|
|
Hospodářské a sociální důsledky odsunu Němců z ČSR
Baldrychová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Téměř sedm set let soužití Čechů a Němců na jednom území skončilo katastrofou v podobě okupace a odsunu. Myšlenka odsunu německého obyvatelstva z východní Evropy na území Německa je výsledkem jedné z největších civilizačních krizí, jenž vznikal v době obecné "barbarizace" evropského kontinentu. Je třeba říci, že nebýt nacistické politiky a Mnichova, nebylo by ani poválečného odsunu Němců. Nemá však smysl neustále porovnávat, kdo byl čeho viníkem, kdo za co může nebo čí utrpení bylo větší. Tato práce se kromě samotné problematiky odsunu zabývá i problematikou soužití Čechů a Němců. Práce pro pochopení širšího kontextu čtenáře seznamuje také s tématem Benešových dekretů. Hlavní náplní práce je zhodnocení hospodářských a sociálních dopadů odsunu Němců z Československa, o kterých je pojednáváno v její druhé části.
|
|
|
České pivovarnictví v období Velké hospodářské krize
Sochor, Aleš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza vlivu Velké hospodářská krize v letech 1929-1936 na vývoj v tradičních českých průmyslových odvětvích na příkladě pivovarnictví. Úvodem nastíním vývoj hospodářství v Československu po první světové válce. Zaměřím se především na obecnou charakteristiku pivovarnického průmyslu, jaké postavení zaujímal v československém hospodářství a jeho vývojové trendy do r. 1929. Následně se pak budu zabývat pronikáním Velké hospodářské krize do analyzovaného odvětví. Pokusím se analyzovat hospodářské a sociální dopady krize, které české pivovarnictví ovlivnily. Budu se zabývat především otázkami, jak se krize podepsala na výrobě, spotřebě a cenách pivovarských produktů, dále pak struktury odvětví. Práce by měla odpovědět na otázku, jaká byla strategie pivovarů v období hospodářské krize a jaký vliv na ně měly státní zásahy a protikrizová opatření.
|
|
|
Hospodářské a politické důsledky občanské války v USA
Vrzal, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl ukázat, zda hlavní změny, které do amerického hospodářství přinesla občanská válka v letech 1861 až 1865, měly či neměly pozitivní dopad na poválečný ekonomický vývoj. K dosažení tohoto cíle je nastíněn předválečný vývoj s ohledem na oblasti politiky, u kterých došlo v průběhu války či po ní k zásadním změnám; jsou představeny hlavní změny v politické a společenské oblasti; je nastíněno zavedení amerického systému a jeho důsledků, především u protekcionismu a národního bankovního systému; a jsou analyzovány změny ve velikosti a funkci federální vlády a dopady války na hospodářství, především na Jihu. Ze zjištěných skutečností docházím k závěru, že zrušení otroctví k okamžitému ekonomickému růstu na Jihu nepřispělo, na vině jsou však spíše jiné důvody. Zároveň zjišťuji, že ani politika ochranných cel, ani změny v bankovním systému neměly v poslední třetině 19. století pozitivní vliv na americký hospodářský růst, a zřejmě byl jejich přínos negativní. Lze tak říci, že americký systém, který válka přinesla, za ekonomickými úspěchy země nestojí.
|
|
|
Teoretická východiska tzv. Šikovy reformy
Syřišťová, Adéla ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Základním tématem této diplomové práce jsou ekonomicko-teoretické představy, které v rozličné míře přispěly k vytvoření oficiálního vládního programu ekonomických reforem v šedesátých letech 20. století v Československu. Práce bude především analyzovat příčiny úspěchu Šikova reformního hnutí mezi československými ekonomy a vedením KSČ. První část studie se bude zabývat přeorientováním hospodářství a zahraničního obchodu ČSR na Sovětský svaz a jeho satelitní země, jakož i význam ČSR pro fungování Rady vzájemné hospodářské pomoci v padesátých letech. Krátce bude zmíněn první pokus o ekonomickou reformu vedený Kurtem Rozsypalem a problematika dalších návrhů na změny v centrálním plánování. Rozhodující část této práce bude věnována teoretickým návrhům a směrům, které vytvářely předpoklady pro realizaci konkrétní ekonomické reformy v šedesátých letech. V rámci zpracování daného tématu by studie měla odpovědět na otázky: Jaké byly další ekonomické programy a jejich představitelé? Mohli tito protagonisté významněji zasahovat do programu či nikoliv?
|
|
|
Vliv Francisca Franca na hospodářskou politiku Španělska po druhé světové válce
Schnierlová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Ve své práci budu hodnotit vliv Francisca Franca na hospodářsko-politický vývoj Španělska po druhé světové válce. V jednotlivých kapitolách se zaměřím na specifické etapy Francovy vlády. Práce se bude věnovat zejména období tzv. izolace v letech 1945-53; postupnému ukončení mezinárodní izolace mezi lety 1953-59; a nakonec hospodářsko-politické situaci Španělska v letech 1959-73, která je často označována za tzv. španělský zázrak. V práci se pokusím především o celkové zhodnocení Frankovy éry z ekonomického pohledu a zanalyzuji vliv samotného "Caudilla" na španělské hospodářství. Pokusím se o typologické zařazení frankistického režimu jako fašistického či autoritativního státu z pozice politické a ekonomické teorie. Ve výzkumu se zaměřím zejména na rozbor monografií, dílčích studií a vydaných pramenů, dále se pokusím o zpracování nevydaných pramenů z archivu Ministerstva zahraničí ČR.
|
|
|
Hospodářský vývoj Vietnamu v letech 1976-2000
Hofmanová, Ivana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem zkoumání této práce je hospodářský vývoj Vietnamu v letech 1976 až 2000. V tomto období země prošla výrazným procesem přeměny z ryze socialistické společnosti ve smíšenou ekonomiku. Zejména pak došlo k přehodnocení vztahů vládnoucí strany k okolnímu světu, který již nebyl brán jako bipolarita socialistického a kapitalistického tábora, ale jako zdroj příležitostí. Práce postupně osvětluje jednotlivé strukturální reformy vietnamského hospodářství, se zaměřením na vybrané sektory a na adaptaci země na nové podmínky po rozpadu RVHP. Zvláštní důraz je kladen na snahy Komunistické strany Vietnamu dosáhnout rovnováhy mezi uvolněním trhu a udržením si kontroly a legitimity řídit zemi jako jediná přípustná vládnoucí strana.
|
|
|
Analýza tzv. přestavby sovětského hospodářství
Mádrová, Olga ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza ekonomických reforem přestavby sovětského hospodářství prováděných M. S. Gorbačovem od druhé poloviny osmdesátých let do počátku let devadesátých. Práce se věnuje v první části analýze základních předpokladů sovětské ekonomiky, tedy jejímu špatnému stavu a negativním faktorům, který tento stav zapříčinily. Dále se první část práce zaměřuje na analýzu domácí i zahraniční politické scény a na diskuzi o potřebnosti ekonomické reformy, která probíhala naposledy v šedesátých letech. Druhá část je zaměřena na konkrétní ekonomické reformy, u nichž provádím podrobnou analýzu původních záměrů a průběhu včetně zdůvodnění daných výsledků. Práce přináší odpověď na otázku, proč skončil proces přestavby ve výsledku nezdarem, a proč se nepodařilo realizovat původní tři klíčové reformy. Práce prokazuje, že legalizace drobného podnikání nebyla většinou občanů a byrokratů přijata a pochopena. Zákony byly připraveny nedůsledně, obsahovaly mnoho nejasností a prostoru pro odchýlení se od původních záměrů jejich tvůrců. Tyto dva prvky vedly k selhání pokusů o zlepšení chodu ekonomiky a v důsledku znamenaly pád Sovětského svazu.
|
|
|
L. Erhard a tzv. hospodářský zázrak
Cihan, Maroš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit vývoj západoněmeckého hospodářství po druhé světové válce, zdokumentovat hospodářské reformy Ludwiga Erharda a jeho názory. V první části se věnujem ekonomické situaci po válce, problémami hospodářství. Zabývam se ordoliberalizmem a teorií sociálně-tržního hospodářství jako teoretickým základem Erhardových reforem. V druhé části správa pojednáva o samotných reformách s důrazem na měnovú reformu a taky přibližuju vplyv a úlohu Marshallova plánu. Nakonec jsou popsané problémy po reformách a Erhardovo úsilí a postoj k ich vyřešení, a taky výsledky ktoré přinesla.
|
|
|
Bankovní ústav ministerstva financí v letech 1919-1926. Příspěvek k dějinám měnové politiky tzv. První republiky
Ritterová, Zuzana ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce je věnována tématu Bankovního úřadu při Ministerstvu financí. Zabývá se vznikem a funkcí Bankovního úřadu a snaží se odpovědět na otázku, proč byla v Československu založena cedulová banka až v roce 1926. Na základě studia nevydaných pramenů a nejnovější odborné literatury jsem dospěla k závěru, že existují tři možná vysvětlení. Faktor, který ovlivnil dobu odkladu aktivace centrální banky nejvíce, byl požadavek stability měny. Nejzásadnějším objevem je ovšem to, že dobu působení Bankovního úřadu do jisté míry prodlužovala také politika ministrů financí. Ti se snažili zvýšit hodnotu měny dříve, než bude stabilizována a její správa bude předána bance.
|
|
|
Poválečný vývoj zemědělství v Československu s důrazem na první pětiletku
Nováková, Alice ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout politické a hospodářské změny v Československu po 2. světové válce a jejich odraz v zemědělské politice a životě venkovského obyvatelstva. Práce je členěna na tři části podle politického vývoje. První část rozebírá situaci bezprostředně po válce, rok 1945 a část 1946. V tomto období se projevovala především nutnost vypořádat se s následky války a nastartování obnovy běžného života, úkoly pro zemědělství byly obnova a zvýšení produkce základních potravin a osídlení pohraničí prostřednictvím pozemkové reformy. Po volbách 1946 sílil vliv Komunistické strany Československa. Vedly se první kroky k centrálnímu plánování, byl vyhlášen Dvouletý plán hospodářské obnovy pro léta 1947 a 1948. Ten zemědělství uložil návrat produkce na předválečnou hodnotu a další pozemkovou reformu. V poslední části po únorovém převratu 1948 byla zemědělská politika už zcela pod taktovkou KSČ, byla vyhlášena první pětiletka, poslední etapa pozemkové reformy a do roku 1953 proběhla první vlna kolektivizace podle sovětského vzoru, na venkově hrálo hlavní roli družstevní vlastnictví.
|
host ::
RSS.