|
|
Kvantita vokálů v českých dvojslabičných slovech u rodilých mluvčích němčiny
Chabrová, Anna ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
(česky) Když se učíme cizí jazyk, je důležité si mimo jiné osvojit jeho správnou výslovnost. V této práci jsem se rozhodla propojit oba obory, které studuji, ěmecký jazyk a literaturu , a zkoumat výslovnost rodilých mluvčích němčiny, kteří se učí češtinu jako cizí jazyk. Konkrétně jsem se zaměřila na kvantitu vokálů v českých dvojslabičných slovech. V rámci svého experimentu nahrávk 8 rodilých mluvčích němčiny, kteří četli český text Z nahrávek jsem poté cílová dvojslabičná slova a sestavila z nich percepční test, kterého se zúčastnili rodilí mluvčí češtiny. V percepčním testu posluchači vybírali z nabízených variant slova tu, kterou slyšeli, a hodnotili, jak namáhavé bylo . Kromě toho jsem u slov také provedla akustickou analýzu trvání vokálů a extrahovala jsem formantové hodnoty vokálů. Percepční test i akustická analýza potvrdil předpoklad, že rodilí mluvčí němčiny mají s kvantitou v českých dvojslabičných slovech problémy, umožnil ižší vhled do toho, k jakým chybám nejčastěji dochází a jaký je vztah mezi výsledky objektivního měření a percepcí.
|
|
|
Melodic patterning in advanced Czech students of English
Hertlová, Adéla ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Lewis, Suzanne (oponent)
Tato práce se zaměřuje na osvojování melodických kontur angličtiny u českých pokročilých studentů angličtiny v intervalu dvou let, při kterých byli s tímto jazykem v intenzivním kontaktu. Studenti byly nahráni při čtení jednoduchého textu na začátku svého studia, a poté znovu po přibližně dvou letech. Pro srovnání byly ještě nahrány dvě rodilé mluvčí angličtiny. Teoretická část této práce se zaměřuje na klíčové pojmy v rámci studia intonace společně s její funkcí. Následující část teorie popisuje osvojování intonace na obecné rovině, dále pak konkrétní melodické rozdíly mezi češtinou a angličtinou a je zakončena výzkumnými otázkami. Další kapitola popisuje užitou metodologii především ohledně povahy mluvčích, textu, procesu nahrávání, analýzy a extrakce dat. Následují výsledky a jejich interpretace, která je pak dále rozvedena v další kapitole. Data této práce vykazují celkový pokles v intonačním rozpětí u mluvčích nahrávaných po dvou letech, ovšem zároveň došlo ke zlepšení v poměru použitých tónů, kde došlo k nárůstu komplexních kontur. Další prozodický aspekt, který byl analyzován, byla délka prosodických frází, kde studenti nahraní o dva roky později tvořili kratší fráze. Mělo by ale zároveň být zdůrazněno, že nahrávky studentů už z prvního roku jejich studia měly velmi podobná data v porovnání...
|
|
|
Acoustic properties of schwa in Czech English and its relation to spelling
Hrabánek, Patrik ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Hubáčková, Iva (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je analyzovat akustické vlastnosti samohlásky schwa v řeči českých mluvčích angličtiny v závislosti na psané formě. Teoretická část představuje samohlásku schwa a její fonetické a fonologické prvky. Následuje popis rozdílů mezi schwou vyskytující se uprostřed či na konci slova. Systematický výskyt schwa je popsán v kontextu slovního přízvuku, řečového rytmu a vokalické redukce. V empirické části práce je představena metodologie a výsledky měření spolu s diskuzí. Analýza osmi ženských mluvčích, z toho šesti Češek a dvou rodilých mluvčích angličtiny z Británie, ukázala celkově větší variaci v hodnotách prvních dvou formantů. Největší míra variace formantů byla nalezena ve schwa na začátku slova, což může naznačovat, že čeští mluvčí příliš zobecňují výslovnostní pravidla angličtiny. Jak lexikální, tak gramatická slova ukázala větší variaci formantů u české skupiny mluvčích. Největší rozdíl mezi dvěma skupinami mluvčích byl nalezen ve schwách realizovanými pro grafém o. Hodnoty těchto vokálů ukázaly jasný posun k hodnotám blížícím se samohláskám /ɔː/ a /o/. Na druhou stranu, nejkonzistentněji středové schwy byly ty zobrazující grafém er. České schwy byly také znatelně hlasitější v porovnání s průměrnou intenzitou promluvy. Z výsledků bylo vyvozeno, že silnější důraz na...
|
|
|
Hlas jako pracovní nástroj tlumočníka
Hronová, Kateřina ; Přibylová, Marie (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hlasu ve vztahu k tlumočnické profesi. Práce si klade za cíl poskytnout vhled do situace tlumočníků mluvených a znakových jazyků v České republice, především v otázce používání hlasu v tlumočnické praxi, vzniku hlasových poruch spojených s výkonem tlumočnické profese, vlastní hlasové péče tlumočníků a možností hlasového školení v rámci odborné tlumočnické přípravy. Pro naplnění cílů práce byla realizována dotazníková šetření mezi oběma skupinami tlumočníků, jejichž výsledky byly porovnány s poznatky zjištěnými studiem odborné literatury a výsledky rešerší současných i minulých možností hlasových školení týkajících se tlumočníků. Na základě zjištěných skutečností pak práce přináší doporučení pro praxi, určená nejen samotným tlumočníkům, ale také jejich vzdělavatelům a zaměstnavatelům.
|
|
|
Phonetic realization of coda /t/ in current Southern British English pronunciation
Bocková, Barbora ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Luef, Eva Maria (oponent)
Foném /t/ je známý tím, že se v rámci anglicky mluvícího světa v řeči vyskytuje v široké škále realizací. Jeho realizace je podmíněna jak lingvistickými faktory, jako je fonetický kontext nebo přízvuk, tak faktory sociálními, jako je geografická oblast, pohlaví či socioekonomické pozadí. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat a analyzovat realizaci kodového /t/ v současné jihoanglické výslovnosti. Teoretická část práce obsahuje obecný popis exploziv ve světových jazycích, přehled různých realizací /t/ ve variantách angličtiny a také popisuje současný vývoj výslovnosti ve standardní britské angličtině. V rámci empirické části byly pořízeny a zpracovány nahrávky 16 mluvčích jihoanglické výslovnosti z politických rozhlasových debat. Dále byla provedena poslechová analýza fonetické realizace cílových souhlásek a následně byl vyhodnocen výskyt jednotlivých variant z hlediska segmentálního, prozodického i sémantického kontextu. Výsledky potvrzují, že na realizaci /t/ v řeči má vliv jak slovní přízvuk, pozice slova ve větě, jeho segmentální prostředí a sémantický status, tak pohlaví mluvčího. Dále práce dokumentuje současný vývoj sociolingvistického statusu glotalizace, jež se zároveň prokázala jako nejčastější realizace /t/ v rámci tohoto výzkumu. Klíčová slova: foném /t/, britská angličtina, alofon,...
|
|
|
In-class pronunciation of Czech secondary school English teachers
Fischer, Ondřej ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Gráf, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá výslovnost českých středoškolských učitelů angličtiny ve vyučovacích hodinách v souvislosti s mezinárodní debatou o cílech a vzorech výuky anglické výslovnosti. Teoretická část práce stručně popisuje fenomén cizineckého přízvuku, jeho sociolingvistický význam a faktory ovlivňující jeho míru. Následně vymezuje segmentální a suprasegmentální aspekty anglické výslovnosti relevantní pro český cizinecký přízvuk a pojednává o vybraných akcentech angličtiny z hlediska jejich statutu v očích nerodilých mluvčích a z hlediska jejich vhodnosti coby vzorů výslovnosti. Základem naší studie je poslechová analýza výslovnosti založená na nahrávkách řeči deseti českých středoškolských učitelů angličtiny, pořízených s pomocí klopového mikrofonu přímo ve vyučování na čtyřech českých středních školách - dvou v Praze a dvou v Opavě. Výsledky této analýzy jsou porovnávány s výsledky dotazníků zaměřených na přesvědčení a postoje těchto učitelů týkající se výuky výslovnosti. Z našich poznatků vyplývá, že zatímco fonémy /r/, /w/ a /θ/ realizují čeští učitelé standardním způsobem bez potíží, standardní výslovnost /ð/ a /æ/ si žáci zřejmě obvykle nemohou osvojit pouze poslechem výslovnosti učitele. Míra vázání a podíl /ə/ mírně předčily očekávání, avšak splývavá asimilace na hranicích slov se v řeči českých...
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Harmonicita jako možný indikátor hranic mezi segmenty v češtině
Heranová, Jana ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat harmonicitu jako indikátor hranic mezi segmenty v češtině. V naší analýze jsme se soustředili na spojení znělých a neznělých segmentů, konkrétně na spojení neznělých obstruentů a vokálů. Nejdřív jsme se pokusili zmapovat průběh křivky harmonicity v oblasti přechodu mezi segmenty. Na základě výsledků jsme sestavili klasifikaci průběhů harmonicity, která sloužila jako východisko pro posouzení vztahu mezi průběhem křivky harmonicity a umístěním manuálně určené hranice mezi segmenty. Výsledky, tj. časové intervaly, v kterých je umístěna většina hranic, naznačují, že se harmonicita projevila jako slibný indikátor hranic mezi segmenty. Dalším krokem výzkumu, jehož cílem je implementace harmonicity do softwaru pro automatickou segmentaci řeči, bude prozkoumání přesnosti segmentace za použití různých nastavení pro měření harmonicity.
|
|
|
Temporální vlastnosti českých frikativ
Homolková, Veronika ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá popisem temporálních vlastností českých středových frikativ (f, v, s, z, š, ž, ch [x], h). Zjišťuje trvání frikativ v intervokalické pozici zejména se zřetelem k místu artikulace a kontrastu znělosti. Tyto výsledky jsou porovnávány s předchozími srovnatelnými výzkumy. Rovněž je zkoumáno, jaké další kontexty (fonologická kvantita sousedních samohlásek, pozice frikativy v mluvním taktu, typ projevu, pohlaví mluvčího) mohou mít vliv na trvání frikativ. Možné vzájemné vlivy jsou analyzovány v souvislosti s trváním frikativy a artikulačním tempem. V práci se také zabýváme kompenzačními tendencemi v oblasti trvání sekvencí "vokál + frikativa", respektive "frikativa + vokál". Základem tohoto výzkumu je přiměřeně rozsáhlý materiál dvojího typu - projevy čtené, pořízené cíleně pro tuto analýzu, a projevy semispontánní, které jsou získány z Pražského fonetického korpusu (dříve Foneticko-akustická databáze češtiny), vytvořené ve Fonetickém ústavu FF UK. Metodicky vycházíme z disertační práce PhDr. Pavla Machače, Ph.D.
|
|
|
Aspiration of English plosives in Czech students of English studies
Pospíšilová, Andrea ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Nástup hlasivkového tónu (voice onset time, VOT) je považován za důlezitý ukazatel pro efektivní rozlišení mezi jednotlivými anglickými explozivami. Tato práce se pomocí analýzy VOT a aspirace v nahrávkách univerzitních studentů snaží rozhodnout, zda cílená fonetická výuka zlepšila výslovnost nerodilých mluvčí v tomto ohledu. V první části je podán teoretický přehled s definicemi exploziv, VOT, jeho použití a měření. Tato část také shrnuje faktory, které se ukázaly jako ovlivňující hodnoty VOT. Z důvodu zaměření práce je do této části začleněn také přehled problematiky osvojování cizího jazyka se zaměřením na anglickou výslovnost. V druhé, empirické části je nejprve popsán materiál a metoda použitá v další analýze, a poté jsou ukázány grafy a výsledky statistických testů. Z těchto výsledků vyplývá, že došlo k významnému zvýšení hodnot VOT po jednom semestru kurzu Fonetiky a fonologie. Kromě toho byly samostatně analyzovány i jednotlivé explozivy, pozice ve slově a dalši jevy, které byly v teoretické části popsány jako ovlivňující hodnoty VOT. Klíčová slova: nástup hlasivkového tónu (voice onset time), aspirace, česká angličtina, osvojování cizího jazyka
|
host ::
RSS.