|
|
The skin immune response of mice infected with avian schistosomes
Revalová, Alena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Invázia kože cicavcov cerkáriami vtáčích schistosom rodu Trichobilharzia vedie k vzniku kožnej patológie nazývanej cerkáriová dermatitída (CD). Hoci výskyt kožných prejavov CD, ako sú makuly, papuly a pruritus, je zvyčajne spájaný s predošlou senzitizáciou infikovaného jedinca, len ojedinele sa zohľadňuje konkrétna infekčná dávka či špecifický pôvodca CD. V tejto práci sme preto skúmali imunitnú odpoveď v koži a to v ušniciach myší infikovaných cerkáriami rodu Trichobilharzia - konkrétne druhmi T. regenti alebo T. szidati - za použitia infekčných dávok 100, 1000 alebo 4x100 cerkárií. Pre komplexné porovnanie týchto faktorov sme zvolili využitie kombnáciu in vivo a in vitro metód. Na sledovanie histopatologických zmien ušníc bola využitá klasická histológia a na identifikáciu leukocytov v tkanive prietoková cytometria. Zo séra myší sme detekovali cytokíny a špecifické protilátky voči parazitárnym antigénom a lokálna produkcia cytokínov v koži bola detekovaná z in vitro kultivácie ušníc. Naše výsledky preukázali výrazný vplyv infekčnej dávky na priebeh imunitnej odpovede a to ako aj na úrovni lokálnej, tak aj systémovej reakcie. Nízka infekčná dávkou (100 cerkárií) vyvolala len slabú imunitnú odpoveď, ktorá bola takmer nedetekovateľná použitými metódami. Naopak, infekcia 1000 cerkáriami viedla k v...
|
|
|
Taxonomie ptačích schistosom nejen v planorbidních plžích v Evropě
Holická, Monika ; Kolářová, Libuše (oponent)
Cerkáriová dermatitida způsobená ptačími schistosomami se v poslední době dostává do popředí zájmu nejen vědců, ale i širší veřejnosti. Tato nemoc je významná jak z hlediska lékařského, tak i ekonomického vzhledem k finančním ztrátám, které způsobuje v mnoha rekreačních střediscích po celém světě. Její původci přesto nejsou s největší pravděpodobností dodnes všichni známí, což je dáno biologií parazitů (velikost a lokalizace dospělců v definitivním hostiteli; gonochorismus) a nepřesnými popisy z minulosti. S příchodem moderních molekulárních metod dochází k revizi taxonomie a k popisům nových druhů i rodů ptačích schistosom. Až na ojedinělé případy využívají v Evropě ptačí schistosomy jako své mezihostitele pulmonátní plže. Popisy nových druhů a rodů se donedávna týkaly zejména nálezů z lymnaeidních plžů, ve kterých se často vyvíjejí zástupci v Evropě běžně se vyskytujícího rodu Trichobilharzia (nejvýznamnější původce cerkáriové dermatitidy). Plžům čeledi Planorbidae byla proto věnována menší pozornost. Planorbidní plži jsou nejčastěji infikováni druhem Bilharziella polonica, jejímž typickým hostitelem v Evropě je Planorbarius corneus, méně častými hostiteli jsou Planorbis planorbis, Bathyomphalus contortus nebo Anisus vortex. B. polonica je rozšířená kosmopolitně. Známy jsou i její nálezy z České...
|
|
|
Proteomická analýza organel parazitických protist
Jedelský, Petr ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent) ; Půta, František (oponent)
Rozvoj technologií pro sekvencování DNA přinesl technologický zlom, díky němuž bylo možné provést analýzu kompletních genomů, včetně parazitických protist Trichomonas vaginalis a Giardia intestinalis , které jsou tradičně studovány nejen z důvodu jejich klinického významu, ale rovněž z evolučního úhlu pohledu pro jejich adaptaci na anaerobní způsob metabolismu. Samotné dokončení sekvencování genomu a anotace predikovaných proteinových sekvencí nepřineslo detailní vhled do fungování organel odvozených od mitochondrie, jimiž jsou v případě G. intestinalis mitosomy, které se nepodílejí na energetickém metabolismu, a v případě T. vaginalis hydrogenosomy, které produkují molekulární vodík a produkují ATP substrátovou fosforylací. Tradiční metody výzkumu těchto organel založené na frakcionaci pomocí ultracentrifugace v hustotním gradientu a následné biochemické a enzymologické analýzy byly doplněny o metody jedno a dvoudimenzionální elektroforézy s následnou identifikací proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie. V této práci byly použity metody...
|
|
|
Study on neuropathophysiological changes in mammalian host caused by bird schist osome infection
Lichtenbergová, Lucie ; Kolářová, Libuše (vedoucí práce) ; Posová, Helena (oponent) ; Ruppel, Andreas (oponent)
Trichobilharzia regenti patří do malé skupiny parazitických helmintů nacházejících se v nervové tkáni jejich hostitele. Jako u jiných ptačích schistosom, opakovaný průnik larev (cerkárií) do kůže vede u lidí k rozvoji alergické kožní reakce (cerkáriové dermatitidy). Brzy po průniku do kůže se cerkárie transformují na schistosomuly, jenž jsou schopny imunitní odpovědi hostitele odolat a v případě T. regenti migrovat do centrální nervové soustavy (CNS). Neuroinfekce specifického ptačího i nespecifického savčího hostitele mohou vést k neuromotorickým poruchám až smrti hostitele. Předložená PhD práce pojednává o T. regenti infekcích nespecifického savčího hostitele. První část experimentální práce byla zaměřena na reaktivitu protilátek a antigenní specificitu sér myší experimentálně infikovaných T. regenti. Tvorba antigen-specifických IgM a IgG1 protilátek a zvýšení hladiny celkového sérového IgE po opakovaných infekcích poukázaly na rozvoj Th2 imunitní odpovědi. Antigeny cerkárií stimulovaly uvolnění IL-4 z bazofilů získaných od zdravých dobrovolníků. Western blot analýza odhalila, že IgG a IgE protilátky z myšího séra specificky rozpoznávají antigen o 34 kDa a to jak v homogenátu cerkárií tak i v exkrečně/sekrečních produktech cerkárií. Zdá se, že tato molekula může představovat hlavní imunogen zodpovědný za...
|
|
|
Vliv tkáňových helmintů na rozvoj nádorových onemocnění v modelových organismech
Schreiber, Manfred ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Mesocestoides corti a Taenia crassiceps jsou tasemnice, jejichž larvy se vyznačují schopností asexuální reprodukce. V této práci byl zkoumán vliv jejich infekce v BALB/c, C57BL/6J a ICR myších na růst a metastázování nádorů melanomové linie B16F10. Ačkoliv byla při intravenózní aplikaci melanomových buněk u myší infikovaných M. corti pozorována zvýšená tvorba metastází, vykazovaly při intraperitoneální aplikaci oba druhy tasemnic silný supresivní efekt na velikost a množství vytvořených nádorů a metastází, který v některých případech vedl k úplné eliminaci nádorových buněk. In vitro kultivace B16F10 buněk v přítomnosti exkrečně- sekrečních produktů larev vedla k snížení jejich viability, avšak zvýšení jejich migrační aktivity. Průtoková cytometrie pak prokázala vliv infekce M. corti na množství a zastoupení populací makrofágů v peritoneu ICR myší. Tato práce potvrdila protinádorový efekt infekce T. crassiceps u myší a zavedla M. corti jako nový druh helminta schopného ovlivňovat nádorová onemocnění. Klíčová slova: helminti, tasemnice, nádorová onemocnění, Mesocestoides corti, Taenia crassiceps
|
|
| |
|
|
Proteomická analýza organel parazitických protist
Jedelský, Petr ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent) ; Půta, František (oponent)
Rozvoj technologií pro sekvencování DNA přinesl technologický zlom, díky němuž bylo možné provést analýzu kompletních genomů, včetně parazitických protist Trichomonas vaginalis a Giardia intestinalis , které jsou tradičně studovány nejen z důvodu jejich klinického významu, ale rovněž z evolučního úhlu pohledu pro jejich adaptaci na anaerobní způsob metabolismu. Samotné dokončení sekvencování genomu a anotace predikovaných proteinových sekvencí nepřineslo detailní vhled do fungování organel odvozených od mitochondrie, jimiž jsou v případě G. intestinalis mitosomy, které se nepodílejí na energetickém metabolismu, a v případě T. vaginalis hydrogenosomy, které produkují molekulární vodík a produkují ATP substrátovou fosforylací. Tradiční metody výzkumu těchto organel založené na frakcionaci pomocí ultracentrifugace v hustotním gradientu a následné biochemické a enzymologické analýzy byly doplněny o metody jedno a dvoudimenzionální elektroforézy s následnou identifikací proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie. V této práci byly použity metody...
|
|
|
Chemoorientace schistosomul Trichobilharzia regenti in vitro
Parolová, Lucie ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Schopnost orientovat se v těle definitivního hostitele je v životním cyklu motolic velmi důležitá. Na rozdíl od mnoha poznatků o orientaci motolic ve vnějším prostředí, migračních cestách uvnitř hostitele a místech definitivní lokalizace je jen minimum známo o látkách, podle kterých se larvy motolic orientují v těle hostitelů. V této práci byla testována chemoorientace schistosomul Trichobilharzia regenti v podmínkách in vitro. Testovány byly frakce nervové soustavy kachny domácí (Anas platyrhynchos f. domestica), frakce krevního séra kachen o různé molekulové hmotnosti, roztoky NaCl a KCl, D-glukóza, L-arginin, komerčně dostupné neuromediátory a apolipoprotein A-I. Nejvyšší atraktivitu vykazovalo neředěné krevní sérum kachny domácí. Signifikantně atraktivní byly pro schistosomuly také roztoky NaCl v koncentraci 188 mM a 205 mM, roztok KCl v koncentraci 205 mM a kombinace NaCl, KCl a D-glukózy v koncentraci NaCl=136 mM, KCl=5 mM, D-glukóza=5,5 mM. Vzhledem k tomu, že roztoky NaCl a KCl o stejné osmolaritě (410 mOsm/l) byly stejně atraktivní, zatímco roztok D-glukózy o téže osmolaritě atraktivní nebyl, domníváme se, že stimulem pro migraci jsou chloridové ionty. Při testování frakcí krevního séra kachny o různé molekulové hmotnosti byla nejvíce atraktivní frakce 10-30 kDa. Jak se ukázalo, hlavním...
|
|
|
Taxonomie ptačích schistosom nejen v planorbidních plžích v Evropě
Holická, Monika ; Kolářová, Libuše (oponent)
Cerkáriová dermatitida způsobená ptačími schistosomami se v poslední době dostává do popředí zájmu nejen vědců, ale i širší veřejnosti. Tato nemoc je významná jak z hlediska lékařského, tak i ekonomického vzhledem k finančním ztrátám, které způsobuje v mnoha rekreačních střediscích po celém světě. Její původci přesto nejsou s největší pravděpodobností dodnes všichni známí, což je dáno biologií parazitů (velikost a lokalizace dospělců v definitivním hostiteli; gonochorismus) a nepřesnými popisy z minulosti. S příchodem moderních molekulárních metod dochází k revizi taxonomie a k popisům nových druhů i rodů ptačích schistosom. Až na ojedinělé případy využívají v Evropě ptačí schistosomy jako své mezihostitele pulmonátní plže. Popisy nových druhů a rodů se donedávna týkaly zejména nálezů z lymnaeidních plžů, ve kterých se často vyvíjejí zástupci v Evropě běžně se vyskytujícího rodu Trichobilharzia (nejvýznamnější původce cerkáriové dermatitidy). Plžům čeledi Planorbidae byla proto věnována menší pozornost. Planorbidní plži jsou nejčastěji infikováni druhem Bilharziella polonica, jejímž typickým hostitelem v Evropě je Planorbarius corneus, méně častými hostiteli jsou Planorbis planorbis, Bathyomphalus contortus nebo Anisus vortex. B. polonica je rozšířená kosmopolitně. Známy jsou i její nálezy z České...
|
|
|
Protilátková odpověď specifických hostitelů vůči antigenům ptačích schistosom
Turjanicová, Libuše ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Tato práce zaměřená na humorální odpověď specifických hostitelů proti antigenům různých vývojových stadií ptačích schistosom T. regenti a T. szidati navazuje na předchozí výzkum protilátkové odpovědi u nespecifických hostitelů (myš, člověk). Pomocí metod ELISA a na western blotu byla testována séra experimentálně nakažených kachen a séra z ulovených divokých kachen. Séra byla odebírána v předem určených intervalech. Výsledky ELISA testu ukazují průběh humorální odpovědi po infekci ptačími schistosomami. Po infekci T. regenti se 20. d.p.i. (den po infekci) signifikantně zvýšila hladina specifických protilátek IgY proti homogenátu cerkárií T. regenti. U kachen nakažených druhem T. szidati nebyl podobný vývoj zaznamenán. Změny hladiny specifických IgM proti homogenátu cerkárií T. szidati byly zaznamenány pouze u kachen nakažených v době plné imunokompetence a u opakovaně infikovaných kachen. Jednalo se o mírné zvýšení hladiny IgM 10. d.p.i. U ulovených kachen nebyla při celkovém vyšetření prokázána infekce ptačími schistosomami, což potvrzují i výsledky ELISA. Protilátky IgY z sér kachen infikovaných T. regenti na imunoblotu silně rozpoznávaly 2 antigeny v oblasti 49-47 kDa a 47-45 kDa. Objevily se i další reakce, které však nebyly zaznamenány u všech jedinců. Western blot, při němž jako antigen...
|
host ::
RSS.