|
|
Hlava v českém jazykovém obrazu světa
Čížková, Klára ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pojetí somatismu hlava v českém jazykovém obrazu světa. Východiskem zkoumání je perspektiva kognitivní lingvistiky. Cílem práce je popsat strukturu významu zkoumaného pojmu. Výchozím metodologickým materiálem je stať I. Vaňkové a V. Vitkovské věnovaná právě hlavě, v níž jsou definovány čtyři významové profily vztahující se k somatismům a rozpracované na příkladu pojmu HLAVA. Pokusíme se tedy ověřit, zda takto definované profily platí i pro náš rozsáhlejší materiál. Pro analýzu využijeme jazyková (systémová) data (zahrnující zejména frazeologické jednotky, dále etymologii, deriváty a synonyma lexému hlava) a textová data (korpusová data převzatá z Českého národního korpusu). V závěru práce zhodnotíme, zda se naše výsledky shodují se závěry zmiňované stati a porovnáme také zjištění u obou typů zkoumaných dat - jazykových i textových. V úplném závěru práce formulujeme kognitivní definici hlavy tak, aby odpovídala pojetí hlavy v českém jazykovém a kulturním prostředí.
|
|
|
Lidské tělo v české paremiologii (Etnolingvistická studie)
Kovařík, Tadeáš ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem lidského těla a jeho částí v příslovích, která jsou uvedena ve slovníku Česká přísloví Václava Flajšhanse. Materiál je zpracován s východiskem v kognitivní lingvistice a etnolingvistice a s využitím jejich metodologických nástrojů. Nejprve je vysvětlen teoreticko-metodologický rámec práce, jímž je především kognitivnělingvistický a etnolingvistický přístup k jazyku a teorie jazykového obrazu světa. Těmito metodami je posléze zpracován jazykový obraz lidského těla a jeho částí v českém prostředí, jak vyplývá z přísloví. Následně je vymezen výzkumný kontext paremiologie a jsou charakterizovány možné přístupy k příslovím. Na základě odborné literatury je poté přísloví definováno. V jednotlivých kapitolách, které se týkají částí těla, jsou nejprve vymezeny významy somatismů na základě výkladových slovníků a jsou uvedena nejčastější slovní spojení a frazémy, v nichž se tyto somatismy vyskytují. Na základě přísloví je pak vypracován jazykový obraz lidského těla a jeho částí v českém jazykovém obrazu světa. Na základě vybraných přísloví je pak představen jazykový obraz zraku, sluchu a řeči, který je v těchto příslovích fixován. Závěr práce získané poznatky shrnuje a sumarizuje. Klíčová slova čeština, paremiologie, frazeologie, etnolingvistika, kognitivní lingvistika,...
|
|
|
Spánek a snění v českém obrazu světa
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na pojmovou oblast spánku (včetně bdění, snění apod.). Vychází z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. První část práce se zabývá lidskou zkušeností se spánkem. Pojmová oblast je zde vyložena jako součást tělesné zkušenosti, ale také jako součást středoevropského kulturního kódu. V druhé části je věnována pozornost konceptu jazykového obrazu světa a jeho zkoumání (srov. například Bartmiński, 2012), dále metodě zjišťování a verifikace významových konotací (Bartmiński, Panasiuk, 2001), teorii konceptuální metafory a metonymie (Lakoff, Johnson, 1980/2002) a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii, Goosens, 1990, 2002). Třetí část práce přibližuje pojmovou oblast spánku na základě jazykových dat excerpovaných z různých slovníků češtiny. Nejprve jsou představena slovotvorná hnízda, relevantní významové vztahy a etymologie vybraných výrazů (spát, bdít atp.). Dále je podrobně rozebrána polysémie vybraných výrazů, stejně jako polysémie jejich derivátů. Tato část představuje formulaci pojmových přenosů, jejichž projevem jsou příslušné jazykové významy. Čtvrtá část práce je klasifikací shromážděného jazykového materiálu s ohledem na frazeologii. Materiál je zde členěn na metonymická vyjádření ("čisté" metonymie, metonymie sloužící jako zdrojová...
|
|
|
Pojmové schéma cesta v českém znakovém jazyce
Moudrá, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na probíhající bádání o pojmovém schématu CESTA v češtině. Po teoretickém úvodu ke kognitivnělingvistické teorii pojmových, resp. představových schémat (image schemas) a o specifičnosti ikonického a ikonicko- metaforického (zdvojeného) mapování ve znakových jazycích jsou dosavadní teoretické a metodologické poznatky komparovány s jazykovým materiálem, který zachycuje projevy schématu CESTA v českém znakovém jazyce. Pro tyto účely byl pořízen korpus znaků, v nichž se schéma CESTA v českém znakovém jazyce uplatňuje. Analyzované znaky jsou kategorizovány podle cílových oblastí (významových okruhů) a také podle kritéria fonologické struktury znaků. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český znakový jazyk, metafora, ikonické mapování, ikonicko-metaforické (zdvojené) mapování, pojmová schémata, pojmové schéma CESTA
|
|
|
Konceptualizace hudby v písňových textech Jiřího Suchého
Císlerová, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptualizací hudby v písňových textech Jiřího Suchého, a to na širším pozadí pojetí hudby v češtině. Práce využívá kognitivnělingvistických metod, především se jedná o jazykový obraz světa a teorii pojmové metafory. Cílem práce je rekonstruovat jazykový obraz hudby a identifikovat pojmové metafory, které se v jazykovém materiálu uplatňují. Jako zdroj jazykových dat slouží za prvé výkladové, frazeologické a další slovníky češtiny a za druhé písňové texty Jiřího Suchého. Během zkoumání bylo zjištěno, že konceptualizace hudby představené na slovníkovém materiálu lze nalézt i v textech Jiřího Suchého. Jeho texty však obsahují i další typy konceptualizací, které ze slovníkového materiálu vyčíst nelze. Na základě slovníkových dat rovněž nelze stanovit konotace např. u slova blues - hledání konotací u tohoto slova proběhlo na základě písňových textů. Za největší přínos této práce považujeme odkrytí paralelních pojmových metafor hudby a jazyka.
|
|
|
Nos v českém znakovém jazyce ve srovnání s češtinou
Redlich, Karel ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Svou prací navazuji na kognitivně-lingvistický výzkum somatismů a pojmových profilů, do kterého přináším poznatky z výzkumu českého znakového jazyka. Provedl jsem strukturní analýzu znaků, v nichž se jako místo artikulace uplatňuje nos. Následně jsem tyto znaky kategorizoval pomocí pojmových profilů: GESTO, VZHLED/MANIFESTACE, FUNKCE a LOKALIZACE. Na základě tohoto profilování se ukázaly nové možnosti etymologického výkladu poměrně velkého množství znaků. Takto vytvořený jazykový obraz nosu v českém znakovém jazyce jsem porovnal s jazykovým obrazem nosu v češtině. Dále jsem provedl předběžné sondy do jiných znakových jazyků, které mi posloužily jako vodítko pro efektivnější uchopení celé problematiky.
|
|
|
Stereotypy národností a znaky pro národy v českém znakovém jazyce
Břinková, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Metodologii, jak zkoumat stereotypy v mluvených jazycích, velmi podrobně popsal vesvých statích Jerzy Bartmiński. Pracuje s třemi typy dat (jazykovými, textovýmia empirickými), z nichž poté formuluje kognitivní definici, která popisuje stereotypzkoumaného fenoménu. Tato práce je první svého druhu, která se pokouší o aplikaci této metodologie při zkoumání etnických stereotypů v českém znakovém jazyce. Znakovéjazyky jsou svým charakterem vizuálně-motorické a nemají psanou podobu, což přináší jisté obtíže při zkoumání textových dat. Pro účely zkoumání stereotypů v těchto jazycích bylo tedy třeba zmíněnou metodu v mnohém upravit. Směrodatná se v tomto případě stala především data jazyková a částečně také empirická. Ukazuje se, že hledané stereotypy jsou nejčastěji obsaženy v samotné formě znaku (tzv. parametrech, kterými jsou tvar ruky, umístění, pohyb aj.), případně v modifikacích parametrů. To je doloženo na deseti různých etnických stereotypech v českém znakovém jazyce.
|
|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
|
Pojem NADĚJE v textech Václava Havla
Stará, Michaela ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá pojem NADĚJE ve vybraných textech Václava Havla za pomoci teoreticko-metodologických nástrojů kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Po uvedení do základních východisek kognitivní lingvistiky je na základě analýzy dat ve slovnících zkoumán jazykový obraz naděje v češtině. Následně je věnována pozornost konceptualizaci naděje v Havlových textech, sémantickým rámcům, ve kterých naděje figuruje, a jejímu vztahu k dalším souvisejícím pojmům. Na závěr je naděje zasazena do širšího kontextu Havlova díla a jsou uvedeny důvody, proč (a nakolik) je možné ji zařadit mezi Havlova klíčová slova. Práce čerpá podněty zejména z prací Davida S. Danahera a jeho komparativních etnolingvistických analýz vybraných Havlových pojmů.
|
|
|
Jazyk a styl próz Ireny Douskové
Kopecká, Tereza ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Práce se věnuje jazykové a stylové analýze vybraných próz spisovatelky Ireny Douskové se zaměřením na popis a analýzu repertoáru jazykových prostředků nespisovných. Klíčovým kritériem pro výběr jednotlivých textů byla skutečnost, zda autorka užívá v dané próze nespisovné jazykové prostředky. Na tomto základě byly vybrány následující prózy: román Hrdý Budžes (1998), novela Někdo s nožem (2000) a cyklus drobných próz O bílých slonech (2008). Práce v úvodu představuje Irenu Douskovou jako současnou spisovatelku s postavením na pomezí náročné a populární literatury. Shrnuje tematická východiska a recepční přijetí vybraných próz, které jsou předmětem jazykové a stylové analýzy. Na základě výsledků analýzy práce formuluje závěry o tendencích uplatňujících se v prózách Ireny Douskové, čímž charakterizuje individuální styl autorky, jehož hlavním rysem je stylizace mluvené komunikace.
|
host ::
RSS.