|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
The concept of revolution in the work of N.A. Berdyaev
Belinson, Maria ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce se věnuje studiu pojetí revoluce v díle ruského filosofa N.A. Berd'ajeva. Nejprve je načrtnuta celková charakteristika díla tohoto filosofa a zvláštní pozornost je věnována jeho stylu. Hlavním cílem práce je popsat Berd'ajevův vztah k samotnému pojmu revoluce z filo- sofického, sociologického a historiosofického pohledu a dát ho do souvislosti s historickými událostmi první čtvrtiny 20. století v Rusku. K tomu jsou použity Berd'ajevovy statě ve sbornících Problémy idealismu, Milníky (Věchy) a De profundis (Iz glubiny) a dále jeho práce Duchovní krize inteligence, Duchovní základy ruské revoluce a Filosofie nerovnosti.
|
|
|
Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského)
Novotná, Anna ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Anna Novotná Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského) Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá reflexí událostí tzv. období zmatků "Smuty" v Rusku přelomu 16. a 17. století v novodobé ruské historiografii 19. století a počátku 20. století. Pozornost je věnována vývoji názorů vybraných historiků (N. M. Karamzin, N. G. Ustrjalov, S. M. Solovjov, N. I. Kostomarov, D. I. Ilovajskij a V. O. Ključevskij) na tři fenomény v událostech: roli panovníka, roli církve a vztah k cizincům. Historiky je možné rozdělit do tří skupin. První generace historiků (Karamzin, Ilovajskij, Ustrjalov) představuje přechod mezi osvícenským dějepisectvím k dějepisectví obrozeneckému (Kostomarov). Historik Solovjov představuje předěl na cestě k vědecké historiografii. Vyvrcholením moderního přístupu k látce v pojednávaném období je dílo Ključevského. Sledování proměn vnímání pojednávaných fenoménů u jednotlivých autorů odráží změny ruského myšlení v průběhu 19. století. Klíčová slova: Rusko; historiografie; 16. a 17. století; Smuta; samoděržaví; samozvanectví, církev, cizinec; Boris Godunov; Lžidimitrij I.; Vasilij Šujskij; patriarcha Germogen; Nikolaj Michajlovič Karamzin; Nikolaj Gerasimovič Ustrjalov; Sergej Michajlovič Solovjov; Nikolaj Ivanovič Kostomarov; Dmitrij Ivanovič...
|
|
| |
|
|
Rusko a Tataři: vzájemné vztahy v období raných rusko-mongolských kontaktů
Mlynář, Tomáš ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Machátová, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá ve své první části především příčinami vojenského úspěchu stepních válečníků ve 13. století, osobností Čingischána, dále charakterem mongolských výbojů na západ a nejdůležitějšími událostmi vedoucích k mongolské expanzi jako takové. Podrobněji se autor zaměřuje na dva hlavní útoky Mongolů směřující na Rus - Sübetejův v roce 1223 a Batú-chánův o 14 let později, jež se od sebe svým zaměřením i průběhem značně lišily. Je zde popisován průběh těchto vpádů i událostí, které je zapříčinily. Autor v případě prvního z nich objasňuje zejména jeho průzkumný charakter, mající za cíl objevování stepních oblastí severního Kavkazu a dnešní Ukrajiny a získávání informací o tamějších národech. S tím ostře kontrastuje pozdější tažení do Evropy vedené Batú-chánem, představující již čistě invazní vojsko přicházející dobývat a obsazovat území. V další části práce je věnována pozornost změnám v organizaci mongolské říše po smrti Čingischána, dále zejména situaci ve východní Evropě před mongolskými útoky a konečně i následkům kočovnické invaze a jejich vlivu na politický a kulturní vývoj ruských zemí.
|
|
|
Kozácká Ukrajina v letech 1657-1676
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je kozácká Ukrajina v období prvních fází Ruiny, po smrti hetmana Bohdana Chmelnického. Analyzovány jsou zde příčiny počátku dezintegrace kozáckého hejtmanátu i podstata jevů, kterými se tato etapa ukrajinských dějin vyznačovala. Práce sleduje osu vývoje jednotlivých mocenských uskupení a zahraničně-politických variant ukrajinské státnosti, jakož i geopolitický kontext doby a zájmy jednotlivých východoevropských mocností na Ukrajině. Postihnuty jsou zde i specifika politického a sociálního uspořádání kozáckého státu 2. poloviny 17. století.
|
|
|
Vnímání narkotik britskými vědci a společností v první polovině 19. století
Michlová, Marie ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje, jakým způsobem vnímala narkotika britská společnost a věda v průběhu první poloviny devatenáctého století. Napsala jsem ji na základě studia velkého množství pramenů (například dobových lékařských knih, lifestylových časopisů, beletrie a soukromé korespondence). Mým cílem bylo srovnat, jak lidé různých povolání, věku, vzdělání, postavení vnímali narkotika a co jejich názory ovlivňovalo. Věnovala jsem se postojům lékařů a cestovatelů k narkotikům, ale i cestopisům, opiovým válkám, zvířatům; práci jsem zakončila detailní studií o rodině sira Waltera Scotta.
|
|
|
Československo-arabské vztahy v meziválečném období. Politické a hospodářské vztahy meziválečného Československa k arabským zemím Blízkého východu
Klusoň, Tomáš ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá politickými a hospodářskými vztahy meziválečného Československa k Egyptu, Palestině, Iráku, Sýrii a Libanonu. Podrobně rozebírá organizační vývoj diplomatického a konzulárního zastoupení ČSR v uvedených zemích. Sleduje průběh vzájemných politických vztahů a hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byly zaujímány československé pozice k jednotlivým otázkám a které části státní správy měly na formulaci československých stanovisek klíčový vliv. Jádro práce představuje podrobná analýza vzájemných obchodních styků. Autor si všímá hlavních vlivů, které utvářely charakter československého obchodu s arabskými zeměmi. Zvláštní pozornost je věnována zejména podpoře státních a státem podporovaných institucí směřující ke zvýšení československého exportu do arabských zemí. V poslední části je podán podrobný výklad způsobu zapojení jednotlivých zastupitelských úřadů do druhého československého odboje po likvidaci československého státu v březnu 1939. Autor zde dochází k závěru, že způsob jednání, který vedoucí zastupitelských úřadů v arabských zemích zvolili v prvních dnech a týdnech po okupaci Československa, měl rozhodující vliv na trvale špatné vztahy tamních zastupitelských úřadů s československými krajanskými komunitami, které byly charakteristické po celou dobu trvání druhé světové války.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.