|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres, mikrozánět a kardiovaskulární riziko u pacientů s onemocněním ledvin.
Peiskerová, Martina ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Racek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Vysoké kardiovaskulární riziko u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je částečně způsobeno poruchou minerálové rovnováhy, mikrozánětem a oxidačním stresem. Pacienti s CKD kumulují tradiční i netradiční KV rizikové faktory. Mezi netradiční biomarkery spojené s KV rizikem patří i FGF23, matrix-metaloproteinázy a placentární růstový faktor. FGF23 je fosfaturický hormon a inhibitor syntézy kalcitriolu, je asociován s cévními kalcifikacemi. Matrix-metaloproteinázy ( MMP-2, MMP-9), jsou proteolytické a prozánětlivé enzymy, přispívající k remodelaci myokardu. Placentární růstový faktor (PlGF) je proangiogenní cytokin, který je ve zvířecím modelu spojen s hypertrofií levé komory. Hladiny FGF23, MMPs i PlGF jsou u CKD nemocných zvýšené. Cíl: Cílem naší práce bylo popsat dynamiku změn vybraných nových biomarkerů KV rizika (FGF23, MMP-2, MMP-9 a PlGF) v různých stádiích CKD 1-5 a popsat jejich asociace s tradičními markery KV rizika. Dále jsme zjišťovali, zda existuje vztah mezi těmito markery a echokardiografickými parametry u nemocných s CKD stádia 2-4. Metody: Do průřezové studie jsme zahrnuli 80 nemocných s CKD stádia 1-5 a 44 zdravých kontrol. V další, prospektivní studii, byl sledován vývoj echokardiografických parametrů u 62 subjektů s CKD 2-4, po průměrnou dobu 36±10 měsíců. Hladiny FGF23,...
|
|
|
Patofyziologie kardiorenálních vztahů u pacientů s diabetes mellitus 2. typu
Pecková, Marie ; Horáčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Linhart, Aleš (oponent)
Patients with type 2 diabetes mellitus (DM) suffer often from cardirenal syndrome because of high prevalence of cardiac and renal insufficiency. Functional deterioration of both organs depends on the compensation of DM, arterial hypertension and other metabolic parameters. We asked a question when did the cardiorenal interaction develop and which factors influenced its development. We examined 82 patients with type 2 DM with optimally corrected arterial hypertension, with well compensated diabetic metabolic disorder, without any clinical signs of heart disease and with normal or mild-to-moderate decrease in glomerular filtration rate according to MDRD equation (eGFR). We analysed the associations between eGFR and echocardiographic parameters of left ventricular (LV) diastolic function E' and E/E' on the basis of linear regression and multivariate analysis. According to multivariate analysis eGFR was significantly associated with E' and E/E' either. We assessed the association between E' and GFR by cluster analysis that divided whole cohort into two subgroups on the basis of the value E' = 7.1 cm s-1 . We analysed the associations between the parameters of LV diastolic function, eGFR and other parameters separately in both subgroups. We found out, that cardiorenal interaction (significant association...
|
|
|
Lupusová nefritida- nové diagnostické a terapeutické postupy
Pešičková, Satu ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Krejčí, Karel (oponent)
Klíčová slova: anti-mCRP protilátky, cyklofosfamid, cyklosporin A, lupusová nefritida, systémový lupus erythematodes Systémový lupus erytematodes (SLE) je systémové autoimunitní onemocnění, v jehož patogenezi je klíčová produkce autoprotilátek proti vlastním jaderným a cytoplazmatickým antigenům a tvorba imunokomplexů. Protilátky proti monomeru C-reaktivního proteinu (anti- mCRP) mohou hrát roli v patogenezi lupusové nefritidy (LN). Cílem této práce bylo najít souvislost mezi hladinami anti-mCRP a aktivitou LN a odpovědí na léčbu. Metody: Anti-mCRP protilátky byly stanoveny u 57 pacientů s biopticky prokázanou LN (M/Ž 10/47, medián věku 32), 29 pacientů bylo vyšetřeno v době diagnózy a dále sledováno po medián 5,9 let. Anti-mCRP byly stanovovány in house ELISA metodou, aktivita onemocnění byla hodnocena skórem SLEDAI. Výsledky: Hladiny anti-mCRP byly vyšší u pacientů s aktivitou LN (26,78 vs 7,5 AU; p=0,009), korelovaly s celkovou aktivitou onemocnění SLE (rs=0,406, p=0,002). Zjištěna byla souvislost těchto protilátek s horší odpovědí po dvou letech terapie, OR (95% CI)=13,7 (1,22-770,87); p=0,014. Závěr: Přítomnost sérových anti-mCRP by mohla být užitečným markrem aktivity onemocnění a prediktorem dlouhodobé odpovědi na standardní léčbu. V druhé části práce byla porovnávána standardní léčba...
|
|
|
Cytokiny a adipocytokiny u chirurgických pacientů: role tukové tkáně
Teplan, Vladimír ; Gürlich, Robert (vedoucí práce) ; Adamec, Miloš (oponent) ; Herget, Jan (oponent)
SOUHRN Cytokiny a adipocytokiny významně ovlivňují pooperační prognózu nemocných. U obézních pacientů dochází k signifikantně vyšší exprimaci prozánětlivých mediátorů. V první části vědeckého projektu se zaměřujeme na cytokinovou odpověď organismu po elektivním chirurgickém abdominálním výkonu. Operační výkon byl vybrán jako model stresové reakce pro organismus. Výsledky ukázaly, že prozánětlivá cytokinová odpověď byla u obézních pacientů signifikantně vyšší a zejména brzká elevace adipocytokinu visfatinu by mohla být novým ukazatelem časných pooperačních zánětlivých komplikací. Související publikace přináší podrobný popis metodiky, designu a výsledků studií. Druhá část projektu se věnuje pacientům po transplantaci ledviny v souvislosti s obezitou, typem předchozí dialýzy, časným pooperačním pohybovým režimem a výživou. Naše výsledky ukázaly, že po transplantaci ledviny dochází ke zvýšené prozánětlivé expresi cytokinů neovlivněnou předchozím typem dialýzy. Naopak časný pohybový režim expresi cytokinů pozitivně ovlivňuje a rovněž snižuje hladinu ADMA. Související publikace přináší popis metodiky a výsledky několika studií.
|
|
|
Známky preklinické aterosklerózy u dětí s chronickým onemocněním ledvin
Dvořáková, Hana Marie ; Piťha, Jan (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Vaverková, Helena (oponent)
Děti s chronickým selháním ledvin, tvoří skupinu s extrémně vysokým rizikem rozvoje předčasného onemocnění kardiovaskulárního systému. V rámci naší práce jsme prokázali, že měření tloušťky intimy medie karotických tepen (CIMT) ultrazvukem s vysokou rozlišitelností je vhodnou metodou k diagnostice aterosklerotického postižení cév v jeho preklinickém stadiu a to především u menších dětí. Naopak metoda na endotelu závislé dilatace brachiální artérie (FMD) se z našeho pohledu v pediatrii ukázala být nepříliš vhodná. V našem souboru pacientů jsme metodou CIMT neprokázali souvislost známek preklinického aterosklerotického postižení s žádným z klasických rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, dyslipidemie, BMI). Naopak významná korelace byla ve skupině pacientů nalezena mezi poškozením cévní stěny a hodnotami sérového bilirubinu, což by dle našeho názoru mohlo ukazovat na porušenou schopnost obrany proti oxidačnímu stresu, který je považován za jeden ze zásadních faktorů v rozvoji aterosklerotického postižení. Negativní korelace hodnot sérového albuminu s CIMT může být způsobena horším stavem výživy nefrologických pacientů a upozorňuje na důležitost sledování nutričního stavu těchto dětí. Dosud se v otázce rizikových faktorů aterosklerózy u pediatrických pacientů neobjevují úvahy o možné...
|
|
|
Změny metabolismu železa a jeho regulace u nemocných v konečné fázi onemocnění ledvin léčených hemodialýzou a transplantací ledviny
Turková Sedláčková, Terezie ; Racek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zima, Tomáš (oponent) ; Teplan, Vladimír (oponent)
SOUHRN Železo je důležitý biogenní stopový prvek, který se v organismu významně účastní mnoha buněčných pochodů. Zároveň se však díky svým vlastnostem může účastnit tzv. Fentonovy reakce, při které vzniká toxický hydroxylový radikál. Jeho vzniku je třeba zabránit, a proto je metabolismus železa v organismu velice pečlivě regulován. Na buněčné úrovni se regulace účastní systém IRPs-IREs (Iron Responsive Proteins-Iron Responsive Elements) a na systémové úrovni se regulace účastní peptidový hormon hepcidin. Hepcidin byl objeven v roce 2000 jako peptid s antimikrobiálními vlastnostmi. Později se ukázalo, že hraje klíčovou roli v regulaci metabolismu železa. Cílem účinku hepcidinu je ferroportin-jediný buněčný exportér železa. Exprese hepcidinu je snižována anémií a hypoxií a zvyšována nadbytkem železa a zánětem. Hemodialyzovaní pacienti často trpí anémií, která je způsobena mnoha faktory, např. nedostatečnou tvorbou erythropoetinu, chronickým zánětem, chronickým oxidačním stresem, krevními ztrátami při hemodialýze či sníženou životností červených krvinek. Na našem pracovišti jsme provedli celkem tři studie na pacientech s terminálním onemocněním ledviny a naším cílem bylo zjistit vztah hepcidinu a dalších parametrů metabolismu železa, zánětu a erythropoesy. Předpokládali jsme, že tento vztah bude úzký. Naše...
|
|
|
Genetický podklad vybraných chronických nefropatií.
Šafránková, Hana ; Merta, Miroslav (vedoucí práce) ; Otová, Berta (oponent) ; Teplan, Vladimír (oponent)
Klíčová slova: nefrotický syndrom, FSGS, MCD, podocin, NPHS2, polymorfismy VEGF Nefrotický syndrom (NS), způsobený nemocí minimálních změn glomerulů (MCD) nebo fokální segmentální glomerulosklerózou (FSGS), má asi ve 20% případů genetický podklad způsobený mutacemi v genu NPHS2 kódujícím protein podocin, který hraje důležitou roli ve filtrační bariéře ledvin. Cílem této práce bylo zavedení mutační analýzy genu NPHS2 a vyšetření souboru pacientů s NS. Bylo vyšetřeno 71 pacientů s FSGS/MCD a na základě výsledků byly testovány 2 časté polymorfismy v NPHS2 (p.R229Q a p.P20L) i v souboru pacientů s dalšími glomerulonefritidami (GN): IgA nefropatie (IGAN) (n=169), membranozní GN (MGN) (n=46), a v kontrolní skupině (n=300). Dále byly vyšetřeny 2 polymorfismy nacházející se v promotoru genu vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGF) (-2578 A/C a -1154 A/G) a ovlivňující hladinu jeho exprese. VEGF je produkován specializovanými ledvinovými buňkami, tzv. podocyty a má funkci v tvorbě cév a fenestraci kapilár. Vyšetřovaný soubor obsahoval 56 pacientů s FSGS/MCD, 113 s IGAN, 44 s MGN a 311 kontrol. U pacientů s FSGS/MCD vzniklým v dospělosti nebyla nalezena mutace v NPHS2. Byla nalezena 1 homozygotní mutace p.V290M u pacientky s FSGS vzniklou ve 3 letech a dále nepopsaná heterozygotní varianta v...
|
|
|
31P MR Spektroskopie transplantovaných ledvin Sledování MR parametrů transplantovaných orgánů a jejich korelace s klinickým stavem pacientů
Vyhnanovská, Pavlína ; Hájek, Milan (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Mechl, Marek (oponent)
Tato práce je zaměřená na studium transplantovaných ledvin pomocí MR fosforové spektroskopie. MR fosforová spektroskopie je moderní zobrazovací metoda, která umožňuje neinvazivním způsobem zobrazit biochemické procesy a sledovat metabolizmus orgánu. Cílem této práce je zjistit možnosti a využití této metody u pacientů po transplantaci s dysfunkcí ledviny. Na 1,5 T MR tomografu bylo metodou 2D-CSI vyšetřeno celkem 68 pacientů po transplantaci ledviny. Pacienti byli podle klinického a histologického nálezu rozděleni do skupin: akutní tubulární nekróza (ATN), epizoda akutní rejekce (AR) a pozdní dysfunkce štěpu (LGD). Kontrolní skupinu tvořili pacienti s dobrou funkcí štěpu ledviny. Během vyšetření, které trvalo 20 minut, byla měřena intenzita signálů odpovídající metabolitům: fosfomonoestery (PME), anorganický fosfát (Pi), fosfodiestery (PDE), gama, alfa a beta adenosintrifosfát (-, -, - ATP). ATP bylo měřeno s příspěvky - a - adenosindifosfátu. U pacientů s epizodou akutní rejekce bylo zjištěno signifikantní zvýšení poměrů metabolitů PME/-ATP, PME/Pi a PDE/Pi v porovnání s kontrolní skupinou. U skupiny s ATN bylo pozorováno snížení parametrů PDE/-ATP a PDE/Pi oproti kontrolní skupině. U skupiny s LGD bylo zjištěno signifikantní snížení poměru PME/Pi oproti kontrolní skupině. Skupina pacientů s AR se...
|
host ::
RSS.