|
|
Obraz Maximiliena Robespierra v thermidoriánském diskursu
Křivánková, Alena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Obraz Maximiliena Robespierra v thermidoriánském diskursu se zabývá způsobem, jakým byl Robespierre popisován v období thermidoriánského Konventu (1794 - 1795) a jak byl tento jeho obraz politicky využíván. Hlavním zdrojem informací jsou politické pamflety. První část se zabývá obrazem thermidorského převratu a jeho následnou legitimizací. Druhá pojednává o Robespierrovi samotném jako o ztělesnění určitého přístupu k moci a k revolučnímu Teroru, přičemž ukazuje souvislosti mezi tímto popisem a politickými změnami, které tehdy v revoluční Francii probíhaly. Třetí část pak popisuje boj mezi thermidoriánskou levicí a pravicí a ukazuje, jak byl v tomto boji využit obraz Robespierra a označení za "robespierristy". Výsledkem je zjištění, že negativní obraz Robespierra byl postupně propojen s negativním obrazem thermidoriánské levice a s negativním obrazem období Konventu Hory, přičemž byl využit k podpoře a legitimizaci politického obratu vpravo. Zároveň platí, že převládnuvší obraz Robespierra je dán právě oním vítězstvím pravice. Klíčová slova: Maximilien Robespierre - Francouzská revoluce - Thermidor - propaganda
|
|
|
Svět a představy netolerovaných východočeských náboženských skupin v 18. a 19. století
Taich, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Jev skupin náboženských disidentů v Čechách a na Moravě koncem 18. a v 19. století úzce souvisí s ilegálním evangelictvím před patentem o toleranci z roku 1781. Tyto netolerované skupiny se totiž vyskytovaly v týchž oblastech, jako fungovaly tajné evangelické a později tolerované sbory helvetů a luteránů. Rovněž jejich myšlenkový základ byl formován týmiž knižními tituly jako u pozdějších oficiálních evangelíků, fenomén s protestantskou církví spojují i jména některých významných vůdců z časů ilegality. Toleranční realita sice byla významným posunem proti monopolu katolické církve, nabízela však poměrně striktní pravidla, neberoucí v potaz svébytný vývoj české reformace. Rodovou tradicí a přechovávanou a pašovanou literaturou odchovaní evangelíci, posilovaní rovněž pietistickými sbory ve Slezsku, Prusku a Lužici, tak ne vždy našli pro sebe místo v nově zformovaných sborech a raději se ustavovali coby třetí, nelegální strana. Postupem času se jejich teologie zdá místně akcentovat více pantheistických prvků a radikálního rozchodu se světem. Popularitu si také získávají různá proroctví o náboženském i sociálním převratu. Občas je z dochovaných pramenů později v 19. století přitom obtížné určit, zda-li tito disidenti ještě setrvávají na křesťanských základech. Nejradikálnější z nich došli ve svém vzdoru až k...
|
|
| |
|
| |
|
|
Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce
Dufka, Tomáš ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tomáš Dufka: Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce Abstrakt Diplomová práce Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce se zabývá texty, které měly na sklonku 18. století za úkol utvářet mínění česky mluvícího obyvatelstva o událostech ve Francii, a reflektuje, jakým způsobem tak bylo činěno. V první části autor shrnuje výsledky dosavadního bádání o Revoluci a jejích ohlasech a vymezuje teoretická a metodologická východiska práce; ve druhé nejprve představí zkoumané tiskoviny a jejich tvůrce a poté s využitím kritického analytika diskursu Normana Fairclougha obecně popisuje diskurs protirevolučních textů; ve třetí a závěrečné části práce pak zaměří pozornost na konkrétní revoluční události: sleduje, jaké techniky při zpravování o revolučních událostech používaly Krameriovy noviny a na příkladech poprav Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty srovnává diskurs českých tiskovin s diskursem francouzských tisků téhož typu. Práce si klade za cíl rozkrýt strategie protirevolučních textů, zdůraznit, jaké představy o Francouzské revoluci byly mezi českým obyvatelstvem šířeny, a přispět tak do širší diskuse nad otázkou chápání vztahu vládní moci, resp. národních buditelů k českému (především selskému) obyvatelstvu. Klíčová slova: protirevoluční tiskoviny -...
|
|
| |
|
|
Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 ( se zvláštním zřetelem k českým zemím)
Holas, Václav ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rakouskou státní propagandou a jejím působením v zemích Koruny české v období let 1805 - 1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus a nespokojenost s kontinentálním systémem byly vyjádřeny v rozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí a později také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu v roce 1809. Hlavním záměrem je pokus o rozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě u Slavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy a ideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky a způsoby, jakými byla válečná ideologie v rámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá o propagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně a taktikami, které byly propagátory využívány k ovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze o pochopení úlohy českých vlastenců v rámci celostátní propagandy a významu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přináší odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy.
|
|
|
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Snopek, Lukáš ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143-1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme...
|
|
|
Česká korunovace Františka II.
Hubáčková, Pavla ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Hrbek, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá českou korunovací Františka II., která proběhla v roce 1792. Zkoumá ji v kontextu ostatních korunovací, které František téhož roku absolvoval a komparuje ji i s korunovací jeho otce Leopolda II. Součástí je též popis korunovačního obřadu Františkovy manželky Marie Terezie. Práce dokumentuje nejen samotný akt korunovace, ale též celý proces přípravy a pořádané doprovodné slavnosti. Pozornost je věnována i pojmu "lid" a lidové oslavě, která se uskutečnila v Bubenči. Klíčová slova František II. - korunovace - slavnost v Bubenči - Marie Terezie
|
|
|
Život a dílo Antonína Jana Jungmanna
Hanáková, Petra ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životními osudy českého lékaře a porodníka Antonína Jana Jungmanna. Je rozčleněna do tří základních kapitol, z nichž každá sleduje určitou linii Jungmannových aktivit. První kapitola představuje stručný životopis, kde bude nastíněno Jungmannovo dětství, studijní léta, jeho nobilitace a následný odchod na odpočinek. Další dvě kapitoly představují sondy do dvou důležitých oblastí, v nichž Antonín Jungmann působil. Jedná se o jeho roli v oboru porodnictví a v českém národním obrození. Druhá kapitola tedy nastíní okolnosti jeho jmenování profesorem teoretického a praktického porodnictví a následně určité aspekty týkající se jeho metod vyučování na pražské univerzitě. Pozornost bude soustředěna především na výuku porodních bab. Třetí kapitola se věnuje jeho pozici v procesu národního obrození, zde bude připomenuta jeho role v počátečních fázích Sporu o Rukopisy a autorství Česko-německého slovníku, na kterém spolupracoval se svým starším bratrem Josefem Jungmannem. V neposlední řadě budou představeny i Jungmannovy málo známé odborné články, které publikoval v českojazyčných odborných časopisech. Klíčová slova: Josef Jungmann, české národní obrození, dějiny porodnictví, porodní báby
|
host ::
RSS.