|
|
Kulturní dimenze originálu. Její převedení při konsekutivním tlumočení do mateřštiny a do aktivního cizího jazyka, se zaměřením na převod reálií každodenního života
Krizová, Anna ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Sládková, Miroslava (vedoucí práce)
V této práci se zabýváme kulturními aspekty, které mohou ovlivnit výkon při konsekutivním tlumočení, konkrétně reáliemi každodenního života. V teoretické části nejprve definujeme pojem kultura ve vztahu k translatologii. Mezi různými kulturami existují větší či menší rozdíly a chápání světa a skutečnosti se podle příslušníků různých kulturních společenství liší. Je úlohou překladatele, aby tyto rozdíly překlenul a umožnil mezi osobami úspěšnou komunikaci. Aby svému úkolu dostál, má k dispozici určité množství překladatelských postupů, které však musí volit obezřetně a s ohledem na znalosti a očekávání adresátů. Úloha tlumočníka je o to těžší, že na volbu adekvátního řešení nemá příliš času. Konsekutivní tlumočník má sice možnost požádat řečníka o upřesnění, nemůže si však na rozdíl od překladatele danou reálii dohledat. Práce se věnuje ověření pracovní hypotézy, podle které se profesionální tlumočníci díky bohatším zkušenostem z oblasti tlumočení dopustí méně chyb a vynechávek a ze strategií častěji použijí ekvivalenci nebo vysvětlení, zatímco studenti častěji převedou reálii jako takovou (pomocí transference nebo doslovného překladu) i v případech, kdy tato reálie jako taková v přijímající kultuře neexistuje. Hypotéza se vztahuje na tlumočení v obou směrech. V empirické části popisujeme
|
|
|
České předsednictví Rady Evropské unie z pohledu tlumočníků a delegátů
Trubková, Jana ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Česká republika předsedala v první polovině roku 2009 Radě Evropské unie. Všechna jednání v rámci této instituce byla řízena českými delegáty. Češi předsedali setkáním ministrů i jednáním pracovních skupin, a to poprvé v historii. Tento úkol tak znamenal pro náš stát naprosto novou zkušenost, a byl proto výzvou nejen v oblasti politické, ale také po stránce organizační. Diplomová práce představila předsednictví v Radě Evropské unie v kontextu fungování Evropských institucí a ukázala na šíři mezinárodních jednání, která tato šestiměsíční událost pro předsednickou zemi přináší. Cílem práce bylo zjistit, jaké výzvy přineslo české předsednictví tlumočníkům s češtinou, která se na šest měsíců stala jedním z hlavních jazyků komunikace mezi evropskými delegáty. V Bruselu a částečně také na území České republiky zajišťovalo tlumočení Generální ředitelství pro tlumočení Evropské komise (DG SCIC), pro jednání na pracovní úrovni na území ČR pak poskytovala tlumočníky tlumočnická a překladatelská agentura Artlingua. Provedli jsme dotazníkové šetření mezi tlumočníky a delegáty s cílem zjistit, jak tito aktéři jednání v Radě tlumočení během předsednictví hodnotili. Respondenty jsme dělili do šesti skupin. Mezi tlumočníky jsme rozlišili tlumočníky agentury Artlingua, tlumočníky DG SCIC s češtinou mateřským jazykem a...
|
|
|
KISS: strategie tlumočníka při simultánním tlumočení do mateřštiny a do aktivního cizího jazyka : zkoumáno na česko-francouzském materiálu
Malkovská, Alžběta ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tématem zde předkládané magisterské diplomové práce je Strategie KISS ("Keep it short and simple") jako hypotetické ideální řešení při simultánním tlumočení do aktivního cizího jazyka. Jedná se o teoreticko-empirickou studii, jejímž cílem je zmapovat problematiku tlumočení do aktivního cizího jazyka a strategií používaných při simultánním tlumočení, s důrazem na strategii KISS a následně v empirické části potvrdit nebo vyvrátit stanovenou pracovní hypotézu, tedy to, zda strategie KISS představuje ideální a dominantní mechanismus používaný při tlumočení do aktivního cizího jazyka. Takzvaný retour, neboli tlumočení do aktivního cizího jazyka patří mezi nejdiskutovanější otázky v oblasti teorie tlumočení a dlouhá léta bylo v zemích západní Evropy, ovlivněných teorií smyslu, jejíž stoupenci se sdružili okolo pařížské ESIT, dokonce považováno za zcela nepřípustný směr tlumočení. Situace se změnila s pádem Berlínské zdi a nástupem globalizace a retour se tak postupně stal běžnou součástí zasedání ve všech mezinárodních organizacích. V naší kapitole věnované tlumočení do aktivního cizího jazyka jsme se zaměřili nejen na odlišný přístup v zemích západní Evropy a ve státech takzvaného bývalého sovětského bloku, ale zabývali jsme se i problematikou výzkumu v oblasti retouru, rolí tlumočníka, řečníka, významem...
|
|
|
Sémantické a pragmatické aspekty suprasegmentální složky sdělení v simultánním tlumočení
Marešová, Julie ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zamerila na suprasegmentální složku sdelení v ST z pohledu posluchace projevu, tlumocníka a posluchace tlumocení. Nejprve jsme popsali obecnou funkci prozodie a její roli v ST. Zmínili jsme Model úsilí D. Gilea, nebot s ním prozodická stránka výchozího projevu úzce souvisí, a zabývali jsme se také hodnocením kvality výkonu tlumocníka z hlediska klienta. V empirické cásti jsme zkoumali, jak v ST ovlivnuje prozodický charakter výchozího projevu práci tlumocníka a zda se promítne stejným zpusobem rovnež do posluchacova (klientova) hodnocení výsledného tlumocení. Pomocí pocítacové analýzy (program PRAAT) a retrospektivních dotazníku jsme zjistili, že tlumocníci si pri práci plne uvedomují prozodii výchozího projevu a pokud je nejakým zpusobem neprirozená ci nevhodná, zvyšuje nároky na pozornost a porozumení a tím ztežuje tlumocení. Nepotvrdila se hypotéza, že prozodie výchozího projevu se stejne projeví i v tlumocení. Posluchaci hodnotili tlumocení velmi ruzne zrejme v závislosti na osobních preferencích. Potvrdil se ovšem pozitivní vliv profesionální praxe na výslednou kvalitu tlumocení
|
|
|
Audio popis filmů pro zrakově postižené
Hostová, Ľudmila ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce je první ucelenou českou studií podobného rozsahu na téma audio popis (AD). Cílem práce je shrnout aktuální znalosti o audio popisu ve světě, zmapovat současný stav v České republice, posoudit přenositelnost mezinárodních zkušeností do českého prostředí a navrhnout postup dalšího zlepšování teoretických znalostí AD a jeho praktického využití v českém prostředí. Audio popis je typ audiovizuálního překladu, v němž dochází k převodu obrazů na slova. Díky tornu hraje audio popis v dnešní společnosti zásadní roli: zpřístupňuje těžce zrakově postiženým informace, které by jim byly jinak nedostupné. AD zprostředkovává těžce zrakově postiženým přístup ke kultuře a v širším měřítku jim napomáhá při integraci do většinové společnosti. V některých zemích slouží audio popis také jako učební pomůcka pro studenty cizích jazyků a pro žáky s poruchami učení. Tato práce vyplňuje současnou mezeru v poznání a pokládá jednotný základ pro další výzkum AD na základě shrnutí hlavních světových škol zabývajících se audio popisem. Práce může sloužit také jako základní informační materiál pro stávající nebo nové audio komentátory. Použitelnost principů v ČR je posuzována na základě celé řady diskusí s představiteli SONSu a Apogea a na základě dalších dokumentů, např. komentovaných filmů a scénářů audio popisu. Diplomová...
|
|
|
Zkušenosti se simultánním tlumočením do jazyka "B". Tlumočení v evropských institucích.
Kodym, Jakub ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, které je v letech po rozšíření Evropské unie velmi aktuální, přesto je velmi málo teoreticky i empiricky zpracováno. Po vymezení pojmu tlumočení do cizího jazyka (tzv. "retouru") a jeho přijímání translatology a tlumočnickou obcí je nejprve podán přehled historie a současného kontextu tlumočení v Evropské unii. Následující část je věnována kritickému přehledu translatologických teorií ve vztahu ke směru tlumočení - touto otázkou se dosud specificky zabývalo překvapivě málo teoretických prací. Proto bylo nezbytné před formulováním hypotéz pro náš empirický výzkum provést jakousi syntézu dosavadního stavu bádání nejen přísně translatologického (zejména deverbalizační teorie pařížské školy a Gilélv model úsiiO, ale také v oblasti očekávání posluchač(} a vnímané kvality tlumočení. Vedle toho hypotézy čerpaly z některých současných psycholingvistických teorií o využití fonologické paměti (zejména Baddeleyova modelu artikulační smyčky). Na základě těchto teoretických poznatkél byl formulován výzkumný předpoklad, že tlumočníci pracující pro evropské instituce jsou fakticky bilingvní, proto neexistují větší rozdíly v kvalitě obou směrél tlumočení a preference tlumočení do A není založena na objektivních faktorech, a že při poslechu v rodné řeči lze lépe využít fonologickou...
|
|
|
Kulturní dimenze originálu a její převedení při simultánním tlumočení do mateřského jazyka a při tlumočení do aktivního cizího jazyka
Ďoubalová, Jana ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce rozebírá vlivy kultury na tlumočení, konkrétně pak na tlumočnické strategie při převodu institucionálních pojmů. Kultura je komplexní společenský jev, který určuje naše chápání vnějšího světa. Členové jednotlivých kulturních společenství sdílejí stejný způsob života a hodnoty, kterými se liší od jiných kulturních společenství, přičemž hlavním jednotícím prvkem a vnější projevem těchto společenství je jazyk. Definujeme-li tlumočení jako zprostředkování mezikulturní komunikace, je zřejmé, že tlumočník musí disponovat rozsáhlými znalostmi kultur, mezi jejichž jazyky pracuje, a rovněž chápat složité procesy, které v mezikulturní komunikaci probíhají. Tato práce se zaměřuje jak na kulturu všeobecně a na vztahy mezi kulturou, jazykem a myšlením, tak i konkrétněji na kulturní souvislosti Evropské unie, na vlivy rozdílů kulturně-jazykových společenství při tlumočení pro EU a mezinárodní organizace obecně a na multikulturní aspekty tlumočení při "retouru" do cizího aktivního jazyka.
|
|
|
Převod stylové složky politického projevu při simultánním tlumočení: na materiálu francouzsko-českém
Burget, Aleš ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Sládková, Miroslava (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce Je stylová složka řečnických projevů politického zaměření a problematika jejího převodu při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Práce je teoreticko empirická. V první části se pokusíme definovat a charakterizovat zkoumaný žánr s ohledem na faktory, které mají vliv na průběh mezijazykového převodu. Zaměříme se zejména na pragmatické aspekty řečnických projevů a na možnost existence rozdílů mezi nimi v závislosti na jazyce a na kulturně jazykové příslušnosti řečníka. Vycházíme z předpokladu, že mezi francouzštinou a češtinou existují rozdíly ve způsobu vyjádření subjektivních postojů autora prostřednictvím stylisticky příznakových, expresivních jazykových prostředků. Domníváme se, že ve francouzských řečnických projevech se expresivní a emocionální složka projevuje častěji a s větší intenzitou. Projevy českých řečníků jsou naopak stylisticky neutrálnější. Naším cílem je tuto hypotézu ověřit. Repertoár prostředků subjektivně motivované aktualizace výrazu je velmi bohatý, od prostředků mimojazykových (posturika, proxemika) přes parajazykové (intonace, melodie) až po verbální. Na základě vědeckých pramenů se pokusíme o co nejucelenější přehled těchto aktualizačních postupů. V další části práce se zaměříme na postupy, které umožňují tlumočníkům řešit problémy spojené s...
|
|
|
Model "úsilí" Daniela Gila a jeho aplikace na simultánní tlumočení textů nasycených číselnými údaji a výčty
Puková, Zdeňka ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tato teoreticko-empirická práce se zaměřuje na model úsilí Daniela Gila a jeho aplikaci na simultánní tlumočení textů nasycených číselnými údaji a výčty. V teoretické části model podrobně popisujeme a analyzujeme a aplikujeme jej na simultánní tlumočení. Dále definujeme základní problémy a nedostatky spojené se simultánním tlumočením projevů z francouzštiny do češtiny u textů nasycených číselnými údaji a výčty z hlediska nároků na pracovní kapacitu v důsledku nasycenosti textu i specifik francouzských číslovek a jejich převodu do češtiny. Při tlumočení číselných údajů a výčtů se zvyšují nároky na pracovní kapacitu, zvláště na poslech a analýzu a na paměť, čímž může dojít ke snížení množství kapacity dostupné pro poslech a zpracování následujících částí projevu. Na základě postulátů Gilova modelu úsilí jsme stanovili pracovní hypotézu, podle které v důsledku vzniku deficitního řetězce dojde ke zhoršení kvality přetlumočení u nenáročných úseků, které následují bezprostředně po náročných segmentech obsahujících číselné údaje a výčty. Deficitní řetězec je důsledkem individuálního deficitu u některého z úsilí či celkového zahlcení pracovní kapacity. Dílčí hypotézou je, že výkon profesionálních tlumočníků bude celkově kvalitnější a zhoršení nebude se zvyšující se obtížností úseků předcházejících sledovaným místům...
|
|
|
Mediální výchova z hlediska jazykového vzdělávání na příkladu vyučování francouzštině
Krausová, Alena ; Fenclová, Marie (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Cílem této disertační práce je řešení otázky jak připravit budoucí učitele cizích jazyků k četbě a analýze mediálních textů. (Hovořím-li ve své práci o budoucích učitelích, mám tím na mysli učitele druhého stupně ZŠ a třetího stupně, konkrétně gymnázií). Tato problematika dosud nenašla odpovídající místo v přípravě učitelů jazyků, a to i přesto, že se do základních i středních škol v současnosti zavádí předmět mediální výchova, který má porozumění médiím a komunikaci s nimi učit. Mediální výchova, která může být pojímána jako samostatný předmět i jako součást předmětů jiných, především jazykové výuky, tj. mateřského jazyka a jazyků cizích, občanské výchovy, dějepisu, zahrnuje širokou škálu problémů, jako jsou mediální instituce, fungování médií a mediálního trhu, kritické čtení textů, rozpoznávání manipulace, stereotypů atp. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.