|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Depravace osobnosti ve forenzní psychologii
Tamchyna, Miroslav ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Netík, Karel (oponent)
TAMCHYNA, M. Depravace osobnosti ve forenzní psychologii. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra psychologie. Vedoucí práce - PhDr. Miluše Urbanová, CSc. Konzultant - PhDr. Alena Marešová, Ph.D. Abstrakt: V disertační práci je zkoumána problematika negativních změn osobnosti chápaných jako depravace osobnosti. Jejich nárůst mezi normálně (nekriminálně) socializovanou populací a potřeba řešení tohoto problému je pojednána v úvodu. Vedle teoretické analýzy pojmu depravace přejatého z klinické oblasti podané v první části práce, se tato výzkumná studie opírá o empirické výzkumy osobnosti souborů mladistvých a dospělých vězňů a kontrolní soubory nedelinkventů, v části druhé. Dlouhodobě prováděné empirické výzkumy periodicky opakované v dekádách (1979 - 2013) se vztahují k problému depravace osobnosti a jsou založeny na srovnávací analýze standardizovaných a kvantifikovaných údajů - sociodemografických dat, analýz trestné činnosti, vyšetření osobnosti standardizovaným testovým instrumentáriem koncipovaným ke zjišťování depravace osobnosti, a analýzách anamnézy delinkventů (n=1660). Zobecněná zjištění slouží k postižení trendů osobnostních změn pachatelů. Třetí část práce popisuje fenomenologii depravované osobnosti. Ze zjištěných shod a rozdílů uvnitř celého souboru a mezi...
|
|
|
Psychologické souvislosti resocializačních programů pro mladé odsouzené
Houdková, Ludmila ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Urbanová, Miluše (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Disertační práce je zaměřena na mladé odsouzené muže, kteří se nacházejí ve výkonu trestu odnětí svobody. Jsou umístění na specializovaném oddělení, které se ve svém resocializačním působení zaměřuje cíleně na tyto odsouzené ve věku od 18 let do 26 let věku. Pro každého z nich je sestaven individuální plán zacházení, který má za cíl nalézt souvislosti psychologického individuálního plánu resocializačního působení s možnou změnou svého osobního náhledu na páchání trestné činnosti. Výsledkem tohoto snažení je pak dosažení změny u každého jednotlivce s cílem komplexního zapojení se v civilním životě po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. První část práce zahrnuje ucelené kapitoly, které jsou ve svém myšlenkovém obsahu vzájemně propojeny. Tematika sociálně patologických jevů ve společnosti je rozpracována i v podkapitolách, které se věnují kriminalitě, delikvenci, možnostem socializace a resocializace v působení na každého jednotlivého odsouzeného během výkonu trestu odnětí svobody. Komplexnost pohledu je zahrnuta v rozpracování sociálních příčin páchání trestné činnosti s osobnostními dispozicemi jedinců k delikventnímu chování. Další kapitoly se opírají o výkon trestu odnětí svobody v České republice s kontextem na Evropská vězeňská pravidla. Větší prostor disertační práce je věnován...
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti pobytu pachatelů trestného činu na svobodě, rizika recidivy a možnosti resocializace
Valentová, Petra ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Urbanová, Miluše (oponent)
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je zavedení jednoho z momentálně nejčastěji užívaných nástrojů posouzení nebezpečnosti HCR-20, 3. verze - HCR (V3), která byla vydána v květnu 2013, do českého prostředí. Konkrétně se jedná o představení teoretického podkladu tohoto nástroje, ukázku administrace a vyhodnocení na dvou kazuistických případech, posouzení inter-rater reliability, porovnání tří verzí s důrazem na druhou a třetí verzi tohoto nástroje a zhodnocení výhod a nevýhod HCR (V3). Tento projekt podtrhuje důležitost často v českém prostředí podceňovaného výcviku v dané metodě posouzení nebezpečnosti, důležitost zkušeností s posuzováním nebezpečnosti a sjednocení hodnotitelů, kteří užívají daný nástroj. Studie zároveň podporuje zavedení standardizovaného nástroje hodnocení nebezpečnosti tak, aby se Česká republika přiblížila zahraničnímu trendu a posuzování nebezpečnosti ad hoc bylo nahrazeno právě klinickým úsudkem podpořeným výsledky získanými standardizovaným nástrojem posouzení nebezpečnosti. Aby bylo dosaženo cíle, je třeba dalšího výzkumu v této oblasti. Uvedená práce je podepřena i z teoretického hlediska definováním a specifikací pojmů souvisejících s posouzením nebezpečnosti pachatelů, rizikem recidivy a resocializačními technikami a programy. Objasněna jsou různá teoretická pozadí...
|
|
|
Iracionální přesvědčení v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách: komparační analýza odsouzených za majetkovou a násilnou trestnou činnost.
Ivanovičová, Michaela ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Cílem studie je zkoumání iracionálních přesvědčení Ellisova typu v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách. Studie je orientována i na rozdíly v těchto oblastech u odsouzených dle druhu trestné činnosti. Odsouzeným (N=208; násilná trestná činnost N=100, majetková trestná činnost N=108) byl administrován PSSI - Inventář stylů a poruch osobnosti (Kuhl - Kazén, 2002), dotazník SPARO (Mikšík, 2001), Inventář iracionálních přesvědčení (IBI; Koopmans a kol., 1994) a škála IPA (Kondáš - Kordačová, 2000). Výsledky poukázaly na signifikantně vysokou míru iracionálních přesvědčení u odsouzených jako i na jejich specifické osobnostní nastavení. Rozdíly v osobnosti podle druhu trestné činnosti se nepotvrdily. Iracionalita Ellisova typu se u odsouzených váže především na schizotypní styl osobnosti, a na další osobnostní parametry chování v zátěži. Studie taky nabízí kvalitativní a longitudinální záběr do zkoumané problematiky. Výsledky studie lze využít při konkrétní práci s odsouzenými, k tvorbě programů zacházení s nimi ve směru ovlivňování jejich postojů, přesvědčení a celkově kognitivního rámce, který je vázán na jejich trestnou činnost; k ověřování efektivity těchto programů jako i k inspiraci pro další výzkumné zkoumání penitenciární populace. Klíčová slova: iracionální...
|
|
|
Iracionální přesvědčení v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách: komparační analýza odsouzených za majetkovou a násilnou trestnou činnost.
Ivanovičová, Michaela ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Netík, Karel (oponent)
Cílem studie je zkoumání iracionálních přesvědčení Ellisovho typu v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách. Studie je orientována i na rozdíly v těchto oblastech u odsouzených dle druhu trestné činnosti. Odsouzeným (N=208; násilná trestná činnost N=100, majetková trestná činnost N=108) byl administrován PSSI - Inventář stylů a poruch osobnosti (Kuhl - Kazén, 2002), dotazník SPARO (Mikšík, 2001), Inventář iracionálních přesvědčení (IBI; Koopmans a kol., 1994) a škála IPA (Kondáš - Kordačová, 2000). Výsledky poukázaly na signifikantně vysokou míru iracionálních přesvědčení u odsouzených jako i na jejich specifické osobnostní nastavení. Rozdíly v osobnosti podle druhu trestné činnosti se nepotvrdily. Iracionalita Ellisovho typu se u odsouzených váže především na schizotypní styl osobnosti, a na další osobnostní parametry chování v zátěži. Výsledky studie lze využít při konkrétní práci s odsouzenými, k tvorbě programů zacházení s nimi ve směru ovlivňování jejich postojů, přesvědčení a celkově kognitivního rámce, který je vázán na jejich trestnou činnost; k ověřování efektivity těchto programů jako i k inspiraci pro další výzkumné zkoumání penitenciární populace. Klíčová slova: iracionální přesvědčení, osobnost odsouzeného, druh trestné činnosti.
|
|
|
Vliv trestné činnosti odsouzených žen a jejich pobytu ve výkonu trestu na vnímání viny a smysluplnosti života
Kušnírová, Hana ; Urbanová, Miluše (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Rigorózní práce se zabývá otázkou viny, lítosti - pokání, odpuštění, odpovědnosti a smysluplnosti bytí u odsouzených žen na začátku a v průběhu výkonu trestu. Vina je pojata z křesťanského, filozoficko - psychologického pohledu a také z pohledu práva. Vinu většinou stíhá trest. V další kapitole je rozebráno, jaký trest je adekvátní jaké vině, jaký trest je pozitivní a jaký již negativní. Další kapitola se věnuje pojmu lítosti - či pokání - jako nezbytné součásti procesu odpuštění. Odpuštění sobě i druhým vnímá autorka jako nutnou součást "úzdravného procesu", ke kterému by měla práce specialistů ve výkonu trestu odnětí svobody směřovat. Odpuštění není myslitelné bez přijetí vlastní odpovědnosti za své rozhodování a činy. Se všemi uvedenými tématy souvisí vnímání vlastní smysluplnosti. Tématu smyslu života a ztrátě smyslu se věnuje poslední kapitola teoretické části. Praktická část je zaměřena na skupinu žen, které byly odsouzené za násilný trestný čin a na skupinu žen odsouzené za majetkový trestný čin. Každá z těchto dvou skupin je rozdělena dále podle toho, zda se jednalo o ženy v nástupním oddělení nebo o ženy pobývající ve vězení delší dobu, tzn. v běžném výkonu trestu. Zjišťuje se rozdíl v jejich vnímání vlastního smyslu života, v sebehodnocení, hodnotovém žebříčku, pohledu na trestný čin a vnímání...
|
|
|
Agresivita a deprese u odsouzených uživatelů drog.
Dvořák, Luděk ; Urbanová, Miluše (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato rigirózní práce se zabývá možnou souvislostí pojmů deprese, resp. depresivita a agrese, resp. agresivita ve vztahu k psychosociálnímu klimatu věznice se zaměřením na odsouzené uživatele drog. Ověřuje předpoklad, že agrese může být typicky mužským copingovým mechanizmem při depresivním onemocnění. V teoretické části práce na základě odborných poznatků z prostudované literatury mapujeme souvislosti možné souvislosti deprese a agrese. Dále upozorňujeme na genderově podmíněné způsoby zvládání deprese a na souvislost výskytu depresivity a agresivity zejména u odsouzených závislých na návykových látkách. Pro empirickou část se staly východiskem poznatky o psychosociálním klimatu na specializovaném oddělení věznice Příbram získané v r. 2006 (Dvořák, 2006), které byly zahrnuty do této práce jako předvýzkum I. Za použití stejné techniky, dotazník SPK) ověřujeme, zda současná úroveň psychosociálního klimatu na specializovaném oddělení odpovídá situaci v době předvýzkumu I. Jako srovnávací parametr používáme škálu agrese dotazníku SPK. Následně empiricky ověřujeme předpoklad Rutze a spoluautorů (1999), že agresivita může být projevem způsobu zvládání deprese. Pomocí projektivní techniky CAE zjišťujeme výskyt depresivity (jako měřitelné míry poklesu forie) a agresivity (jako predispozice k agresivnímu...
|
host ::
RSS.