|
|
Efektivita roboticky asistované terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring u osob po cévní mozkové příhodě na akutních lůžkách včasné rehabilitace
Bocanová, Renata ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Renata Bocanová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Oponent práce: Název diplomové práce: Efektivita roboticky asistované terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring u osob po cévní mozkové příhodě na akutních lůžkách včasné rehabilitace Abstrakt: Tato diplomová práce se věnuje problematice roboticky asistované terapie, konkrétně mechanickému exoskeletu, přístroji Armeo Spring, přičemž je zaměřena na pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) v akutní fázi. Cílem je zhodnocení efektivity terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring a porovnání efektivity oproti běžné individuální ergoterapii zaměřené na zlepšení hybnosti horní končetiny (HK) u pacientů po CMP v akutní fázi. Studie se účastnilo celkem 19 pacientů, hospitalizovaných na akutních lůžkách včasné rehabilitace, kteří byli vybráni na základě vstupních kritérií a následně byli rozřazeni do dvou skupin. Experimentální skupina obsahovala 10 participantů (n=10), kontrolní skupina 9 participantů (n=9). Pacienti v experimentální skupině podstupovali 4-5x týdně po dobu třech týdnů 30 minutové terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring, kontrolní skupina absolvovala totožné množství individuální ergoterapie zaměřené na zlepšení hybnosti paretické HK. Celkový počet terapií u pacientů byl 12 sezení, přičemž byli...
|
|
|
Efektivita roboticky asistované terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring u osob po cévní mozkové příhodě na akutních lůžkách včasné rehabilitace
Bocanová, Renata ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Renata Bocanová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Oponent práce: Název diplomové práce: Efektivita roboticky asistované terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring u osob po cévní mozkové příhodě na akutních lůžkách včasné rehabilitace Abstrakt: Tato diplomová práce se věnuje problematice roboticky asistované terapie, konkrétně mechanickému exoskeletu, přístroji Armeo Spring, přičemž je zaměřena na pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) v akutní fázi. Cílem je zhodnocení efektivity terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring a porovnání efektivity oproti běžné individuální ergoterapii zaměřené na zlepšení hybnosti horní končetiny (HK) u pacientů po CMP v akutní fázi. Studie se účastnilo celkem 19 pacientů, hospitalizovaných na akutních lůžkách včasné rehabilitace, kteří byli vybráni na základě vstupních kritérií a následně byli rozřazeni do dvou skupin. Experimentální skupina obsahovala 10 participantů (n=10), kontrolní skupina 9 participantů (n=9). Pacienti v experimentální skupině podstupovali 4-5x týdně po dobu třech týdnů 30 minutové terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring, kontrolní skupina absolvovala totožné množství individuální ergoterapie zaměřené na zlepšení hybnosti paretické HK. Celkový počet terapií u pacientů byl 12 sezení, přičemž byli...
|
|
|
Bilaterální trénink horních končetin u pacientů s centrální hemiparézou
Rejtarová, Anna ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
Pozadí: Bilaterální trénink je způsob intervence využívaný u pacientů s hemiparézou. Tento trénink je založen na pohybu obou (bi) stran těla (lateral) současně. Cílem této práce je popsat neurofyziologické pozadí bilaterálního tréninku a přiblížit jednotlivé metody, které pod bilaterální trénink spadají. Existuje mnoho článků věnujících se konkrétním metodám bilaterálního tréninku, nicméně používaná terminologie je nejednotná. Dílčím cílem práce proto je i objasnění využívané terminologie. Metody: Relevantní literatura byla vyhledávána v databázích PubMed, ScienceDirect a OVID Evidence Based Reviews. Kritérii pro zařazení byla dostupnost plného textu, datum zveřejnění po roce 1980, anglický jazyk a spojitost s rehabilitací. Byla použita klíčová slova jako bilaterální či bimanuální trénink, metoda či terapie. Výsledky: Na základě 132 relevantních článků z 1021 nalezených bylo identifikováno 5 velkých skupin spadajících do bilaterálního tréninku. Jedná se o a) kooperační pohyb, b) osově symterický pohyb horních končetin, c) Mirror Therapy, d) aktivita, při níž nepostižená ruka pomáhá paretické a e) roboticky asistované terapie. Bilaterální trénink přitom stojí na a) modulaci interhemisférické inhibice, b) aktivaci postižené hemisféry a c) zvýšení motorické kontroly. Závěr: Z výsledků práce vyplývá, že...
|
|
|
Stav kognitivních funkcí ve vztahu k oprávnění řízení motorových vozidel u seniorů. Podtitul: "Nové krátké kognitivní testy" a Montrealský kognitivní test.
Stodůlková, Petra ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Straková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Petra Stodůlková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Název diplomové práce: Stav kognitivních funkcí ve vztahu k oprávnění řídit motorová vozidla u seniorů "Nové krátké kognitivní testy" a Montrealský kognitivní test Abstrakt práce: ÚVOD: Dovršením 65 let je každý řidič, vlastnící platný řidičský průkaz, povinen se dle zákona 361/2000 Sb, dostavit na povinnou lékařskou prohlídku. Náplní prohlídky by mělo být vyšetření nejen fyzických, ale i psychosociálních a kognitivních faktorů, které mohou mít vliv na schopnost řídit bezpečně. Neprodloužení platnosti řidičského oprávnění však může mít razantní vliv na zachování dosavadní soběstačnosti. CÍL PRÁCE: Zjistit vztah anamnestických údajů o stavu řízení motorového vozidla se stavem kognitivních funkcí. Vedlejší cíl práce je zjistit, zda existuje souvislost mezi výsledky Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ1) s nově vzniklými screeningovými testy paměti (POBAV, ALBA a DOZNAT). METODOLOGIE: Výzkumné šetření se zakládalo na kvalitativním vyšetření 39 řidičů starších 65 let. Řidiči byli hodnoceni dle stavu kognitivních funkcí dle Montreálského kognitivního testu a následně byli vyšetřeni "novými krátkými kognitivními testy", zaměřenými na různé typy paměti. Nakonec vyšetřovaný vyplnil dotazník týkající se subjektivního...
|
|
|
Ergoterapeutická intervence u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií
Hochová, Anna ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Šemberová, Ivana (oponent)
Název diplomové práce: Intervence ergoterapeuta u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií Abstrakt diplomové práce: Dysfagie je závažná porucha, často způsobená cévní mozkovou příhodou a v mnoha případech může být jejím jediným nebo prvořadým symptomem i příčinou smrti. Cílem této práce je proto rozšířit povědomí o poruchách polykání i mezi ergoterapeuty. Přestože ergoterapeutická intervence u osob s poruchou polykání je v zahraničí bežnou součástí praxe ergoterapeuta, v České republice není tato problematika mezi ergoterapeuty příliš známá. Stejně tak v oblasti odborné ergoterapeutické literatury zaměřené na poruchy polykání se vyskytují v České republice výrazné nedostatky. Proto kromě seznámení s teoretickými poznatky nabízí v závěru tato práce i doporučený postup pro ergoterapeuta v praxi. V teoretické části se práce věnuje popisu funkční anatomie struktur důležitých pro polykání a dále fyziologii a patofyziologii polykání. Rozebírá různé příčiny dysfagie se zaměřením na neurologická onemocnění, popisuje pojem dysfagie a další příbuzné pojmy, ve zkratce pak vysvětluje několik typů dělení dysfagie. Větší pozornost je věnována diagnostice a vyšetření porchy polykání. Poslední kapitoly rozebírají jednotlivé možnosti terapie, zdůrazňují interprofesní přístup a v neposlední řadě popisují konkrétní kroky v...
|
|
|
Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence
Málková, Kristýna ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Málková Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: Název bakalářské práce: Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence Abstrakt bakalářské práce: Téma řízení automobilu řeší pacienti po cévní mozkové příhodě čím dál tím častěji, a to především z důvodu vyššího výskytu iktu u pacientů v produktivním věku. Řízení automobilu je v dnešní době součástí běžného denního života a často zasahuje jak do volnočasových aktivit, tak do výkonu zaměstnání. Soběstačnost a nezávislost pacienta je jednou z domén ergoterapie a právě z tohoto důvodu je při řešení této problematiky ergoterapeut začleněn do interdisciplinárního týmu. V teoretické části bakalářské práce jsou definovány pojmy cévní mozkové příhody a následných neuropsychologických deficitů. Je zde také popsána problematika vrácení se k řízení automobilu a legislativa vztahující se k danému tématu. Dále teoretická část popisuje možnosti ergoterapeutické intervence ve vztahu k řízení automobilu. Praktická část bakalářské práce je postavena na dotazníkovém výzkumu, který byl prováděn v České republice a v Belgii. Dotazník byl určen pro ergoterapeuty pracující s neurologickými pacienty a zaměřuje se především na otázku návratu k řízení automobilu a možnostmi...
|
|
|
Sborník příspěvků z 29. Celostátní konference České asociace ergoterapeutů
Jelínková, Jana ; Dončevová, Lucie ; Dvořáková, Petra ; Fialová, Tereza ; Hrůšová, Marika ; Hůlková, Pavla ; Chanovická, Ladislava ; Tothová, Jindřiška ; Kristková, Veronika ; Kynštová, Hana ; Myslivcová, Květa ; Marková, Olga ; Slepičková, Veronika ; Novotná, K. ; Stanovská, Monika ; Malíková, Lenka ; Stodůlková, Petra ; Rohlenová, Eva ; Stuchlá, Daniela ; Šámalová, Hana ; Šídová, Lucie ; Hamerníková, Petra ; Uhlířová, Jaromíra ; Váňová, Tereza ; Zahradnická, Ilona
sborník příspěvků z konference
Plný text:  PDF
|
|
|
Ženy po operaci karcinomu prsu v produktivním věku a jejich návrat do pracovního procesu z pohledu ergoterapie
Fockeová, Erika ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
diplomové práce: Rakovina prsu u žen v produktivním věku je velikým problémem současné populace. Zhruba 52 % žen, kterým byl v roce 2013 diagnostikován nádor prsu, se nacházelo ve věkovém rozpětí 20-64 let. Cílem diplomové práce je zjistit, jaký má vliv operativní řešení karcinomu prsu žen v produktivním věku na návrat k původní profesi. Výzkumu se zúčastnilo 68 respondentek po chirurgickém řešení karcinomu prsu, ve věkovém rozmezí 20-64 let, po ukončené léčbě, které se již navrátily do pracovního procesu. Výsledky výzkumu ukazují, že u manuálního typu práce se na stejnou pracovní pozici vrací 60,9% žen a u administrativního typu práce se na stejnou pracovní pozici vrací 78% žen, na hladině závislosti 0,05 (p = 0, 142) se jedná o statisticky nevýznamný rozdíl. Neprokázalo se, že by věk žen a doba od operace k nástupu do zaměstnání, spolu statisticky významně korelovaly (p=0,040). Ukázalo se, že na hladině závislosti 0,05, je návrat na stejnou pracovní pozici statisticky významně závislý na typu operace (p=0,046). Výsledky výzkumu poukazují na důležitost a včasnost rehabilitační intervence a návratu do zaměstnání, pro zvýšení kvality života u pacientek po karcinomu prsu. Klíčová slova: Rakovina prsu, ergoterapie, návrat do zaměstnání, přeživší, kvalita života, kvantitativní výzkum
|
|
|
Funkční elektrická stimulace paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pilsová, Zuzana ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
diplomové práce: Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinky funkční elektrické stimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Konkrétně zjišťuje okamžitý efekt funkční elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu, snížení stupně spasticity ruky a zlepšení funkčního výkonu. Výzkumu se účastnilo celkem 6 pacientů po první cévní mozkové příhodě v povodí aretria cerebri media. Výzkumný vzorek měl homogenní rozložení tíže paresy od lehké, středně těžké, po těžkou. Výzkum probíhal celkem 3 týdny, každý pracovní den, 60 minut denně, s tím, že 30 minut byla indikována elektrostimulace a 30 minut probíhalo testování sledovaných parametrů. Pacienti byli hodnoceni pomocí Modified Frenchay scale, Modified Tardieu scale a goniometrického měření rozsahu pohybu. Výzkum prokázal na 60 pozorování, že funkční elektrická stimulace má okamžitý, signifikantní vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí (p- hodnota 0,043). Průměrné zlepšení na 95% intervalovém odhadu je 0,08. Při sledování zlepšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí mezi vstupním a výstupním vyšetřením nedošlo ke statisticky významnému rozdílu (p- hodnota 0,63), ale i přes to pacienti dosáhli lepších výstupních výsledků oproti vstupním. Stejně tak...
|
|
|
Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence
Málková, Kristýna ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Málková Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: Název bakalářské práce: Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence Abstrakt bakalářské práce: Téma řízení automobilu řeší pacienti po cévní mozkové příhodě čím dál tím častěji, a to především z důvodu vyššího výskytu iktu u pacientů v produktivním věku. Řízení automobilu je v dnešní době součástí běžného denního života a často zasahuje jak do volnočasových aktivit, tak do výkonu zaměstnání. Soběstačnost a nezávislost pacienta je jednou z domén ergoterapie a právě z tohoto důvodu je při řešení této problematiky ergoterapeut začleněn do interdisciplinárního týmu. V teoretické části bakalářské práce jsou definovány pojmy cévní mozkové příhody a následných neuropsychologických deficitů. Je zde také popsána problematika vrácení se k řízení automobilu a legislativa vztahující se k danému tématu. Dále teoretická část popisuje možnosti ergoterapeutické intervence ve vztahu k řízení automobilu. Praktická část bakalářské práce je postavena na dotazníkovém výzkumu, který byl prováděn v České republice a v Belgii. Dotazník byl určen pro ergoterapeuty pracující s neurologickými pacienty a zaměřuje se především na otázku návratu k řízení automobilu a možnostmi...
|
host ::
RSS.