|
|
Československo-arabské vztahy v meziválečném období. Politické a hospodářské vztahy meziválečného Československa k arabským zemím Blízkého východu
Klusoň, Tomáš ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá politickými a hospodářskými vztahy meziválečného Československa k Egyptu, Palestině, Iráku, Sýrii a Libanonu. Podrobně rozebírá organizační vývoj diplomatického a konzulárního zastoupení ČSR v uvedených zemích. Sleduje průběh vzájemných politických vztahů a hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byly zaujímány československé pozice k jednotlivým otázkám a které části státní správy měly na formulaci československých stanovisek klíčový vliv. Jádro práce představuje podrobná analýza vzájemných obchodních styků. Autor si všímá hlavních vlivů, které utvářely charakter československého obchodu s arabskými zeměmi. Zvláštní pozornost je věnována zejména podpoře státních a státem podporovaných institucí směřující ke zvýšení československého exportu do arabských zemí. V poslední části je podán podrobný výklad způsobu zapojení jednotlivých zastupitelských úřadů do druhého československého odboje po likvidaci československého státu v březnu 1939. Autor zde dochází k závěru, že způsob jednání, který vedoucí zastupitelských úřadů v arabských zemích zvolili v prvních dnech a týdnech po okupaci Československa, měl rozhodující vliv na trvale špatné vztahy tamních zastupitelských úřadů s československými krajanskými komunitami, které byly charakteristické po celou dobu trvání druhé světové války.
|
|
|
Československo-arabské vztahy v meziválečném období. Politické a hospodářské vztahy meziválečného Československa k arabským zemím Blízkého východu
Klusoň, Tomáš ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá politickými a hospodářskými vztahy meziválečného Československa k Egyptu, Palestině, Iráku, Sýrii a Libanonu. Podrobně rozebírá organizační vývoj diplomatického a konzulárního zastoupení ČSR v uvedených zemích. Sleduje průběh vzájemných politických vztahů a hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byly zaujímány československé pozice k jednotlivým otázkám a které části státní správy měly na formulaci československých stanovisek klíčový vliv. Jádro práce představuje podrobná analýza vzájemných obchodních styků. Autor si všímá hlavních vlivů, které utvářely charakter československého obchodu s arabskými zeměmi. Zvláštní pozornost je věnována zejména podpoře státních a státem podporovaných institucí směřující ke zvýšení československého exportu do arabských zemí. V poslední části je podán podrobný výklad způsobu zapojení jednotlivých zastupitelských úřadů do druhého československého odboje po likvidaci československého státu v březnu 1939. Autor zde dochází k závěru, že způsob jednání, který vedoucí zastupitelských úřadů v arabských zemích zvolili v prvních dnech a týdnech po okupaci Československa, měl rozhodující vliv na trvale špatné vztahy tamních zastupitelských úřadů s československými krajanskými komunitami, které byly charakteristické po celou dobu trvání druhé světové války.
|
|
| |
host ::
RSS.