|
| |
|
|
Sokolovský zámek a jeho historie
Beranová, Jitka ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Za hlavní přínos práce považuji shrnutí dosud známých poznatků o zámku v Sokolově a jejich určitou revizi. Zejména studiem archivního materiálu se mi podařilo získat nové poznatky opravující a obohacující dosavadní znalosti. Značnou pozornost jsem věnovala především zámeckým inventářům. Díky tomu bylo možno mimo jiné zpřesnit dataci a průběh klasicistní přestavby, uskutečněné již před rokem 1800, snad na počátku roku 1795, kdy nejprve došlo k rozdělení tzv. velkého sálu a následně jídelny v severním křídle. Stejně tak považuji za přínosné objevení fotografií interiérů zámku, případně jeho nejbližšího okolí, neboť tento materiál k jeho historii nebyl zatím odborně využit. Provedené sondy do rodinné korespondence, spadající zejména do 19. stol., naznačují, jaký vztah měli Nosticové ke zdejší oblasti, kdy zde pobývali či jak trávili čas. Tato korespondence nebyla doposud více využita, badatelé se o ni spíše zajímali ve vztahu k osobnosti Josefa Dobrovského. Zámek v Sokolově stál z hlediska Nosticů poněkud ve stínu jejich paláce v Praze či zámku v Měšicích, nenacházely se zde ani jejich hlavní sbírky, jako např. sbírka mědirytin, obrazů či nostická majorátní knihovna. Do konce 18. stol. sloužil spíše jako správní centrum a členové rodu zde příliš času netrávili. Určitá změna nastala na poč. 19. stol., kdy byl...
|
|
|
Řád Dominikánů v umění středověku a baroka v Čechách (cca. 1225-1800)
Krulová, Tereza ; Hladík, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Řád Dominikánů v umění středověku a baroka v Čechách (cca. 1225-1800) Dominican Order in the Medieval - and Baroque Art in Bohemia (ca. 1225-1800) Autor: Tereza Krulová Hluboké Mašůvky 225, okr. Znojmo, 67152 Specializace v pedagogice (Dějepis - Německý jazyk) Typ studia: prezenční Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Tomáš Hladík Rok: 2012
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Josefína Kablíková, vrchlabská osobnost 19. století
Limberská, Jana ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se chtěla zabývat tématem blízkým mému regionu. Z několika důvodů jsem se rozhodla pro osobnost Josefiny Kablíkové, moderní ženy 19. století. Josefina byla na svou dobu velmi emancipovaná, i proto možná byl její osud tak zajímavý. Byla jednou z mála žen - botaniček té doby. V první části práce se budu zabývat nejen jejím životopisem, ale i životopisem jejího manžela Vojtěcha Kablíka. Popíši také Vrchlabí v jejich době - to znamená v 19. století a jeho specifikaci. Jednou z hlavních součástí textu bude kapitola věnována Josefině Kablíkové jako botaničce. Její vědecká botanická činnost dalece přesáhla krkonošský region, proslavila se sbíráním krkonošské květeny a některé botanické druhy jsou po ní dokonce pojmenovány. Také se budu zabývat vědeckou činností Vojtěcha Kablíka, vrchlabského lékárníka a chemika. Poslední, velmi důležitá, část bude věnována rodině Mánesových, která Kablíkovy často navštěvovala a pobývala u nich. Vzniklo tak mnoho kreseb a obrazů Vrchlabí a jejího bezprostředního okolí i portrétů manželů Kablíkových. Autory těchto obrazů byli členové této významné malířské rodiny. Mým cílem je vysvětlit význam a osudy manželů Kablíkových v kontextu doby a regionu.
|
|
|
Studie k Josefu Navrátilovi. Umělec jako mnohostranný agens éry biedermeieru
Fiřtová, Marie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Předkládaná práce se zabývá malířem Josefem Navrátilem (1798-1865) a jeho sociálními rolemi v období biedermeieru. Jejím cílem není klasické monografické zpracování a hodnocení života a díla umělce, ale samostatně fungující (případové) studie, které poukážou především na Navrátilovu roli ve společnosti a jeho umělecký a profesní status. Zvláštní zájem je proto věnován Navrátilovým objednavatelům, kulturnímu zázemí, v němž se pohyboval, konexím, společenskému angažmá, aktivitám ve spolcích a fenoménům doby jako například tzv. Zimmerreise či stolním společnostem. Důraz je ale kladen také na jeho neobyčejnou profesní variabilitu, která byla právě pro epochu biedermeieru tolik typická. V tomto ohledu nesmí být opomenuta ani Navrátilova oficiální profese - malířství pokojů/dekoratérství, které uplatňoval se svou renomovanou malířskou dílnou na celé řadě pražských i mimopražských objektů v okruhu zadavatelů rozličných sociálních vrstev (císařský dvůr, církev, měšťané, velkostatkáři). Zakázky tohoto druhu odrážejí nejen Navrátilovu neobyčejnou kompetenci v oboru, řemeslnou zdatnost, nepochybně podmíněnou restaurátorskou praxí, ale i velkou míru umělecké, najmě malířské svobody, pro níž byl oceněn až o mnoho generací později. Klíčová slova: Josef Navrátil - biedermeier - pokojová malba 19.století -...
|
|
|
Klub Za starou Prahu a okolnosti vedoucí k jeho vzniku (1893-1900)
Svojsíková, Tereza ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Cílem práce "Klub Za starou Prahu a okolnosti vedoucí k jeho vzniku (18931900)" je zachytit atmosféru, ve které se rodila idea ochrany památek a zásadní momenty, jež posléze vyústily v založení Klubu Za starou Prahu. Jeho vznikem 28. ledna 1900 je práce de facto završena. Hlavní zájem je soustreden na asanaci a následnou reakci na její provádení. Zvýšený zájem o ochranu památek prinesl urbanistický vývoj v centru Prahy na konci 19. století, kdy bylo na základě tzv. asanacního zákona prikroceno k zásahum, jež mely prispet ke zlepšení zdravotních podmínek v bývalém židovském ghettu, Josefově avprilehlých cástí Starého Mesta pražského. Mizející pražská zástavba výrazně prispela k tomu, že se milovníci staré Prahy nakonec stmelili a hnutí za její záchranu institucionalizovali.
|
|
| |
|
|
Obraz habsburské monarchie očima Velké Británie
Zázvorková, Markéta ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
V tématu své práce bych se chtěla věnovat srovnání přístupu k nazírání na dějiny Habsurské monarchie. Budu porovnávat přístup českých a anglických historiků a jejich pohledy na naše dějiny či dějiny Habsburské monarchie. Bude mezi jejich a naším pohledem rozdíl? Vzhledem k tomu, že nepředpokládám velký zápal Britů o znalost dějin habsburské monarchie, budu své téma rozšiřovat i někdy o starší a nové děj iny Českých zemí. Jelikož se s děj inami setkáváme ve vyučovacích hodinách, tak v didaktické části práce budu porovnávat přístup k vyučování dějepisu u nás a ve Velké Británi. Vyberu si určitou věkovou skupinu žáků a porovnáme učebnice používané k výuce u nich s našimi. Stejně jako jejich vzdělávací systém. Později svému zkoumání podrobím všeobecné historické publikace vydané ve Velké Británii. Otázkou výzkumu bude, zda vůbec se v dějepisných encyklopediích či odborných publikacích objevují události z našich dějin či nikoliv? A pokud ano, které události z naší minulosti to jsou? Výstupem z porovnávání publikací bude pro mne orientace v tématech, které znají či neznají britští autoři. Kam budou sahat jejich znalosti? Která témata jsou vykládána rozdílně oproti jejich pojetí u nás? To jsou mé hlavní otázky, jenž Sl kladu. Aplikovat budu nakonec svůj poznatek zcela konkrétně. Vyberu Sl jedno z problematických...
|
|
|
Historický mýtus v díle Julia Zeyera
Křišťanová, Dita ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hrdina, Martin (oponent)
Historický mýtus v díle Julia Zeyera PhDr. Dita Křišťanová ABSTRAKT: Disertační práce Historický mýtus v díle Julia Zeyera je výsledkem mého dlouhodobého zájmu o spisovatelovu osobnost, o období 2. poloviny 19. století a problematiku vzniku historických mýtů a stereotypů a jejich masového využívání. Julius Zeyer zkonstruoval meganaraci - celou soustavu mýtů, které českému národu chyběly. Práce se věnuje tomu, kde se Zeyer inspiroval, jak svoje poznatky literárně zpracoval a jak na ně reagovala dobová kritika. Zároveň si všímá jejich propojení s výtvarným uměním a soustředí se na to, jak o obdobných námětech psali Zeyerovi současníci. Práce je postavena na zkoumání spisovatelova díla, textů s obdobnou tematikou, čítanek vydaných po literátově smrti, archivních materiálů a dobového tisku. Cílem textu je dokázat ojedinělost a neuchopitelnost Zeyerovy koncepce pojetí českého historického mýtu. Ta se pro svou komplikovanost nemohla stát hlavní národní ideou.
|
host ::
RSS.