|
|
Dendritické buňky u solidních nádorů urogenitálního systému
Minárik, Ivo ; Jarolím, Ladislav (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent) ; Soukup, Viktor (oponent)
S rozvojem vědy se v posledních 15 letech objevují klinické studie, které mají za cíl obnovit imunitní reakci vůči nádorovým buňkám a případnou nádorovou tkáň z těla eliminovat. Nicméně pro vývoj účinných imunoterapeutických vakcín je nutné především pochopit interakce jednotlivých nádorů s imunitním systémem. V první části práce se věnuji přípravě vakcíny z dendritických buněk u pacientů s karcinomem ovaria a prostaty. In vitro jsme prokázali schopnost diferenciace dendritických buněk z periferních mononukleárů pacientů s oběma typy nádoru, schopnost pulzace dendritických buněk apoptotickými nádorovými buňkami, v případě karcinomu ovaria autologními nádorovými buňkami, u karcinomu prostaty buňkami nádorových linií LNCap a DU145. Maturované pulzované dendritické buňky exprimovaly maturační znaky CD83, kostimulační molekuly CD80 a CD86 a produkovaly důležité cytokiny. Takto připravené dendritické buňky indukovaly specifickou T lymfocytární odpověď. V další fázi práce se věnuji praktické přípravě vakcíny z dendritických buněk u pacienta s karcinomem prostaty a její optimalizace v GMP podmínkách. Jako nejvhodnější médium pro kultivaci se ukázalo Cell Gro, maturace dendritických buněk pomocí poly I:C vedla k největší proliferaci specifických T lymfocytů a zároveň k nejnižší proliferaci regulačních T lymfocytů...
|
|
|
Problematika prognostických faktorů u uroteliálního karcinomu močového měchýře
Soukup, Viktor ; Babjuk, Marek (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Kvantita imunohistochemického vyšetření mikrovaskulární denzity u nemocných s povrchovým uroteliálním karcinomem močového měchýře může přinášet pomocnou prognostickou informaci. Souvislost mezi maximální mikrovaskulární denzitou (CD34-max) a intervalem bez progrese tumoru se blížila statistické významnosti a na větším souboru by mohla být statisticky významná. K definitivnímu určení významu mikrovaskulární denzity jako prognostického faktoru pro povrchový karcinom močového měchýře bude třeba provést rozsáhlejší studie. Statisticky významná souvislost mezi mikrovaskulární denzitou a jadernou akumulací p53 svědčí pro to, že p53 má určitou úlohu v regulaci nádorové vaskularizace u povrchového karcinomu močového měchýře. Míra exprese p53 ve vzorcích z nenádorové sliznice u s nemocných povrchovým uroteliálním karcinomem močového měchýře souvisí s vyšším rizikem recidivy tumoru. Podle našich výsledků je příčinou multifokality KMM spíše obecná genetická nestabilita přítomná v celém přechodním epitelu v době diagnózy tumoru. Exprese genu PAX5 je ve tkáni uroteliálního karcinomu močového měchýře častým nálezem. Z prognostického hlediska je nález zvýšené exprese genu PAX5 spojen s vyšším rizikem recidivy a progrese tumoru. Rozsah nádorové invaze do lamina propria se zdá být klinicky významný prognostický faktor ve...
|
|
|
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití
Trávníček, Ivan ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Soukup, Viktor (oponent) ; Veselý, Štěpán (oponent)
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití MUDr. Ivan Trávníček Souhrn Cíl: Cílem práce je identifikovat možné tkáňové biomarkery ke zhodnocení efektu sunitinibu v léčbě metastatického světlobuněčného renálního karcinomu. Materiál a metody: Retrospektivně hodnocená studie. Ze 119 pacientů léčených v naší nemocnici cílenou léčbou pro metastatický karcinom ledviny (mRCC) od 2005 do 2012 bylo 45 vhodných k další analýze. Z nich 42 (93,3%) bylo světlobuněčných (CCRCC), jeden papilární (PRCC), jeden chromofóbní (CHRCC) a jeden neklasifikovaný RCC. Ze skupiny mCCRCC bylo 40 léčeno sunitinibem, u 14 pacientů (32,6%) byl sunitinib podán po selhání léčby cytokiny (INF-α a IL-2), u 4 pacientů (10%) byl sunitinib druhou linií po sorafenibu. Při operačním výkonu pro primární tumor byly odebrány vzorky tkáně tumoru a zdravého parenchymu ledviny, následně byly vyšetřeny imunohistochemicky a semikvantitativně byla hodnocena přítomnost sledovaných biomarkerů: mTOR, p53, VEGF, HIF1, HIF2, CAIX. Průměrná míra exprese tkáňových markerů byla hodnocena ve vztahu k odpovědi tumoru na podávanou léčbu, ve skupinách pacientů bez odpovědi na léčbu (progrese) a pacientů s odpovědí na léčbu (stabilní onemocnění či regrese tumoru), hodnocení při první kontrole po zahájení léčby po 3 až 7 měsících. Výsledky jsme hodnotili...
|
|
|
Detekce cirkulujících nádorových buněk a jejich klinická aplikace u pacientů s biopticky ověřeným karcinomem prostaty.
Čapoun, Otakar ; Soukup, Viktor (vedoucí práce) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Veselý, Štěpán (oponent)
1 ABSTRAKT Úvod a cíle studie Cirkulující nádorové buňky (circulating tumour cells - CTC) představují slibný způsob identifikace pacientů s kastračně - rezistentním karcinomem prostaty (castration - resistant prostate cancer - CRPC), kteří budou profitovat z často náročné cytotoxické léčby. Cílem této práce bylo zhodnocení prognostického významu CTC u pacientů s CRPC léčených docetaxelem. V rámci projektu jsme také testovali různé možnosti kultivace CTC a stanovení jejich genetického profilu včetně genetického profilu histologických preparátů v době diagnózy. Metodika Do prospektivní studie bylo zařazeno celkem 39 pacientů, kteří splňovali kritéria CRPC, indikovaných k chemoterapii docetaxelem. Odběr krve pro analýzu CTC byl proveden u všech pacientů před zahájením chemoterapie a v den podání čtvrtého nebo pátého cyklu docetaxelu. Paralelně byly CTC kultivovány. Izolace a detekce CTC byla provedena pomocí systému AdnaTest, který spočívá v imunomagnetické separaci a následné detekci mRNA z lyzátu CTC. Primárním cílem studie bylo zhodnotit celkové přežití (overall survival - OS) pacientů. Analýza OS byla zkoumána pomocí Kaplan - Meierovy metody odhadu distribuční funkce přežití. Vliv jednotlivých faktorů byl testován pomocí Log-rank testu, Wilcoxon testu a Coxova regresního modelu. Výsledky Do analýzy přežití...
|
|
|
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití
Trávníček, Ivan ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Soukup, Viktor (oponent) ; Veselý, Štěpán (oponent)
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití MUDr. Ivan Trávníček Souhrn Cíl: Cílem práce je identifikovat možné tkáňové biomarkery ke zhodnocení efektu sunitinibu v léčbě metastatického světlobuněčného renálního karcinomu. Materiál a metody: Retrospektivně hodnocená studie. Ze 119 pacientů léčených v naší nemocnici cílenou léčbou pro metastatický karcinom ledviny (mRCC) od 2005 do 2012 bylo 45 vhodných k další analýze. Z nich 42 (93,3%) bylo světlobuněčných (CCRCC), jeden papilární (PRCC), jeden chromofóbní (CHRCC) a jeden neklasifikovaný RCC. Ze skupiny mCCRCC bylo 40 léčeno sunitinibem, u 14 pacientů (32,6%) byl sunitinib podán po selhání léčby cytokiny (INF-α a IL-2), u 4 pacientů (10%) byl sunitinib druhou linií po sorafenibu. Při operačním výkonu pro primární tumor byly odebrány vzorky tkáně tumoru a zdravého parenchymu ledviny, následně byly vyšetřeny imunohistochemicky a semikvantitativně byla hodnocena přítomnost sledovaných biomarkerů: mTOR, p53, VEGF, HIF1, HIF2, CAIX. Průměrná míra exprese tkáňových markerů byla hodnocena ve vztahu k odpovědi tumoru na podávanou léčbu, ve skupinách pacientů bez odpovědi na léčbu (progrese) a pacientů s odpovědí na léčbu (stabilní onemocnění či regrese tumoru), hodnocení při první kontrole po zahájení léčby po 3 až 7 měsících. Výsledky jsme hodnotili...
|
|
| |
|
|
Molekulární mechanismy karcinogeneze u karcinomu ledviny
Chocholatý, Matúš ; Babjuk, Marek (vedoucí práce) ; Soukup, Viktor (oponent) ; Eret, Viktor (oponent)
Receptor pro produkty pokročilé glykace (RAGE), solubilní RAGE (sRAGE) a jejich ligandy mají významné postavení v patogeneze karcinomu. Glyoxaláza I (GLO I) je enzym, který detoxifikuje prekurzory produktů pokročilé glykace (AGE). Použitím PCR-RFLP jsme analyzovali u 214 pacientů a 154 zdravých kontrol čtyři polymorfismy RAGE (rs1800625 RAGE -429T/C, rs1800624 - 374T/A, rs3134940 2184A/G, rs2070600 557G/A (G82S), a GLO1 rs4746 419A/C(E111A)). Zjistili jsme významný rozdíl ve frekvenci alel a genotypu GLO1 E111A (419A/C) SNP mezi nemocnými a kontrolní skupinou - vyšší frekvence alely C u ccRCC-58.6 vs. 44,5 % než u kontrol, OR (95 % CI) 1.77 (1.32-2.38), p=0.0002 (corrected p=0.001); OR (95 % CI) CC vs. AA 2.76 (1.5-4.80), p=0.0004 (corrected p= 0.002); a AC+CC vs. AA 2.03 (1.23-3.30), p=0.0034 (corrected p=0.017). Hodnoty sRAGE jsme hodnotili v podskupině 132 pacientů. sRAGE jsme stanovovali před operací a tři týdny, tři měsíce a 6 měsíců po operaci a v době relapsu. Podle relapsu jsme nemocné rozdělili do dvou skupin. Ve skupině bez relapsu došlo v průběhu sledování k elevaci sRAGE. Hodnota sRAGE u pacientů s relapsem byla stabilní. V naší práci jsme nezjistili rozdíl mezi kontrolou a skupinou ccRCC. Naše výsledky naznačují, že existuje spojení mezi E111A GLO I SNP a výskytem ccRCC a význam sRAGE...
|
|
|
Aktivita katepsinu B u pacientů s karcinomem močového měchýře
Dušek, Pavel ; Babjuk, Marek (vedoucí práce) ; Soukup, Viktor (oponent) ; Broďák, Miloš (oponent)
Karcinom močového měchýře je nejčastějším zhoubným nádorem urogenitálního traktu. Z neinvazivních diagnostických metod je v klinické praxi standardně využívána pouze cytologie se svými limity. Katepsin B je thiol - dependentní proteáza nalézající se za normálních okolností v lysozomech savčích buněk. Katepsin B se lysosomech podílí na degradaci proteinů a má různé funkce v udržení metabolismu buněk za fysiologických stavů. Výskyt katepsinu B anebo jeho proteinů a jejich vysoká aktivita je popsána u celé řady nádorových onemocnění. O jeho významu u urologických nádorů bylo dosud jen velmi málo zpráv. Aktivitu katepsinu B u pacientů s karcinomem močového měchýře jsme zjišťovali stanovením jeho exprese v nádorové tkáni a stanovením koncentrace katepsinu B a pro- katepsinu B v jejich séru moči. Naše výsledky potvrzují, že diagnostická účinnost pro- katepsinu B v moči moči je vysoká. Všechny dosud publikované studie jsou zaměřeny na vyšetřování biologicky aktivních proteinů. Pro-katepsin B je biologicky neaktivní molekula, která vykazuje významnou účinnost při vyšetřování pacientů s karcinomem močového měchýře. Z tohoto úhlu pohledu se jeví výsledky naší studie jako původní. Klíčová slova: karcinom měchýře, lysozomální enzymy, katepsin B, pro-katepsin B
|
|
|
Dendritické buňky u solidních nádorů urogenitálního systému
Minárik, Ivo ; Jarolím, Ladislav (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent) ; Soukup, Viktor (oponent)
S rozvojem vědy se v posledních 15 letech objevují klinické studie, které mají za cíl obnovit imunitní reakci vůči nádorovým buňkám a případnou nádorovou tkáň z těla eliminovat. Nicméně pro vývoj účinných imunoterapeutických vakcín je nutné především pochopit interakce jednotlivých nádorů s imunitním systémem. V první části práce se věnuji přípravě vakcíny z dendritických buněk u pacientů s karcinomem ovaria a prostaty. In vitro jsme prokázali schopnost diferenciace dendritických buněk z periferních mononukleárů pacientů s oběma typy nádoru, schopnost pulzace dendritických buněk apoptotickými nádorovými buňkami, v případě karcinomu ovaria autologními nádorovými buňkami, u karcinomu prostaty buňkami nádorových linií LNCap a DU145. Maturované pulzované dendritické buňky exprimovaly maturační znaky CD83, kostimulační molekuly CD80 a CD86 a produkovaly důležité cytokiny. Takto připravené dendritické buňky indukovaly specifickou T lymfocytární odpověď. V další fázi práce se věnuji praktické přípravě vakcíny z dendritických buněk u pacienta s karcinomem prostaty a její optimalizace v GMP podmínkách. Jako nejvhodnější médium pro kultivaci se ukázalo Cell Gro, maturace dendritických buněk pomocí poly I:C vedla k největší proliferaci specifických T lymfocytů a zároveň k nejnižší proliferaci regulačních T lymfocytů...
|
|
|
Aktuální otázky regulace mezinárodní letecké přepravy
Soukup, Viktor ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Aktuální otázky regulace mezinárodní letecké přepravy" je věnována velmi aktuální problematice mezinárodní letecké přepravy osob a zboží, se zvláštním zaměřením nejen na vlastní úpravu ve Varšavské a Montrealské úmluvě, ale i na obchodně právní a technicko provozní aspekty. Diplomová práce je specificky rozčleněna, sestává ze čtyř základních částí (kapitol), věnovaným výše naznačeným aspektům. V úvodu stručně uvádí pojem a prameny právní úpravy letecké přepravy, druhá kapitola se zaměřuje na Varšavskou a Montrealskou úmluvu, se zaměřením hlavně na přepravní dokumenty. Třetí kapitola uvádí obchodně právní otázky, zejména pojem vzdušného prostoru a letecké svobody. Poslední kapitola se zabývá vybranými technicko provozními aspekty. Doplněk k diplomové práci "Aktuální otázky regulace mezinárodní letecké přepravy" z roku 2007 reflektuje vývoj za pětileté období od jejího napsání a obhájení. Novou úlohu v problematice odpovědnosti hraje nařízení č. 261/2004, jehož popisu je věnována první část. V návaznosti jsou popsány drobné změny samotného Varšavsko-montrealského systému. Část zabývající se obchodně-právními otázkami tvoří dohody "Open Skies", které liberalizovaly dopravu na transatlantickém trhu. V závěru se autor zamýšlí nad dalšími trendy vývoje a s tím související nutností regulace.
|
host ::
RSS.