Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zábor amerického Jihozápadu Spojenými Státy (1848) a jeho důsledky pro další vývoj původních etnik.
Mlynář, Tomáš ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Diplomová práce bude věnována tématu odstoupení mexických území v r. 1848 ve prospěch USA na základě smlouvy z Guadalupe Hidalgo a dopadu této události na život původního obyvatelstva dané oblasti během druhé poloviny 19. a na počátku 20. století. Zaměří se především na oblast každodenního života původních etnik před a po odstoupení a na vztahy s majoritní (bílou) populací. V první části práce diplomant stručně představí region (tzv. americký Jihozápad), historický kontext popisovaných událostí (dědictví španělské kolonizace, okolnosti odstoupení území USA) a konkrétní etnika. V dalších kapitolách bude sledovat, jak byla změna politického režimu jednotlivými etniky reflektována a nakolik podstatný byl její vliv na další vývoj jejich materiální a duchovní kultury, a to zejména na srovnání usedlých a nomádských či polonomádských společností. Pozornost bude věnována i způsobům a metodám, jimiž se snažila americká vláda zejména v posledních desetiletích 19. století začlenit domorodé obyvatelstvo do většinové společnosti a z toho vyplývající interakci obou stran. Výzkumnou metodou bude pramenná analýza, jež se soustředí na rozbor misijních, ale i vojenských a dalších etnografických zdrojů. Klíčová slova: Apačové, nativní kultury, válka, rezistence, ozbrojený odpor, násilí, každodenní život
Rusko a Tataři: vzájemné vztahy v období raných rusko-mongolských kontaktů
Mlynář, Tomáš ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Machátová, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá ve své první části především příčinami vojenského úspěchu stepních válečníků ve 13. století, osobností Čingischána, dále charakterem mongolských výbojů na západ a nejdůležitějšími událostmi vedoucích k mongolské expanzi jako takové. Podrobněji se autor zaměřuje na dva hlavní útoky Mongolů směřující na Rus - Sübetejův v roce 1223 a Batú-chánův o 14 let později, jež se od sebe svým zaměřením i průběhem značně lišily. Je zde popisován průběh těchto vpádů i událostí, které je zapříčinily. Autor v případě prvního z nich objasňuje zejména jeho průzkumný charakter, mající za cíl objevování stepních oblastí severního Kavkazu a dnešní Ukrajiny a získávání informací o tamějších národech. S tím ostře kontrastuje pozdější tažení do Evropy vedené Batú-chánem, představující již čistě invazní vojsko přicházející dobývat a obsazovat území. V další části práce je věnována pozornost změnám v organizaci mongolské říše po smrti Čingischána, dále zejména situaci ve východní Evropě před mongolskými útoky a konečně i následkům kočovnické invaze a jejich vlivu na politický a kulturní vývoj ruských zemí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.