|
|
Rozvadov: Porevoluční proměna příhraniční obce očima jejích obyvatel
Skálová, Eva ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Vývoj příhraniční obce Rozvadov od roku 1948 a její proměna po roce 1989 představuje dva protipóly ve způsobu života místních obyvatel a ve vzhledu a organizaci obce jako takové. V předkládané diplomové práci jsem se pokusila zachytit každodennost v Rozvadově před rokem 1989 a po něm, což je rok, který nastolil v obci zásadní proměnu probíhající až do dnešních dní. Primárním pramenem v této analýze byly rozhovory se 17 narátory dlouhodobě žijícími v místě terénního výzkumu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V její první části se věnuji poválečnému osídlování zkoumané oblasti, organizaci ochrany státní hranice a životu v bezprostřední blízkosti železné opony mj. i tak, jak ho vnímali samotní obyvatele. Druhá část práce je zaměřena především na společenskou a sociální proměnu obce a na průvodní jevy provázející změnu politického režimu a otevření se světu po roce 1989. Cílem práce je zachytit každodennost a nejproblematičtější aspekty porevoluční transformace příhraniční obce Rozvadov, a to především (ne však pouze) z pohledu místního obyvatelstva. Hlavní důraz kladu na to, jak některé problematické průvodní jevy, tedy rozmach sexuálního průmyslu, vietnamských tržnic nebo vystavění kasina, ovlivňují život obyvatel v obci, a jak se s nimi obyvatelé vyrovnávají. Na závěr se zaměřuji na analýzu...
|
|
|
Jáchymovští političní vězni. Orální historie v teorii a praxi.
Bouška, Tomáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Záměr této doktorské práce kombinuje možnosti orální historie v teorii a praxi. První část spočívá v přípravě předložení výsledků výzkumu zaměřeného na mapování a chápání nedávné historie za pomoci orální historie dvanácti obětí komunistického režimu vězněných v 50. letech na Jáchymovsku. V práci nejprve demonstruji přehled použití metody orální historie a myšlení o ní v zahraničním i českém kontextu. Za pomoci této metody pak předkládám empirický materiál v podobě životních příběhů a osobních svědectví bývalých politických vězňů, kteří jsou po roce 1989 organizováni v Konfederaci politických vězňů ČR. Vedle metodologicky podloženého sběru, analýzy a interpretace úryvků jejich životopisných vyprávění poukazuji na možnosti dalšího zpracování a představení takto vedeného výzkumu laické i odborné veřejnosti. Vycházím z premisy, která tvrdí, že osobní svědectví pamětníků znamenají příspěvek k poznání malých dějin a jejich lidského aspektu - zde v kontextu politické perzekuce v 50. letech. V předkládané práci také nastiňuji postupný vývoj svého badatelského projektu, který se mi podařilo rozšířit a propojit s akademickou prací dalších kolegů, čímž vznikl (snad) ojedinělý multidisciplinární projekt několika českých doktorandů. Společné úsilí vyústilo v podobě nezávislé dobrovolnické organizace s názvem Političtí...
|
|
|
Jáchymovští političní vězni. Orální historie v teorii a praxi.
Bouška, Tomáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Záměr této doktorské práce kombinuje možnosti orální historie v teorii a praxi. První část spočívá v přípravě předložení výsledků výzkumu zaměřeného na mapování a chápání nedávné historie za pomoci orální historie dvanácti obětí komunistického režimu vězněných v 50. letech na Jáchymovsku. V práci nejprve demonstruji přehled použití metody orální historie a myšlení o ní v zahraničním i českém kontextu. Za pomoci této metody pak předkládám empirický materiál v podobě životních příběhů a osobních svědectví bývalých politických vězňů, kteří jsou po roce 1989 organizováni v Konfederaci politických vězňů ČR. Vedle metodologicky podloženého sběru, analýzy a interpretace úryvků jejich životopisných vyprávění poukazuji na možnosti dalšího zpracování a představení takto vedeného výzkumu laické i odborné veřejnosti. Vycházím z premisy, která tvrdí, že osobní svědectví pamětníků znamenají příspěvek k poznání malých dějin a jejich lidského aspektu - zde v kontextu politické perzekuce v 50. letech. V předkládané práci také nastiňuji postupný vývoj svého badatelského projektu, který se mi podařilo rozšířit a propojit s akademickou prací dalších kolegů, čímž vznikl (snad) ojedinělý multidisciplinární projekt několika českých doktorandů. Společné úsilí vyústilo v podobě nezávislé dobrovolnické organizace s názvem Političtí...
|
|
|
Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Disertační práce "Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace" nevnímá folk primárně jako hudební styl, ale snaží se na něm demonstrovat limity, které komunistická moc v Československu v sedmdesátých a osmdesátých letech nastavila pro nezávislé kulturní aktivity. Nejedná se proto o práci muzikologickou, ale o politologicko-historickou. Text je vystavěn na široké pramenné základně: archivním výzkumu, rozboru tehdy platné legislativy, studiu dobového tisku, rozhovorech s pamětníky událostí a hojném využití jejich soukromých archivů a v neposlední řadě jsou jako významné prameny vzaty vážně i texty samotných písní. Text se soustředí na důležité milníky, které mají vypovídací hodnotu pro folk v sedmdesátých a osmdesátých letech. Přítomen je zde proto rozbor rekvalifikačních zkoušek, které měly "očistit" oficiální pódia od ideově "závadných" muzikantů (a také od řady písničkářů). Přítomny jsou zde ukázky možností, jak přes všechnu legislativní nesnáz folk mohl přežívat a balancovat na hraně veřejného života, a to buď formou obcházení zákona a využíváním skulin v něm (sdružení písničkářů Šafrán), anebo formou zcela legálního "nabourání" se do systému, tj. získání vlivu v řádně schválené instituci a jejím podmanění pro účely neoficiálních aktivit (Sekce mladé hudby při Pražské pobočce Svazu...
|
|
|
Zapomenutá generace. Nezávislé aktivity a samizdat na Plzeňsku v 80. letech 20. století.
Petrová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím 80. let 20. století na Plzeňsku. Obecně se jednalo o dobu nesvobody a netolerance, kdy veškerá moc ve státě byla soustředěna do rukou jedné politické strany - KSČ, která za pomoci bezpečnostního aparátu bez uzardění manipulovala s důstojností, právy i myšlením občanů. Práce mapuje nezávisle smýšlející skupiny obyvatel na Plzeňsku prostřednictvím popisu některých oblastí zájmových občanských aktivit, které tvořily jakési podhoubí místního nezávislého prostředí. Z toho důvodu se ocitly pod dohledem státní moci, jejich stoupenci byli sledováni a jejich činnost potlačována. Jednotlivé oblasti jsou v diplomové práci rozděleny do kapitol - církev, hudební alternativa, skauting, tramping, ekologie - ve kterých na úvodní celospolečenský vhled navazuje popis situace v regionu. Předposlední kapitola se zaměřuje na činnost místního disentu, jehož představitelé se rekrutovali převážně z výše uvedených skupin, poslední kapitola pak zachycuje samizdatovou tvorbu, která zde byla v tomto období vydávána. Snahou diplomové práce je nalézt nebo alespoň přiblížit východiska a důvody, které nakonec členy různě orientovaných skupin, často i diametrálně odlišných, přivedly na společnou cestu nezávislých aktivit, disentu a samizdatu.
|
|
|
Kontrola rozhlasových vln - Československý rozhlas v 50. a 60. letech
Šenkýřová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce má za cíl objasnit a prokázat cenzorské praktiky komunistického režimu v Československém rozhlase. Skrze vzpomínky narátorů demonstruje, jakým způsobem bylo ovlivněno vysílání Československého rozhlasu po jeho převzetí Komunistickou stranou v roce 1948, a to jak z pohledu provozně-technických pracovníků, tak redaktorů. Historická zkušenost narátorů je zasazena do kontextu již známých událostí, doplněna publikovanými statěmi i prameny, včetně těch z rozhlasového archivu.
|
|
|
Teorie a praxe krajského zřízení v České republice - Jihomoravský kraj (případová studie)
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o teorii a praxi krajského zřízení v České republice. Analyzuje funkci krajského zřízení tak, jak bylo koncipováno na přelomu tisíciletí. Práce se skládá ze dvou částí. První, teoretická část, je věnována obecně fungování krajské samosprávy. Po stručném popisu vývoje krajského zřízení na českém území, s důrazem zejména na diskuse ohledně vytvoření vyšších územně samosprávných celků na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po roce 1993, je v jednotlivých kapitolách a podkapitolách blíže popsán teoretický rámec krajského zřízení. Věnuji se především problematice fungování a kompetencí krajských orgánů, tedy zastupitelstvu, radě, hejtmanovi a krajským úřadům, a vazbám mezi těmito složkami. Zdrojem pro první část práce byl zejména zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), ale také celá řada odborných právnických a politologických publikací. Kromě krajských orgánů je také řešena otázka krajských voleb a to z hlediska zákona o volbách do zastupitelstev krajů (č. 130/2000 Sb.), ale také z hlediska volebních výsledků v letech 2000 a 2004. Aktuálně je, v rámci kapitoly věnující se volbám, zařazena také role volební strategie jednotlivých politických stran před krajskými volbami 2008. Zabývám se pouze stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V první části práce...
|
|
|
Písničkářské sdružení Šafrán
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Hudba, jakožto významný prvek, jenž může ovlivňovat společenské mínění, se vždy musí potýkat se zájmem mocenských orgánů v jakémkoli autoritativním či totalitním státě. Touha svobodně tvořit a stvořené poté reprodukovat před posluchači, je totiž v naprosto příkrém protikladu s požadavky státu po všeobjímající kontrole jakékoli do veřejnosti zasahující sféry. Z této principiální neshody se nutně s hudbou dostává do příkrého konfliktu, jehož logickým vyústěním je pokus o její znásilnění a spoutání. Výsledek je jasný. Ovládnutí všech masmédií totalitním režimem a únik té, v pravém slova smyslu nejpůvodnější a z hlouby duše vyvěrající, hudby na samý okraj, do neoficiálních struktur. Ty skýtají jedinou možnost ji i nadále, bez kompromisů smočí, provozovat. Předestřený vývoj lze demonstrovat na historii písničkářského sdružení Šafrán. Volné sdružení písničkářů Šafrán existovalo v sedmdesátých letech, tedy v době, kdy se již plně prosadil tzv. normalizační kurz nového vedení KSČ. Byl to kurz vedoucí k opětovnému podrobení si veřejného dění Komunistickou stranou Československa po určitých záblescích uvolnění z konce let šedesátých. Společnost si ve své většině nechala vnutit a nakonec si i osvojila tzv. společenskou smlouvu, ve které vyměnila svá práva občanská za určitý stupeň státem garantovaného blahobytu.1...
|
|
|
Písničkářské sdružení Šafrán
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Hudba, jakožto významný prvek, jenž může ovlivňovat společenské mínění, se vždy musí potýkat se zájmem mocenských orgánů v jakémkoli autoritativním či totalitním státě. Touha svobodně tvořit a stvořené poté reprodukovat před posluchači, je totiž v naprosto příkrém protikladu s požadavky státu po všeobjímající kontrole jakékoli do veřejnosti zasahující sféry. Z této principiální neshody se nutně s hudbou dostává do příkrého konfliktu, jehož logickým vyústěním je pokus o její znásilnění a spoutání. Výsledek je jasný. Ovládnutí všech masmédií totalitním režimem a únik té, v pravém slova smyslu nejpůvodnější a z hlouby duše vyvěrající, hudby na samý okraj, do neoficiálních struktur. Ty skýtají jedinou možnost ji i nadále, bez kompromisů s mocí, provozovat. Předestřený vývoj lze demonstrovat na historii písničkářského sdružení Šafrán. Volné sdružení písničkářů Šafrán existovalo v sedmdesátých letech, tedy v době, kdy se již plně prosadil tzv. normalizační kurz nového vedení KSČ. Byl to kurz vedoucí k opětovnému podrobení si veřejného dění Komunistickou stranou Československa po určitých záblescích uvolnění z konce let šedesátých. Společnost si ve své většině nechala vnutit a nakonec si i osvojila tzv. společenskou smlouvu, ve které vyměnila svá práva občanská za určitý stupeň státem garantovaného blahobytu.1...
|
host ::
RSS.