|
|
Vývoj názorů na švédskou neutralitu za druhé světové války
Pajerová, Anna ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce je primárně zaměřená na vývoj názorů na švédskou politiku neutrality za druhé světové války. Tato práce diskurzivní analýzou porovnává jednotlivé interpretace švédských národních dějin neutrality ve třech základních obdobích v druhé polovině 20. stoleté - za druhé světové války, během války studené a v post-komunistické době. Každé z těchto období bylo charakteristické jiným diskurzem i mentalitou společnosti, které nezáležely jen na časovém zařazení, nýbrž i ideologickém pohledu a politickém dění jak ve Švédském království, tak i celkově ve světě. Cílem této práce je odpovědět, nejen jak se jednotlivé názory na švédskou politiku neutrality vyvíjely v průběhu druhé poloviny 20. století, ale i zanalyzovat skrze jaké prameny a materiály se prosazovaly - akademické články, knižní publikace, kinematografie, atd. Tento výzkum vývoje názorů na švédskou politiku neutrality je rovněž zaměřen i na jevy a faktory, které mohly jednotlivé interpretace a diskurzy v konkrétní době ovlivňovat. Neopomenuta je i diskuze nakolik se prosadila vnitřní a vnější politika a další, např. ekonomické či sociologické vlivy, aj.
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
|
Grónská cesta k suverenitě: role Evropské unie v tomto procesu
Novotný, Dominik ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá roli Evropské unie v grónské cestě k ekonomické soběstačnosti a politické suverenitě. Hlavním cílem práce je interpretovat pozici EU, jakožto zahraničního partnera Nuuku. Autor se v práci věnuje třem oblastem. První z nich je rybolov, sektor, který je pro Grónsko momentálně ekonomicky nejvýznamnější a na jehož základě vystoupilo ze struktur evropské integrace. Rybolov byl také zásadní pro nastavení podoby původního vztahu mezi EU a Nuukem. Druhou oblastí je těžba grónského nerostného bohatství, které je do budoucna potenciálním zdrojem grónské ekonomické soběstačnosti, nicméně rozvoj tohoto sektoru nebude možný bez zahraničních investic. Třetí oblastí je politický rámec snah o suverenitu na půdě domácí, v rámci celého Dánského království i na mezinárodním poli. Po metodologické stránce je práce kompilačního charakteru, obohacená o autorskou interpretaci primárních pramenů. Práce prokazuje hypotézu, že EU i poté, co Grónsko vystoupilo z Evropských společenství, paradoxně představuje zásadní článek pro rozvoj Grónska k plné nezávislosti.
|
|
|
The Neutrality and Foreign Policy of the Kindom of Sweden during the Second World War
Ladecký, Štefan ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
(Abstrakt) Bakalárska práca "The Neutrality and Foreign Policy of the Kingdom of Sweden during the Second World War" sa zaoberá vývojom neutrality Švédskeho kráľovstva počas Druhej svetovej vojny v závislosti na medzinárodnom vývoji a medzinárodnej politike vedenej zo Štokholmu. Časovo je zasadená najmä do obdobia konfliktu, ale obsahuje tiež historický exkurz do medzivojnového obdobia, ktoré je dôležité pre ďalšiu argumentáciu a vývoj témy. Je v ňom tiež obsiahnutá analýza Haagskej konvencie o neutralite z roku 1907, s ktorou porovnávam odchýlky, ktorých sa švédska vláda počas vojny dopustila. Práca sa zaoberá okrem popisu a analýzy zahraničnej politiky aj ekonomickým a obchodným potenciálom Švédska a jeho schopnosťou ozbrojenej obrany. Ďalej popisuje vzťahy Švédska k bojujúcim stranám v bezprostrednej blízkosti a ich vplyv na zahraničnú politiku. Na základe argumentov, ktoré som uviedol, je v závere bakalárskej práce celková politika neutrality zhodnotená.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Srovnání politiky zaměstnanosti Dánska a Norska
Šmídová, Michaela ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Moje bakalářská práce pojednává o tématu "Srovnání politiky zaměstnanosti Dánska a Norska". V úvodu své práce budu hovořit o historii welfare state, typologiích a teoriích jeho vzniku. Zároveň se také zmíním o charakteristice severského modelu státu blahobytu a kritice současného welfare state. Ve své práci se dále zaměřím na analyzování stavu zaměstnanosti v případě mladistvých (zejména absolventů škol), starších osob v předdůchodovém věku a žen v každé z obou zemí. Dále se budu věnovat vzájemné komparaci situace v obou zemích. Závěrem budu hovořit o politice zaměstnanosti a přístupu státních organizací k nezaměstnaným osobám a snaze jim pomoci v hledání práce. Zároveň se budu snažit najít odlišnosti v případě míry nezaměstnanosti u těchto zvolených skupin obyvatelstva. Hlavním cílem mé práce je zodpovězení otázky, jaký je přístup Dánska a Norska k politice zaměstnanosti a jestli se míra zaměstnanosti v jednotlivých skupinách populace výrazně liší. Ve své práci se zaměřuji zejména na aktuální situaci a vývoj během posledních let, budu proto využívat zejména oficiální statistiky, dále pak také odborné publikace a články, věnující se zejména teorii státu blahobytu.
|
|
|
Åland Islands - autonomy and the road to it
Juhás, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Ålandské ostrovy - autonómia a cesta k nej Tomáš Juhás 2013 Abstrakt Práca sa zaoberá tzv. Ålandskou otázkou, fínsko-švédskym sporom o Ålandské ostrovy z obdobia konca prvej svetovej vojny, definitívne vyriešeným Spoločnosťou národov ponechaním ostrovov Fínsku pod podmienkou udelenia autonómie a potvrdením ich demilitarizácie. Cieľom práce je zodpovedať, prečo bolo prijaté práve dané riešenie a to pomocou analýzy záujmov a postojov jednotlivých strán sporu. Práca operuje s dvomi polohami Ålandskej otázky. Prvá je vojensko-strategická a sa týka ich neutrality. Z baltického pohľadu sú ostrovy v prípade vojnového konfliktu mimoriadne výhodne umiestneným územím. Z tohto dôvodu boli Ålandy už od roku 1856 demilitarizované a neutralizované a záujmom všetkých zainteresovaných bolo, aby to tak ostalo. Druhou polohou je poloha etnická a jej podstatou je otázka, komu majú ostrovy patriť. Obyvateľstvo ostrovov je švédsky hovoriace a prejavilo vôľu pripojiť ostrovy k Švédsku. Fínsko však tento stav nechcelo dopustiť. Zákulisné rokovania zainteresovaných strán trvali dlhú dobu a nakoniec sa preniesli pred Radu Spoločnosti národov, ktorá v konečnom dôsledku rozhodla v de facto fínsky prospech. Táto pro-fínskosť bola, ako práca zisťuje, daná kombináciou momentálnych a štrukturálnych dôvodov, okrem iných fínskou vojenskou...
|
|
|
Problematická identifikace s Evropskou unií : analýza specifik dánského euroskepticismu
Hořejšová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
(abstrakt) Tato disertační práce zkoumá faktory, které jsou charakteristické pro euroskepticismus Dánského království. Hledá odpověď na otázku, zda určitá národní specifika předurčují, čím se "dánská" verze euroskepticismu vyznačuje. Zkoumat národní verze veřejného euroskepticismu není v odborné literatuře příliš běžné, nicméně existující vědecké povědomí o euroskepticismu není dostačující a především nebere v potaz jemné nuance v projevech i příčinách euroskepticismu členských států. Ohled na národní specifika promítající se do podoby euroskepticismu je ovšem podle závěrů této práce klíčový pro vhodné nastavení komunikační politiky o evropských otázkách. Práce dochází k závěru, že v případě Dánského království jsou specifika jeho euroskepticismu, jež jsem identifikovala jako silné vnímání národní identity, referenda, výjimky z EU, specifický politický systém a koordinační systém evropských záležitostí, kořenem (tedy nikoli následkem) jeho euroskepticismu. Klíčová slova Evropská unie; Dánsko; euroskepticismus; výjimky; identita; veřejné mínění; komunikační politika.
|
|
|
První světová válka očima českých vojenských lékařů
Matějček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou čeští lékaři v první světové válce a jejich válečný prožitek. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá zdravotní službou a postavením lékaře v rakousko-uherské armádě do roku 1918. Další kapitola se soustřeďuje na počátek první světové války a dobu a okolnosti mobilizace českých lékařů. Třetí kapitola je potom věnována problematice pobytu lékařů přímo ve frontové oblasti. Závěrečná kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem byl český vojenský lékař vnímán svým okolím, a dále zkoumá, jak lékař vnímal sám sebe a první světovou válku.
|
|
|
Působení protestních hnutí v letech 1956 -1977 v Dánsku a Švédsku
Kučerová, Markéta ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Působení protestních hnutí v letech 1956-1977 v Dánsku a Švédsku" se zabývá činností sociálních hnutí, jež vznikala na území Dánska a Švédska v souvislosti se západní vlnou protestního aktivismu a celkové radikalizace mládeže 60. a 70. let 20. století. Jednalo se především o hnutí proti jaderným zbraním a válce ve Vietnamu a studentskou revoltu roku 1968. Práce analyzuje okolnosti vzniku, protestní akce a následné důsledky působení těchto hnutí v obou státech a jejím cílem je komplexní srovnání dánského a švédského případu. Tato komparace poté poukazuje na odlišnosti mezi protestními hnutími Dánska a Švédska v různých aspektech, jež jsou v textu popsány. Jedním z nich je vývoj levicového hnutí po roce 1956 a v jeho rámci vznik nových myšlenkových proudů, které značně ovlivnily směřování protestních hnutí. Další části se poté věnují průběhu a rozsahu demonstrací jednotlivých hnutí, jejich náplni, cílům a projevům, například prostřednictvím alternativní kultury. Práce dále poskytuje charakteristiky společensko-politické situace Dánska a Švédska ve zkoumaném období, z nichž vyplývají specifika vývoje protestních hnutí ve skandinávském regionu.
|
host ::
RSS.