|
|
Exosomy u parazitických prvoků.
Horáčková, Jana ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Většina buněk uvolňuje do prostředí extracelulární váčky. Tyto váčky jsou exosomy, ektosomy a apoptotická tělíska. Hlavní funkcí ektosomů a exosomů je mezibuněčná komunikace a transport molekul mezi buňkami. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o exosomech a ektosomech a shrnutí toho, jak se tyto váčky podílejí na patogenitě parazitických prvoků. Parazitičtí prvoci vylučují exosomy a ektosomy, které parazitovi umožňují přežít v hostiteli. Tyto váčky parazita mohou ovlivnit imunitní systém hostitele a také usnadnit invazi intracelulárních prvoků do hostitelských buněk.
|
|
|
Mitochondrion-related organelles in diplomonads
Stoklasa, Michal ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Kolísko, Martin (oponent)
Řád Diplomonadida zahrnuje parazitické i volně žijící prvoky, kteří se přizpůsobili prostředí s nedostatkem kyslíku. Jejich mitochondriální organely (hydrogenosom nebo mitosom) jsou redukované, neobsahují Krebsův cyklus nebo elektron-transportní řetězec a některé metabolické dráhy (jako například tvorba ATP pomocí oxidativní fosforylace) jsou zde modifikované nebo úplně chybí. Hlavními rozdíly mezi těmito dvěma organelami je hydrogenosomální produkce vodíku díky enzymu zvaném hydrogenáza a absence tvorby ATP substrátovou fosforylací v mitosomech. Nejvíce prostudované jsou mitosomy lidského patogena Giardia intestinalis a hydrogenosomy parazita lososů Spironucleus salmonicida. Tato práce byla zaměřena na střevního parazita skalár Spironucleus vortens a volně žijícího prvoka Hexamita sp. s cílem identifikovat typ jejich mitochondriálních organel, u kterých zatím není jasné, jestli mají spíše metabolismus hydrogenosomu či mitosomu. Oba prvoci byli pozorováni transmisní elektronovou mikroskopií, pomocí které byly detekovány dvoumembránové váčky, patrně jejich mitochondriální organely. Dále byla připravena homologní protilátka proti hydrogenáze a hydrogenázové maturáze HydE u S. vortens. Hydrogenáza byla pomocí western blotu a imunofluorescenční mikroskopie detekována v cytosolu tohoto prvoka. Na druhou...
|
|
|
Využití systému CRISPR-CAS9 pro genové manipulace u parazitických prvoků
Ročeň, Milan ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Rada, Petr (oponent)
Systém CRISPR/Cas slouží jako buněčný obranný mechanismus, který chrání bakterie a archea před cizorodou DNA, především bakteriofágy. Jeho produkt utváří ribonukleoproteinový komplex, jehož složkami jsou sgRNA a Cas endonukleasy. Pomocí sgRNA, které jsou komplementární k cizorodé DNA, tuto DNA rozezná a Cas endonukleasy v ní indukují dvojvláknové zlomy. Tato metoda nalézá uplatnění jak v základním výzkumu, kde je aplikovatelná pro funkční analýzu proteinů a studium genové exprese, tak i v aplikovaném výzkumu, kde může uplatnit například v tvorbě geneticky modifikovaných organismů či geneticky atenuovaných vakcín. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o systému CRISPR/Cas a jeho aplikaci pro genovou manipulaci parazitických prvoků.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Proteomická analýza organel parazitických protist
Jedelský, Petr ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent) ; Půta, František (oponent)
Rozvoj technologií pro sekvencování DNA přinesl technologický zlom, díky němuž bylo možné provést analýzu kompletních genomů, včetně parazitických protist Trichomonas vaginalis a Giardia intestinalis , které jsou tradičně studovány nejen z důvodu jejich klinického významu, ale rovněž z evolučního úhlu pohledu pro jejich adaptaci na anaerobní způsob metabolismu. Samotné dokončení sekvencování genomu a anotace predikovaných proteinových sekvencí nepřineslo detailní vhled do fungování organel odvozených od mitochondrie, jimiž jsou v případě G. intestinalis mitosomy, které se nepodílejí na energetickém metabolismu, a v případě T. vaginalis hydrogenosomy, které produkují molekulární vodík a produkují ATP substrátovou fosforylací. Tradiční metody výzkumu těchto organel založené na frakcionaci pomocí ultracentrifugace v hustotním gradientu a následné biochemické a enzymologické analýzy byly doplněny o metody jedno a dvoudimenzionální elektroforézy s následnou identifikací proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie. V této práci byly použity metody...
|
|
|
Využití celulózy a hemicelulózy jako zdroje energie symbiotickými prvoky a dalšími organismy
Hammerbauerová, Iva ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
V této práci se zaměřuju na způsoby, kterými jsou enzymaticky degradovány strukturní polysacharidy rostlin celulóza a hemicelulóza. Popisuju enzymy zapojené do jejich štěpení a jejich funkci a rozšíření mezi organismy. Věnuji se také mechanismům katabolismu pentóz (xylózy a arabinózy) nacházejících se v hemicelulóze. Uvádím některé niky, ve kterých k degradaci celulózy a hemicelulózy dochází, a organismy, které se jí v těchto nikách účastní. Nakonec krátce ukazuju na biotechnologický význam těchto organismů ve výrobě bioethanolu.
|
host ::
RSS.