|
|
Realizace rázu po neslabičných předložkách v českých projevech ruskojazyčných mluvčích
Tolkunova, Yana ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Glotalizace, jako nepravidelné kmitaní hlasivek, plní množství jazykových funkcí a může se vyskytnout v různých souvislostech. Tato práce zkoumá míru výskytu rázu po neslabičných předložkách u rusky mluvících v českém jazyce. V češtině, stejně jako v některých jiných jazycích, je poměrně vysoká četnost glotalizace. Účelem této studie je prozkoumat určité faktory, které by mohly výskyt rázu ovlivnit. Mluvčí produkovali krátký čtený text, který obsahoval 59 kombinací neslabičné předložky se slovem začínajícím na vokál, v nichž by mělo ke glotalizaci dle spisovné české výslovnosti dojít. Základní soubor k percepční analýze a statistickému zpracování tvořilo 582 položek. Míra glotalizace u jednotlivých mluvčích kolísá v rozmezí 0 % až 90 %, její průměrný objem činí 49 %. Statistická významnost rozdílů četností v analyzovaných skupinách vytvořených na základě sledovaných aspektů byla vypočtena s použitím testu chí-kvadrát.
|
|
|
Temporální charakteristika promluvových úseků v řeči profesionálních mluvčích
Hrachová, Jana ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato práce se zabývá temporální charakteristikou promluvových úseků ve čtených projevech profesionálních mluvčích. Hlavním cílem výzkumu je sledování variability artikulačního tempa (AT) v rámci promluvových úseků. Doména, ve které AT zkoumáme, je tedy promluvový úsek a také se zabýváme celkovým artikulačním tempem. Zkoumaným materiálem byly čtené komentáře v češtině k přírodopisným dokumentům. Pro ověřování statistické významnosti jsme využili lineární model smíšených efektů a test ANOVA. Výsledky z měření celkového průměrného artikulačního tempa v rámci promluv ukázaly, že se hodnoty jednoho mluvčího výrazně liší od ostatních mluvčích. Interpersonální variabilitu prokázaly také testy ANOVA a prokázala se rovněž intrapersonální variabilita. Průměrné hodnoty AT s ohledem na lineární členění se ukázaly jako poměrně vyrovnané. Statistická ověření také neprokázala statistickou signifikanci. Při rozborech promluvových úseků jsme zjišťovali, zda má na AT vliv velikost promluvových úseků v taktech, dále pozice taktu v úseku a jaké jsou směry změn AT taktů uvnitř promluvového úseku. Statistickými testy byla ověřena významnost vlivu velikosti promluvového úseku i pozice taktu na AT. Analýzy směrů změn AT taktů v úseku naznačily obecný trend poklesu AT během promluvového úseku. Výrazné zpomalování se...
|
|
|
Postoje posluchačů vůči mluvčím s vybranými řečovými vadami
Brušáková, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
V této diplomové práci je zpracován přehled současných přístupů k problematice postojů posluchačů vůči mluvčím vytvářených na základě charakteristik řeči, a to jednak s ohledem na metodologii zkoumání, jednak také s ohledem na typy sledovaných atributů řeči. Kriticky hodnotí dosavadní výsledky bádání a metodologické přístupy a dále se zabývá problematikou řečových vad v češtině. Těžištěm práce je materiálová studie, jejíž prostřednictvím jsou zmapovány postoje českých posluchačů vůči mluvčím češtiny s řečovými vadami, konkrétně sigmatismem. K tomuto účelu byl využit materiál Pražského fonetického korpusu, z něhož byly vybrány nahrávky 8 mluvčích trpících sigmatismem. Tyto nahrávky byly následně upraveny způsobem, který odpovídá metodě spojitých masek. Následně byl sestaven poslechový test a dotazník, kterým se nepřímo pokouší zjistit reálné postoje českých posluchačů vůči vybraným mluvčím, resp. jejich řečovým vadám. Poslechový test byl zadán homogenní skupině o 42 respondentech. Výsledky dotazníkového šetření dokazují, že sigmatismus negativně ovlivňuje postoje posluchačů k mluvčím, a to zejména v oblasti vnímání jejich sociálního statusu. Výsledkem práce je kromě popisu cílové oblasti (viz název práce) i formulace hypotéz pro další výzkum. Klíčová slova Sociofonetika, řečová vada, sigmatismus,...
|
|
|
Tempo řeči a realizace pauz při konsekutivním tlumočení do češtiny ve srovnání s původními českými projevy
Rubovičová, Carmen ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tempem řeči a realizací pauz ve třech typech projevu - v konsekutivním tlumočení z angličtiny do češtiny, čtení a připraveném polospontánním projevu. V první části práce shrnujeme teoretická východiska, definujeme druhy tempa řeči, pauz a vymezujeme všechny tři druhy projevů. V empirické části popisujeme nejprve výběr materiálu pro tlumočení a čtení, výběr mluvčích, dále se zabýváme procesem nahrávání, metodou zpracování nahraných materiálů a dvojím způsobem segmentace mezipauzových úseků. Výsledky prezentujeme ve třech podkapitolách, z nichž jedna se věnuje mluvnímu tempu celkovému, další tempu artikulačnímu a třetí pauzám. Poslední podkapitola v empirické části je věnována porovnání našich výsledků s výsledky českých i zahraničních studií. Celkem jsme pracovali se čtyřmi tlumočnicemi (dvěma začátečnicemi a dvěma profesionálkami) a třemi typy projevů, v nichž jsme zjišťovali MTC celého projevu, MTC lineárních částí (úvodu, středu 1, středu 2 a závěru) a AT vybraného úseku z každé lineární části. Z výsledků vyplývá, že mluvní tempo celkové i tempo artikulační je obecně nejvyšší při čtení, v připraveném polospontánním projevu je mírně nižší a nejnižší je u všech mluvčích při tlumočení. Dále se v tempu projevil také vliv pokročilosti - začínající tlumočnice měly při...
|
|
|
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině
Čížková, Irena ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině Bc. Irena Čížková Abstrakt V této diplomové práci je zpracována problematika individuálních rytmických charakteristik pěti rodilých mluvčích ruského jazyka, v rámci hlasatelství BBC. Na pozadí teoretických konceptů vytvořených v první řadě Ramusem, Mehlerem a Nesporovou, dále Lowovou a Grabovou a Dellwem, tedy prostřednictvím zkoumání řečového rytmu na základě korelátů, jimiž jsou vokalické a intervokalické intervaly, byl proveden výzkum nahrávek daných pěti projevů. Nahrávky byly zpracovány v analytickém programu Praat a extrahované výsledky posléze vyhodnoceny ve statistickém procesoru STATISTICA. Tento materiál sloužil jako podklad pro následnou analýzu. Nahrávky byly analyzovány z hlediska několika proměnných: %V (procentuální zastoupení vokalických intervalů v nádechovém úseku), ∆C a ∆V(směrodatná odchylka trvání konsonantických a vokalických intervalů), PVI-V, PVI-C (index párové variability trvání vokalických a konsonantických intervalů), Varco V a Varco C (variační koeficient trvání vokalických a konsonantických intervalů) a rozdílu trvání přízvučných a nepřízvučných samohlásek. Prostřednictvím analýzy nefiltrovaných i filtrovaných dat byly vybrány tři ukazatele, které byly z hlediska schopnosti diferenciace mluvčích...
|
|
|
Statické a dynamické charakteristiky lingvopalatálního kontaktu českého /ř/
Pavlíková, Miriam ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Unikátní česká frikativní vibranta - /ř/ - byla studována především Hálou a Chlumským v první polovině dvacátého století. Tyto výzkumy byly limitovány tehdejšími metodami a počtem zkoumaných subjektů. Proto jsme se rozhodli přispět k výzkumu českého /ř/ pomocí elektropalatografie (EPG). Naše práce je založena na nahrávkách čtyř žen a tří mužů, přičemž za materiál jsme zvolili čtené texty různé povahy. V praktické části jsme se okrajově věnovali dynamickým charakteristikám artikulace /ř/, zbývající část práce je zaměřena na oblast lingvopalatálního kontaktu. K popisu místa lingvopalatálního kontaktu jsme použili mírně upravenou verzi tzv. indexu anteriority (CA). Diskutovali jsme faktory ovlivňující CA jak v rámci celé skupiny účastníků, tak pro jednotlivé mluvčí. Výsledky ukazují, že kmit /ř/ se odehrává v alveolární oblasti. Index anteriority je ovlivněn především znělostí /ř/, typem čteného materiálu a v neposlední řadě se lišil v závislosti na mluvčím.
|
|
|
Zvuková stavba reklamních spotů z hlediska percepčního hodnocení
Göttlichová, Marcela ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent) ; Bartošek, Jaroslav (oponent)
v českém jazyce Abstrakt Teoretická část disertační práce na téma "Zvuková stavba reklamních spotů z hlediska percepčního hodnocení" zpracovává literární prameny v oblasti mluveného projevu se zaměřením na jazykové prostředky výslovnostních stylů v českém jazyce, charakterizuje rozhlas jako médium i základní principy teorie a praxe rozhlasové reklamy. Nastiňuje východiska pro popis zvukové podoby jazyka, a to jak na segmentální, tak i na suprasegmentální úrovni. Předkládá základní charakteristiky pro popis zvukových vlastností českého jazyka s přihlédnutím k ortoepické normě češtiny. Vlastní práce pak má za cíl na základě výsledků kvantitativního výzkumu a zejména percepčních testů ukázat na možnosti využití zvukové podoby jazyka z pohledu funkčnosti v oblasti marketingových komunikací, konkrétně pak na mnohotvárnost verbální složky rozhlasových reklamních spotů především vzhledem k produktu i cílovým skupinám konzumentů. To znamená na možnosti, které současný český jazyk nabízí a jak těchto možností co nejefektivněji v rámci rozhlasové reklamní tvorby využít.
|
|
|
Výslovnost dvojího "i" ve východolašském dialektu
Blažková, Jana ; Veroňková, Jitka (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Inventář samohlásek spisovné češtiny obsahuje pět krátkých /a/, /e/, /i/, /o/, /u/ a pět dlouhých samohlásek /a:/, /e:/, /i:/, /o:/, /u:/. Starší dialektologické práce nicméně uvádějí, že ve všech podskupinách lašských nářečí se stále udržuje rozdílná výslovnost dvou i-ových vokálů: "měkkého" a "tvrdého" /i/. Protiklad těchto dvou fonémů je historického původu a ve většině ostatních českých a moravských dialektů již zanikl. Tématem diplomové práce "Výslovnost dvojího /i/ ve východolašském dialektu" bylo ověření současného stavu produkce a percepce dvou různých i-ových vokálů ve východolašském dialektu. Dialektologická literatura sice opozici mezi /i/ a /y/ uvádí jako zachovanou, nicméně vzhledem ke všeobecnému ústupu nářečí v českém jazykovém prostředí si práce kladla za cíl ověřit, zda se ve východolašském dialektu stále rozlišuje "tvrdé" a "měkké" /i/, a pokud ano, stanovit, jaké akustické vlastnosti ovlivňují jejich percepci. Výzkum probíhal na minimálních párech a slabikách, v nichž se i-ové vokály objevily v různých hláskových okolích. Minimální páry a slabiky byly zasazeny do textu, který byl mluvčím předložen ke čtení a nahrán. V rámci výzkumu jsme pořídili nahrávky 30 mluvčích východolašského nářečí. Všichni mluvčí byli příslušníky starší generace, u níž existuje vysoký předpoklad, že zmíněnou...
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent) ; Janota, Přemysl (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
host ::
RSS.