|
|
Obraz počítače jako prostředku zábavy a komunikace v časopisech ABC a Věda a technika mládeži v letech 1980-1990
Janoušková, Barbora ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Barbora Janoušková Obraz počítače jako prostředku zábavy a komunikace v časopisech ABC a Věda a technika mládeži v letech 1980-1990 Bakalářská práce Praha 2014 Abstrakt Počítač je fenoménem moderní doby. V dnešní době si již pravděpodobně nedokážeme představit život bez něj. Začátky výpočetní techniky se datují do 50. let 20. století, což je mnoho let před naším zkoumaným obdobím. Přestěhovat počítače z celé místnosti do "krabice", která se vejde na psací stůl, přece jen nějaký čas trvalo. 80. léta 20. století byla pro počítačové technologie érou nesmírného rozvoje. Stolní počítače se pomalu začaly objevovat v běžných domácnostech. Pro tehdejší Československo to však byl také čas politických zvratů. Měly tedy československé časopisy pro děti a mládež vůbec zájem se zabývat počítači jako námětem? Na příkladu dvou populárně-vědeckých periodik se pokusím zmapovat obraz počítače tehdejší doby. Byl čtenářů počítač prezentován jako prostředek k zábavě, nebo pouze nástroj k práci a vzdělávání? Jak dostupné byly mládeži počítačové hry? Na tyto a další otázky se pokusím odpovědět formou obsahové kvantitativní analýzy. Výzkumný vzorek pokrývá všechny roky dekády, 1980 -1990. Výsledky analýzy by tedy měly poskytnout...
|
|
|
Analýza Palachova týdne v roce 1989 ve vybraných médiích
Štenglová, Marie ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Bakalářská práce "Analýza Palachova týdne v roce 1989 ve vybraných médiích" se zabývá prezentováním událostí Palachova týdne ve dnech 15.-21. ledna 1989 v oficiálních médiích a jejich neoficiálních alternativách. Cílem práce je objasnit podávání pravdivých nebo zkreslených informací největšími médii občanům v kontextu reálného historického dění v totalitním zřízení Československé socialistické republiky. Téma vychází z činu Jana Palacha v roce 1969, na které o dvacet let později navázaly občanské iniciativy s manifestacemi pro demokratizaci režimu. Práce zkoumá zpravodajské relace a články Československé televize, Československého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa, BBC, Hlasu Ameriky, Večerní Prahy a Lidových novin. Pomocí kvalitativní obsahové a frekvenční analýzy komparuje informace podávané normalizačními médii řízenými Komunistickou stranou Československa a nezávislými samizdatovými tituly.
|
|
|
Obraz subkultury punk v československých tištěných médiích v době normalizace
Harapesová, Lucie ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o subkultuře punk (potažmo celé nové vlně) a jejím obrazu v tištěných oficiálních médiích v Československu během období normalizace. Tento obraz je vytvářen na základě výzkumu vybraných médií v letech 1977-1989, konkrétně využitím obsahové analýzy. První (teoretická) část popisuje vznik a vývoj subkultury punk v jednotlivých etapách ve světě i v Československu. Je zde nastíněn i širší kulturní, názorový i politický kontext. K dokreslení autenticity jsou použity i komentáře dobových "punks". Další podkapitola je věnována nástinu fungování oficiálních tištěných médií v době normalizace. Praktická část seznamuje čtenáře s použitou metodou (kombinace kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy) a následně s výsledky výzkumu. Na základě obsahu zkoumaných článků získává čtenář představu o tom, jak se obraz této subkultury intenzivně měnil. Od prvních zmínek o punkové módě a koncertech v zahraničí, přes pronikání do Československa, první punkové koncerty a uskupení, spojování punku s fašismem, téměř vymýcení subkultury režimem až po její opětovné vzkříšení.
|
|
|
Listopadové události roku 1989 prizmatem regionálních médií v okresu Hradec Králové
Rambousková, Michaela ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce s názvem Listopadové události roku 1989 prizmatem regionálních médií v tehdejším okresu Hradec Králové pojednává o přístupech k událostem od 17. listopadu 1989 až do konce roku 1989 v tehdejších regionálních médiích - Československém rozhlase a deníku Pochodeň. Autorka si téma vybrala zejména proto, že je sama novinářkou působící v dotyčném regionu a přichází do styku s pamětníky událostí z novinářské obce. Jejich paměť je stále živá a jsou tak schopni poskytnout cenná svědectví doby ve východočeských médiích, jejichž přístup k listopadovým událostem ještě nebyl do hloubky zanalyzován. Práce se snaží zejména sledovat názorovou proměnu vybraných médií, kterými jsou právě královéhradecká pobočka Československého rozhlasu a také východočeský deník Pochodeň. Významný díl praktické části pak zabírají rozhovory s někdejšími redaktory Československého rozhlasu Milanem Dusem z Československého rozhlasu Hradec Králové a Bohumilem Ulrichem, jenž v revolučním roce pracoval v deníku Pochodeň. Analýza těchto všech materiálů přináší ucelený pohled na mediální obraz listopadových událostí v regionu.
|
|
|
Mediální obraz vylodění v Zátoce sviní na Kubě v československém dobovém tisku
Applová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se jmenuje Mediální obraz vylodění v Zátoce sviní na Kubě v československém dobovém tisku. Jejím cílem je ukázat celkový obraz toho, jak událost předkládaly čtyři dobové deníky - Rudé právo, Lidová demokracie, Mladá fronta a Obrana lidu. V první části se práce věnuje historickému popisu vylodění v Zátoce sviní, a to včetně událostí, které tomu předcházely, vztahům mezi Československem a Kubou, nastíněním toho, jak fungovala cenzura a propaganda. Nechybí krátké představení deníků. Druhá část práce se zabývá analýzou článků z dobových periodik, na jejímž základě vzniká mediální obraz události. Vylodění v Zátoce sviní se stalo prvním vážným konfliktem mezi revoluční Kubou a Spojenými státy na pozadí studené války.
|
|
|
Srovnání zobrazení olympijských vítězství Věry Čáslavské v dobovém tisku
Rybářová, Adéla ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Srovnání zobrazení olympijských vítězství Věry Čáslavské v dobovém tisku je zaměřena na rozbor novinových článků týkajících se olympijských vítězství Věry Čáslavské na olympijských hrách v Tokiu v roce 1964 a v Mexiku v roce 1968. Na základě analýzy těchto článků je porovnán mediální obraz těchto vítězství v obou sledovaných obdobích mezi sebou i v jednotlivých sledovaných denících. Mediální obraz je také zasazen do dobových souvislostí, zejména je pak sledováno jeho využití k politické propagandě. Mezi zkoumané deníky, které práce analyzuje, patří Rudé právo: Orgán Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Lidová demokracie: Orgán Československé strany lidové a Mladá fronta: Deník mladých lidí. Sledované období bylo stanoveno vždy na týden před a dva týdny po olympijských hrách. Analýza článků se zabývá jak obsahem, tak částečně i použitým jazykem.
|
|
| |
|
|
Josef Filgas - život a dílo regionálního autora
Vůjtková, Marie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Cílem této práce je zmapovat novinářskou, spisovatelskou a vydavatelskou práci regionálního autora Ostravska Josefa Filgase od jeho novinářských počátků až k jeho spisovatelské činnosti, kterou svou autorskou dráhu završil. Autorův pohnutý osud, ztráta otce, hospodářská krize a nedostatek práce velice ovlivnila nejen jeho životní smýšlení, ale odrazila se v celém Filgasově díle. Především v zaměření na chudé obyvatele a Ostravu tehdejší doby. Počátek jeho žurnalistické práce byl ovlivněn zkušenostmi s hledáním práce. Své literární ambice ale začal naplňovat až v době, kdy sám vydával vlastní literární měsíčník, jehož kontinuitu narušila druhá světová válka. Součástí Filgasovy tvorby je od samého začátku také poezie a od konce 30. let 20. stol. také literatura pro děti a mládež. Po válce pracoval především jako novinář, jeho nová literární tvorba však už zůstává ve stínu tvorby předešlé. Výjimku tvoří výbor z rozhlasových fejetonů napsaných však v letech 1934 - 1938. Filgasova tvorba pro dospělé byla zaměřena především na region, ve kterém žil. Jeho znalost prostředí a místního nářečí je naprosto jedinečná. Nejživější z jeho díla je dnes kromě Zapomenuté Ostravy tvorba pro děti, která vychází v reedicích.
|
|
|
Mediální obraz komunistického režimu v porevolučním denním tisku
Hybešová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem komunistického režimu ve vybraných denících v raném období po listopadu 1989. Analýza se soustředí na zpravodajské články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta v období od 1. ledna 1990 do prvních svobodných voleb téhož roku a na články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta Dnes v období od 1. ledna do červnových voleb roku 1992. Vybranou metodou je prvotní kvantitativní obsahová analýza, zkoumající soubor článků vybraných podle konkrétních klíčových slov, která slouží především k přesnému výběru typických článků pro následnou analýzu sémiotickou, tedy kvalitativní, kterou se snažím na základě denotativního a konotativního rozboru co nejpřesněji přiblížit zkoumaný mediální obraz. Jako teoretická východiska pro tuto práci popisuji vliv médií na sociální realitu, uvádím základní zásady zpravodajství a popisuji historický kontext jak zkoumané doby, tedy období komunismu, tak i vybraných deníků.
|
|
|
Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969
Lhotáková, Andrea ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce "Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969" se zabývá čtrnáctideníkem Nová Praha, který v letech 1951-1969 vydával Ústřední národní výbor, resp. Národní výbor hlavního města Prahy. Původně se jednalo o titul pro pracovníky tohoto správního orgánu, z něhož se postupem času stal regionální časopis určený široké veřejnosti, který informoval o aktuálním dění v metropoli. Hlavními tématy byly správa a výstavba města, rozvoj městské dopravy, kultura a historie Prahy. Úvodní kapitola popisuje vznik, vývoj, charakteristiku a tematické zaměření tohoto periodika. Následující kapitola je věnována historickým souvislostem, situaci v Československu v 60. letech a mediálnímu prostředí této doby. Práce si vytkla za cíl komplexně popsat poslední dva ročníky čtrnáctideníku (pro lepší pochopení rozšířené o ročník 1967) - analýze byla podrobena především obsahová náplň, vnitřní uspořádání, kontinuita a proměna jednotlivých rubrik a hlavních témat, složení redakce a grafická úprava. Pokládá si také otázku, do jaké míry sledoval list běžný život v hlavním městě a jakým způsobem zachytil politické změny a události spojené s obdobím tzv. Pražského jara. Závěrečná kapitola se zabývá hodnocením časopisu a okolnostmi, které vedly k jeho přeměně v měsíčník.
|
host ::
RSS.