|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent) ; Janota, Přemysl (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Brněnský dialekt "hantec" optikou genderové lingvistiky
Šebela, Michal ; Valdrová, Jana (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je genderová analýza specifického dialektu "hantec" používaného v druhém největším městě České republiky - Brně. Cílem práce je z pohledu genderové lingvistiky hledat rozdíly mezi zobrazováním a vnímáním žen/ženského a mužů/mužského v "hantecu". Na příkladu lokálního dialektu ukážu působení obecných genderových diskursů. Analýzou slovníku "hantecu" a literárních útvarů psaných v "hantecu" chci ukázat, do jaké míry se při tvorbě této specifické brněnské mluvy projevily principy genderové jazykové nerovnosti. Zaměřím se na projevy jazykového sexismu a reprodukci genderových stereotypů v "hantecu". V práci zachytím i historický vývoj "hantecu" a vyzkoumám, v jaké míře se principy genderové jazykové nerovnosti projevovaly v různých fázích jeho vývoje. Jako výzkumnou metodu použiju kvantitativní obsahovou analýzu slovníků a literárních textů v "hantecu".
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Brněnský dialekt "hantec" optikou genderové lingvistiky
Šebela, Michal ; Valdrová, Jana (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je genderová analýza specifického dialektu "hantec" používaného v druhém největším městě České republiky - Brně. Cílem práce je z pohledu genderové lingvistiky hledat rozdíly mezi zobrazováním a vnímáním žen/ženského a mužů/mužského v "hantecu". Na příkladu lokálního dialektu ukážu působení obecných genderových diskursů. Analýzou slovníku "hantecu" a literárních útvarů psaných v "hantecu" chci ukázat, do jaké míry se při tvorbě této specifické brněnské mluvy projevily principy genderové jazykové nerovnosti. Zaměřím se na projevy jazykového sexismu a reprodukci genderových stereotypů v "hantecu". V práci zachytím i historický vývoj "hantecu" a vyzkoumám, v jaké míře se principy genderové jazykové nerovnosti projevovaly v různých fázích jeho vývoje. Jako výzkumnou metodu použiju kvantitativní obsahovou analýzu slovníků a literárních textů v "hantecu".
|
|
|
Problém fonologie chetitských okluziv z pohledu současné lingvistiky
Rychtařík, Marek ; Vavroušek, Petr (vedoucí práce) ; Palková, Zdenka (oponent) ; Krčmová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá laryngální fonologií, ozvlástě laryngálním realizmem, novým přístupem k reprezentaci rysů, který rozlišuje strukturně dvojí kontrast jazyků na jazyky s distinkcí znělosti (čeština, 3 španělština) a jazyky s distinkcí aspirace (němčina). Laryngální realizmus je pro účely vysvětlení laryngálních kontrastů v jazycích se dvěma sériemi okluziv mnohem vhodnější než tradiční přístup. Další část disertace se zabývá termínem fortis a lenis. Tyto termíny jsou sporné, jelikož lingvisté se dosud neshodli na jejich definici a platnosti. Je možné, že tento fonetický jev by mohl být důsledkem zvýraznění sekundárních korelátů hlásek v případě, že primární koreláty jsou oslabené. Poslední část této práce se pokouší přispět do k dlouhodobému problému chetitské fonologie: fonemické opozici dvojí série okluziv.
|
|
|
Koartikulační vliv nazálních konsonantů na jejich segmentální okolí v češtině a v angličtině
Skarnitzl, Radek ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Janota, Přemysl (oponent) ; Krčmová, Marie (oponent)
Disertační práce se zabývá koartikulační nazalizací v češtině a angličtině. V teoretické části uvádí do problematiky koartikulace, představuje metody používané ve výzkumu nazality a studie, které se touto tématikou již zabývaly. V praktické části disertační práce představuje čtyři experimenty provedené většinou nazometrickou analýzou. Ve třech experimentech je zkoumána míra nazality u vokálů v závislosti na segmentálních i suprasegmentálních parametrech, a to v logatomech a v souvislé řeči. Zde mě zajímala jak průměrná míra nazality u daných vokálů, tak i průběh křivky nazality v rámci vokálů a spojení vokál-nazála-vokál. V jednom experimentu se zabývám i percepční stránkou nazality; k vytvoření cílových hlásek byly použity manipulace spektrální obálky.
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent) ; Janota, Přemysl (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
host ::
RSS.