|
|
Smysluplnost života ve stáří
Ondrušová, Jiřina ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Hnilicová, Helena (oponent) ; Srnec, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou životního smyslu ve stáří. Smysluplnost života, která je jako hluboká lidská potřeba zařazena i mezi položky vyhodnocované v dotaznících Světové zdravotnické organizace zaměřených na kvalitu života, je zde chápána jako významný salutogenní faktor. Stručně je představena logoterapie, metoda zaměřená na odhalení a obnovení smyslu v životě a orientaci na hodnoty. Jsou zmíněny možnosti logoterapeutického přístupu v komunikaci se seniory, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se stárnutí, stáří, demografického vývoje v současné společnosti, zdravotních a psychosociálních aspektů stárnutí a potřeb seniorů. Dále jsou zde shrnuty teoretické poznatky o problematice kvality života a jeho smyslu ve stáří, metody jejich studia a výsledky výzkumných šetření. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se deprese ve stáří. V empirické části práce je popsán průběh výzkumného šetření. Jeho cílem bylo zjistit, nakolik senioři starší 75 let v České republice prožívají svůj život jako smysluplný, porovnat míru smysluplnosti života u starších a mladších seniorů, ověřit vliv demografických, sociálních a funkčních faktorů, u nichž můžeme předpokládat významný vztah k smysluplnosti...
|
|
|
Nezdar v psychoterapii. Jak psychoterapeuti prožívají nezdar v psychoterapii.
Jakubů, Jiří ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Kožnar, Jan (oponent)
Abstrakt. Cílem předkládané studie je zmapovat, jak psychoterapeuti prožívají a zvládají nezdar v jejich terapeutické praxi. Pomocí námi vytvořeného dotazníku orientovaného na nezdar a Existenciální škály ESK jsme kvantitativní metodologií zkoumali soubor 100 psychoterapeutů, tvořený 55 ženami a 45 muži, z toho 48 psychologů, 29 lékařů a 23 pracovníků pomáhajících profesí ve věkovém rozmezí 25 až 64 let, různých psychoterapeutických směrů. Zaměřili jsme se na všechny tři stránky copingu - emocionální, kognitivní i prakticko-behaviorální. Zároveň jsem zkoumali, které situace terapeuti prožívají jako nezdar, jaký významný nezdar sami zažili, co jim pomohlo ho zvládnout a zda jim jejich hodnoty, přesvědčení či víra pomáhají ve zvládání emocionální a duševní zátěže, kterou nezdar přináší. Naše zjištění odpovídají výsledkům nemnoha studií na toto téma: předčasných odchodů z terapie, terapeutových pocitů , stresu a nezdaru. Nezdar je významnou emocionální zátěží v práci psychoterapeuta. Typickými nezdary jsou sebevražda klienta, předčasný odchod klienta, odchod proti mínění terapeuta či zhoršení tělesných symptomů, sociálních vztahů a vztahu k sobě samému během terapie. Tento vnímaný (prožívaný) nezdar je u terapeutů většinou spojen s intenzivními, vnitřně prožívanými pocity vzteku, úzkosti, smutku, viny, bezmoci...
|
|
|
Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie podle MCMI-III u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách
Habermannová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent) ; Srnec, Jan (oponent)
Cíle: Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách. Analýza rozdílů v profilech alkoholiků a toxikomanů a srovnání profilů závislých v naší studii s profily závislých podle T. Millona. Mapování rozdílů v sebeposuzování závažnosti symptomů a problémů u závislých. Soubor: 63 mužů, léčených pro závislost v PL Bohnice v Praze (v období květen 2004 - říjen 2005), z toho 32 osob závislých na alkoholu a 31 osob závislých na nealkoholových drogách (pervitin, heroin, marihuana). Jedná se o osoby v 3. - 12. týdnu léčby. Průměrný věk závislých na alkoholu je 42,2 let a závislých na drogách 25,3 let. Metody: 1. Vstupní vyšetření - forma strukturovaného rozhovoru (základ tvoří dotazník Europ_ASI, přeložili L. Kubička a L. Csémy); 2. MCMI-III - Millonův víceosý klinický dotazník III (přeložil M. Preiss); 3. SYMPRO (sebeposuzovací dotazník a škála pro alkoholiky, autor: L. Kubička; používáme pod názvem SYMPRO-M/ALK) - na jeho základě byla sestavena verze pro toxikomany SYMPRO-M/DR. Výsledky: Podle MCMI-III existují statisticky významné rozdíly u škál: 5 Narcistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6A Antisociální (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6B Sadistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 7 Kompulzivní (vyšší hodnoty u alkoholiků), B Alkoholová závislost...
|
|
|
Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie podle MCMI-III u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách
Habermannová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent) ; Srnec, Jan (oponent)
Cíle: Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách. Analýza rozdílů v profilech alkoholiků a toxikomanů a srovnání profilů závislých v naší studii s profily závislých podle T. Millona. Mapování rozdílů v sebeposuzování závažnosti symptomů a problémů u závislých. Soubor: 63 mužů, léčených pro závislost v PL Bohnice v Praze (v období květen 2004 - říjen 2005), z toho 32 osob závislých na alkoholu a 31 osob závislých na nealkoholových drogách (pervitin, heroin, marihuana). Jedná se o osoby v 3. - 12. týdnu léčby. Průměrný věk závislých na alkoholu je 42,2 let a závislých na drogách 25,3 let. Metody: 1. Vstupní vyšetření - forma strukturovaného rozhovoru (základ tvoří dotazník Europ_ASI, přeložili L. Kubička a L. Csémy); 2. MCMI-III - Millonův víceosý klinický dotazník III (přeložil M. Preiss); 3. SYMPRO (sebeposuzovací dotazník a škála pro alkoholiky, autor: L. Kubička; používáme pod názvem SYMPRO-M/ALK) - na jeho základě byla sestavena verze pro toxikomany SYMPRO-M/DR. Výsledky: Podle MCMI-III existují statisticky významné rozdíly u škál: 5 Narcistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6A Antisociální (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6B Sadistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 7 Kompulzivní (vyšší hodnoty u alkoholiků), B Alkoholová závislost...
|
|
|
Prediktory kvality života ve vyšším věku
Dragomirecká, Eva ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují kvalitu života osob ve starším věku v našich podmínkách. První část práce shrnuje současné poznatky o stárnutí, především z demografického, sociologického a psychopatologického pohledu, objasňuje pojem kvalita života a pojednává o výzkumech kvality života v období stárnutí a stáří. V druhé, empirické části práce analyzujeme data reprezentativního souboru pražské seniorské populace (N = 325), která byla získána v rámci mezinárodního projektu "Měření kvality života seniorů a zdravé stárnutí". Baterie instrumentů zahrnovala dotazníky kvality života WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD, geriatrickou škálu deprese GDS, dotazník na zjišťování postojů AAQ a formulář sociodemografických údajů. K zjištění, jaké faktory ovlivňují různé oblasti kvality života byla použita metoda lineární regrese, a to u šesti domén dotazníku WHOQOL-OLD a čtyř domén dotazníku WHOQOL-BREF. Nejsilnějším prediktorem kvality života všech sledovaných oblastí byla deprese. Výsledky potvrdily důležitost intervencí a programů, které podporují duševní zdraví a jsou zaměřeny na prevenci deprese u seniorů.
|
|
|
Živly jako metafora osobnosti
Abramčuk, Filip ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Srnec, Jan (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Projekt se teoreticky i empiricky zabývá mechanismem fungování metafory živlů při popisu osobnosti. Opírá se o teorii konceptuální metafory, kategorizaci a teorii prototypů a o teorii folkových modelů. Empiricky se věnuje těmto výzkumným cílům: 1. Zjistit jaké významy jsou nejsilněji připisované určitému živlu a zmapovat systematicky jejich sémantický prostor. 2. Získanými výsledky přispět k operacionalizaci jednotlivých živlů, k prohloubení pojmové a obsahové validity testu Four Elements a tím k hlubšímu teoreticko-empirickému podložení konceptu živlů jako metafory popisu osobnosti v psychologii. 3. Zjistit vztahy mezi koncepcí živlů a vybranými koncepcemi osobnosti, jak je reprezentují standardizované testy osobnosti. Metodami sběru dat se staly sémantický diferenciál, seznam osobnostních deskriptorů (adjektiv) a vybrané testy osobnosti (Four Elements, MBTI, EPQ-R, NEO). Výsledky poukazují na významnou shodu ve významech připisovaných živlům, zejména u člověka-ohně a člověka-země a také na významné spojitosti mezi jednotlivými dimenzemi testů osobnosti.
|
|
|
Životní smysluplnost, osobní příčinná orientace a duševní pohoda palestinských studentů
Mašatová, Makboleh ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
SOUHRN Provedená studie zjišťuje spojitosti a vliv proměnných existenciální sféry člověka na jeho tělesné, duševní a sociální oblasti u souboru palestinských vysokoškoláků, a to u 122 osob, z nichž 26 studuje v České republice, 52 na univerzitě v Betlémě (Palestina), 44 v Haifě (Izrael). Také zjišťuje, jestli existují podstatné vztahy mezi ukazateli sledovaných proměnných pro podskupiny rozlišené podle národnosti, tj. pro soubor palestinských studentů ( 122) a českých studentů (287). K realizaci této studie bylo použito následné metodiky: ' 1) Dotazník "DOPO" K. Balcara, k zjišťování osobní příčinné orientace rozlišené na vnitřní, vnější a neosobní; 2) Dotazník "ESK" A. Uingleho et al., k zjišťování existenciálních schopnostísebeodstupu, sebepřesahu, svobody, odpovědnosti; 3) Dotazník "DEP36" Koženého, k zjišťování celkové duševní emocionální pohody/nepohody. Dosažené výsledky podporují platnost těchto závěrů: a) Sledované druhy proměnných představují odlišné kvality - kognitivní, existenciální, emocionální - a nelze je navzájem redukovat. b) Sledované druhy proměnných ukazují vzájemné působení, což svědčí o vzájemné interakci mezi těmito osobními kvalitami. c) Porovnání výsledků u souboru českých a palestinských studentů ukazuje na výrazné rozdíly ve všech sledovaných proměnných, kde palestinští studenti z...
|
|
| |
|
|
Živly jako metafora osobnosti
Abramčuk, Filip ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Srnec, Jan (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Projekt se teoreticky i empiricky zabývá mechanismem fungování metafory živlů při popisu osobnosti. Opírá se o teorii konceptuální metafory, kategorizaci a teorii prototypů a o teorii folkových modelů. Empiricky se věnuje těmto výzkumným cílům: 1. Zjistit jaké významy jsou nejsilněji připisované určitému živlu a zmapovat systematicky jejich sémantický prostor. 2. Získanými výsledky přispět k operacionalizaci jednotlivých živlů, k prohloubení pojmové a obsahové validity testu Four Elements a tím k hlubšímu teoreticko-empirickému podložení konceptu živlů jako metafory popisu osobnosti v psychologii. 3. Zjistit vztahy mezi koncepcí živlů a vybranými koncepcemi osobnosti, jak je reprezentují standardizované testy osobnosti. Metodami sběru dat se staly sémantický diferenciál, seznam osobnostních deskriptorů (adjektiv) a vybrané testy osobnosti (Four Elements, MBTI, EPQ-R, NEO). Výsledky poukazují na významnou shodu ve významech připisovaných živlům, zejména u člověka-ohně a člověka-země a také na významné spojitosti mezi jednotlivými dimenzemi testů osobnosti.
|
|
|
Psychické a psychosomatické poruchy u obyvatel Jemenu se zvláštním zřetelem k faktorům pracovní zátěže (město Al-Mukalla)
Al-Attass, Hadoon ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Hermochová, Soňa (oponent) ; Mikšík, Oldřich (oponent)
Světová zdravotnická organizace (World Health Organization WHO) definuje zdraví jako stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky tak psychicky sociálně. Není to jen nepřítomnost nemoci a neduživosti (Křivohlavý 2001, 37). Myslím si, že vrcholem zdraví pro občany rozvojových zemí je nepřítomnost somatických nemocí. U psychických poruch je situace ještě horší. V celém světě trápí asi 450,000,000 lidí psychické a behaviorální poruchy. Čtvrtinu lidstva bude trápit jedna či více poruch někdy v průběhu jejího života. Polovina příčin, které způsobí invaliditu (neschopnost) a předčasnou smrt, je psychických. Psychické poruchy neznamenají jen psychologickou, sociální a ekonomickou zátěž. Současně zvyšují i možnost vzniku somatických nemocí (WHO 2005). Jestliže je rozsah problému duševního zdraví v celém světě takovýto, jaký může být podíl třetího světa, kde ještě navíc hraje velkou negativní roli zdravotní neuvědomělost? Jedním ze států třetího světa je Jemenská republika JR, ve které je úroveň zdravotní péče nízká a úroveň duševního zdraví je ještě nižší. Vývoj osobnosti a aktuální psychický stav jsou ovlivňovány dvěma stránkami: vrozenou výbavou a kontextem, ve kterém žije člověk, který je jako vývojově nejvyšší živá bytost nejzranitelnější. Následek překonání obranných schopností psychiky se objeví...
|
host ::
RSS.