|
|
Diskuze kolem legalizace potratů v období první Československé republiky
Šefrna, Vivian ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Baloun, Pavel (oponent)
Práce se zabývá diskuzí kolem legalizace umělého přerušení těhotenství v období první Československé republiky. Vychází z pojetí diskurzu Normana Fairclougha a analyzuje diskurzivní typy, které se v diskuzi uplatňovaly s důrazem na komunistický tisk. Poukazuje na heterogenitu komunistického diskurzu a také na jeho zásadní proměnu, ke které došlo v důsledku opětovného zákazu interrupcí v Sovětském svazu v roce 1936. Analýza se zvláště zaměřuje na roli argumentů z oblasti individuálních lidských práv, konkrétně práva disponovat vlastním tělem. Dále se zabývá různými pohledy na vznikající lidský život a také na ženskou sexualitu a roli žen v reprodukci národa. Klíčová slova: interrupce, komunistický diskurz, Rozsévačka, první Československá republika
|
|
|
Reprezentace jiného v cestopisech Zikmunda a Hanzelky
Chejnová, Anna ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Herza, Filip (oponent)
Má diplomová práce se zabývá reprezentacemi jinakosti v cestopisech Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. I když jde o velmi slavnou dvojici československých cestovatelů, takováto analýza jejich cestopisů ještě nebyla provedena. Svůj výzkum proto zaměřím právě na reprezentace jinakosti v cestopisech, které Hanzelka se Zikmundem na svých cestách psali. V úvodní kratší části práce nastiňuji dobový kontext cestování a politického uspořádání v Československu, ze kterého Hanzelka se Zikmundem odjížděli. Představuji zde také metodologii a nejnovější výzkum cestopisných reprezentací jak v české, tak zahraniční historiografii. V dalších kapitolách se věnuji několika tématům, jež jsem si předestřela ve výzkumných otázkách na počátku práce: Jak prezentují autoři jinakost ve vztahu "my" a "oni" a jak reprezentují sami sebe ve svých textech a se svým automobilem. Při analýze vycházím z prvních vydání cestopisů Zikmunda a Hanzelky, a to z let 1952- 1969. Cestopisy interpretuji jako textový prostor, ve kterém se prostřednictvím sdíleného jazyka utvářejí nejen představy o těch "druhých" (Afričanech, Indiánech, Arabech či Orientu obecně), ale také kritika kapitalismu a kolonialismu a s ní spojené představy o společenském pokroku, socialistickém zřízení a socialistickém člověku.
|
|
|
Sametová revoluce na malém městě - Revoluční dění roku 1989 v Kolíně v mikrohistorické perspektivě
Mejzrová, Anežka ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Na konci roku 1989 rozpoutaly události na pražské Národní třídě vlnu nevole, jež vedla k tzv. Sametové revoluci a ta vyústila v pád komunistického režimu na území Československa. Předkládaná diplomová práce sleduje právě období Sametové revoluce spolu s následujícím obdobím celospolečenských a politických změn vyplývajících ze zániku komunistického zřízení. Na tuto problematiku bylo však nahlíženo skrze mikrohistorickou perspektivu, tzn. že výzkum odstoupil od vnímaného a známého konceptu Sametové revoluce, zaměřující se na Prahu a další velká města, a zaměřil se na dění pouze v jednom městě, Kolíně. Dění Sametové revoluce v Kolíně bylo vyloženo den po dni. Následující období bylo v kontextu města Kolína popisováno skrze různé oblasti, které byly více či méně zasaženy transformací. Pramennou základnou práce se staly kroniky města, místní dobová periodika a rozhovory s pamětníky. Klíčová slova: Sametová revoluce, Kolín, mikrohistorie, transformace.
|
|
|
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků Krymské války 1853-1856.
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hutečka, Jiří (oponent)
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků krymské války 1853-1856 Disertační práce Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth ABSTRAKT Tato disertace se hlásí k žánru historické antropologie války a vojenství. Teoreticky vychází ze dvou zdrojů. Prvním jsou paradigmata kulturní a sociální antropologie, konkrétně symbo- lická historická antropologie v tradici Geertze, Darntona, Sahlinse a dalších. Druhým jsou kulturní dějiny války v tradici Keegana, Hansona, Lynna nebo Isabel Hull. Výzkumná otázka textu se soustřeďuje na kulturu války během krymské války, konkrétně krymského tažení a obležení a obrany Sevastopolu v letech 1854-1855, jak byly reprezentace jejích proměnných zachyceny v egodokumentech ruských a britských účastníků. Krymská válka byla sice předmětem mnoha historických textů, ale v rozhodující míře konzervativního charakteru, pro které je typické národní, ideologické a civilizační nálepkování, nahrazující hlubší analýzu. Tato práce zkoumá detailně formální řád zmíněné kultury války, ale metodou zhuštěného po- pisu především její logicko významové vztahy, hierarchii významových rovin, v tom smyslu, v jakém kultura války představovala příslovečný symbolický systém, pavučinu...
|
|
|
Věk Dračího doupěte: nové pojetí a komercionalizace volného času na počátku 90.let dvacátého století
Houha, Libor ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu her na hrdiny v prostředí Československa a posléze České republiky v první polovině 90. let. Hry na hrdiny přišly do českých zemí v podobě hry Dračí doupě, kolem které se ihned vytvořila aktivní komunita hráčů. Cílem práce je analýza a kontextualizace subkultury hráčů her na hrdiny v první polovině 90. let, a také aktivit nakladatelství Altar, které Dračí doupě vydalo v roce 1990. S Dračím doupětem je neodmyslitelně spjata komercionalizace her na hrdiny. V rámci práce je popsán vývoj nakladatelství Altar s ohledem na jeho tržní strategie a ovlivnění subkultury hráčů her na hrdiny. Zbytek práce je věnován komunitě hráčů her na hrdiny s ohledem na její vývoj, podobu a šíření prostřednictvím fanzinů (neprofesionální publikace vydávané komunitou), časopisů a komunitních setkání (tzv. "conů"). Dále jsou analyzovány spory uvnitř komunity týkající se komercionalizace této volnočasové aktivity, které vedly k rozpadu hráčské subkultury. K celkovému doplnění analýzy slouží také pohled veřejnosti na subkulturu hráčů her na hrdiny. V závěru práce se zamýšlím nad diskontinuitami této subkultury v dnešní době. Klíčová slova: Altar, Dračí doupě, hry na hrdiny, komercializace, postsocialismus, subkultura
|
|
|
"Odívání socialistického těla: Expertní výzkum konfekce a státní somatometrické politiky v ČSR v letech 1948-1953"
Foglová, Alena ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Budování československého socialistického státu obnášelo mnoho sociálních projektů, jimiž se komunistická diktatura snažila ovlivnit i ty nejobyčejnější stránky každodenního života obyvatel. Pro oděvní průmysl byla po roce 1948 charakteristická masová konfekční výroba, která podléhala státnímu vědeckému výzkumu. Na území Československa tak probíhaly rozsáhlé somatometrické projekty (ADAGO, GOLIÁŠ, DEKOLT I-III), jejichž cílem bylo rozměrové mapování populace, vytvoření unifikované velikostní škály oděvů a vývoj nové střihové konstrukční metodiky. Paralelně k tomuto výzkumu se vedly též společenské diskuse o podobě ideálního módního kánonu, který by reflektoval socialistickou ideologii. Práce analyzuje uvedený oděvní expertní diskurz v širším kontextu a snaží se zohlednit jeho výpovědní hodnotu vzhledem k dobovým představám o odívání, tělesnosti a módě. Klíčová slova Socialistická diktatura, socialistická ideologie, oděvní průmysl, konfekce, somatometrie, oděvní výzkum, antropometrie, expertní diskurz
|
|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
|
|
Krev, čest a hrůza. Reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná Krev, čest a hrůza - reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747, se hlásí ke specifickému žánru historické antropologie války a vojenství. Její badatelské otázky směřují na analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o pevnost Bergen-op-zoom v kulminačním bodě Války o dědictví rakouské v roce 1747. Smyslem práce je nalézt alternativní způsob práce s prameny a opustit chápání vojenského střetu podle klasických konzervativních šablon vojenské historie jako národních nebo konfesionálních stereotypů vojenství, esenciálních vlastností hlavních aktérů nebo teoretických standardů vojenské vědy. Práce dospívá k závěru, že dobově mimořádný a dramatický boj o pevnost Bergen-op-zoom se odvíjel primárně od zásadního nedorozumění mezi útočníky a obránci ve smyslu kultury války, především otázek vojenské cti a s ní spojených legitimních způsobů vedení boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Představy o kráse ženského těla ve veřejném prostoru první republiky
Ručková, Eliška ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce se zabývá obrazem ženské krásy, respektive tím, jak na ni bylo nahlíženo a co bylo chápáno jako její podstata v období první republiky. Základním předpokladem, z něhož vycházím je, že ideál krásy je kulturně, společensky a historicky podmíněný stejně jako samotné její hodnocení. Cílem, který si tato práce klade, je analýza a vzájemné srovnání představ o kráse v ženských magazínech české produkce, které vycházely ve 20. a 30. letech minulého století, což je doba, v níž se již média v českém prostředí na utváření a reprodukci normativní femininity, stereotypů a standardů vzhledu významně podílela. Právě díky rozvoji masové informační technologie mohlo dojít k šíření ideálního obrazu ženské krásy mezi veřejnost a vzory ženskosti se tímto způsobem staly součástí každodenního života společnosti. Klíčová slova: ideál ženské krásy, tělo, mýtus krásy, gender, genderové stereotypy, média
|
|
|
Kuřáci, šňupáci a cigaretáři: Reprezentace konzumentů tabákových výrobků ve veřejném prostoru v letech 1864 až 1914
Holíková, Tereza ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza dobového diskurzu konzumace tabákových výrobků v českých zemích mezi lety 1864 a 1914 se zaměřením na jednotící a distinkční potenciál tabáku. Práce si klade za cíl představit, jak byl vnímán konzument tabáku, ať se již jednalo o kuřáka dýmky, doutníků či v této době nově strojově vyráběných cigaret, nebo o osoby šňupající tabák, označované zpravidla jako šňupáci. Zabývá se reprezentací fyzické podoby příznivců tabáku v dobových pramenech, ale také jejich charakteristických vlastností. Zároveň se pak práce pokouší nastínit, jak bylo vnímáno kouření či šňupání tabáku u žen a dětí. Úkolem práce je také postihnout, s jakou sociální distinkcí se v daném období konzumace tabáku spojovala a jak ji vnímaly jednotlivé sociální skupiny. Součástí výzkumu je také analýza reprezentace dobového sociálního prostoru a jeho členění ve vztahu k tabákové konzumaci. V neposlední řadě se pak práce zaměřuje také na prolínání eugenického diskurzu do dobového tabákového diskurzu. Předmětem analýzy pak není jen široké spektrum dobových monografií a periodik, zabývajících se tématikou tabákové konzumace, ale práce analyzuje také vybrané dobové ilustrace reprezentující tabákovou konzumaci. Zdroj těchto ilustrací představují především Humoristické listy.
|
host ::
RSS.