|
| |
|
|
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
|
|
|
Optimalizace a aplikace testů pro stanovení ekotoxicity nanomateriálů
Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá aplikací a optimalizací ekotoxikologických testů pro nanomateriály na bázi nulamocného nanoželeza (nZVI), které se využívají v sanačních technologiích. Po in situ aplikacích nZVI byl pozorován výrazný pokles toxicity kontaminovaného prostředí, avšak potenciálně negativní účinek nZVI na životní prostředí nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Standardně používané testy se ukázaly jako nepoužitelné pro stanovení toxicity železných nanomateriálů. Charakteristické vlastnosti nZVI jako je vysoká nespecifická reaktivita a sorpce komplikují stanovení toxicity běžnými testy. Pro co nejlepší přiblížení toxického účinku nanomateriálů na životní prostředí byly testovány reálné koncentrace používané při sanacích (0,1 - 10 g/l). Tyto koncentrace však interferují se standardními testy. V této práci byla optimalizována nová metoda pro in vitro testování toxicity nZVI a odvozených nanomateriálů na zástupcích bakterií. Pomocí tohoto testu lze monitorovat hlavní toxický efekt nanomateriálů - oxidativní stres (OS). Při nerovnováze tvorby a odbourávání reaktivních forem kyslíku (i.e. OS) dochází k ireverzibilním změnám v biomolekulách organismů a tvorbě nežádoucích produktů. Malondialdehyd vzniklý peroxidací lipidů je jeden z markerů buněčného poškození vlivem OS. Právě tento toxický a mutagenní...
|
|
|
Endokrinní disruptory u plazů
Semerád, Jaroslav ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Informace o schopnosti některých kontaminantů životního prostředí ovlivnit reprodukci a vývoj obratlovců prostřednictvím narušení endokrinního systému je velmi rozšířená. Avšak přesných mechanismus, prostřednictvím něhož xenobiotika působí, může být velmi složitý a lišit se druh od druhu. Velmi vhodným modelem ke studiu dopadu těchto sloučenin na populace živočišných druhů se díky různým způsobům determinace pohlaví (genotypově či environmentálně) a rozmnožování (oviparie a viviparie) zdají být plazi. Pohlaví je u mnohých druhů závislé na teplotě během inkubace vajec a aplikací xenogenních steroidních hormonů nebo enzymatických inhibitorů lze tuto determinaci zvrátit. Právě této nestálosti určování pohlaví u některých plazích druhů lze využít jako markeru pro dopady látek s endokrinně disrupčním efektem (EDC), a to i pro extrémně nízké dávky a směsi sloučenin. Novorozená mláďata vystavená EDC během embryogeneze navíc umožňují další způsob zkoumání endokrinní disrupce, kterým je měření hladiny steroidních hormonů v jejich krvi. Navíc mnoho druhů plazů žije v prostředí bohatém na vodu, v blízkosti zemědělských oblastí, kde je používání pesticidů nejintenzivnější, a jsou masožravci či mrchožrouti, což zvyšuje počet možných zdrojů expozice. Mnozí rovněž produkují vejce s flexibilní skořápkou, která umožňuje...
|
host ::
RSS.