|
| |
|
|
3D - jako odůvodněný filmový prostředek posunující význam filmu
Toulová, Eva ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; VALAK, Radim (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji teoretické analýze: 3D - jako odůvodněný filmový prostředek posunující význam filmu. Zabývám se 3D filmy, které využívají třetího rozměru jako nutnou a nezbytnou součást uměleckého konceptu mající prokazatelný význam k posunu díla a činí tak z 3D způsobu natáčení legitimní prostředek uměleckého záměru. Jedná se o filmy, které by v převodu do 2D rozměru nefungovaly stejnou platností, změnily nebo ztratily svůj význam, nebo možná nevznikly vůbec - a to především: Pina Wima Wendese, Heart Beat Jana Němce, Jeskyně zapomenutých snů Wernera Herzoga.
|
|
| |
|
|
Mrtvý čas ve tvorbě Nuriho Bilge Ceylana
Wiński, Tomasz ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
V mé práci se snažím analyzovat chronologicky seřazené celovečerní filmy
Nuriho Bilge Ceylana z hlediska možností a omezení nenaračního vyprávění
pomocí čistě filmových výrazových prostředků - takových, jako
mizanscéna, střih, kompozice obrazu či kreativní práce s asynchronním
zvukem. Jedna se o pět filmů toho významného tureckého režiséra, které
ziskalý v posledních letech řádu oceněni na největších filmových
festivalech: "Kasaba" ( "The Small town" ), "Mayis sikintisi" ( "Clouds
of May" ), "Uzak"( "Distant" ), "Iklimler" ( "Climates" ) a "Üç maymun"( "Three Monkeys" ). Ve své analýze jsem se zaměřil na čistě formální sekvence - ale
zkoumal jsem také vzájemné relace, koexistenci a vzájemné působení
sekvencí mrtvého času a dějových prvků v těchto filmech.
|
|
| |
|
|
Krajina jako narativní prvek ve filmové moderně
Kristóf, György ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Vojnár, Ivan (oponent)
Mým hlavním zájmem je krajina jako dominantní prvek prostoru, jako část scény, a proto jsem si jí vybral jako téma pro tuto práci. V úvodu se zabývám obrazem obecně a jeho místem v narraci. Obraz je základním pilířem filmové řeči, ale ve vícerých případech jeho potenciál vizuality neni naplněn. Historický vývoj struktury narrace byl však v úzké součinnosti s výstavbou obrazu, který vytváří filmový prostor, a tak obraz v některých vyjímečných dílech naplnil své možnosti. V další části text nabízí stručný přehled o historii filmu z hlediska využívání krajiny, zejména období modernismu, které je nejodvážnější a nejbohatší v hledáni možnosti a vývoji filmového umění. Asi nejjedinečnějším místem nejen v moderně, ale i celé filmové historii je Tarkovského Zóna, proto tento prostor bude hlavním tématem této práce. První část následujícího textu představuje specifický přístup Tarkovského k filmovému obrazu a jeho propojení s ortodoxním porozuměním ikony, a potom se pokusím o analýzu a pochopení Zóny.
|
|
|
Režijní styl Roberta Altmana ve druhé polovině sedmdesátých let
Šmíd, Jakub ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Bernard, Jan (oponent)
Tato práce analyzuje režijní styl Roberta Altmana v druhé polovině sedmdesátých let. Zabývá se využitím jednotlivých složek filmové řeči k vyjádření témat filmů Nashville, Buffalo Bill a Indiáni a Tři ženy. Snaží se pojmenovat ve zvolených filmech žánry a prvky mizanscény a všímá si práce s kamerou, střihem, zvukem, hudbou a výpravou. Za cíl si klade nalézt společné znaky příp. rozdíly v obsahu a formě ve zvolených filmech.
|
|
|
Moderní tragédie ve filmech rumunské "nové vlny"
Omerzu, Olmo ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Moderní tragédie ve filmech rumunské "nové vlny"
Smrt tragédie?
Text se zaměřuje na zpochybnění konceptu "smrti tragédie" a snaží se aplikovat pravidla klasické tragedie na filmy rumunské "nové vlny", speciálně na film Smrt pana Lazaresca (r. Cristi Puiu).
Východiskem základní teze je, že narozdíl od změn v teoretickém paradigmatu (od
starověkého Řecka až dodnes), se základní pohled na svět nezměnil natolik,
aby člověk nemohl prožít tragickou zkušenost.
Analýza filmů se soustředí na základní témata a prvky, které jsou spojeny s antickou tragédii
(tragédie a mýtus, katarze, hrdina, konflikt, dramatická situace, atd... ),
a zvažuje jejich možnou přítomnost v dnešním světě, který by současná tragédie měla reflektovat.
|
|
|
Využití hudby ve filmovém příběhu
Tuka, Josef ; Vojnár, Ivan (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Jestliže jsem se v teoretické bakalářské práci zabýval tématem funkce barvy v hraném příběhu, tak zvuková postprodukce na bakalářském filmu mě inspirovala k zaobírání se otázkou vystavěnou na jakémsi kontrapunktickém základě: Možnosti hudby v hraném příběhu. Jedná se o to, že na bakalářském filmu jsem poprvé ve své filmové praxi spolupracoval s hudebním skladatelem, ve FAMU cvičeních předtím jsem víceméně pracoval jen se zvukovou dramaturgii, či hudbou pouze tvořící kulisu, nikoliv ale konkrétní emoci, informaci. Na základě této mé nezkušenosti, jsem se při rozhovoru s hudebním skladatelem často dostával do slepých míst. Podle jakého klíče hudbu ve filmu použít? Na jaká místa v příběhu? Dle čeho odvodit užití konkrétního hudebního nástroje? Jak s hudbou pracovat ve vztahu k hlavní dramatické postavě? To by mělo být hlavním předmětem zájmu teoretické diplomové práce.
|
|
|
Putování a čas. Retrospekce v rukopisu nalezeném v Saragoze.
Mielnik, Tomasz ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
Retrospektiva plní u Hase řadu funkcí, které můžeme jednoduše označit jako boj se smrti, cestou a nebo ironickou anekdotou. Jsou iniciací, ale i labyrintem. Retrospektivy jsou nakonec pouze záminkou k tomu, abychom mohli ukázat, že naše skutečnost není jedinou linií přítomnosti. Na přítomnost se nanáší, to co již minulo. Tyto dvě oblasti se vzájemně prostupují a vytváří tak nás.
|
host ::
RSS.