytických metod. Letecké snímky byly georeferencovány a manuálně klasifikovány do šesti kategorií dle míry zarostení. Tři prostorové modely byly vytvořeny v prostředí Matlab aplikující různé rovnice populačního růstu dřevin a difúzi semen z blízkého okolí. Použité modely dovedly se značnou přesností predikovat směr vývoje dřevin v prostoru, ačkoli míra úspěšnosti v čase klesala. Nejlepší výsledky dosahovaly shody až 40% v průměru za všechny roky a v některých letech i přes 50%. Klíčová slova: spontánní sukcese, prostorové modely, výsypky
|
|
|
Faktory přispívající k interindividuálním rozdílům v čichových schopnostech a všímavosti vůči pachům
Nováková, Lenka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent)
Hlavní náplní disertační práce je výzkum zaměřený na vybrané faktory, které přispívají k rozdílům mezi jedinci v čichových schopnostech a ve všímavosti vůči pachům a využívání čichu při každodenních činnostech u dětí, dospívajících a mladých dospělých. Práce sestává ze dvou částí. Kapitola 1 nejprve obecně shrnuje okolnosti, které v posledních několika málo desetiletích vedly k oživení vědeckého zájmu o lidský čich a přispěly tak i k markantnímu nárůstu počtu psychofyzických studií čichového vnímání. Dále jsou nastíněna vybraná psychofyzická měření čichu, která byla provedena ve studiích zahrnutých v této práci, a k nim vztahující se čichové schopnosti. Poté jsou představeny vybrané faktory, jež, jak ukázal předchozí výzkum, přispívají k interindividuálním rozdílům v psychofyzických testech schopnosti identifikace a diskriminace pachů a čichové senzitivity a jimiž se autorka zabývala ve vlastním výzkumu. Jedná se o vliv pohlaví (jenž je zasazen do rámce vývoje lidského čichu), dětské genderové nonkonformity (či sexuální orientace) a osobnostních rysů. Nakonec jsou krátce zmíněny také intraindividuální rozdíly v čichových schopnostech. Posléze se pozornost přesouvá ke všímavosti vůči pachům. Nejprve jsou představeny možné přístupy, jak lze výzkum lidského čichu přiblížit kontextu každodenního života, z nichž...
|
|
|
Souvislost čichových schopností, vzrušivosti a orgasmicity žen
Hájková, Martina ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Vodička, Jan (oponent)
Čich hraje významnou roli v procesu výběru sexuálního partnera nebo hodnocení atraktivity potenciálních partnerů. Řada výzkumů také naznačuje, že má určitou souvislost s lidskou sexualitou a vzrušivostí, a to především u žen, pro které jsou pachové vjemy důležitým faktorem nejen při výběru partnera, ale také v sexuálním kontextu. Zásadní úlohu přitom mají tzv. 16-androsteny, steroidní látky vylučované na kůži jako produkty apokrinních žláz, které spoluvytváří pachový podpis člověka. Cílem empirické části této práce bylo pokusit se najít souvislosti mezi čichovými schopnostmi a sexuálními funkcemi žen, se zaměřením na vztah čichové senzitivity jako obecné schopnosti i specifické citlivosti k androstadienonu a dvou dimenzí sexuálních funkcí, vzrušivosti a orgasmicity. Výzkumu se zúčastnilo 90 heterosexuálních žen, převážně studentek, ve věku mezi 21 a 30 let, které měly stálý partnerský vztah. Všechny zúčastněné ženy se v době testování nacházely ve folikulární fázi menstruačního cyklu. Jejich obecné čichové schopnosti byly měřeny pomocí metody Sniffin Sticks. Dále byla měřena jejich čichová citlivost k androstadienonu a zjišťována pociťovaná intenzita a hedonicita u androstenonu, androstenolu a androstadienonu. Účastnice vyplňovaly také sérii dotazníků, týkajících se sexuality, osobnostních...
|
|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
|
Vyšetření čichu se zaměřením na pracující v chemickém provozu
Vodička, Jan ; Pellant, Arnošt (vedoucí práce) ; Astl, Jaromír (oponent) ; Kabelka, Zdeněk (oponent)
Souhrn A) Vyšetření čichu pomocí parfémovaných fixů K vyšetření čichu jsme se rozhodli použít běžně dostupné parfémované fixy vyráběné firmou Centropen určené ke kreslení. Celkem jsme k vytvoření vhodné metody a k ověření postupu provedli čtyři samostatné studie. 1. V prvotní studii jsme vyšetřili 100 osob (50 zdravých a 50 s poruchou čichu nebo onemocněním s vlivem na čich). Výsledky vyšetření, které obsahovalo část diskriminace a identifikace, odpovídaly standardním olfaktometrickým testům. 2. Protože byla uvedená metoda časově náročná, hledali jsme jednodušší postup vyšetření. Vytvořili jsme pět různých metod, jejichž výsledky jsme srovnali s testem Sniffin' Sticks (část vyšetření prahu a identifikace). Postup vyšetření vykazující ze všech metod nejlepší sensitivitu a specificitu pro anosmii byl nazván Odourized Markers Test (OMT). Do této studie jsme zařadili celkem 189 osob. 3. Abychom vyloučili možný vliv barev fixů na screening anosmie, rozhodli jsme se srovnat vyšetření barevnými fixy s fixy bílými (současně bylo provedeno vyšetření testem Sniffin' Sticks). Celkem jsme vyšetřili 198 osob. Výsledky studie neprokázaly statisticky významný rozdíl pro záchyt anosmie při použití barevných nebo bílých fixů. 4. Aby bylo vyšetření čichu možné provádět i bez asistence vyšetřující osoby, byla stejná metoda...
|
host ::
RSS.