|
|
Marketingová komunikace v performativním umění
Hájková, Eliška ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na marketingovou komunikaci v performativním umění. Konkrétně na plakátovou reklamu Divadla na Vinohradech. Marketing v umění je specifický tím, že se musí přizpůsobit uměleckým cílům. Úlohou marketingu tedy není přizpůsobit produkt požadavkům trhu, ale přitáhnout publikum k aktuální nabídce. Produkt se nejdříve vyrobí a až poté se umístí na trh. V marketingové komunikaci je tedy možné vycházet z produktu samotného. V souvislosti s tím jsem se snažila odhalit jaké prvky, a to jak ty explicitně zobrazené, tak i skryté, využívají plakáty na divadelní inscenace a zda reklamní plakáty vycházejí ze specifik, které mají produkty v oblasti kultury a umění. Jako nástroj jsem si zvolila sémiotickou analýzu, při které jsem zkoumala obraz, text a vztah obrazu a textu. Klíčová slova Sémiotika, marketing, marketing kultury, komunikace, verbální a vizuální komunikace, obraz a text.
|
|
|
Proces proměny urbánního prostoru Psychiatrické léčebny Bohnice v prostor veřejný
Zlatušková, Eva ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Proces proměny urbánního prostoru Psychiatrické léčebny Bohnice v prostor veřejný" nabízí pohled na proces integrace dvou urbánních zón (léčebny a panelového sídliště) do souvislejšího životaschopnějšího celku v okrajové městské čtvrti Bohnice, v souvislosti s otevřením a zpřístupněním areálu léčebny veřejnosti. V teoretické části charakterizuje proces urbanizace a tvorby urbanity a veřejného prostoru. V následující empirické části charakterizuje architektonickou a urbanistickou podobu a povahu obou urbánních zón a zkoumá, zda lze prostřednictvím nového zformování a zorganizování veřejného prostoru, přispět k účinnějším sociálním kontaktům mezi duševně nemocnými a obyvateli sídliště, a to skrze vytváření pobytových míst - míst setkávání. Zkoumá, zda lze z areálu psychiatrické léčebny vytvořit vícefunkční prostor, tj. odpočinkovou a oddechovou zónu, využívanou obyvateli sídliště k volnočasovým aktivitám. Antropologickou performativní metodou, zaměřenou na projevy každodennosti, na chování a jednání lidí v prostoru zkoumá, jak a kým je prostor léčebny užíván, a zda proces propojování slouží i k integraci duševně nemocných do společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Interpretace místa - přírodně-krajinářského parku Veltrusy
Matolínová, Barbora ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová páce se zabývá možnostmi interpretace místa přírodně-krajinářského parku typu okrasného statku v areálu zámku Veltrusy v současném kontextu. K parku přistupujeme jakožto k umělému místu, jehož funkce se v průběhu dějin proměňují. Pojem místo používáme ve smyslu významuplného prostoru, ve kterém se člověk dokáže orientovat a s nímž se může identifikovat. V empirické části se pokoušíme odhalit primární strukturu a charakteristické motivy parku, které jsou důležité pro interpretaci jeho významů v novém historickém kontextu, tak aby zůstala zachována jeho identita i dynamika. Tak jako text má tolik interpretací kolik má čtenářů, i park má tolik interpretací kolik má návštěvníků. Park vstupuje do neustálého dialogu se svými uživateli, avšak v proměnlivém historickém kontextu. Cílem této práce proto není snaha o vytvoření "jediné správné" komplexní interpretace parku, ale předložit východiska pro individuální interpretaci. V závěru práce se zamýšlíme nad možností zprostředkovat strukturu a charakter parku návštěvníkům a učinit je tak vnímavější k identitě zámeckého parku a poskytnout jim možnost individuální interpretace.
|
|
|
Le Corbusierovy architektonické a urbanistické vize ze sémiologické perspektivy
Štěpánková, Anna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
diplomové práce "Le Corbusierovy architektonické a urbanistické vize ze sémiologické perspektivy" Předmětem této práce je sémiologická analýza Le Corbusierova textu Za novou architekturu. Metodologicky navazuje na koncepce sémiologie Ferdinanda de Saussura a Rolanda Barthesa. Hlavním metodologickým zdrojem je práce francouzské teoretičky architektury a urbanismu François Choayové, The Rule and the Model. On the Theory of Architecture and Urbanism (1997), v níž autorka stanovila tři paradigmata, která ovlivnila utváření moderního urbanismu jako autonomní vědy: žánr architektonického pojednání, utopie a vědecký diskurs. V každé z těchto diskursivních forem identifikovala klíčové znaky pro jejich určení. Le Corbusier je pokládán za symbol moderního mezinárodního architektonického a urbanistického hnutí, který se rozchází s tradicí a přináší nový pohled na architekturu a urbanismus. Základní otázkou této práce je, zda inovativní přístup lze nalézt také v tom, jak Le Corbusier vypovídá o architektuře a urbanismu ve svých textech, nebo zda je věrný tradici, kterou popsala F. Choayová. Tato otázka by měla být zodpovězena při hledání znaků zmíněných paradigmat, které postulovala F. Choayová.
|
|
|
Před objektem. Otázka motivů distance a aury v myšlení Georgese Didi-Hubermana
Váša, Ondřej ; Fulka, Josef (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Didi-Hubermanovo myšlení amerického minimalismu v souvislosti s aurou jsme těmito formulacemi (a vlastně celým postupem této práce) zjednodušili a tím i deformovali zároveň, přičemž tvrzením, že Didi-Huberman spatřuje auru právě v těchto dialektických momentech zneklidnění, celou situaci jen zhoršujeme. Snad jsme se ale prostřednictvím několika milníků dostali alespoň o trochu blíže k začátku, z nějž by vycházely úvahy o auře v souvislosti s dialektikou probouzení, její reminiscentní povahou, dialektickým obrazem a celou škálou pojmů, převzatých z Freudova, Lacanova či Fédidova myšlení (vstupujících do hry v rámci sekularizace aury). Kolem těchto milníků jsme se snažili dojít do jakéhosi formálního východiska - naznačením, jak a s jakým pozadím se tato díla se mohou jevit jako momenty aury, kterou Didi-Huberman interpretuje jako "systém se svým vlastním úpadkem," 73 tedy jako specifické momenty jejího přežívání (ve zcela warburgovském duchu), které se manifestuje v dvojaké distanci, zjevení dálky či v dotknutí se hloubky, ovšem zároveň jako zjevení se vlastního vzdalování aury, jejího ústupu. Snad právě v tomto smyslu aura v těchto objektech přežívá na své nejsekulárnější a nejelementárnější rovině, tedy jako moment závrati, jež je zneklidněním objektu do stejné míry, jako ztrátou půdy pod našima vlastníma...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.